V lednu půjdou čeští voliči k urnám, aby si vybrali novou hlavu státu. Mezi českými uživateli sociálních sítí se však v uplynulých několika týdnech znovu začalo šířit tvrzení o tom, že vláda navrhuje zrušit přímou volbu prezidenta. Nejsou pro to žádné důkazy; premiér Petr Fiala sice v roce 2019 vyzval k diskuzi o zrušení přímé volby, ale v té době byl ještě v opozici. I když Fiala na věc osobně nezměnil názor, ani on, ani ODS žádný podobný veřejný návrh před volbami v roce 2021 nepředložili a nepředložila jej ani stávající vládní koalice. V každém případě by takovou změnu nebylo možné provést prostou parlamentní většinou, jak naznačují zavádějící příspěvky.
„Přímá volba presidenta ČR byl návrh ODS. Dneska se jim to už nehodí z nás obyčejných udělat blbce a při 108 hlasech v parlamentu proto navrhují přímou volbu zrušit !!!!!!!!, a to proto, aby mohli vládnout neomezeně !!!!!“ stojí v tomto příspěvku z 30. listopadu 2022, jehož verzi sdílely na Facebooku od začátku roku tisíce uživatelů.
Snímek zavádějícího facebookového příspěvku pořízený 19. prosince 2022S blížícím se prvním kolem prezidentských voleb, které je naplánováno na 13.-14. ledna 2023, se na sociálních sítích množí tento typ zavádějících příspěvků. Ty se zaměřují především na konkurenty bývalého premiéra Andreje Babiše, který podle předvolebních průzkumů veřejného mínění nemá postup do druhého kola jistý.
AFP například nedávno vyvrátila tvrzení, že předseda ústavního soudu Pavel Rychetský chtěl změnit volební zákon tak, aby prezidentským kandidátům umožňoval tvořit koalice.
Žádný návrh na změnu zákona nebyl předložen
V České republice došlo v roce 2012 ke změně Ústavy, kdy byla volba prezidenta pozměněna z nepřímé (tj. zákonodárci) na přímou. V roce 2013 byl takto zvolen Miloš Zeman, kterému dalo svůj hlas 54,8 procenta voličů.
V zavádějícím příspěvku stojí, že vládní strany „navrhují přímou volbu zrušit“.
Je sice pravda, že Petr Fiala v roce 2019 chtěl otevřít diskuzi o zrušení přímé volby. Učinil tak v reakci na chování prezidenta Zemana, který v té době odmítal odvolat z funkce tehdejšího ministra kultury Antonína Staňka, přestože mu to navrhl i tehdejší premiér Andrej Babiš. Fiala tehdy napsal: „Přímá volba prezidenta vedla pouze k tomu, že prezident má pocit, že porušování Ústavy je dovoleno, neboť získal přes polovinu hlasů voličů, a tedy má jakýsi silný mandát k čemukoli.“
Je však třeba mít na paměti, že Fiala byl v té době v opozici a nebyl premiérem. Od té doby však ve věci nedošlo k žádnému významnému vývoji. Od té doby se navíc o zrušení přímé volby nemluvilo; v této věci nedošlo k žádnému významnému vývoji. Žádná strana přímou volbu prezidenta nenavrhla a není ani součástí programu koalice Spolu, v jejímž čele stojí Fialova ODS. Ani v programech ostatních stran vládní koalice se AFP nepodařilo tento návrh najít.
To nám v e-mailu 21. prosince 2022 potvrdil mluvčí vlády Václav Smolka: „Ačkoliv se pan premiér opakovaně vyjádřil v tom smyslu, že přímá volba prezidenta podle něj do parlamentní demokracie, jakou je Česká republika, nepatří, žádná diskuze o změně systému volby v tuto chvíli neprobíhá,“ napsal.
Také mluvčí ODS Jakub Skyva AFP řekl, že v současné době ve straně žádná debata o zrušení přímé volby prezidenta neprobíhá. „Samozřejmě, u řady našich členů i vrcholných představitelů se postoje k systému přímé volby prezidenta různí, což v demokratické straně považujeme za správné,” nasal nám Skyva v e-mailu 21. prosince 2022. „Zrušení nebo změna ještě nedávno přijatého zákona by však mohla vést ke znevážení volebního systému, k poškození důstojnosti a vážnosti.”
AFP prohledala jak seznam podaných návrhů zákonů v Poslanecké sněmovně, tak elektronickou knihovnu připravované legislativy VeKLEP. Ani v jedné databázi se nám nepodařilo nalézt zmíněný návrh změny zákona o volbě prezidenta.
Pokud by však takový návrh na změnu zákona o volbě prezidenta existoval, k jeho prosazení by bylo potřeba ústavní většiny v obou komorách parlamentu, řekl AFP Robert Zbíral, docent na Katedře ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity v Brně. „Nelze očekávat, že by takových většin mohlo být dosaženo,“ sdělil nám v e-mailu 18. prosince 2022.
Kvalifikovanou většinou v obou komorách parlamentu jsou míněny tři pětiny všech poslanců Poslanecké sněmovny (tj. 120 poslanců) a tři pětiny přítomných senátorů v Senátu.
Není tedy možné, abye současná vládní koalice se 108 poslanci v Poslanecké sněmovně byla sama schopna tuto změnu odsouhlasit, jak tvrdí dezinformační příspěvek na Facebooku.
V každém případě je podle Zbírala změna v daném časovém horizontu nemožná, neboť „schvalování běžného zákona (který uspěje) trvá v Parlamentu v průměru kolem 250 dnů“. Mezi zveřejněním příspěvku a předpokládaným prvním kolem prezidentských voleb je však jen cca 6 týdnů.
