ODS na sociálních sítích sdílela statistiku, podle které je v Česku ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením pouze 12 % populace. Podle příspěvku se tak jedná o nejnižší podíl v EU. Účet ODS zjevně cituje statistiku Eurostatu za rok 2023, která je ovšem v různých zemích vypočtena z různých dat. Podle některých odborníků statistika problematicky interpretuje data, a vytváří tak zkreslující závěry.
ODS na sociální síti X (dříve Twitter) zveřejnila příspěvek, který obsahuje statistický údaj o populaci ohrožené chudobou. Statistiku sdílel mimo jiné i premiér Petr Fiala. Podle příspěvku ODS jsou Češi dokonce „nejméně ohroženi chudobou z Evropské unie“.
Další výborné zprávy: Češi jsou nejméně ohroženi chudobou z Evropské unie! pic.twitter.com/BuS5hfA45Y
— ODS (@ODScz) June 13, 2024
Data Eurostatu
ODS v příspěvku zjevně vychází z dat Eurostatu za rok 2023, které úřad zveřejnil v červnu 2024. Statistika pro jednotlivé unijní země uvádí podíl obyvatelstva, které je ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením. Do této kategorie řadí domácnosti, které splňují alespoň jeden ze tří bodů: riziko chudoby, závažnou materiální a sociální deprivaci nebo život v domácnosti s velmi nízkou intenzitou práce. Právě přítomnost posledního zmíněného měřeného faktoru přitom v rámci Česka mohla přispět k dobrému výsledku, jelikož je u nás dlouhodobě nízká nezaměstnanost.
Jak upozorňují např. sociolog Daniel Prokop nebo ekonom Vít Hradil, statistici Eurostatu ke klasifikaci využívají údaj tzv. relativní chudoby, který vychází z mediánových příjmů v jednotlivých členských státech EU. Člověk, který má nižší příjem než 60 % mediánového výdělku v dané zemi, je tak ve statistice považován za „ohroženého chudobou”. To ovšem znamená, že se hranice chudoby v jednotlivých unijních zemích i po započtení rozdílů v kupní síle peněz (tzv. parita kupní síly) liší, protože se v těchto zemích liší i mediánové příjmy.
Problematická interpretace
Na základě této metodiky tak mohl být po započtení kupní síly peněz v roce 2023 za „ohroženého chudobou” považován například člověk z Lucemburska s příjmy 59 tisíc Kč měsíčně, zatímco obyvatel Česka s měsíčním příjmem 17 tisíc Kč by „ohrožený chudobou” nebyl. Například v sousedním Německu, kde je podle statistiky vyšší míra ohrožení chudobou, je v paritě kupní síly přibližně o polovinu vyšší mediánový příjem. Statistika tak z velké části ukazuje spíše míru příjmové nerovnosti mezi chudým a středně bohatým obyvatelstvem dané země.
Výpočet také nezohledňuje inflaci, jejíž míra může být v jednotlivých zemích podstatně rozdílná. Náhlý růst cen může způsobit prudký nárůst počtu lidí v materiální nouzi, což ukazuje např. průzkum agentury PAQ Research z roku 2022. Podle něj se procento obyvatel Česka v příjmové chudobě téměř zdvojnásobilo za období od konce roku 2021 do začátku roku 2022. Důvodem měla být právě prudce rostoucí inflace. V průzkumech Eurostatu se ale podíl obyvatel ČR, kteří jsou ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením, mezi lety 2021 a 2022 výrazně nezměnil.
Ekonom Vít Hradil poukazuje dále i na to, že statistika nereflektuje případné exekuce, kvůli kterým lidé o část započítaného výdělku přicházejí. Právě v Česku přitom čelí exekuci přes 600 tisíc lidí, a podíl obyvatel, kteří jsou exekucemi zatíženi, je tak vysoký.
Sociolog Daniel Prokop zase upozorňuje, že při aplikaci stejné metodologie na jednotlivá historická období by rovnice ukazovala nízké ohrožení chudobou za období komunistické totality. Tehdy totiž ve státech východního bloku panovala výrazně nižší sociální nerovnost mezi nízkopříjmovými a středněpříjmovými. Nic to ale nemění na tom, že tehdejší životní úroveň nedosahovala ani zdaleka té dnešní.
Česko se v průzkumech Eurostatu o ohroženosti chudobou umístilo na nejlepší příčce už víckrát. Statistiky, které používají odlišnou metodiku, ale poukazují na to, že lidí ohrožených chudobou je podstatně více. V minulosti se vůči metodice Eurostatu vymezili např. i autoři zprávy Poverty Watch (.pdf, str. 2), kteří navrhli porovnávat příjmy českých domácností s mediánem příjmů v celé Evropě, neboť mediánový příjem v ČR je podle nich zpravidla nízký.
Závěr
ODS na síti X zveřejnila data, která odpovídají zprávě Eurostatu o míře obyvatelstva ohroženého chudobou nebo sociálním vyloučením. Metodika, kterou zpráva k vypočtení dat používá, ale čelí kritice od odborníků. Nereflektuje totiž faktory, jako je míra inflace nebo snížené příjmy následkem exekucí.
Kromě toho tato statistika nebere v potaz rozdíly mezi mediánovými příjmy v jednotlivých zemích. Lidé se srovnatelnou úrovní příjmů by díky tomu v některých zemích spadali do kategorie lidí ohrožených chudobou a v jiných ne. Podle citovaných odborníků jsou tak předkládaná data značně zkreslená a počet lidí, kterým v Česku hrozí chudoba, je ve skutečnosti vyšší.
