Premiér Andrej Babiš (ANO) v rozhovoru pro pořad Za pět minut dvanáct, který vysílá TV Nova, hovořil mj. o svém minulém působení v roli ministra financí a předsedy vlády. Na faktické výroky o zavedených opatřeních, daních, zadlužení Česka a evropském rozpočtu se soustředí nová analýza.
Andrej Babiš (ANO): „Já jsem byl ministr financí (…) který měl přebytek, který zavedl Daňovou kobru, kontrolní hlášení, EET, dodaňování nadnárodních společností.“
PRAVDA
Andrej Babiš byl ministrem financí v letech 2014–2017. Státní rozpočet dosáhl přebytku v roce 2016, kdy činil cca 62 mld. Kč. Za Babišova působení vznikla Daňová kobra, bylo zavedeno kontrolní hlášení, EET a zpřísnily se kontroly pro zdanění velkých nadnárodních společností.
Předseda vlády Andrej Babiš v kontextu výroku reaguje na poznámky moderátorky, že návrh státního rozpočtu na letošní rok podle Národní rozpočtové rady porušuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Babiš v této souvislosti poukazoval na to, že podle něj je nejdůležitější kritériem zadlužení vůči HDP a mluvil o řadě opatření z dob svého působení ve funkci ministra financí.
Státní rozpočet
Andrej Babiš vedl Ministerstvo financí od ledna 2014 do května 2017 během vlády Bohuslava Sobotky, kterou tvořila koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Jak je vidět na následujícím grafu, státní rozpočet během těchto let v přebytku skončil jednou, a to v roce 2016, kdy činil 61,8 miliard korun (.pdf, str. 3 ze 43).
K přebytku podle Ministerstva financí přispěla úspora na straně výdajů a vyšší příjmy mj. díky efektivnějšímu výběru daní, ekonomickému růstu spojenému s vysokou zaměstnaností a růstem platů. Vliv měly také prostředky z EU, které byly o 64,8 mld. Kč vyšší, než rozpočet původně předpokládal.
Daňová kobra
Daňová kobra je označení pro tým, ve kterém spolupracují Národní centrála proti organizovanému zločinu, Generální finanční ředitelství a Generální ředitelství cel. Cílem je odhalovat kriminalitu spojenou s krácením daní, zajistit řádný výběr daní, navrátit nezákonně získané finanční prostředky do státního rozpočtu a postihnout pachatele.
Tento tým skutečně vznikl v době, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí. V dubnu 2014 byla podepsána dohoda o spolupráci, výměně informací a koordinaci při boji proti daňovým únikům a daňové kriminalitě mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem vnitra, které tehdy řídil Milan Chovanec z ČSSD. Činnost „Kobry“ byla oficiálně zahájena v červnu 2014 a během své existence podle Finanční správy zabránila ztrátám na daních ve výši 16 miliard korun.
Kontrolní hlášení
Kontrolní hlášení k dani z přidané hodnoty (DPH) bylo do českého právního řádu začleněno novelou zákona o DPH s účinností od 1. ledna 2016. Tuto novelu Ministerstvo financí připravilo v roce 2014, kdy ji zároveň schválil Parlament. Hlášení ukládá plátcům DPH povinnost pravidelně poskytovat údaje z daňových dokladů, které již v dříve povinně evidovali ze zákona. Podle Finanční správy tento nástroj slouží k odhalení daňových úniků a podvodů.
EET
Návrh zákona o evidenci tržeb vypracovalo Ministerstvo financí, které jej v červnu 2015 předložilo Poslanecké sněmovně. Ta jej schválila v roce 2016, kdy návrh úspěšně prošel zbytkem legislativního procesu. Zákon nabyl účinnosti v prosinci 2016, od kdy se EET týkala restaurací a ubytovacích zařízení. V březnu 2017 pak začala platit pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.
Poslední vlna měla začít platit v květnu 2020 a týkala se zbývajících oborů. Kvůli pandemii covidu-19 byla ale EET dočasně přerušena. Později, během Babišovy vlády, se rozhodlo, že bude povinnost evidence tržeb pozastavena až do konce roku 2022. Definitivní zrušení prosadila vláda Petra Fialy během roku 2022 a účinnosti nabylo na začátku roku 2023.
„Dodaňování“ nadnárodních společností
V případě „dodaňování“ nadnárodních společností Andrej Babiš zjevně naráží na Akční plán pro kontrolu převodních cen, pomocí kterých se dle tehdejší Babišovy vlády nadnárodní korporace pokoušely převést zisky z Česka do států s nižšími daněmi. Od roku 2015 (tedy za zdaňovací období roku 2014) tak pro velké firmy vznikla povinnost vyplnit přílohu daňového přiznání k dani z příjmů (.pdf, str. 8). Údaje z této přílohy podle Finanční správy umožňují lépe cílit daňové kontroly na potenciálně rizikové subjekty a transakce.
Jak jsme výrok ověřili?
Andrej Babiš působil ve funkci ministra financí v letech 2014–2017. V průběhu jeho mandátu dosáhl státní rozpočet v roce 2016 přebytku ve výši takřka 62 mld. korun. Opatření, která Babiš ve výroku zmiňuje – vznik Daňové kobry, zavedení kontrolního hlášení i elektronické evidence tržeb – byla skutečně zavedena v době, kdy Ministerstvo financí vedl. Resort během jeho působení zároveň posílil dohled nad daňovými povinnostmi nadnárodních společností. Výrok Andreje Babiše z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.
Andrej Babiš (ANO): „Vybral jsem 600 miliard daní navíc (jako ministr financí, pozn. Demagog.cz).“
PRAVDA
V letech 2014–2017, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí, rostlo HDP a příjmy veřejných rozpočtů z daní včetně pojistného. ČR v té době vybrala na daních a pojistném v součtu o 727 mld. Kč navíc oproti r. 2013. Při srovnání reálných hodnot (v cenách r. 2013) šlo o 628 mld. Kč.
Andrej Babiš v rozhovoru reaguje na poznámku moderátorky, že návrh státního rozpočtu na rok 2026 podle Národní rozpočtové rady porušuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Babiš namítá, že důležité je podle něj především zadlužení vůči HDP. Dále vyjmenovává opatření, která vláda zavedla v době, kdy působil jako ministr financí, jako například zavedení týmu Daňová kobra nebo elektronické evidence tržeb (EET). K tomu následně dodává, že se tehdy podařilo vybrat o 600 miliard korun navíc na daních.
Výběr daní za působení Babiše ve funkci ministra
Andrej Babiš působil jako ministr financí ve vládě Bohuslava Sobotky od ledna 2014 do května 2017. Před Babišovým nástupem do funkce, v roce 2013, měly veřejné rozpočty příjem z daní včetně pojistného celkem 1,304 bilionu korun. V roce 2017 tyto příjmy dosáhly 1,646 bilionu korun, což bylo ve srovnání s rokem 2013 o 342 miliard korun navíc. Pokud u každého roku vyčíslíme přírůstek oproti roku 2013, za celé období let 2014–2017 dostaneme částku 726,6 miliardy korun. V případě, že zohledníme míru inflace a převedeme výši vybraných daní a pojistného na reálné hodnoty (v cenách roku 2013), celková suma činí 627,8 miliardy korun.
V uvedených letech 2014 až 2017, kdy se příjmy z daní a pojistného zvyšovaly, rostl i hrubý domácí produkt. Jak je vidět v následujícím grafu, v letech 2016 a 2017 příjmy z daní a sociálních příspěvků meziročně rostly dokonce rychleji než HDP. Stejně je tomu i v případě, kdybychom sledovali vývoj reálných hodnot.
Jak jsme výrok ověřili?
V letech 2014–2017, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí, rostly příjmy veřejných rozpočtů z daní včetně plateb za pojistné. Ve stejné době rostl také hrubý domácí produkt. Ve srovnání s rokem 2013 tehdy vybrala Česká republika na daních a sociálních příspěvcích dohromady o 727 miliard korun více. Pokud přepočteme vybrané daně a pojistné na reálné hodnoty (do cen roku 2013), dosahuje celková částka výše 628 miliard korun. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.
Andrej Babiš (ANO): „Když jsme odcházeli, jsme byli šestí nejméně zadlužení.“
PRAVDA
Podle Eurostatu byla Česká republika v roce 2021 (tedy v posledním roce působení Babišovy vlády) šestou nejméně zadluženou zemí v Evropské unii.
Předseda vlády Andrej Babiš reaguje na otázky ohledně zákona o rozpočtové odpovědnosti a možného rozvolňování rozpočtových pravidel. Odmítá kritiku ekonomů i Národní rozpočtové rady a obhajuje hospodaření své vlády tvrzením, že Česká republika pod jeho vedením patřila mezi méně zadlužené státy Evropské unie. Jako argument uvádí, že na konci působení jeho vlády bylo Česko šestou nejméně zadluženou zemí.
Srovnání zadlužení
Z výroku Andreje Babiše není jednoznačně patrné, zda mluví o státním, nebo vládním dluhu. Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Na jeho výši mají vliv také některé další faktory (.pdf, str. 3, 16–17), a státní dluh se tak v daném roce může zvýšit i o větší sumu, než je hodnota deficitu státního rozpočtu.
Tento státní dluh představuje více než 90 % dluhu sektoru vládních institucí, který je také znám jako vládní či veřejný dluh. Ten se kromě státního dluhu skládá například i z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů. Právě tento dluh v mezinárodním srovnání sleduje statistický úřad Evropské unie Eurostat. Z jeho zprávy (.pdf, str. 4) vyplývá, že Česko bylo na konci roku 2021 podle výše vládního dluhu v poměru k HDP jednou z nejméně zadlužených zemí Evropské unie. Konkrétně se mezi členskými státy EU umístilo na šestém místě, jak ukazuje následující graf.
Jak jsme výrok ověřili?
Česká republika byla v roce 2021, tedy v posledním roce působení Babišovy vlády, skutečně hodnocena jako šestá nejméně zadlužená země v rámci Evropské unie. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Andrej Babiš (ANO): „Kdo vyjednal ty evropské fondy? Já jsem je vyjednal, 1 000 miliard jsem přinesl, navíc jsem přinesl 42 miliard.“
PRAVDA
Na zasedání Evropské rady v červenci 2020, kde se jednalo o rozpočtu EU na roky 2021–2027, Českou republiku zastupoval Andrej Babiš jako tehdejší premiér. Pro Česko bylo z rozpočtu vyjednáno 964 mld. Kč a zároveň byly navýšeny prostředky pro kohezní politiku o 42 mld. Kč.
Premiér Andrej Babiš reaguje na zmínky ekonomů Petra Bartoně a Daniela Münicha, kteří uvedli, že vláda podle nich porušuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (video, čas 32:02). Andrej Babiš s jejich tvrzeními nesouhlasí a argumentuje nízkým zadlužením státu a potřebou investovat. Zároveň zmiňuje, že vyjednal evropské fondy ve výši 1 000 miliard a že se díky němu tyto finanční prostředky navýšily o 42 miliard.
Mimořádné zasedání Evropské rady v červenci 2020
Andrej Babiš se jako premiér v červenci 2020 účastnil mimořádného zasedání Evropské rady v Bruselu, kde představitelé členských zemí jednali o finančním rámci Evropské unie pro roky 2021–2027. Pro toto období zde bylo pro Českou republiku vyjednáno 35,7 miliardy eur, což tehdy představovalo 964 miliard Kč.
Největší podíl vyjednané částky představovaly prostředky na kohezní politiku. Kohezní politika (neboli politika soudržnosti) slouží ke snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony Evropské unie. Česká republika měla v důsledku jednání v rámci kohezní politiky dostat 19 miliard eur, což dle tehdejšího kurzu odpovídalo přibližně 514 miliardám Kč. Podle dokumentu, který shrnoval závěry zasedání Evropské rady, bylo rozhodnuto, že ČR dostane v rámci Fondu soudržnosti „dodatečný příděl“ ve výši 1,55 miliardy eur (.pdf, str. 34). V přepočtu dle tehdejšího kurzu šlo o 42 miliard Kč.
Jak jsme výrok ověřili?
Během mimořádného jednání Evropské rady v Bruselu v červenci 2020 se premiéru Andreji Babišovi podařilo pro Českou republiku zajistit celkem 964 miliard Kč z evropského rozpočtu pro roky 2021–2027. Prostředky na kohezní politiku se během jednání oproti původnímu plánu navýšily o 42 miliard. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
