Smrt Navalného byla nařízena “shora”; jsou přesvědčeny téměř dvě třetiny české populace

“Pokud bychom si chtěli představit někoho, kdo je vůči západním narativům o osudu Alexeje Navalného spíše skeptický, vykreslili bychom ho jako staršího člověka, který se považuje za konzervativně smýšlejícího. Ve sněmovních volbách 2021 pravděpodobně volil strany SPD nebo KSČM a v prezidentských volbách 2023 Andreje Babiše,” komentuje zjištění průzkumu datový analytik hubu CEDMO Lukáš Kutil a pokračuje: “Překvapivé však je, že u zmíněných starších ročníků, zejména nad 65 let, se objevila i skepse vůči teorii o Kremlem nařízené Navalného vraždě. Do jejich odpovědí se zřejmě propisuje nižší mediální gramotnost a s ní i související slabší důvěra v média, což paradoxně vede k odpovědím popírajícím žitou zkušenost s totalitním režimem. Jako druhý příklad, který se v odpovědích vyskytoval častěji, si můžeme představit člověka, který sice nesouhlasí s tvrzením, že západní média obraz o Navalném překrucují, ale zároveň ani nevěří tomu, že by smrt ruského opozičníka mohla v konečném důsledku oslabit pozici Vladimira Putina. Vykreslili bychom jej jako mladšího, liberálního voliče, který používá internet na každodenní bázi, ve sněmovních volbách upřednostnil jednu z vládních koalic a v prezidentských volbách prezidenta Petra Pavla. Pokud se zaměříme na mladší ročníky blíže, opět se setkáme s něčím překvapivým; byť nevěří v oslabení Putinova vlivu, tak ale v principu neodmítají možnost politické transformace Ruska do demokratického zřízení. Vysoká důvěra v západní média, která jsou pro ně zároveň obrazem postačujícím, je kombinovaná s optimismem, jenž může vycházet třeba i z absence osobní zkušenosti s totalitním zřízením.”

Celoevropská síť EDMO, jejíž je CEDMO součástí, zveřejnila v polovině března analýzu, v níž se fact-checkeři dvanácti organizací z různých evropských zemí zabývali dezinformacemi šířenými s cílem poškodit veřejný obraz manželky zemřelého opozičníka — Julije Navalné. Diskreditační kampaň se rozpoutala poté, co Julija Navalná zveřejnila 19. února video, v němž se zavázala pokračovat v politické práci svého zesnulého manžela pro “svobodné Rusko” a vyzvala Rusy, aby se za ni postavili.

Lživé zprávy o Julii Navalné kolovaly evropskými zeměmi prostřednictvím prokremelských komunikačních kanálů již před Navalného skonem. Po jejím prohlášení o aspiraci na vůdčí roli v ruské opozici, intenzita šíření nepravdivého obsahu o ní zesílila. Fact-checkeři sítě EDMO ve veřejném prostoru zaznamenali zprávy vykreslující Julii Navalnou jako nemorální ženu a oportunistku. Byla zpodobněna na několika fotografiích při flirtování s různými muži. Popisek jedné z nich, na které byla vyobrazena s Jevgenijem Čičvarkinem (ruským miliardářem a Putinovým odpůrcem), například zachycený moment komentoval jako “truchlící vdovu po Navalném ve společnosti nového společníka”. Nejednalo se však o aktuální fotografii z roku 2024, ale snímek z roku 2021. Jeho originální popisek zněl: “S první dámou krásného Ruska budoucnosti Julií Navalnou. Osvoboďte Navalného!” Tato falešná zpráva byla zachycena v šesti evropských zemích (Francii, Německu, Maďarsku, Řecku, Litvě a Polsku). Obdobný snímek, který koloval veřejným prostorem v těchto zemích, a dostal se i do České republiky a Itálie, se také týkal Čičvarkina. Toho měla Julija Navalná na snímku údajně objímat. Jednalo se však o fotomontáž; v původní verzi obrázku byl mužem objímajícím Navalnou její manžel Alexej.

O nabourání představy potenciální vůdkyně protiputinovské opozice usilovala i lživá historka o americkém psychologovi Paulu Ekmanovi, podle kterého reakce čerstvé vdovy na zprávu o Navalného smrti údajně vyjadřovala namísto žalu štěstí, že se konečně stala středem pozornosti celého světa.

Další obsah, hojně rozšířený v EU, který byl zachycen v Nizozemsku, Německu, Rakousku, Chorvatsku, Řecku, na Kypru, v Estonsku, Španělsku, Francii, Litvě, Bulharsku, Finsku a Itálii, jde v očerňování Julie Navalné ještě dál. Ve zvukovém záznamu ji matka Alexeje Navalného, Ljudmila Navalná, obviňuje z odpovědnosti za smrt svého syna. Podle audiozáznamu to byla právě Julija, kdo donutil Alexeje vrátit se do Ruska, když sám nebyl schopen vyhodnotit situaci poté, co se probral z uměle vyvolaného kómatu, do kterého ho lékaři uvedli kvůli špatnému zdravotnímu stavu v důsledku předchozí otravy. V záznamu se také objevují obvinění Julie ze styku s jinými muži a také z toho, že přinutila svého muže Alexeje, aby na ni převedl své bankovní účty. Audio s hlasem Ludmily Navalné však bylo falešné (vytvořené umělou inteligencí). Hlas Navalného matky byl naklonován s využitím videa z 22. února, kdy Ljudmila prostřednictvím videa zveřejněného na sociálních sítích konfrontovala ruské úřady s tím, že ji vydírají, aby svého syna nechala pohřbít tajně.

“Kdybychom si z události úmrtí Alexeje Navalného, jak se objevila v médiích, chtěli vzít nějaké ponaučení, může to být třeba toto: informační a dezinformační mediální prostor je přesycený. Přičteme-li k němu osobní faktory, které při formování názoru vcházejí do hry, klidně můžeme sami dojít k poměrně paradoxním závěrům. Dopřejme i ostatním tuto možnost. Zejména jedná-li se o reálně komplexní situace, jako například příběh o smrti člověka, kterého jsme nikdy neviděli, komunikovaný do společenského prostoru zmítaného válkou skrze mezinárodní média, která jednoduše nelze očistit o jejich geopolitickou příslušnost,” uzavírá reflexi zjištění z poslední vlny průzkumu CEDMO Trends Lukáš Kutil. 

V Česku se ve stejném období, únoru 2024, na sociálních sítích také šířila řada deepfake videí. Mezi nimi se například objevilo deepfake video s hercem Ondřejem Vetchým. Podle průzkumu CEDMO Trends jej zaznamenala necelá pětina populace (18 %). Mezi respondenty byla zjišťována i míra důvěryhodnosti tohoto videa. Téměř nikdo mu však neuvěřil; bezmála polovina dotázaných (46 %) označila video za rozhodně nepravdivé, pouhá desetina ho považovala za alespoň částečně pravdivé a dalších 17 % si autentičností videa nebylo jisto. Třebaže fenomén „deepfake“ videí je pro českou populaci ve velké míře neznámý, konkrétním uměle generovaným videím Češi a Češky příliš nevěří. Potvrzují to jak výstupy předchozí vlny CEDMO trends, tak té aktuální.