Na internetu a sociálních sítích se šíří zavádějící informace o tom, že Jemen údajně „vyhlásil válku“ Izraeli. K útoku na Izrael pomocí bezpilotních letounů a raket skutečně došlo, ovšem provedla jej povstalecká skupina Hútíů, která ovládá jen některé části Jemenu. Uvedla, že šlo o reakci na útoky Izraele proti palestinskému islamistickému hnutí Hamás. Hútíové nejsou mezinárodně uznávanou vládou Jemenu a ani oni, ani oficiální vláda země nikomu žádnou válku nevyhlásili.
Po nečekaném útoku Hamásu 7. října zahájil Izrael intenzivní vojenskou kampaň v pásmu Gazy. Při útoku ozbrojenců Hamásu zahynulo podle izraelských představitelů 1 200 lidí a více než 200 rukojmích bylo odvlečeno do Gazy.
Ministerstvo zdravotnictví Gazy kontrolované Hamásem 13. listopadu uvedlo, že od té doby bylo v oblasti zabito více než 11 180 lidí, z toho 4 609 dětí.
Hútijští povstalci z Jemenu, kde probíhá občanská válka, 31. října uvedli, že zaútočili na Izrael pomocí bezpilotních letounů a raket.
Jedná se o Íránem podporovanou skupinu ozbrojenců, která se v roce 2014 zmocnila jemenského hlavního města Saná a v současnosti ovládá velkou část severozápadu země. Jsou součástí toho, co Teherán nazývá „osou odporu“, tj. Íránskou islámskou republiku a její spojenecké síly napříč Blízkým východem, včetně libanonského Hizballáhu a šíitských sil v Iráku a Sýrii. Jako součást této osy bývá zmiňován také Hamás.
Mluvčí hútijských sil Jahja Sárí ve videu z 31. října uvedl, že útok byl „odpovědí na válku této země proti palestinskému Hamásu“. O tomto prohlášení tehdy informovala agentura AFP i další mezinárodní média.
Po jeho prohlášení se na sociálních sítích a v článcích v různých jazycích včetně češtiny objevila tvrzení, že Jemen „vyhlásil válku“ Izraeli. Toto tvrzení sdílely v češtině stovky uživatelů.
Podobná tvrzení se šířila i v dalších jazycích, například ve slovenštině, řečtině, angličtině či francouzštině.
Hútíové však nejsou považováni za oficiální jemenskou vládu. Mezinárodně uznávaná jemenská vláda podporovaná Saúdskou Arábií Izraeli válku nevyhlásila. A ani Hútíové, ačkoli se přihlásili k několika útokům, nevyhlásili, že je země ve válce.
Politická situace v Jemenu
V e-mailu ze 7. listopadu 2023 nám vedoucí výzkumný pracovník Ústavu blízkovýchodních studií na Národní univerzitě v Singapuru Jean-Loup Samaan vysvětlil, že ačkoli jsou Hútíové v současnosti největší ozbrojenou skupinou v Jemenu, „nepředstavují mezinárodně uznávanou jemenskou vládu“.
„OSN je zapojena do jednání, která musí nakonec určit, kdo tuto vládu vytvoří, ale v žádném případě nelze z prohlášení Hútíů vyvozovat, že právně nebo politicky zavazuje jemenskou vládu,“ napsal.
Zatímco většinu severozápadní části země ovládají hútijští povstalci, Aden a jeho okolí kontroluje Jižní přechodná rada (STC), separatistická organizace z jižního Jemenu, která není mezinárodně uznávaná a je podporována Spojenými arabskými emiráty.
Mezinárodně uznávaná vláda podporovaná Saúdskou Arábií – Prezidentská vedoucí rada v čele s Rašadem Muhammadem al-Alimím – sídlí od roku 2018 v Rijádu. Kontroluje sice východní Jemen, ale má problémy s upevněním svého postavení v regionu.
Hútíové kontrolují přibližně třetinu území země, na němž žije 70 až 80% obyvatelstva. Území kontrolovaná soupeřícími silami v Jemenu jsou znázorněna na následující ilustraci AFP:
Mapa území a míst, která ovládají Hútíové (zelená), mezinárodně uznaná vláda (oranžová) a Jižní přechodná rada (žlutá). Pruhy označují území, kde si Al-Káida na Arabském poloostrově udržuje vliv.
Fatiha Dazi-Héni, odbornice na na bezpečnostní a politické otázky v Perském zálivu z Institutu strategických studií IRSEM, řekla 7. listopadu 2023 v telefonickém rozhovoru agentuře AFP, že ačkoli Hútíové kontrolují velkou část Jemenu, „nejsou oficiální vládou“ a nelze hovořit o „oficiálním vyhlášení války ze strany Jemenu“.
„Hútíové se ve svých prohlášeních prezentují jako legitimní autorita v Jemenu. Učinili tak i tehdy, když se přihlásili k odpovědnosti za útok na Izrael,“ řekla.
Tvrzení, která Sárího prohlášení interpretují jako vyhlášení války, jsou proto zavádějící, protože Hútíové neovládají celou zemi a nejsou mezinárodně uznanou vládou.
Jak Hútíové zaútočili na Izrael?
Jak informovala agentura AFP, Sárí ve svém prohlášení z 31. října uvedl, že Jemen zaútočil balistickými raketami a bezpilotními letouny ve třech samostatných operacích, a slíbil další útoky.
„Jemenské ozbrojené síly… potvrzují, že budou pokračovat v přesně mířených útocích raketami a bezpilotními letouny, dokud nebude izraelská agrese zastavena,“ uvedl Sárí v prohlášení, které odvysílala povstalecká televize Al-Masíra a které bylo zveřejněno na síti X (dříve Twitter). V prohlášení nebylo výslovně zmíněno vyhlášení války.
Zpravodajský kanál France 24 zveřejnil 1. listopadu anglicky dabovanou verzi části videa (archiv).
Snímek videa na webu France 24 pořízený AFP 3. listopadu 2023
Agentura AFP nebyla schopna nezávisle ověřit pravdivost tvrzení o útocích z 31. října. Izraelská armáda informovala o „vpádu nepřátelského letadla“, jenž spustil varovné sirény v oblasti Ejlatu, letoviska u Rudého moře.
Abdalláz bin Habtúr, hútijský premiér, uvedl (archiv), že povstalci jsou „součástí osy odporu“ proti Izraeli zahrnující Teheránem podporované skupiny v Libanonu, Sýrii a Iráku, které bojují „slovy i bezpilotními letouny“.
Blízkovýchodní analytik Mohammed Al Basha z americké výzkumné skupiny Navanti uvedl, že navzdory těmto prohlášením a přijetím odpovědnosti za útok hútijští povstalci „formálně nevyhlásili válku“.
Al Basha poukázal na to, že ani mezinárodně uznávaná vláda žádné takové prohlášení neučinila. „Mezinárodně uznaná vláda kritizovala vojenské operace Izraele v Gaze, ale ani ona nevyhlásila válku,“ řekl 2. listopadu agentuře AFP.
Mezinárodně uznaná jemenská vláda v prohlášení v arabštině odsoudila izraelské bombardování a vyzvala k okamžitému zastavení palby, aby se do pásma Gazy mohla dostat humanitární pomoc. Neslíbila však žádný zásah ani nevyhrožovala provedením útoků.
Izrael je nadále ostřelován různými blízkovýchodními milicemi, včetně jemenských Hútíů, kteří se 6. listopadu přihlásili k dalšímu útoku bezpilotním letounem, či libanonského Hizballáhu.
AFP se již věnovala nepravdivým tvrzením souvisejícím s konfliktem mezi Izraelem a Hamásem zde, zde, zde a zde.
