Ve vysílání CNN Prima News se v debatě zaměřené mj. na migraci a uprchlíky z Ukrajiny střetli zástupci kandidujících subjektů ve Středočeském kraji. Tato analýza rozebírá zavádějící výroky řečníků.
Tomio Okamura (SPD): „Prudce stoupá kriminalita Ukrajinců v České republice. V roce 2021 – 1730 trestných činů, v roce 2024 – 3842 trestných činů.“
ZAVÁDĚJÍCÍ
Ukrajinci v roce 2021 v Česku skutečně spáchali zhruba 1 700 trestných činů, v roce 2024 počet narostl na téměř 4 tisíce. Ve stejné době se ale zároveň ztrojnásobil počet Ukrajinců v ČR. V přepočtu na obyvatele se míra kriminality mezi Ukrajinci v ČR naopak snížila.
Podle statistiky Ministerstva vnitra v roce 2021 Ukrajinci v Česku spáchali 1 705 trestných činů (.pdf, str. 77; .pdf, str. 298–299). Loňský přehled Policie ČR uvádí, že v roce 2024 to bylo 3 944 skutků (.pdf, str. 86). Statistiky kriminality obvykle obsahují také informace o počtu trestně stíhaných. Člověka, který je stíhán za více trestných činů, tyto statistiky přitom započítávají jen jednou. Podle údajů Nejvyššího státního zastupitelství (.pdf, str. 64) tak bylo v roce 2021 trestně stíháno 1 653 Ukrajinců. Tisková zpráva Policie ČR pak ukazuje, že v roce 2024 počet trestně stíhaných Ukrajinců narostl na 3 842 (.pptx, str. 14), tedy na více než dvojnásobek.
Mezi lety 2021 a 2024 se ale zároveň ztrojnásobil počet Ukrajinců v Česku, konkrétně se zvýšil ze 197 tisíc (.xlsx) na 589 tisíc lidí (.pdf, str. 4–5). Kvůli ruské invazi na Ukrajinu totiž do ČR po 24. únoru 2022 přišlo velké množství uprchlíků. Pokud množství trestných činů spáchaných Ukrajinci v roce 2021 vyjádříme v poměru k tehdejšímu počtu Ukrajinců v Česku, dostaneme podíl (tzv. kriminální zatíženost) dosahující 0,87 % (.pdf, str. 299). Loni ale bylo toto číslo nižší, a to o 0,2 procentního bodu. Stejně tak se snížil podíl trestně stíhaných Ukrajinců v ČR, který loni dosáhl 0,65 %. Zvýšil se tedy počet trestných činů spáchaných Ukrajinci, míra kriminality mezi Ukrajinci ale naopak klesla.
Podíl 0,65 % stíhaných byl v roce 2024 zaznamenán i u českých občanů. Následující graf pro srovnání vyčísluje kriminalitu Ukrajinců a cizinců jiných státních příslušností na území ČR za rok 2024.
Závěrečné hodnocení
Ukrajinci v roce 2021 v Česku spáchali 1 705 trestných činů, v roce 2024 počet narostl na 3 944. Počty trestných činů uváděné Tomiem Okamurou se tak pohybují v rámci naší 10% tolerance. Tomio Okamura tato čísla používá k ilustraci toho, že podle něj v Česku „stoupá kriminalita Ukrajinců“. Opomíjí ovšem skutečnost, že se mezi lety 2021 a 2024 ztrojnásobil počet Ukrajinců v ČR, zejména v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. V přepočtu na obyvatele se míra kriminality mezi Ukrajinci v Česku ve stejném období naopak snížila. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako zavádějící.
Tomio Okamura (SPD): „A Česká republika (podle Institutu pro světovou ekonomiku v Kielu, pozn. Demagog.cz) dala, co se týče ukrajinských imigrantů, 7,96 miliardy eur od února 2022, do konce jenom loňského roku (…) a co se týče vojenských dodávek 1,3 miliardy eur. To znamená dohromady 232 miliard korun.“
ZAVÁDĚJÍCÍ
Podle starších dat Kielského institutu pro světovou ekonomiku Okamura uvádí správná čísla. Výpočet institutu však předpokládá, že všichni uprchlíci z Ukrajiny stojí stát od roku 2022 pořád stejné množství peněz a nezohledňuje jejich přínos do státního rozpočtu.
Předseda hnutí SPD Tomio Okamura se ohrazuje proti tvrzení, že uprchlíci z Ukrajiny představují přínos pro státní rozpočet. Odvolává se přitom na čísla Kielského institutu pro světovou ekonomiku, který pravidelně monitoruje zahraniční pomoc Ukrajině, a tvrdí, že česká pomoc vyšla celkem na 232 miliard. Na stejná čísla poukázal ekonom Lukáš Kovanda v letošním únoru a Okamura je později prezentoval např. na svém facebookovém profilu.
Výdaje podle institutu
Čísla, která uvádí Tomio Okamura, odpovídají starším údajům Kielského institutu. Podle nich ČR na podporu uprchlíků od února 2022 do konce roku 2024 vydala 7,96 mld. eur a na vojenskou pomoc 1,25 mld. eur, což podle průměrného kurzu představuje přibližně 226,3 mld. korun.
Podle nejnovějších dat institutu z letošního srpna Česko poskytlo na ukrajinské uprchlíky za celou dobu trvání konfliktu do konce června 2025 celkem 8,95 mld. eur, na humanitární pomoc Ukrajině vyčlenilo 0,05 mld. eur a na vojenskou pak 0,34 mld. eur (.xlsx, list „Fig 6. With Refugee Support“). Celkem tedy jde o 9,35 mld. eur. Podle průměrného kurzu za stejné období se dohromady jedná o necelých 231 mld. korun. Ke snížení částky u vojenské pomoci došlo proto, že byla přepočítaná na základě seznamu darovaných zbraní od české vlády tak, aby se zamezilo počítání položek dvakrát (.xlsx, list „Updates and Corrections“).
Částka uváděná u nákladů na uprchlíky z Ukrajiny je nicméně založená na velmi hrubých a neaktuálních odhadech nákladů na podporu uprchlíků. Samotný Kielský institut uvádí, že náklady vychází ze zprávy o migraci z roku 2022 (.xlsx, list „Refugee Cost Calculations“), kterou zpracovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle tohoto dokumentu celkové náklady na uprchlíka činily 5 028 eur ročně (.pdf, str. 105). Institut toto číslo zpřesňuje na 5 637 eur a dodává, že odhady navýšil na základě průměrného měsíčního počtu uprchlíků podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.
Výpočet nákladů tak předpokládá, že všichni uprchlíci stojí stát pořád stejné peníze a pracuje se všemi uprchlíky, a to i těmi, kteří do rozpočtu naopak přispívají. Tento závěr potvrdil jeden z autorů výzkumu Taro Nišikawa, který pro Deník N uvedl: „Naše čísla odpovídají počtu uprchlíků a odhadovaným nákladům na uprchlíka za měsíc. Jinými slovy odrážejí sumu, kterou by daná země musela vydat, kdyby platila dávky a potřebnou podporu pro daný počet uprchlíků.“
Kielský institut tedy nadhodnocuje výdaje a nezohledňuje příjmy ukrajinských uprchlíků v Česku, kteří prostřednictvím daní a odvodů přispívají do státního rozpočtu. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) vydalo Česko od začátku ruské invaze na Ukrajinu do konce roku 2024 62,5 mld. Kč a naopak od nich vybralo 55,5 mld. Kč. Pokud k těmto číslům přičteme částky za první pololetí letošního roku, dostaneme se na výdaje ve výši 70,1 mld. Kč a příjmy 70,5 mld. Kč.
Závěr
Česko podle Kielského institutu pro světovou ekonomiku na podporu uprchlíků od začátku konfliktu na Ukrajině do konce roku 2024 poskytlo 7,96 mld. eur a na vojenskou pomoc podle starších dat 1,25 mld. eur, dohromady tedy šlo o cca 226,3 mld. korun. Institut později publikoval novější údaje a částku u vojenské pomoci opravil a snížil na 0,34 mld. eur, jedná se přitom o sumu až do konce června 2025.
Institut u výpočtu na pomoc uprchlíkům ovšem předpokládá, že všichni uprchlíci stojí stát stále stejné peníze a nikdo z nich nepracuje, a ignoruje tak jejich přínos do státního rozpočtu v podobě zaplacení daní a odvodů. Náklady na uprchlíky od začátku invaze na Ukrajinu do konce prvního pololetí roku 2025 ve skutečnosti podle MPSV představují 70,1 mld. Kč. Jejich přínos do rozpočtu přitom za celé období vyčíslilo na 70,5 mld. Kč. Výrok Tomia Okamury z těchto důvodů hodnotíme jako zavádějící.
Martin Kupka (ODS): „Rok 2020 – 207 miliard korun do školství, rok 2025 – 291 miliard, to je opravdu významné zvýšení.“
ZAVÁDĚJÍCÍ
Navržené nominální výdaje na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy mezi roky 2020 a 2025 vzrostly přibližně tak, jak popisuje Martin Kupka. Reálné výdaje očištěné o inflaci ale mezi těmito lety klesly a snížily se také, srovnáme-li jejich poměr k HDP.
Nominální a reálné výdaje na školství
V roce 2020 činil navrhovaný rozpočet na tento resort přibližně 226 miliard Kč (.pdf, str. 8 ze 766). Konečné výdaje dosáhly cca 227 mld. Kč (.pdf, str. 95 z 241). V září 2024 Fialova vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2025, který počítá s výdaji na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ve výši necelých 291 mld. Kč (.pdf, str. 34 z 358). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) tak v nominálním srovnání výdajů uvádí u roku 2025 správnou částku a u roku 2020 se vejde do naší standardní 10% tolerance.
Při rozboru výdajů státního rozpočtu je ale třeba zohledňovat také inflaci, která snižuje jak kupní sílu peněz, tak i reálnou hodnotu státních výdajů. Zatímco nominální výdaje na MŠMT během působení Fialovy vlády rostly, v reálném srovnání v cenách roku 2025 se snižovaly a byly nižší než v posledních dvou letech vlády Babišova kabinetu. V roce 2025 sice meziročně vzrostly, stále však nedosahují hodnoty z roku 2020.
Výdaje v poměru k HDP
Výdaje státního rozpočtu na školství lze vyjádřit také v poměru vůči hrubému domácímu produktu (HDP), který bere v potaz rostoucí velikost české ekonomiky včetně daňových příjmů státu. Podle makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2025 by podíl státních výdajů na MŠMT v letošním roce měl činit 3,44 % HDP, zatímco v roce 2020 představoval 3,89 %.
Závěr
V roce 2020 činily navržené výdaje na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 226 miliard Kč, zatímco Fialova vláda na tento resort pro rok 2025 vyčlenila zhruba 291 mld. Kč. Martin Kupka se tak uváděným číslem u roku 2020 vejde do naší 10% tolerance, pro rok 2025 uvádí správný údaj. Nominálně tedy výdaje na MŠMT vzrostly, při zohlednění inflace i poměru k HDP jsou ale reálné výdaje v roce 2025 nižší než v roce 2020. Výrok ministra dopravy Kupky proto hodnotíme jako zavádějící.
Tomio Okamura (SPD): „Podal jsem zákon na zákaz propagace islámské ideologie.“
ZAVÁDĚJÍCÍ
Tomio Okamura opakovaně předložil návrh novely trestního zákoníku, který by rozšířil zákaz podpory nenávistných hnutí i na ideologie. Důvodová zpráva sice varuje před šířením islámského extremismu, samotný návrh však islám přímo nezmiňuje.
V prosinci 2016 předložila skupina poslanců v čele s Tomiem Okamurou, tehdy zvoleným za Úsvit přímé demokracie, Poslanecké sněmovně návrh novely trestního zákoníku. Cílem novely bylo rozšířit trestný čin propagace hnutí hlásajícího potlačování lidských práv či nenávist vůči skupině obyvatel o propagaci nenávistné ideologie (.pdf, str. 2).
Důvodem návrhu zákona byl soudní proces s bývalým předsedou pražské muslimské obce Vladimírem Sáňkou, který byl obviněný za vydání knihy šířící islámský extremismus (.pdf, str. 3). Sáňka byl posléze zproštěn obžaloby, protože podle soudu nepropagoval konkrétní hnutí, ale ideologii.
Tehdejší vláda Bohuslava Sobotky k návrhu Tomia Okamury vydala nesouhlasné stanovisko (.pdf, str. 3) a Sněmovna ho před koncem volebního období nestihla projednat. Okamura předložil stejný návrh v novém volebním období v prosinci 2017, tentokrát už jako člen SPD (.pdf, str. 2). Návrh však stihl projít pouze prvním čtením.
Naposledy předložil Tomio Okamura s poslanci SPD tentýž návrh Sněmovně v říjnu 2021 (.pdf). Dosluhující druhá vláda Andreje Babiše k němu zaujala negativní stanovisko, které odůvodnila tím, že šíření nenávistné ideologie lze stíhat na základě jiných trestných činů (.pdf, str. 1). Sněmovna návrh z dílny SPD dosud neprojednala.
Závěr
Návrh novely trestního zákoníku, který by změnil definici trestného činu propagace nenávistného hnutí, předložil Tomio Okamura spolu s dalšími poslanci Sněmovně celkem třikrát. Návrh sice reagoval na soudní proces s bývalým předsedou pražské muslimské obce, ale jeho samotné znění pouze kriminalizuje šíření ideologie směřující k potlačení lidských práv a islám přímo nezmiňuje. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako zavádějící.
