Poslanec a kandidát na předsedu ODS Martin Kupka v pořadu Kuloáry napřímo hovořil mj. o střetu zájmů Andreje Babiše. Na faktické výroky na toto téma se soustředí nová analýza.
Martin Kupka (ODS): „(…) jedno z rozhodnutí Ústavního soudu, kdy už v roce 2020 jasně zaznělo, že pokud se někdo chystá do té role (člena vlády, pozn. Demagog.cz), tak prezident má zjišťovat, jestli nenastane protiprávní stav.“
PRAVDA
Nález Ústavního soudu z roku 2020 uvádí, že prezident má při jmenování členů vlády povinnost přihlížet k tomu, zda jejich uvedením do funkce může vzniknout střet zájmů a zda bude z právního hlediska řešitelný.
Martin Kupka (ODS) v rozhovoru komentuje mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, která se věnovala střetu zájmů Andreje Babiše. Říká, že pokud by Babiš ve vládě nastavoval podmínky dotací a zároveň je čerpal skrze své firmy, mohlo by být Česko vnímáno jako netransparentní a mohlo by přijít o evropské dotace. Zmiňuje požadavek prezidenta, aby Andrej Babiš zveřejnil řešení svého střetu zájmů, a v této souvislosti uvádí, že se k roli a postupu prezidenta vyjadřuje rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2020.
Andrej Babiš a zákon o střetu zájmů
Zákon o střetu zájmů od roku 2017 zakazuje firmám, ve kterých má člen vlády nebo „jím ovládaná osoba“ alespoň čtvrtinový podíl, čerpat dotace a investiční pobídky nebo získávat veřejné zakázky. Dále podle této úpravy nesmějí členové vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání ani vydávat periodický tisk.
Novela zákona o střetu zájmů, která tyto změny zavedla, získala neoficiální přízvisko lex Babiš, protože vznikla jako reakce na vstup šéfa hnutí ANO a vlastníka Agrofertu Andreje Babiše do politiky. Sám Babiš v minulosti tuto změnu opakovaně kritizoval s tím, že mu „upírá základní práva vlastnit a účastnit se věcí veřejných“. Krátce před nabytím účinnosti této úpravy převedl tehdejší ministr financí Andrej Babiš své společnosti Agrofert a SynBiol do dvou svěřenských fondů. Soudy ovšem později opakovaně rozhodly, že Babiš Agrofert i nadále fakticky ovládal, a jako člen vlády byl tedy ve střetu zájmů. K rozpuštění zmíněných fondů došlo koncem roku 2024 a v říjnu 2025, čímž Andrej Babiš všechny akcie Agrofertu i SynBiolu získal zpět.
Nález Ústavního soudu z roku 2020
V roce 2017 napadl bývalý prezident Miloš Zeman novelu zákona o střetu zájmů u Ústavního soudu. Podobný podnět, který požadoval zrušení některých částí novely, tehdy podala i skupina poslanců z hnutí ANO a z hnutí Úsvit (.pdf, str. 1–2). Dle těchto podnětů byla novela namířena konkrétně proti zájmům Andreje Babiše a na základě majetku a postavení neprávem omezovala jeho přístup k veřejné funkci.
Ústavní soud se poslaneckým návrhem i návrhem Miloše Zemana začal zabývat v lednu 2020 a posléze je zamítl s odůvodněním, že zákon neodporuje Ústavě a sleduje veřejný zájem na férovém vedení politické soutěže. Soud ve svém nálezu mj. uvedl: ,,Je i povinností prezidenta republiky přihlížet při zvažování, koho jmenovat předsedou vlády (a poté jejich členů), k tomu, zda jmenováním může takový (zejména neřešitelný) střet vzniknout a zda bude moci být řešen postupem, který Ústava, popř. zákon (zejména zákon o střetu zájmů), předvídá.“
Podle ústavního právníka Ondřeje Preusse však může být člověk s potenciálním střetem zájmů i tak jmenován. Podle Preussova komentáře má prezident tuto skutečnost pouze zohlednit. Petr Pavel se na nález Ústavního soudu z roku 2020 odkázal při jednání s Andrejem Babišem v listopadu 2025, na kterém řešili právě možný Babišův střet zájmů.
Závěr
Ústavní soud se v roce 2020 zabýval návrhy na zrušení novely zákona o střetu zájmů, která v roce 2017 zpřísnila podmínky pro vstup do vládní funkce. Ve svém nálezu Ústavní soud uvedl, že prezident má při jmenování členů vlády povinnost přihlížet k tomu, zda jejich uvedením do funkce může vzniknout střet zájmů a zda bude z právního hlediska řešitelný. Výrok Martina Kupky proto hodnotíme jako pravdivý.
Martin Kupka (ODS): „Někteří dokonce tvrdí, že ve střetu zájmů vůbec není (koaliční partneři o Andreji Babišovi, pozn. Demagog.cz).“
PRAVDA
Podle Miroslava Ševčíka není Babiš ve střetu zájmů, protože nezastává funkci v orgánech Agrofertu. Dle Patrika Nachera majetková účast neznamená střet zájmů, ale omezuje Babišovy firmy v pobírání státních dotací a čerpání veřejných zakázek. Podobně se vyjádřil i Jindřich Rajchl.
Podle poslance Martina Kupky (ODS) Andrej Babiš na mimořádné sněmovní schůzi z 27. listopadu nevysvětlil, jak by v případě svého jmenování premiérem řešil střet zájmů. Kupka zdůraznil, že se Babiš tomuto problému musí postavit, protože se střetem zájmů nelze vládnout. Dodal, že někteří koaliční partneři existenci možného Babišova střetu zájmů zpochybňují.
Postoj koaličních partnerů
Poslanec Miroslav Ševčík (SPD) tvrdil, že Andrej Babiš není ve střetu zájmů, protože nezastává žádnou funkci v představenstvu, dozorčí radě ani jiných orgánech Agrofertu a je pouze vlastníkem akcií (video, čas 1:03:50). Obdobně se vyjadřoval i poslanec Jindřich Rajchl (PRO), podle kterého Babišovy firmy nemohou pobírat státní dotace a samotný Babiš by tak ani jako premiér ve střetu zájmů nebyl (video, čas 01:50).
K tématu střetu zájmů se z hnutí ANO vyjádřil např. místopředseda hnutí Radek Vondráček, podle kterého by jmenování Babiše premiérem představovalo problém především pro Agrofert. Vondráček uvedl, že je samozřejmé, že by se společnost v době Babišovy vlády neúčastnila veřejných zakázek ani nečerpala dotace. Podle poslance ANO Patrika Nachera samotná majetková účast ve firmě nepředstavuje střet zájmů, pouze omezuje možnost Babišových firem pobírat státní dotace a ucházet se o veřejné zakázky (video, čas 23:15).
Situaci komentoval také předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný, který označil mimořádnou schůzi Sněmovny svolanou nastupující opozicí kvůli Babišovu střetu zájmů za zbytečnou a dodal, že Babiš v danou chvíli v žádném střetu zájmů nebyl. Mimořádnou schůzi považoval za zbytečnou také předseda Motoristů Petr Macinka (video, čas 20:50).
Střet zájmů Andreje Babiše
Zákon o střetu zájmů od února 2017 zakazuje členům vlády, aby firmy, ve kterých mají alespoň čtvrtinový podíl, mohly čerpat nenárokové dotace nebo získávat veřejné zakázky. Krátce před nabytím účinnosti této úpravy převedl tehdejší ministr financí Andrej Babiš společnosti Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Tyto fondy spravovali např. jeho spolupracovníci, včetně jeho tehdejší partnerky Moniky Babišové.
Soudy nicméně opakovaně rozhodly, že Andrej Babiš Agrofert i nadále fakticky ovládal, a byl tedy ve střetu zájmů. Z toho důvodu neměl Agrofert čerpat národní dotace ani v době, kdy Babiš působil jako premiér.
Závěr
Poslanec zvolený za SPD Miroslav Ševčík uvedl, že Andrej Babiš podle něj není ve střetu zájmů, protože nemá žádnou funkci v představenstvu či jiných orgánech Agrofertu. Poslanec za hnutí ANO Patrik Nacher pak tvrdil, že majetková účast ve firmě nepředstavuje střet zájmů, jen znemožňuje Agrofertu čerpat státní dotace a získávat veřejné zakázky. Podobně se vyjádřil také Jindřich Rajchl. Výrok Martina Kupky tak hodnotíme jako pravdivý.
Martin Kupka (ODS): „(…) o slepých fondech. Ty sice nejsou v České republice, jsou v zahraničí.“
PRAVDA
Slepé fondy, jejichž základním parametrem je naprostá nezávislost správce na zakladateli fondu, mají tradici v Kanadě či USA. České právo pojem slepý fond nezná. Legislativa v ČR stanovuje jen podmínky fungování svěřenských fondů, v jejichž případě nezávislost správců nevyžaduje.
Poslanec Martin Kupka (ODS) reaguje na zmínku o tom, že Piráti na své tiskové konferenci uvedli, že dle nich by Andrej Babiš buď neměl být premiérem, nebo by měl prodat svou společnost Agrofert. Odpověď na otázku, jestli existují i jiné varianty řešení Babišova střetu zájmů, je dle Kupky na právnících. V této souvislosti pak Kupka zmiňuje, že podle nálezu Ústavního soudu z roku 2022 existuje možnost slepých fondů, využívaných v zahraničí.
Klasické svěřenské fondy nestačily
Zákon o střetu zájmů od roku 2017 zakazuje firmám, ve kterých má člen vlády nebo „jím ovládaná osoba“ alespoň čtvrtinový podíl, čerpat dotace a investiční pobídky nebo získávat veřejné zakázky. Dále podle této úpravy nesmějí členové vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání ani vydávat periodický tisk. Novela zákona o střetu zájmů, která tyto změny zavedla, získala neoficiální přízvisko lex Babiš.
Krátce před nabytím účinnosti novely se tehdejší ministr financí Andrej Babiš snažil vyhnout střetu zájmů tím, že převedl své společnosti Agrofert a SynBiol do dvou svěřenských fondů. Pravidla fungování svěřenských fondů, která obsahuje český občanský zákoník, ale přímo nestanovují, že správci tohoto druhu fondů musí být nezávislí na zakladateli. Andrejem Babišem zřízené svěřenské fondy tak spravovali např. jeho spolupracovníci, včetně jeho tehdejší partnerky Moniky Babišové. Soudy později opakovaně rozhodly, že Babiš Agrofert i nadále fakticky ovládal, a jako člen vlády tedy ve střetu zájmů byl. K rozpuštění obou svěřenských fondů nakonec došlo koncem roku 2024 a v říjnu 2025, čímž Andrej Babiš všechny akcie Agrofertu i SynBiolu získal zpět.
Nález Ústavního soudu a slepé fondy
Novelu zákona o střetu zájmů v roce 2017 napadl tehdejší prezident Miloš Zeman u Ústavního soudu a podobný podnět na zrušení některých částí novely tehdy podala i skupina poslanců z hnutí ANO a z hnutí Úsvit (.pdf, str. 1–2). Ústavní soud v únoru 2020 tyto návrhy zamítl s odůvodněním, že zákon neodporuje Ústavě a sleduje veřejný zájem na férovém vedení politické soutěže. Kromě toho nález Ústavního soudu zmiňuje i způsoby, jak střet zájmů řeší legislativa v zahraničí. Konkrétně uvádí příklad občanského zákoníku z Québecu, který pracuje s pojmem slepý svěřenský fond (tzv. blind trust) (.pdf, str. 80).
Podle quebecké legislativy má majitel firmy možnost vložit aktiva právě do slepého fondu, který musí splňovat zvláštní podmínky místního zákona o střetu zájmů (.pdf, str. 80). To znamená, že slepý fond musí být pod kontrolou nezávislého správce, který je zároveň pod pravidelnou kontrolou zvláštního úřadu. Funkci tohoto zvláštního úřadu zpravidla zastává bývalý soudce, „kterého jmenuje po konzultaci se všemi parlamentními stranami a konfirmaci parlamentem guvernér“. K aktivům uloženým ve slepém fondu nemá jeho zakladatel přístup a informace dostává jen přes komisaře (.pdf, str. 80).
Kromě Kanady mají slepé fondy tradici v USA či ve Velké Británii. Česká legislativa ale tento pojem skutečně nezná. V minulosti tak někteří právní experti uváděli, že by Andrej Babiš mohl vytvořit slepý fond v zahraničí.
Závěr
Slepé fondy, jejichž základním parametrem je naprostá nezávislost správce na zakladateli fondu, mají tradici v Kanadě, Spojených státech či Spojeném království. České právo pojem slepý fond nezná a stanovuje jen podmínky fungování klasických svěřenských fondů, u kterých nezávislost správců nevyžaduje. Výrok Martina Kupky proto hodnotíme jako pravdivý.
