Tisíce uživatelů sociálních sítí sdílely v uplynulých týdnech příspěvky obsahující tvrzení, že vakcína proti covidu je jediným typem vakcíny, který nezabrání šíření viru ani po očkování. Podle odborníků, které AFP kontaktovala, je však toto tvrzení zavádějící. Hlavním cílem zmíněných vakcín včetně té proti koronaviru je chránit před závažným průběhem onemocnění a smrtí. Schopnost zamezení dalšího šíření nemoci v populaci se u různých vakcín liší, ale jen velmi málo z nich další šíření viru zabrání stoprocentně.
„Ze všech vakcín, které jsem v životě poznal (černý kašel, záškrt, tetanus, neštovice, spalničky, zarděnky, příušnice, hepatitida, meningitida a tuberkulóza), jsem nikdy neviděl vakcínu, kde bychom nosili roušku a drželi odstupy, i když jste plně očkovaní. Nikdy jsem neslyšel o vakcíně, která způsobí šíření viru i po očkování,” stojí v tomto příspěvku z 22. listopadu 2021, který na Facebooku sdílelo přes 5 300 uživatelů.
Stejný text se šířil i nyní v lednu, například zde. Podobný text se virálně šířil například v maďarštině, kde jej sdílelo přes 100 000 uživatelů.
Většina vakcín zmíněných v textu je k dispozici již po dlouhá desetiletí (v případě neštovic dokonce po staletí), přičemž jejich schopnost zamezit dalšímu šíření nákazy se liší. Odborníci oslovení AFP se shodli na tom, že vakcína bránící stoprocentně dalšímu šíření nákazy je považována za vzácnou. Hlavním cílem očkování je podle nich udržet nemoc pod kontrolou a zamezit těžkému průběhu onemocnění či dokonce úmrtí.
Zbytek zavádějícího textu jsou autorovy názory na zbytečnost nošení roušek či dodržování rozestupů. Je pravda, že ty v minulosti nebyly tak běžné, i když například v Číně byly roušky rozšířeny již v minulém století.
Vakcína sice nákazu omikronem nezastaví, ale brání těžkému průběhu nemoci
Tyto příspěvky se šíří na pozadí nové vlny covidových infekcí způsobené silně nakažlivou variantou omikron, která je schopná nakazit mnoho očkovaných i těch, kteří již covid prodělali. Dosavadní průběh nové vlny však napovídá, že varianta omikron zřejmě způsobuje méně závažnou formu onemocnění covid-19, zvláště u očkovaných jedinců.
To, že vakcína proti covidu nezabrání šíření omikronu, neznamená, že by byla proti této variantě zbytečná: kromě protilátek tělo vytváří také druhotnou imunitní odpověď na úrovni takzvaných T-lymfocytů, které útočí na virem nakažené buňky. Tato sekundární reakce je obzvlášť důležitá pro prevenci těžkého průběhu onemocnění. Podle předběžné studie z Jihoafrické republiky vakcína od výrobce Pfizer/BioNTech účinně brání těžkému průběhu covidu z varianty omikron již po dvou dávkách.
Vakcíny stoprocentně bránící další nákaze jsou vzácné
Z příspěvku by se mohlo zdát, že většina vakcín, které lidstvo kdy vyvinulo, kromě vytváření imunity brání dalšímu šíření nákazy. To však všichni odborníci, na které se AFP obrátila, popřeli: hlavním cílem očkování je podle nich ochránit populaci před těžkým průběhem onemocnění, přičemž ochrana před další nákazou je jen „něco navíc”.
Profesor imunologie a jeden z ředitelů Ústavu infekčních chorob při Imperial College v Londýně Charles Bangham 11. ledna 2022 AFP řekl, že „mnohé existující vakcíny jsou sice extrémně účinné proti virům a bakteriím, ale stoprocentní prevence infekce, které se někdy říká sterilizující imunita, je vzácná”. Bangham vysvětlil, že lze z imunitní reakce na chorobu často zjistit, že se očkovaná osoba nakazila, i když nevykazuje žádné symptomy.
To AFP potvrdil i Peter Šebo, vedoucí laboratoře molekulární biologie bakteriálních patogenů na Mikrobiologickém ústavu v Praze, kde mimo jiné studuje bakterii způsobující černý kašel.
„Je nesmysl, že by vakcína na covid byla jediná, která nebrání šíření viru ani po očkování,” sdělil Šebo AFP v e-mailu 13. ledna 2022. Konkrétně například současná vakcína proti černému kašli „nechrání proti infekci a přenosu patogenu a chrání pouze proti těžkému průběhu onemocnění, přesně jako u vakcíny na covid” a to „ze stejných důvodů – protože jde o extrémně infekční respirační nákazu, kde ochrana před infekcí a přenosem infekce vyžaduje slizniční imunitu”.
Podle Šeba ani vakcína proti covidu, ani ta proti černému kašli „nevyvolává slizniční imunitu, ale pouze systemickou imunitu, takže chrání před nemocí, ne před infekcí a přenosem infekce”.
Také Keith Neal, emeritní profesor epidemiologie infekčních chorob na Univerzitě v Nottinghamu, AFP 11. ledna 2022 potvrdil, že v případě několika onemocnění zmíněných ve facebookovém příspěvku existuje i po očkování možnost infekce nebo alespoň přenášení organismů způsobujících tato onemocnění (tj. patogen je přítomen v těle, ale nevyvolává žádné symptomy).
Odborník vysvětlil, že v mnoha případech je možné se nakazit i po očkování. „Vaše tělo může přenášet organismy způsobující záškrt, ale jste chráněni před toxinem, a to samé u tetanu,” řekl Neal.
To znamená, že vakcína učí tělo chránit se proti toxinům produkovaným bakterií způsobující tetanus (která se nepřenáší z člověka na člověka), nikoliv proti bakteriím samotným.
Neal zároveň vysvětlil, že příkladem vakcíny, která dalšímu šíření nemoci nezabraňuje, je takzvaná „usmrcená“ vakcína proti obrně, která se v současnosti používá ve většině zemí světa.
Na druhou stranu vakcína BCG proti tuberkulóze nemoc „určitě nezastaví”, ale „podstatně zlepší vaše šance”, dodal Neal. Také britský zdravotnický systém NHS na svých stránkách vysvětluje, že očkování BCG je účinné proti těžkým formám onemocnění u dětí, ale že jeho dopad na šíření nákazy je omezený.
Dalším příkladem jsou příušnice: podle americké zdravotnické agentury CDC mohou i lidé, kteří již obdrželi jednu nebo dvě dávky vakcíny MMR, stále dostat příušnice a nemoc přenášet dále.
Bývalý ředitel CDC Tom Frieden reagoval na tvrzení o údajné neúčinnosti vakcín na Twitteru, kde vysvětlil, že je vzácné, aby vakcína zcela chránila před infekcí a přenosem.
It’s rare for ANY vaccine to completely protect against infection or to eliminate transmission. Covid vaccines are no exception, but they ARE extremely safe and remarkably effective—especially against severe illness.
— Dr. Tom Frieden (@DrTomFrieden) October 3, 2021
AFP hovořila také s Andrewem Prestonem, profesorem mikrobiologické patogeneze na univerzitě v britském městě Bath, který se již dlouho zabývá vakcínou proti černému kašli. Preston v rozhovoru 12. ledna 2022 vysvětlil, že se v současné době v průmyslových zemích používá nový druh vakcíny proti černému kašli, která stále chrání před závažným průběhem nemoci a smrtí, ale má méně vedlejších účinků.
Protože tato nová vakcína nabízí jiný druh imunity, bakterie způsobující onemocnění stále kolují v populaci a představují nebezpečí především pro neočkované, řekl a dodal, že „sice nezastavuje výskyt bakterie v širší populaci”, ale „splňuje ten hlavní úkol, totiž zabraňuje onemocnění a umírání miminek”.
Podle Prestona není fér porovnávat vakcíny, které jsou na trhu již dlouhá desetiletí, s vakcínami proti covidu.
„K vymýcení neštovic bylo třeba očkovat po dobu 250 let. Proti černému kašli či tuberkulóze očkujeme už desítky let. Je tudíž velmi zavádějící porovnávat je s vakcínami proti covidu,” řekl.
Stejně jako v případě vakcíny proti chřipce (která není v příspěvku uvedena) je vliv očkování na další přenos oslaben kvůli neustále se objevujícím novým kmenům viru. Preston se domnívá, že bez nových variant měly vakcíny proti covidu mnohem větší vliv na přenos viru. „Z toho důvodu musí být vakcíny jako ta proti chřipce neustále aktualizovány,” dodal.
V zavádějícím textu také stojí, že dříve „neexistovala žádná diskriminace pokud jste nebyli očkováni”. To ale není pravda; v České republice je povinné očkování proti celé řadě onemocnění včetně záškrtu, tetanu, dávivému kašli, dětské obrně, virové hepatitidě B, spalničkám, zarděnkám či příušnicím. Znění vyhlášky o povinném očkování je k dispozici zde.
Rodičům, kteří nesplní zákonnou povinnost nechat své dítě očkovat, hrozí pokuta 10 000,- Kč. Neočkované děti by také neměly mít přístup například do školek, pro něž by případné sankce za přijetí neočkovaného dítěte tuto částku přesáhly několikanásobně.
AFP se již dezinformacemi o očkování proti covidu zabývala mnohokrát, naposledy například zde, zde či zde.
