Více než polovina (58 %) tuzemské populace souhlasí se závěry policejního vyšetřování výbuchů muničních skladů ve Vrběticích z roku 2014. Policie ČR má za prokázané, že výbuchy provedli příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. S předpokladem, že ruské tajné služby na českém území operují dlouhodobě, následně souhlasilo 69 % respondentů longitudinálního panelového výzkumu CEDMO Trends ČR.
Se závěry policejního vyšetřování výbuchů muničních skladů ve Vrběticích souhlasili častěji muži (63 %) než ženy (53 %), vysokoškolsky vzdělaní lidé (66 %), respondenti žijící v Praze a Středních Čechách (64 %) a voliči Petra Pavla (76 %) proti voličům Andreje Babiše (40 %) ve druhém kole prezidentských voleb. Názor, že ruské tajné služby na českém území dlouhodobě operují, konvenuje častěji mužům (74 %) než ženám (65 %) a vysokoškolsky vzdělaným lidem (77 %). Výrazně častěji sdílejí toto přesvědčení voliči Petra Pavla (85 %) než voliči Andreje Babiše (53 %) z druhého kola prezidentských voleb.
Závěry vyšetřování kauzy Vrbětice a ruské tajné služby
Graf č. 1: Otázka průzkumu: “V dubnu 2024 policie uzavřela po třech letech vyšetřování kauzu výbuchu muničních skladů ve Vrběticích. V oficiálním závěru z vyšetřování připadá vina dvěma ruským agentům. A) Souhlasíte se závěrem vyšetřování? B) Domníváte se, že ruské tajné služby takto dlouhodobě operují na našem území?” Respondenti zaznamenávali odpovědi na sedmibodové škále s popsanými krajními hodnotami.
N=2 794, Zdroj: CEDMO Trends ČR, 14. vlna
Kdo stojí za výbuchem
„Celkem 17 % respondentů nesouhlasilo s oficiálními závěry vyšetřování kauzy Vrbětice, zveřejněnými Policií České republiky. Lidé, kteří se závěry vyšetřování nesouhlasili, nejčastěji věří, že šlo o nehodu (10 %), nebo že za výbuchy může majitel skladu nebo jeho personál (9 %), případně americké tajné služby či Západ obecně (9 %). Necelá třetina (29 %) z těch, kteří se závěry nesouhlasili, však žádné konkrétní vysvětlení neuvedla,“ vysvětluje datový analytik CEDMO Trends Lukáš Kutil a dále uvádí: „Nesouhlas vyjádřilo více mužů (19 %) než žen (15 %), a častěji starší lidé. Čím starší respondent, tím větší byla pravděpodobnost nesouhlasu. Nejmladší respondenti do 24 let nesouhlasili v 7 % případů, zatímco nejstarší nad 65 let v 25 % případů. Mezi nesouhlasícími jsou převážně lidé se základním nebo středoškolským vzděláním bez maturity a lidé z regionů mimo Prahu a Střední Čechy.“
Povědomí a důvěryhodnost dezinformačního narativu
Graf č. 2: Otázka průzkumu: “A) Do jaké míry máte povědomí o následujících zprávách, resp. informacích? B) Do jaké míry považujete následující zprávy za nevěrohodné, nebo naopak věrohodné? — ´Pro obvinění Ruské federace ze spáchání výbuchů ve Vrběticích nemá Česká republika žádné přímé důkazy´.“
N=2 729, Zdroj: CEDMO Trends 15. vlna
Téměř třetina respondentů (29 %), dotazovaných ve druhé polovině června letošního roku, kdy se uskutečnil sběr dat patnácté vlny longitudinálního výzkumu CEDMO Trends ČR, zaznamenala v souvislosti s vyšetřováním vrbětické kauzy nepravdivý narativ: „Pro obvinění Ruské federace ze spáchání výbuchů ve Vrběticích nemá Česká republika žádné přímé důkazy.“ Za věrohodnou přitom tuto nepravdivou zprávu považovalo 42 % účastníků výzkumu (tj. včetně těch, kteří se s uvedenou zprávou nesetkali).
Úvodní obrázek článku je pouze ilustrační. Zdroj: Canva
