Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluvila zejména o tom, jak se podle ní straně daří pod jejím vedením a obhajovala klesající tendence TOP 09 v průzkumech veřejného mínění. V následující analýze jsme se zaměřili na dva zavádějící výroky.
Markéta Pekarová Adamová (TOP 09): „My (TOP 09, pozn. Demagog.cz) jsme pod mým lídrováním tady v Praze vyhráli se 40 procenty volby.“
ZAVÁDĚJÍCÍ
Markéta Pekarová Adamová v kontextu výroku mluví o úspěších TOP 09 od té doby, co se stala předsedkyní strany. TOP 09 pod jejím vedením v Praze samostatně nezískala 40 % hlasů. Takového výsledku dosáhla pouze v koalici SPOLU ve sněmovních volbách v roce 2021.
Moderátorka v rozhovoru upozorňuje na klesající preference TOP 09 v průzkumech veřejného mínění a naznačuje, že slábnoucí podpora může souviset s Markétou Pekarovou Adamovou v čele strany. Na to předsedkyně Poslanecké sněmovny odpovídá, že se TOP 09 ve volbách daří a jako příklad uvádí Prahu, kde strana pod jejím vedením získala 40 % hlasů.
TOP 09 a volby
Markéta Pekarová Adamová byla do čela TOP 09 zvolena v listopadu 2019 a svůj post předsedkyně strany obhájila i v roce 2021 a 2023. První volby, do kterých Pekarová Adamová stranu vedla, byly volby do Poslanecké sněmovny na podzim roku 2021. TOP 09 v nich však kandidovala v rámci koalice SPOLU.
Markéta Pekarová Adamová vedla kandidátní listinu v Praze. Na 36členné listině bylo celkem 11 zástupců TOP 09, 21 kandidátů za ODS a zbylá čtyři jména tvořili členové KDU-ČSL. Koalice SPOLU v hlavním městě získala 40 % hlasů a zvítězila, v celé republice pak volby vyhrála s necelými 28 %.
V komunálních volbách v roce 2022 TOP 09 v Praze opět kandidovala v koalici SPOLU, která tyto volby vyhrála se ziskem téměř 25 % hlasů. Ve stejné koalici šla TOP 09 také do voleb do Evropského parlamentu v červnu 2024. V Praze obdržela 32 % hlasů a i tentokrát zde skončila na prvním místě. Proběhlé senátní volby do našeho výčtu nezahrnujeme, jelikož neprobíhají na celém území hlavního města a už z jejich podstaty v nich musí jeden z kandidátů získat nadpoloviční počet hlasů.
Závěr
Markéta Pekarová Adamová stojí v čele TOP 09 od listopadu 2019. Od té doby se konalo několik voleb, ve všech však TOP 09 kandidovala v koalici SPOLU. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 koalice SPOLU v Praze získala 40 % hlasů. V čele pražské kandidátní listiny sice byla Markéta Pekarová Adamová, nejedná se však o samostatný zisk TOP 09. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící.
Markéta Pekarová Adamová (TOP 09): „Ministr (pro vědu a výzkum Marek Ženíšek, pozn. Demagog.cz) připravil zákon o vědě a výzkumu.“
ZAVÁDĚJÍCÍ
Návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí byl představen už za bývalé ministryně Heleny Langšádlové v říjnu 2023. Ke dni rozhovoru stále čekal na projednání vládou. Za působení Marka Ženíška nový návrh připraven nebyl, tato existující verze byla jen upravena.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová reaguje na otázku týkající se „neviditelnosti“ ministra pro vědu, výzkum a inovace Marka Ženíška. Ten v květnu 2024 nahradil Helenu Langšádlovou, která podle svých slov na post rezignovala právě kvůli nedostatečné prezentaci výsledků své práce na veřejnosti. Pekarová Adamová oponuje, že je ministr Ženíšek podle ní dostatečně viditelný, a konkrétně vyzdvihuje, že připravil zákon o vědě a výzkumu.
Návrh nového zákona
Jako zákon o vědě a výzkumu se označuje zákon o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. O potřebě nového zákona mluvila už tehdejší ministryně Langšádlová v dubnu 2023. Ta tehdy také uvedla, že tato nová legislativa má nahradit stávající předpis, který podle jejích slov nedostatečně reaguje na dynamické prostředí vědy a výzkumu.
Návrh (.docx) zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí Helena Langšádlová představila v říjnu 2023. Do meziresortního připomínkového řízení byl odeslán v listopadu 2023, tedy ještě před nástupem Marka Ženíška na post ministra. Všechny připomínky byly následně vypořádány až ke 22. říjnu 2024. Ještě 24. října došlo kvůli technické chybě ke změně v podkladech, nikoli však v samotném návrhu (.pdf). Ke dni vysílání námi ověřovaného rozhovoru vláda tento návrh ještě neprojednala.
Návrh (.docx) obecně upravuje systém, správu i různé druhy podpory výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Zřizuje např. Grantovou agenturu a Technologickou agenturu, které mají poskytovat účelovou podporu základnímu a aplikovanému výzkumu (.docx, str. 16–25).
Během vypořádání připomínek došlo k některým změnám ve znění návrhu. Například současný návrh oproti původnímu (.docx, str. 19–22) upravil organizaci a řízení Technologické agentury (.docx, str. 21–23). Původní návrh také stanovoval pokutu až 100 000 Kč pro výzkumné organizace, které Ministerstvu školství neoznámily změnu údajů nebo včas nedoručily přehled výše příjmů z transferu znalostí a způsob jejich užití (.docx, str. 25). Aktuální verze návrhu tuto pokutu už neobsahuje (.docx, str. 26–28). Současný návrh umožňuje poskytnutí podpory pouze na způsobilé náklady (.docx, str. 35), zatímco podle původního návrhu bylo možné poskytovat podporu také podle pravidel EU (.docx, str. 33). Připomínkové řízení tedy proběhlo během Ženíškova působení, výrazná většina ustanovení návrhu zůstala stejná jako v původní verzi.
V říjnu 2024 Marek Ženíšek vládě současně předložil i „návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí“. Ten byl původně připravován jako součást výše zmíněného návrhu, na základě výsledků připomínkového řízení ale došlo k jeho samostatnému vyčlenění (.docx, str. 1). Cílem tohoto návrhu je novelizovat např. části zákona o veřejných výzkumných institucích nebo zákona o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách.
Závěr
Někdejší ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová představila v říjnu 2023 návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Langšádlová skončila ve funkci v květnu 2024, kdy ji nahradil současný ministr Marek Ženíšek. Během působení Langšádlové byl původní návrh připraven, vláda jej ale neprojednala. Za Ženíškova působení došlo pouze k úpravám již existujícího návrhu a výrok Pekarové Adamové proto hodnotíme jako zavádějící.
