V létě je více času na odpočinek a může to být i příležitost k přemýšlení a reflexi toho, jak média používáme nebo jak k nim přistupujeme. Proto jsme pro vás připravili letní speciál Mediálního minima, který má podobu ankety s hosty, se kterými jsme si v Mediálním minimu v průběhu roku povídali. Uslyšíte tipy od Jana Jiráka, Davida Klimeše, Jana Křečka, Vlastimila Nečase, Marie Heřmanové, Jany Magdoňové, Dominika Voráče a Filipa Trhlíka.
Pojďte se s námi na chvíli zastavit a zamyslet.
Z nejrůznějších médií se na nás neustále valí ohromné množství informací, obrazů, zvuků, textů i videí. Ale jak se z toho nezbláznit? Jak se v tom všem orientovat? Co se našim hostům a hostkám osvědčilo a co naopak ne? Jak o tomto tématu přemýšlejí?
Jan Jirák z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK a Metropolitní univerzity Praha, se kterým jsme natáčeli první epizodu Mediálního minima o tom, jak rozumět médiím, doporučuje média v našem životě upozaďovat a nepřikládat jim tak velký význam. Mnohem důležitější je podle něj kontakt s živými trojrozměrnými lidmi kolem nás. Co dalšího ještě poznamenal?
David Klimeš, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, byl hostem v epizodě Mediálního minima na téma „Čeho si všímat na ekonomice médií“. Podle něj je možné zůstat informováni a nezbláznit se z toho díky výběrovému čtení a vlastní strukturaci informací, které k nám přicházejí. Jak přesně postupuje on sám?
Jan Křeček z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, se kterým jsme se v Mediálním minimu zaměřili na vztah médií a politiky, uvažoval nad doplňující otázkou v duchu mediálněvědních teorií, vysvětlil teorii o dvoustupňovém toku komunikace a pojem opinion leaders. Potřebujeme podle něj názorové vůdce k tomu, abychom se v příchozích informacích a světě kolem nás orientovali, nebo si dokážeme informace vybírat sami?
Ve čtvrtém díle Mediálního minima jsme si s Vlastimilem Nečasem z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy povídali o tom, co všechno musí do sebe zapadnout, aby se z události stala zpráva. Vlastimil Nečas doporučuje informační dietu. Co to znamená a jak si to přesně představit?
Antropoložka Marie Heřmanová ze Sociologického ústavu Akademie věd, se kterou jsme si povídali v pátém díle Mediálního minima o sociálních sítích, podrobněji vysvětluje, proč je tak snadné se zahltit informacemi a těžké si je odepřít. Co jí osobně pomohlo, aby po probuzení hned nekontrolovala sociální sítě?
V šestém díle Mediálního minima věnovaném ověřování informací jsme si povídali s Janou Magdoňovou z Českého rozhlasu a práci s informacemi jsme podrobněji rozebrali. Podle ní je dobré si uvědomit, že není nutné být neustále v obraze a snažit se „chytit“ vše.
Dalším hostem byl Dominik Voráč z Univerzity Palackého v Olomouci a projektu E-Bezpečí, který v sedmém díle Mediálního minima mluvil o manipulaci s informacemi před nástupem generativní AI a po něm. Podle něj je důležité umět všechna média vypnout. Kdy je pro to podle něj nejvhodnější doba?
Náš poslední host Filip Trhlík z Univerzity v Cambridge, se kterým jsme si v osmém díle Mediálního minima povídali o dopadech umělé inteligence na společnost, se snaží mít co největší přehled o tom, co se u nás i ve světě děje. Jak si ale udržet obecný přehled, a přitom se nezahltit informacemi?
První letní speciál Mediálního minima si můžete poslechnout na Spotify, Apple Podcasts, Podcast Addict, Buzzsprout, Podcast Index nebo platformě Podchaser. Najdete tam ale i všechny ostatní epizody Mediálního minima, pokud byste se chtěli k nějaké z nich vrátit.
Mediální minimum je podcastová série, která vznikla ze spolupráce projektu Rozpravy o médiích a projektu CEDMO.