Od dnešního dne přesně za měsíc se budou uzavírat výsledky voleb do Evropského parlamentu. Středoevropská observatoř digitálních médií (CEDMO) v souvislosti s evropskými volbami provedla reprezentativní průzkum v zemích V4. Respondenti v něm, kromě otázek zjišťujících spokojenost s fungováním demokracie nebo ochotu přijít hlasovat ve volbách, odpovídali i na otázky související s vnímáním rizika ovlivnění voleb ze strany cizích států a mezinárodních institucí. Výzkum pro CEDMO realizovala společnost IPSOS (sběr dat v Česku, na Slovensku a v Maďarsku) a Instytut Badań Pollster (sběr dat v Polsku).
Více než třetina obyvatel všech zemí V4 vnímá pokusy cizích států ovlivnit evropské volby jako velký problém. V Polsku se dokonce jedná o nadpoloviční většinu obyvatel — 55 % (v Česku o 35 %, na Slovensku o 31 % a v Maďarsku o 38 %).
Graf č. 1: Vnímání ovlivnění voleb do Evropského parlamentu jako problému
Zatímco respondenti v Česku vnímají největší pravděpodobnost ovlivnění červnových voleb ze strany cizích vlád či mezinárodních institucí v pořadí; Rusko (44 %), samotná Evropská unie (40 %) a Spojené státy americké (36 %), respondenti na Slovensku vyjádřili očekávání možného vlivu na volby v pořadí Evropská unie (39 %), Spojené státy americké (38 %) a Rusko až jako třetí aktér v pořadí za EU a USA (36 %). V Maďarsku vnímají jako nejpravděpodobnější subjekt z hlediska vlivu na volby v první řadě Rusko (54 %), o druhou příčku se dělí Evropská unie a Spojené státy americké (shodně s 49 %) a na třetím místě je Čína (47 %). V Polsku vyjádřil největší podíl respondentů očekávání ruského vlivu (63 %), druhý největší podíl očekává vliv Evropské unie (54 %) a třetí Německa (47 %).
Graf č. 2: Pravděpodobnost ovlivnění voleb
Vyšší míru spokojenosti s fungováním demokracie v porovnání s ostatními sledovanými zeměmi vykázali Češi a Poláci (takřka třetina je spokojena). Na Slovensku a v Maďarsku je s fungováním demokracie spokojena pouhá pětina obyvatel. Poláci také uváděli výrazně nižší míru souhlasu s tvrzením, že většina politiků je zkorumpovaná (51 % ve srovnání s 60 % v Česku, 67 % na Slovensku a 74 % v Maďarsku) a že bez ohledu na to, kdo vyhraje volby, se situace příliš nezmění (45 % ve srovnání s 54 % v Česku, 50 % na Slovensku a 51 % v Maďarsku).
“Evropskému parlamentu a Evropské komisi důvěřuje asi čtvrtina české populace. Důvěra v české instituce — parlament, vládu a domácí politické strany — je paradoxně nižší než v ty evropské,” komentuje část výsledků za Českou republiku výzkumník hubu CEDMO Michal Šenk a dodává: “Takřka třetina (29 %) Čechů vnímá Evropskou unii pozitivně, dalších 34 % neutrálně a naopak 37 % k ní zaujímá negativní postoj.”
Největší zájem o účast ve volbách do Evropského parlamentu projevili Poláci. V červnu plánuje k urnám přijít 78 % z nich (součet odpovědí určitě ano a spíše ano). Druhý největší zájem vyjádřili Maďaři (68 % plánuje přijít k volbám). Nejnižší zájem vyjádřili téměř shodně Češi (61 %) a Slováci (62 %).
Graf č. 3: Deklarovaná ochota přijít k volbám do Evropského parlamentu
Podle zpráv fact-checkerů hubu CEDMO se v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu objevuje řada nepravdivých zpráv o Evropské unii. Petr Gongala z platformy Demagog.cz mezi zprávami zachycenými v Česku v období od ledna do dubna 2024 jmenuje především narativy zpochybňující Zelenou dohodu, falešné zprávy informující o dopadech migračního paktu nebo o podpoře Ukrajiny ze strany evropských zemí. Na Slovensku byly také zachyceny zprávy, podle kterých Evropská unie vnucuje svým členským státům nové potraviny; kupříkladu geneticky modifikované organismy, hmyz nebo švábí mléko. Současně se také objevují dezinformace o elektromobilech, mimo jiné o rozhodnutí Bruselu úplně zakázat spalovací motory po roce 2035, ačkoliv se ve skutečnosti jedná jen o zpoplatnění emisí. Terčem nepravdivých informací se na Slovensku také staly eurofondy v oblasti životního prostředí – zejména se jednalo o zprávu, že Evropská unie dává miliony eur na pozorování syslů. V Polsku se šířily dezinformace o zákazu domácího pěstování ovoce a zeleniny, zákazu toaletního papíru nebo riziku vyvlastnění domů kvůli směrnici o energetické náročnosti budov.
Data uvedená v tiskové zprávě obsahují výsledky průzkumu, který pro CEDMO realizovaly agentury
- IPSOS na reprezentativním vzorku 1006 respondentů v ČR, 1006 respondentů na Slovensku a 1002 respondentů v Maďarsku
- a Instytut Badań Pollster (na reprezentativním vzorku 1087 respondentů v Polsku[1]).
Sběr dat ve všech zemích V4 proběhl v období 28. března – 3. dubna 2024 mezi repondenty ve věku 18-65 let.
Výše zmiňované dezinformační narativy související s volbami do Evropského parlamentu byly zachyceny fact-checkingovými organizacemi konsorcia CEDMO (AFP, Demagog.cz, Demagog.sk a Infosecurity.sk) v prvních čtyřech měsících roku 2024.
[1] Sběr dat v Polsku byl proveden v rámci projektu CEDMO, který je spolufinancován Evropskou unií (číslo smlouvy: 2020-EU-IA-0267).
