Poslanci během ledna schválili zvýšení platů politiků takřka o sedm procent, přičemž přijali i řadu doprovodných změn. O tématu v pořadu Události, komentáře debatovali členové dolní komory Jakub Michálek a Miloš Nový. V následující analýze jsme se zaměřili na zavádějící výroky, které v debatě zazněly.
Jakub Michálek (Piráti): „(…) mně tam prošly (…) jeden návrh, který byl přímo můj, který se týká zrušení odchodného.“
ZAVÁDĚJÍCÍ
Poslanec Michálek v listopadu 2024 sice předložil pozměňovací návrh, který Sněmovna později schválila a který odebral odchodné politikům a soudcům, jenž přechází do funkcí v evropských a mezinárodních institucích, odchodné jako celek ale návrh zachovává.
Poslanec Jakub Michálek v kontextu výroku mluví o pirátských pozměňovacích návrzích k novele zákona o platu představitelů státní moci, které podle něj převzal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Následně podotýká, že je rád, pokud se vláda jejich nápady „inspiruje“ a prosazuje prospěšná opatření. Poté uvádí, že Sněmovna schválila přímo jeden z jeho návrhů, který souvisí s rušením odchodného.
Odstupné vs. odchodné
Odstupné se v praxi často zaměňuje s odchodným. Odstupné představuje částku, na kterou má nárok zaměstnanec, kterému dal zaměstnavatel výpověď kvůli nadbytečnosti nebo kvůli tomu, že došlo ke zrušení zaměstnavatele či jeho přemístění. Částka se odvíjí od výše zaměstnancova průměrného měsíčního výdělku a délky trvání pracovního poměru. Smyslem odstupného je zaměstnancům napomoci překlenout situaci, v níž se nachází bez vlastního zavinění.
Oproti tomu odchodné se vyplácí příslušníkům bezpečnostních sborů, politikům a soudcům. Výši odchodného nestanovuje zákoník práce, ale určují ji příslušné zákony, které upravují platy příslušníků bezpečnostních sborů a platy představitelů státní moci.
Představitelé státní moci, a tedy i politici, získají odchodné po ukončení výkonu funkce. Odchodné se vyplácí ve výši jednoho až čtyř měsíčních platů, a to podle počtu let výkonu funkce. Pokud politik do tří měsíců přejde do jiné politické funkce nebo se stane soudcem, na odchodné nemá nárok.
Vedle těchto dvou typů finančních odměn existuje ještě odbytné, které náleží vojákům. Ti ho dostanou v případě, že z armády odchází alespoň po dvou letech a dokončí závazek, který s armádou uzavřeli. Pravidla pro odbytné vychází ze zákona o vojácích z povolání.
Návrh na omezení odchodného
Poslanec Michálek během listopadu 2024 předložil některé pozměňovací návrhy k novele zákona o platu představitelů státní moci, kterou v lednu 2025 nakonec schválila Sněmovna. Jeden z nich navrhoval omezení odchodného pro politiky a soudce. Podle původní úpravy na něj totiž měli nárok, i když získali funkci v orgánech Evropské unie nebo jiných mezinárodních organizacích (.docx, str. 2, 4). Tento pozměňovací návrh poslanci spolu s celou novelou přijali.
Michálkův návrh tedy odchodné zcela nezrušil, pouze ho omezil. Nově nebude odchodné vypláceno politikům nebo soudcům, kteří do tří měsíců od zániku původní funkce získají funkci v orgánech Evropské unie nebo jiných mezinárodních institucích (.docx, str. 4). Pokud ale přejdou do Evropského parlamentu, na odchodné mají i nadále nárok. Stále také platí, že pokud představitelé státní moci nezískají jinou funkci, mohou dostat odchodné ve výši jednoho až čtyř měsíčních platů, a to podle počtu let výkonu funkce.
Závěr
Jakub Michálek opravdu předložil později schválený návrh, na základě kterého se odchodné nebude poskytovat politikům ani soudcům, kteří v prvních třech měsících po konci v původní funkci odejdou do orgánů Evropské unie nebo jiných mezinárodních organizací. Návrh ale nezrušil odchodné jako celek, navíc se ani nevztahuje na představitele, kteří přejdou do Evropského parlamentu. I nadále mají politici a soudci nárok na odchodné ve stávající výši jednoho až čtyř měsíčních platů, pokud během tří měsíců po skončení v původní funkci nezískají jiný mandát. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako zavádějící.
Jakub Michálek (Piráti): „A zatímco ANO a SPD navrhovaly zachovat přímo ty peníze, jaké mají, včetně těch náhrad, včetně toho nárůstu. (…) A my jsme byli ti, kteří navrhovali to ponížit.“
ZAVÁDĚJÍCÍ
Hnutí ANO a SPD do roku 2029 navrhovaly zmrazit platovou základnu politiků včetně náhrad na úrovni roku 2024. Michálkův návrh naopak obsahoval pouze snížení paušálních náhrad za dopravu, zachovával ovšem až 6% roční růst platové základny, tedy i růst náhrad v dalších letech.
Poslanec Jakub Michálek odpovídá na otázku, proč nepodpořil návrhy opozičních hnutí ANO a SPD, které navrhovaly zmrazit platy politiků na pět let. Vysvětluje, že by toto opatření později vedlo ke skokovému nárůstu platů, a že návrh považuje za předvolební kampaň. Michálek dodává, že Piráti výsledný návrh novely zákona o platu představitelů státní moci nemohli podpořit, protože se dostatečně nevěnoval poslaneckým náhradám. Tvrdí, že zatímco zbytek opozice navrhoval zachovat stávající mechanismus výpočtu platů, Piráti chtěli příjmy politiků snížit prostřednictvím nižších náhrad.
Novela zákona o platu představitelů státní moci
Návrh novely zákona o platu představitelů státní moci vláda schválila (.pdf) v říjnu 2024 a Sněmovna jej přijala v lednu 2025. Tento návrh, který připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), zvyšuje platy politiků i soudců a státních zástupců zhruba o 7 % (.pdf, str. 9, 18 z 24). Zachovává sice současný způsob výpočtu poslaneckých i senátorských náhrad (.pdf, str. 2–4 z 24), zvyšuje ale platovou základnu soudců i ostatních představitelů státní moci (str. 23 z 24). Vzhledem k tomu, že se od platové základny odvíjí výše náhrad, dojde i k jejich nárůstu. Návrh z dílny MPSV také nově zavedl paušální náhrady výdajů pro prezidentovu partnerku či partnera (.pdf, str. 3 z 24).
Pozměňovací návrhy
Během projednávání zmíněného návrhu novely Piráti mj. prosazovali snížení některých poslaneckých náhrad. Jejich poslanec Jakub Michálek v listopadu 2024 předložil pozměňovací návrh (.docx), který navrhoval například zrušení odchodného pro politiky přecházející do mezinárodních nebo evropských institucí (str. 4, 7) nebo právě snížení paušálních náhrad za dopravu (str. 2, 4–5). Návrh ovšem zachovával až 6% roční růst platové základny, stejně jako paušálních náhrad pro příští roky. Omezení odchodného Sněmovna schválila, snížení náhrad na dopravu však nikoliv.
Poslanec Tomio Okamura (SPD) již v říjnu 2024 předložil vlastní pozměňovací návrh, který ponechával základnu platu představitelů státní moci na 94 775 Kč (.docx, str. 2), tzn. v loňské výši stanovené vyhláškou MPSV. Tato výše měla dle návrhu zůstat neměnná až do 31. prosince 2029 (str. 2). Pozměňovací návrh hnutí ANO předložila v prosinci 2024 Alena Schillerová (.docx). Její návrh – stejně jako návrh hnutí SPD – měl za cíl zmrazit platy státních představitelů na pět let, a to na totožné částce (.docx, str. 2). Návrhy SPD a ANO ale Sněmovna nepřijala.
Návrhy Okamury a Schillerové sice neobsahovaly snížení poslaneckých náhrad (.docx, .docx,), ale zmrazení platové základny by zároveň zastavilo jejich růst., který se od výše platové základny odvíjí. Stejně jako plat poslanců by tak i jejich paušální náhrady zůstaly ve stejné výši jako v roce 2024. Na základě Michálkova návrhu by se naopak jednorázově snížily náhrady za dopravu, platová základna by však dále rostla až o 6 %. Vzhledem k pokračujícímu růstu průměrné mzdy (.xlsx), od které se růst platové základny odvíjí, by platy včetně paušálních náhrad mohly být u většiny poslanců podle Michálkova návrhu vyšší už v roce 2026.
Závěr
Návrhy Tomia Okamury i Aleny Schillerové neměnily poslanecké náhrady a do roku 2029 navrhovaly zachovat výši platové základny – tedy i náhrad – na úrovni z roku 2024. Pirátský poslanec Jakub Michálek navrhl pouze snížení paušálních náhrad za dopravu, jeho návrh však zachovával následný růst platové základny i náhrad až o 6 % ročně. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako zavádějící.
