S médii vstáváme i usínáme, trávíme s nimi čas, komunikujeme díky nim s druhými, čerpáme z nich informace, vytváříme si díky nim vlastní názory, bavíme se s nimi i vzděláváme. Uvažovali jste ale někdy nad tím, co byste měli o jejich fungování vědět? Co je to zásadní, co by měl vědět každý z nás? V druhém letním speciálu Mediálního minima jsme tuto otázku položili všem našim hostům, se kterými jsme si v průběhu roku povídali. Poslechněte si postřehy Jana Jiráka, Davida Klimeše, Jana Křečka, Vlastimila Nečase, Marie Heřmanové, Jany Magdoňové, Dominika Voráče a Filipa Trhlíka.
Druhý letní speciál Mediálního minima si můžete poslechnout na Spotify, Apple Podcasts, Podcast Addict, Buzzsprout, Podcast Index nebo platformě Podchaser.
Podle Jana Jiráka z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK a Metropolitní univerzity Praha, se kterým jsme natáčeli první epizodu Mediálního minima o tom, jak rozumět médiím, je klíčové nepřikládat médiím neobyčejnou, možná až magickou moc.
David Klimeš, v době natáčení ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, byl hostem v epizodě Mediálního minima na téma „Čeho si všímat na ekonomice médií“. Podle něj je důležité vědět, že za tvorbou každého média jsou nějaké vlivy. Co dalšího bychom si podle něj měli uvědomit?
Podle Jana Křečka z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, se kterým jsme se v Mediálním minimu zaměřili na vztah médií a politiky, bychom neměli od médií očekávat něco, na co nebyla zřízena. Co to podle něj je?
Vlastimil Nečas, s nímž jsme si ve čtvrtém díle Mediálního minima povídali o tom, jak se z události stává zpráva, viděl jako klíčové si uvědomit, že mediální služby nejsou zadarmo a vždy za ně platíme, ať už přímo penězi, nebo třeba vlastními osobními daty. Co dalšího zdůraznil?
Podle antropoložky Marie Heřmanové ze Sociologického ústavu Akademie věd, se kterou jsme si povídali v pátém díle Mediálního minima o sociálních sítích, je klíčové být zvědavý a snažit se poznat zákulisí tvorby médií.
Podobně mluvil i Dominik Voráč z Univerzity Palackého v Olomouci a projektu E-Bezpečí, který v sedmém díle Mediálního minima hovořil o manipulaci s informacemi před nástupem generativní AI a po něm. Podle něj je důležité přistupovat k médiím zodpovědně a s odstupem.
Jana Magdoňová z Českého rozhlasu, s níž jsme si v šestém díle Mediálního minima povídali o ověřování informací, upozornila na to, jak je důležité rozpoznat, jaký záměr má autor mediálního sdělení.
Náš poslední host Filip Trhlík z Univerzity v Cambridge, se kterým jsme si v osmém díle Mediálního minima povídali o dopadech umělé inteligence na společnost, považoval za klíčové uvědomit si, že mediální sdělení stále ještě vytváří většinou lidé, kteří mohou chybovat. A nad čím dalším bychom podle něj ještě měli uvažovat?
Druhý letní speciál Mediálního minima si můžete poslechnout na Spotify, Apple Podcasts, Podcast Addict, Buzzsprout, Podcast Index nebo platformě Podchaser. Najdete tam ale i všechny ostatní epizody Mediálního minima, pokud byste se chtěli k nějaké z nich vrátit.
Mediální minimum je podcastová série, která vznikla ze spolupráce projektu Rozpravy o médiích a projektu CEDMO.