Na Facebooku se šíří příspěvek s historickou fotografií dětí přivázaných ke sloupu. Podle autora příspěvku jsou za zločin zodpovědní banderovci. Ve skutečnosti jde o policejní fotografii z roku 1923, která dokumentuje čin psychicky nemocné matky. Případ tedy nijak nesouvisí s banderovci, kteří na území Ukrajiny a Polska působili – a páchali jiné zločiny – v době druhé světové války.
Na Facebooku se šíří příspěvek zobrazující sochu dětí přivázaných ke sloupu. Ta se údajně nachází v Polsku a odkazuje na reálnou fotografii popravy dětí, „které banderovci, v jejichž čele stál dnešní ‚národní hrdina‘ Bandera, zabíjeli tak, že je drátem připoutali ke sloupům – šetřili tak náboje.“ V minulosti se mezi českými uživateli šířila také ruskojazyčná verze stejného příspěvku s českým překladem.
Fotografie ve skutečnosti pochází z roku 1923 a vyhotovil ji policejní fotograf v polském městě Radom. Děti ke sloupu přivázala jejich matka, 32letá Marianna Dolińska, žena romského původu. Sama se brzy přihlásila na policii, přičemž jako důvod oběšení vlastních dětí uvedla extrémně náročnou životní situaci. Tímto způsobem chtěla děti uchránit před hladověním. Ženu hospitalizovali na psychiatrické klinice a diagnostikovali jí, mimo jiné, bipolární poruchu a depresi.
Socha s vyobrazením dětí přivázaných ke sloupu se skutečně nacházela v Polsku, konkrétně ve městě Přemyšl, poblíž hranic s Ukrajinou. Socha byla součástí památníku obětí Ukrajinské povstalecké armády, označované jako banderovci. Památník byl postaven v roce 2003 při příležitosti 60. výročí masakru ve Volyni, roku 2008 z něj ale socha dětí byla odstraněna. Jedním z důvodů byl článek dvou historiků v deníku Rzeczpospolita z roku 2007, kteří poukázali právě na to, že původní fotografie oběšených dětí pochází právě z roku 1923 a nijak tak nemůže souviset se zločiny Ukrajinské povstalecké armády.
Ukrajinská povstalecká armáda (UPA), konkrétně banderovci, byla ozbrojená část Organizace ukrajinských nacionalistů pojmenovaná po Stepanu Banderovi, která byla aktivní na území západní Ukrajiny přibližně od roku 1941. V souvislosti se skupinou banderovců je však nutné doplnit, že v době svého působení v období druhé světové války spáchali i množství zločinů. Tím nejznámějším je Volyňský masakr, kdy příslušníci UPA spolu s ukrajinským obyvatelstvem zabili minimálně deset tisíc Poláků v oblasti Volyně. Podobné čistky probíhaly i v jiných částech západní Ukrajiny, například v Haliči.
Příspěvky připisující oběšení dětí na fotografii banderovcům se objevily i v minulosti, například v případě účelového propojení činů banderovců a současného režimu na Ukrajině. Takové příspěvky, nejčastěji se objevující v ruštině, byly několikrát ověřeny a vyvráceny. Stejná fotografie byla použita už v době druhé světové války jako součást nacistické propagandy.
Závěr
Socha oběšených dětí, která byla v letech 2003–2008 součástí památníku v polském městě Přemyšl, byla vytvořena podle předlohy fotografie z roku 1923. Vyhotovil ji policejní fotograf poté, co se k oběšení dětí přiznala jejich vlastní matka. Nemá tak žádnou souvislost s Ukrajinskou povstaleckou armádou (banderovci), kteří na území dnešní Ukrajiny působili v období druhé světové války.
