Na facebooku se šíří příspěvek, podle kterého ukrajinský ústavní soud potvrdil, že Volodymyr Zelenskyj ztratil prezidentské pravomoci. Ústavní soud však takto nikdy nerozhodl. Zelenskyj byl sice zvolen už v roce 2019 a za běžných okolností by jeho mandát skončil v roce 2024, vzhledem k ruské agresi ale na Ukrajině platí stanné právo, během kterého se nesmí konat volby. Podle ústavy tak Zelenskyj zůstává prezidentem až do konání dalších voleb.
Ukrajina
V debatě kandidátů ve Středočeském kraji, kterou vysílala CNN Prima News, bylo tématem přijetí uprchlíků v souvislosti s tamním válečným konfliktem. Na výrok na toto téma se soustředí následující analýza.
Ve vysílání CNN Prima News se v debatě zaměřené mj. na migraci a uprchlíky z Ukrajiny střetli zástupci kandidujících subjektů ve Středočeském kraji. Tato analýza rozebírá zavádějící výroky řečníků.
CNN Prima News odvysílala regionální debatu kandidátů ve Středočeském kraji. Řeč přišla mj. i na Ukrajinu a zejména na situaci ukrajinských uprchlíků v České republice. Následující analýza se zaměřuje na nepravdivé výroky, které v daném segmentu pořadu zazněly.
Předseda SPD Tomio Okamura na svém facebooku sdílel sponzorované video, ve kterém uvádí, že Vít Rakušan urazil české občany, když řekl, že se Ukrajinci chovají lépe než Češi. Rakušan se takto skutečně vyjádřil, mluvil ale pouze o statistice kriminality, podle které Ukrajinci v přepočtu na populaci páchají méně trestných činů. Rakušanova slova přitom odpovídají datům publikovaným Policí ČR. Okamura ale tento kontext ani přes výzvu moderátorky nezmínil a Rakušanovo vyjádření prezentoval jako obecné hodnocení chování Čechů a Ukrajinců.
Na facebooku a tiktoku se šíří video z dílny SPD, podle kterého 50 % ukrajinských dětí v Česku nechodí do školy. Kandidát SPD navíc tvrdí, že podle vládního plánu „budeme platit ukrajinským rodinám za to, že jejich děti chodí do školy“. Jenže data ukazují něco jiného – většina ukrajinských dětí do škol chodí a žádné odměny pro rodiče Ministerstvo školství nechystá. Smyšlené je také údajné jednání ministra školství Beka s jeho ukrajinským protějškem.
Na facebooku se šíří příspěvek, podle kterého měl prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s nejbližšími spolupracovníky nakoupit stovku luxusních nemovitostí za více než miliardu dolarů. Příspěvek se odkazuje na článek z webu London Telegraph, který se odvolává na uniklé dokumenty ukrajinského protikorupčního úřadu. Článek ale neobsahuje žádné zdroje a necituje ani údajné dokumenty. Anonymní web London Telegraph navíc vznikl méně než dva týdny před vydáním článku a fotografie i jméno údajné autorky článku jsou falešné.
Americký prezident Donald Trump se 15. srpna 2025 setkal s ruským protejškem Vladimirem Putinem na Aljašce za účelem projednání případného příměří na Ukrajině. Krátce poté se na sociálních sítích začalo v různých jazycích šířit video s nepravdivým tvrzením, že zachycuje americké stíhačky kreslící na nebi ruskou hvězdu na Putinovu počest. Ruského prezidenta při odletu z Aljašky sice americké stíhačky doprovázely, ale agentura AFP zjistila, že sdílené video nemá se summitem nic společného. Pomocí geolokalizace jsme zjistili, že záběry pocházejí z Chile a zachycují show chilského letectva.
Na facebooku se šíří příspěvek, podle kterého se Ukrajina v roce 1990 v „Deklaraci o vzniku Ukrajiny“ zavázala být navždy „nejaderným, nezúčastněným a neutrálním státem“. Podle příspěvku má jakékoliv porušení těchto podmínek vést ke ztrátě uznání její nezávislosti ze strany Ruska. Deklarace státní suverenity Ukrajiny z roku 1990 skutečně tyto závazky obsahuje, byla však přijata Nejvyšším sovětem Ukrajinské SSR v době, kdy byla Ukrajina stále součástí Sovětského svazu. Pozdější dokumenty, přijaté po vyhlášení ukrajinské nezávislosti v roce 1991, už žádný závazek neutrality neobsahují. Samostatná Ukrajina se tak k neutralitě nikdy formálně nezavázala. Rusko navíc nezávislost Ukrajiny po roce 1991 opakovaně uznalo.
„Vyšel zajímavý průzkum,“ říká příspěvek a pokračuje tvrzením, že si více než 80 % Ukrajinců žijících na Ukrajině přeje konec války i za cenu územních ústupků. Žádný průzkum s takovými výsledky ale zveřejněn nebyl. Existující průzkumy sice potvrzují, že čím dál tím víc Ukrajinců podporuje co nejrychlejší ukončení bojů pomocí mírových jednání, územní ústupky by však byla ochotna akceptovat pouze menšina dotázaných.