Změna důchodů v cílové rovince

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka reaguje na poznámku moderátorky, která tvrdí, že posunutí věku odchodu do důchodu je nejviditelnější a nejsledovanější změnou v rámci vládní důchodové reformy. Jurečka odpovídá, že tato úprava je pouze jedním z přibližně 12 opatření důchodové reformy, z nichž některá považuje za zajímavější.

Opatření vládní důchodové reformy

V listopadu 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že dokončilo návrh důchodové reformy. Vláda tento návrh novely zákona o důchodovém pojištění schválila (.pdf) v dubnu 2024. Návrh následně zamířil k projednání do Poslanecké sněmovny, kde ke dni námi ověřované diskuze prošel prvním a druhým čtením.

Návrh důchodové reformy schválený vládou obsahoval následujících dvanáct opatření, což stojí i v důvodové zprávě (.pdf, str. 34 ze 330):

1. Jedním z nich bylo zvyšování věku odchodu do důchodu v návaznosti na naději dožití. V praxi se konkrétní výpočet důchodového věku pro lidi narozené po roce 1972 měl odvíjet od posledního známého údaje o naději na dožití, kterou zveřejnil Český statistický úřad v roce, kdy pojištěnec dosáhl věku 50 let (.pdf, str. 46 ze 330). Původní návrh také počítal s nárůstem věku odchodu do důchodu až o dva měsíce mezi jednotlivými ročníky narození.
2. Dalším opatřením byla úprava výpočtu nových důchodů, kdy se postupně mezi lety 2026 a 2035 měla snížit započítávaná částka z výdělků. Návrh počítal s tím, že se částka do takzvané první redukční hranice postupně sníží ze 100 na 90 procent a že úroveň započítaného procenta výpočtového základu za rok pojištění klesne z 1,5 procenta až na 1,45 procenta (.pdf, str. 65–66 ze 330). Důchody tak měly růst pomaleji.
3. Naopak minimální důchod se měl zvýšit, aby dosahoval 20 % průměrné mzdy. K této změně mělo dojít tak, že základní výměra důchodu zůstane na stejné úrovni a zásluhová část (neboli procentní výměra) se z původních 770 korun zvýší na 10 % průměrné mzdy (.pdf, str. 16).
4. Původní návrh obsahoval také možnost odejít dříve do důchodu pro pracovníky v náročných profesích nebo rizikových zaměstnáních (.doc, str. 9, .docx, str. 1). Plán počítal s tím, že se změna dotkne zaměstnanců ve čtvrté a částečně i třetí kategorii, kteří by mohli odejít do penze až o pět let dříve (.pdf, str. 153 ze 330). Zaměstnavatel by za ně zároveň platil vyšší odvody o pět procentních bodů.
5. Pracující důchodci by podle vládou schváleného návrhu nemuseli platit pojistné ve výši 6,5 % výdělku (.pdf, str. 66).
6. Jedna ze změn se měla dotknout také lidí, kteří odpracovali 45 let a odejdou do předčasné penze. Krácení jejich předčasného důchodu mělo být pouze poloviční (.pdf, str. 34, 91–92 ze 330).
7. Změny měly ovlivnit i podobu výchovného. Fialův kabinet v původním návrhu plánoval výchovné zachovat, ale s úpravami. Pro první a druhé dítě se výchovné mělo postupně snižovat, až by se u důchodů přiznaných po roce 2029 zcela zrušilo a zůstalo by jen pro třetí a každé další dítě v dosavadní výši 500 Kč (.pdf, str. 9, 70–72 ze 330). Návrh nově také upustil od valorizace výchovného (.pdf, str. 72–73 ze 330).
8. Výchovné za první dvě děti měl podle původního návrhu nahradit tzv. rodinný neboli fiktivní vyměřovací základ. Jeho zavedení by znamenalo, že by se důchod za dobu péče o první dvě děti vypočítával z průměrné mzdy v daném roce.
9. Vláda také navrhla, aby manželé nebo registrovaní partneři měli možnost sdílet své sociální odvody na důchod (.pdf, str. 10–12). Výsledná penze by se poté rozdělila.
10. Podle původního návrhu mělo dojít i k prodloužení doby pro obnovu nároku na vdovský a vdovecký důchod ze dvou na pět let (.pdf, str. 24).
11. Návrh počítal i s tím, že se sníží věk pro získání tzv. odloženého starobního důchodu. Ten se týká lidí, kteří nesplňují minimální dobu penzijního pojištění, a umožňuje jim tak důchod získat. Ti mají podle současného znění zákona nárok na přidělení penze až pět let po dosažení standardního důchodového věku mužů, pokud u nich pojištění trvalo alespoň 20 let. Dle návrhu by mohli nově čekat místo zmíněných pěti let jen dva roky (.doc, str. 5–6)
12. Posledním ze 12 opatření bylo to, že úspěšně dokončené doktorské studium mělo být hodnoceno jako náhradní doba pojištění (.pdf, str. 34, 93 ze 330).

Pro úplnost můžeme dodat, že ČTK na jaře 2024 psala o jedenácti opatřeních. Omezení výchovného a zavedení fiktivního vyměřovacího základu ale interpretovala jako jedno opatření.

Pozměňovací návrhy

Reforma v průběhu schvalování ve Sněmovně prošla změnami. V září se penzijní reformou zabýval Výbor pro sociální politiku, který poslancům doporučil, aby předložený návrh novely zákona přijali, zároveň v něm ale navrhl provést změny (.pdf). Jedna z úprav počítala s tím, že se důchodový věk nebude odvíjet přímo od naděje dožití, ale bude se zvyšovat vždy o jeden měsíc ročně – místo původních až dvou měsíců (.pdf, str. 1, 3).

Během druhého čtení bylo ve Sněmovně předloženo několik dalších pozměňovacích návrhů jak z opozičních, tak vládních řad. Skupina poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU‑ČSL) tehdy předložila návrh na zastropování růstu věku odchodu do důchodu (.docx). Lidé narození v roce 1989 a později by podle něj konkrétně odcházeli do penze nejpozději v 67 letech.

Další pozměňovací návrh Jana Jakoba (TOP 09) a Marka Bendy (ODS) zúžil skupinu zaměstnanců v náročných profesích, kteří mají nárok na dřívější odchod do důchodu (.docx). Předčasná penze se bude týkat pouze lidí ve čtvrté kategorii rizikových zaměstnání, zatímco původně na ni měli mít nárok i lidé ze třetí kategorie.

Poslanci důchodovou reformu schválili až po odvysílání námi ověřované diskuze. Některé pozměňovací návrhy se promítly do konečné podoby návrhu, ten však stále obsahuje stejný počet opatření (.pdf). Přehled původně plánovaných změn a úprav, které dolní komora nakonec přijala, uvádí následující tabulka.

Závěr

Důchodová reforma v podobě schválené vládou obsahuje dvanáct opatření, například zvyšování odchodu věku do důchodu navázané na dobu dožití, zvýšení minimálního starobního důchodu nebo snížení výpočtu budoucích penzí. Poslanci vládní koalice během projednávání návrhu na půdě Sněmovny podali pozměňovací návrhy, které prodlužují odchod do penze pouze o jeden měsíc ročně a zastropovali věk odchodu do důchodu na 67 letech. I přes úpravy původního návrhu má ale reforma stejný počet opatření. Výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Alena Schillerová mluví o tom, že poslanci ODS během projednávání důchodové reformy podali pozměňovací návrh, podle nějž se oproti původnímu návrhu omezí počet lidí zaměstnaných v náročných profesích, kteří budou mít nárok na dřívější odchod do penze.

Rizikové profese

Zákon o ochraně veřejného zdraví stanovuje čtyři kategorie profesí podle míry výskytu rizika pro zdraví, přičemž konkrétní podmínky pro dělení upravuje vyhláška z roku 2003. Podle té se do první kategorie řadí zaměstnání s nepravděpodobným nepříznivým vlivem na zdraví a do druhé kategorie spadají práce, u kterých se dá nepříznivý vliv na zdraví očekávat jen výjimečně.

Ve třetí kategorii jsou zaměstnání, ve kterých jsou např. překračovány hygienické limity, nebo takové práce, u kterých se častěji vyskytují nemoci z povolání. Poslední, čtvrtá kategorie, zahrnuje profese, kde jsou lidé vystaveni vysokému riziku ohrožení zdraví, které nelze zcela eliminovat ani používáním ochranných pomůcek. O zařazení zaměstnání do třetí a čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, typicky tedy Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice.

Návrh novely zákona o důchodovém pojištění obsahoval možnost odejít dříve do důchodu pro lidi v náročných profesích neboli rizikových zaměstnáních (.doc, str. 9, .docx, str. 1). Původní plán počítal s tím, že se změna dotkne zaměstnanců ve čtvrté a částečně i třetí kategorii. Celkově tak dle minulých záměrů mohlo do důchodu odejít dříve přibližně 120 tisíc osob.

Pozměňovací návrh z dílny TOP 09 a ODS

Na začátku října ale poslanci Jan Jakob (TOP 09) a Marek Benda (ODS) během projednávané důchodové reformy předložili pozměňovací návrh, jehož cílem bylo z rizikových zaměstnání vyřadit práce třetí kategorie (.docx). Tedy práce s výskytem rizik, jako jsou vibrace, zátěž chladem nebo teplem a celková fyzická zátěž (.docx, str. 1). Předčasná penze by se tak týkala pouze lidí ve čtvrté kategorii rizikových zaměstnání, kterých je zhruba 15 tisíc. Např. ČTK ale psala o mírně odlišném čísle – podle ní je pracovníků ve čtvrté kategorii o něco méně, a to 12 tisíc.

Předložení tohoto návrhu kritizovali opoziční poslanci ANO a SPD a také někteří Piráti. Výhrady k úpravě měla i část čtyřkoalice a kvůli neshodám ohledně omezení náročných profesí došlo k přerušení jednání sněmovního Sociálního výboru o celé důchodové reformě. Sociální výbor nakonec pozměňovací návrh Jakoba a Bendy nedoporučil ke schválení (.pdf, str. 26, .pdf, str. 3). Sněmovna o návrhu hlasovala až po námi ověřované debatě, kdy ho schválila, přičemž jeho přijetí podpořili všichni přihlášení poslanci vládních stran. Nezapočetl se pouze hlas Zdenky Němečkové Crkvenjaš, která nicméně po hlasování pro záznam oznámila, že ve skutečnosti hlasovala pro. Čtyři lidovečtí poslanci se k tomuto hlasování nepřihlásili. Návrh tedy přímo nepodpořili, snížili tím ale počet hlasů, který byl potřebný k jeho přijetí.

Závěr

Pozměňovací návrh předložený Janem Jakobem (TOP 09) a Markem Bendou (ODS) skutečně navrhl omezit počet lidí zaměstnaných v náročných profesích, kteří v rámci důchodové reformy budou mít nárok na předčasný důchod. Z původních 120 tisíc osob se změna dotkne pouze 12–15 tisíc zaměstnanců. Alena Schillerová tak v prvním případě neuvádí úplně přesné číslo, stále se ale vejde do naší standardní 10% tolerance. Její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Marian Jurečka (KDU-ČSL): „75 % české veřejnosti (...) říká v průzkumech, že důchodová reforma je potřeba.“

PRAVDA

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka vysvětluje, proč je podle něj důležité reformovat důchodový systém. Uvádí, že bez reformy by výrazně narůstal schodek tohoto systému. Dále zmiňuje, že se v příštích letech zvýší počet důchodců, což zatíží také zdravotní systém. Závěrem dodává, že důchodovou reformu podle něj podporuje 75 % veřejnosti.

Co říká průzkum?

Jurečka zjevně naráží na průzkum agentury STEM, zveřejněného v červenci 2024, který se zabýval postoji veřejnosti k důchodovému systému. Z tohoto průzkumu vyplývá, že v květnu 2024 pouze 17 % dotazovaných považovalo důchodový systém za spravedlivý. 67 % pak souhlasilo s tvrzením, že „současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný a že Česká republika důchodovou reformu nezbytně potřebuje“.

Vyšší míra podpory důchodové reformy byla ve věkové skupině 18–29 let, kde s ní souhlasilo 75 % dotazovaných. Respondenti z dobře zajištěných domácností souhlasili ze 77 % a lidé s vysokoškolským vzděláním z 82 %.

Co se týče konkrétních způsobů, jak důchodový systém upravit, nejvíce respondentů podpořilo návrh, aby systém více motivoval lidi si na stáří částečně spořit – konkrétně šlo o 61 %. Pouze asi 20 % souhlasilo se zvyšováním věku odchodu do důchodu, nebo snižováním vyplácených důchodů. Postupné zvyšování důchodového věku je přitom jedním z bodů vládní důchodové reformy, kterou po odvysílání námi ověřované debaty schválila Poslanecká sněmovna.

Závěr

Podle průzkumu výzkumné agentury STEM s potřebou reformy důchodového systému souhlasí výrazná většina společnosti, byť o něco menší, než jakou uvádí Marian Jurečka. Jeho údaj je na hranici naší tolerance a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

---

 

Alena Schillerová (ANO): „My v podstatě vydáváme dneska na důchody – a toto je graf OECD – něco mezi 8 až 9 procenty HDP. Toto je průměr 7,7 (v zemích OECD, pozn. Demagog.cz).“

PRAVDA

Podle odhadu Ministerstva financí dala ČR na důchody v roce 2023 asi 9 % HDP. Poslední data OECD jsou z roku 2019 a ČR je podle nich skutečně blízko průměru. Toto srovnání sice není aktuální, ale jelikož se jedná o poslední dostupná data, hodnotíme výrok jako pravdu s výhradou.

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová vysvětluje, proč podle ní v současnosti není potřeba provádět důchodovou reformu. Odvolává se přitom na graf Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), na kterém ilustruje, že podíl hrubého domácího produktu (HDP), které Česko vydává na důchody, je podobný jako průměr zemí OECD.

Data OECD

Přehled porovnávající důchodové systémy v jednotlivých členských státech vydává OECD každé dva roky, nejnovější zpráva je z prosince 2023. Porovnání výše výdajů na penze k HDP vychází z dat z roku 2019, kdy průměrná hodnota zemí OECD činila 7,7 % HDP, přičemž Česko na důchody dávalo 7,9 % HDP (.pdf, str. 211).

Národní rozpočtová rada (NRR) v roce 2019 publikovala studii k mezinárodnímu srovnání výše veřejných výdajů na důchodový systém, ve které okrajově zmiňuje i výzkum OECD (.pdf, str. 4). Podle NRR je porovnání výdajů na penze zkreslené, protože se jednotlivé státy liší v řadě parametrů, které jejich výši ovlivňují. Jedná se např. o demografickou strukturu obyvatelstva, (ne)zdanění penzí, náhradový poměr nebo důchodovou strukturu HDP (.pdf, str. 1).

Podíl výdajů podle Ministerstva financí

Hospodaření systému důchodového pojištění pravidelně sleduje Ministerstvo financí (MF), které uvádí, že na výdaje penzijního systému má vliv např. také růst mezd nebo demografický trend stárnutí populace. Podle dat MF v roce 2019 Česko na důchodový systém vynaložilo 8,3 % HDP, v roce 2023 šlo podle odhadu o 9,4 %.

Závěr

Podle dat Ministerstva financí dává Česko v posledních letech na důchody skutečně okolo 8–9 % HDP. Alena Schillerová má také pravdu v tom, že podle analýzy OECD je poměr českých výdajů srovnatelný s průměrem členských zemí organizace, který činí 7,7 % HDP. Data z poslední zprávy OECD jsou však z roku 2019.

Schillerová tedy procenta ve svém výroku uvádí správně, hodnoty ale pochází ze dvou různých statistik. Podíl HDP pro rok 2019 se podle dat MF a OECD liší o pár setin procenta. Data OECD navíc nejsou aktuální, ale vzhledem k tomu, že se jedná o poslední dostupná data, hodnotíme její výrok jako pravdivý s výhradou.