Předseda SPD Okamura se v duelu s ministrem vnitra Rakušanem na CNN Prima NEWS pustil na tenký led národnostních přirovnání. Kromě Ukrajinců v Česku se dotkl také romské menšiny a řekl, že koncentrační tábor v Letech u Písku nebyl oplocen. Není to poprvé, kdy Tomio Okamura zlehčoval režim v tomto koncentračním táboře pro české a moravské Romy, a proto jsme se v této analýze na jeho argumentaci historickými prameny zaměřili detailněji.
Tomio Okamura: „V historických knihách je napsáno, že v tu danou chvíli (romský tábor v Letech, pozn. Demagog.cz) oplocen nebyl.“
NEPRAVDA
Publikace historiků Akademie věd, na kterou se Okamura odvolával i v minulosti, neobsahuje informace o tom, že by koncentrační tábor v Letech nebyl oplocen. Ve veřejně dostupných zdrojích jsme nenašli žádné další knihy, které by tvrdily, že tábor plot neměl.
Předseda hnutí SPD Tomio Okamura ve svém výroku mluví o romském koncentračním táboře v Letech u Písku. Už v minulosti podobný výrok pronesl a následně se za něj omluvil.
Kauza výroku předsedy hnutí SPD Tomia Okamury pochází z ledna 2018, kdy v rozhovoru pro DVTV řekl, že romský koncentrační tábor v Letech u Písku v době svého fungování nebyl oplocený. Konkrétně prohlásil (video, čas 4:49): „Ten tábor (v Letech, pozn. Demagog.cz) nebyl oplocen, že tam měli volný pohyb ti lidi.“ Odvolával se přitom na citát někdejšího prezidenta Václava Klause a na knihu Akademie věd „Tábor Lety: Fakta a mýty“, ve které toto tvrzení dle Okamury mělo být napsané.
V únoru 2018 se proti tomuto vyjádření vymezil historik Vojtěch Kyncl z Akademie věd, který uvedl, že Tomio Okamura název knihy neuvedl přesně, jelikož jde o publikaci Historikové a kauza Lety z roku 1999. Podle Kyncla byl režim pohybu v táboře v Letech stejný jako např. v Osvětimi a plot, který zde stál, byl později ještě zpevňován a upravován. K samotné knize pak uvedl, že „není pravda, že by práce obsahovala informace vedoucí k závěrům, že tábor v Letech umožňoval volný pohyb či dokonce opouštění oploceného areálu a měl nějaký uvolněný režim“.
Okamurovo vyjádření vyvolalo vlnu nevole, např. Muzeum romské kultury po předsedovi SPD požadovalo veřejnou omluvu. Ředitelka muzea Jana Horváthová a historik Dušan Slačka ve svém vyjádření uvedli: „V období let 1940–1943, tedy od zřízení kárného pracovního tábora až do doby, kdy byl tzv. cikánský tábor srovnán se zemí, byl areál tábora obehnán vysokým dřevěným plotem s ostnatým drátem v jeho horní části a hlídán ozbrojenými strážemi. O tom svědčí nejen dobové písemné prameny a svědectví pamětníků, ale také prameny fotografické.“
Tomio Okamura se za svá slova o neoplocení koncentračního tábora v Letech v únoru 2018 omluvil, zároveň však zopakoval svá tvrzení o volném pohybu: „Omlouvám se za moje nepřesné vyjádření k oplocení tábora v Letech u Písku – podle historiků oplocení tábora bylo dřevěné, místy laťkovým plotem, v plotě byly sice díry, ale pravda, byl tam, i když ho po většinu historie nikdo nehlídal.“ Ve svém vyjádření předseda hnutí SPD citoval výňatky rozhovoru s historikem Janem Ratajem, který v září 2016 zveřejnil server Parlamentní listy. Doplňme, že Ratajovy argumenty později vyvrátil historik Muzea romské kultury Dušan Slačka.
Romský tábor v Letech u Písku
Jak v rozhovoru pro Českou televizi zmínil historik Kyncl, tábor v Letech byl od srpna 1942 tzv. romským táborem, což „znamená, že tam bylo soustředěno obyvatelstvo na základě rasových předpokladů. (…) Přišlo sem přes 1300 obyvatel, jak dospělí jedinci, tak děti, kterých bylo několik set, to znamená dostávaly se sem celé rodiny cikánských obyvatel“. Vybíráni byli buďto podle rasové podmínky nebo podle neusedlého způsobu života.
Muzeum romské kultury tábor popisuje jako místo, „kde byly nuceně koncentrovány celé rodiny moravských a českých Romů a Sintů před transportem do koncentračního a vyhlazovacího tábora v Auschwitz II – Birkenau. Samotné budovy tábora byly po posledním hromadném transportu ještě v roce 1943 srovnány se zemí a vypáleny. Za dobu své existence (srpen 1942 – srpen 1943) prošlo letským táborem zhruba 1 300 mužů, žen i dětí.“ Muzeum také upřesnilo, že v Letech zemřelo 326 lidí, přičemž většinu obětí tvořily děti.
V 70. letech minulého století pak na místě koncentračního tábora vznikl vepřín. V roce 2017 vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) odsouhlasila odkup areálu tohoto vepřína za 450 milionů korun. V prosinci 2022 skončila demolice vepřína a následně byla zahájena výstavba památníku obětem holokaustu, k jehož otevření by mělo dojít během roku 2024.
Závěr
Tomio Okamura tedy v lednu 2018 prohlásil, že tábor v Letech nebyl v době své existence oplocený, přičemž se odvolával na knihu napsanou historiky z Akademie věd. Publikace, kterou Okamura uvedl pod nesprávným jménem, však toto tvrzení neobsahuje a neobsahuje ani informace ohledně volného pohybu či uvolněném režimu v prostorech tábora. Ve veřejně dostupných zdrojích jsme nenašli žádné knihy, které by tvrdily, že koncentrační tábor v Letech oplocen nebyl. Výrok Tomia Okamury tedy hodnotíme jako nepravdivý.
