Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v rozhovoru pro Info uvedl, že není příznivcem dotací pro elektromobily. Je toho názoru, že se ekologičtější auta musí prosadit ekonomicky, perspektivní oblastí je ale podle něj městská hromadná doprava. U té předpokládá, že do budoucna bude už jen elektrická. Demagog.cz nicméně ověřoval pouze faktické výroky a v této analýze shrnujeme nepravdivé výroky, které v rozhovoru zazněly.
Petr Hladík (KDU-ČSL): „My jsme v roce 2010 (…) na deset dvanáct let zastavili růst obnovitelných zdrojů, ten nám stagnoval.“
NEPRAVDA
V období mezi lety 2010 a 2022 se zvýšil podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě o 7,6 % a od roku 2013 až na výkyvy vzrůstala i státní podpora OZE.
Vládní financování OZE
Podle zákona o podporovaných zdrojích energie mají výrobci elektřiny „z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů nebo vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla“ právo získat finanční podporu za každou vyrobenou megawatthodinu energie. Celkové náklady na tuto podporu financuje stát a nepřímo také samotní odběratelé prostřednictvím poplatků, které jsou součástí plateb za elektřinu.
Jednou z forem finanční podpory je poskytnutí tzv. zeleného bonusu, který vyplácí společnost OTE (operátor trhu s elektřinou). Tento bonus náleží výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů, jako jsou solární, větrné nebo vodní elektrárny (.pdf. str. 5) a představuje příplatek k tržní ceně elektrické energie. Jeho výše závisí na zdroji energie a na tom, jestli vyprodukovanou energii spotřebuje přímo výrobce, nebo ji dodá do rozvodné sítě.
Výši prostředků, které poskytuje stát, určuje podle zákona vláda, a to tak, aby spolu s ostatními zdroji pokryly celkové předpokládané náklady na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE) v daném roce. Celkové výdaje na OZE ze strany státu (.xlsx) v uplynulých letech ukazuje následující graf.
Ministerstvo průmyslu a obchodu tuto poskytnutou podporu definuje jako neinvestiční prostředky a označuje ji za dotace, které „jsou určeny k zajištění přiměřenosti finančních nákladů na provozní podporu pro OZE“ (.pdf, str. 80, .pdf, str. 112–113). Ministr Hladík sice v kontextu výroku mluví o „státních investicích“, ve veřejně dostupných zdrojích jsme ale nenašli hodnotu státních investic, které by šly pouze na obnovitelné zdroje energie. Jiné zmínky o OZE se ve státních závěrečných účtech, ze kterých jsme vycházeli v předešlém grafu, nenachází. Ani státní rozpočty o investicích na OZE nepojednávají (.pdf, .pdf). V našem ověření se proto zaměřujeme na celkové státní dotace pro OZE.
Využití OZE
Pokud ministr Hladík naráží na využití obnovitelných zdrojů, během let 2010–2022 došlo k nárůstu jejich podílu na celkové spotřebě energie o 7,6 % (.pdf, str. 6). Z celkové energie z obnovitelných zdrojů bylo v roce 2023 využito 73 % na vytápění a chlazení, 20 % na elektřinu a zbylých 7 % na dopravu (str. 7).
Závěr
Od roku 2010 došlo k nárůstu podílu obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě energií. Od roku 2013 do roku 2022 se až na občasné výkyvy zvyšovala státní finanční podpora OZE. Dotační příspěvek z rozpočtu se tak navyšoval. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
Petr Hladík (KDU-ČSL): „Zhruba polovina domácností v Česku je vytápěna centrálním zásobováním.“
NEPRAVDA
Podle posledních dat ČSÚ za rok 2021 využívalo centrální vytápění 38 % domácností. Novější údaje o nově postavených bytech ukazují, že tento podíl neroste. Hladíkem uvedená hodnota se tak pohybuje za hranicí naší 10% tolerance.
Moderátor uvádí, že se Česká republika ve využívání obnovitelných zdrojů pro vytápění nachází mírně nad průměrem EU a ptá se ministra životního prostředí Petra Hladíka na příčiny tohoto trendu. Podle Hladíka hraje v tomto směru důležitou roli mimo jiné i transformace teplárenství, které v současnosti přechází z černého uhlí na jiné zdroje energie, jako jsou biomasa, energetické využití odpadu nebo zemní plyn. Význam změny demonstruje zmínkou, že na centrální vytápění je napojena přibližně polovina domácností.
Vytápění domácností
Pojmem „centrální zásobování teplem“ běžně označuje systém vytápění, kdy se teplo vyrábí centrálně v jednom zdroji a následně se pomocí teplárenských sítí rozvádí do více objektů (.pdf, str. 185). V teplárenství se jako synonymum k tomuto termínu používá i výraz „dálkové vytápění“.
Český statistický úřad (ČSÚ) na přelomu let 2021 a 2022 provedl šetření Energo 2021 zaměřené na spotřebu paliv a energií v domácnostech. V datech (.xlsx) spadá centrální vytápění pod „nakupované teplo“, které označuje „spotřebu tepla ze systémů centrálního zásobování teplem, blokových kotelen, případně domovních kotelen“ (.pdf, str. 12).
V roce 2021 bylo podle zmíněného šetření na dodávky tepla z „tepláren a dalších centrálních zdrojů“ napojeno1,7 milionu domácností, tedy 38 % všech domácností v Česku. Podobný podíl využíval jako hlavní zdroj vytápění zemní plyn. Palivové dřevo převládalo u 7 % domácností, přibližně stejný podíl vytápěl elektřinou nebo tuhými (uhelnými) palivy (.xlsx; .pdf, str. 12).
ČSÚ sleduje napojení na centrální dálkové vytápění i u nově postavených bytů a domů (.xlsx). To je běžné hlavně u bytových domů, v rámci této kategorie mohlo v roce 2023 centrální vytápění využívat 39 % nově postavených bytů. Oproti desetiletému průměru jde o pokles, z více než 105 000 bytů postavených mezi lety 2014 až 2023 jich k centrálnímu vytápění bylo připojeno 46 % (.xlsx). U nových rodinných domů zůstává dálkové vytápění okrajové, v roce 2023 bylo napojeno jen 1,6 % nových bytů a z více než 173 000 bytů postavených mezi lety 2014 až 2023 šlo pouze o necelé procento.
Závěr
Podle Českého statistického úřadu využívá centrální dálkové vytápění 38 % domácností. Ministr Hladík tak správně poukazuje na to, že tento druh vytápění používá velká část domácností. Hodnota 50 %, tedy „polovina“ domácností, kterou Hladík zmiňuje, se ale od hodnoty uváděné ČSÚ liší a odchylka těchto dvou čísel se pohybuje výrazně za hranicí naší 10% tolerance. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako nepravdivý.
