CNN Prima News odvysílala debatu pražských kandidátů ve sněmovních volbách, kteří hovořili mj. o bydlení a o jeho nedostupnosti. Vybrané faktické výroky zaměřené na toto téma rozebírá nová analýza.
Karel Havlíček (ANO): „Praha už má metr čtvereční za 170 000 Kč.“
PRAVDA
Podle analýzy developerských společností Central Group, Skanska Residential a Trigema stál ve druhém čtvrtletí roku 2025 metr čtvereční nového bytu v Praze průměrně 170 594 Kč.
Podle tržní analýzy developerských společností Central Group, Skanska Residential a Trigema stál ve druhém čtvrtletí roku 2025 metr čtvereční nového bytu v Praze průměrně 170 594 Kč. Meziročně tak ceny vzrostly o 8,8 %. Nejdražší byty jsou na Praze 1 a 2, kde se průměrná cena vyšplhá i nad 210 tisíc Kč za m². O tom, že průměrná cena nového bytu v hlavním městě činí přibližně 170 tisíc korun za m² informovala během léta i různá média (video, čas 0:04).
Podle Property Indexu (.pdf) poradenské společnosti Deloitte je v Praze v roce 2025 na pořízení vlastního bytu potřeba 15 hrubých ročních mezd. Praha se tak stala třetím nejméně dostupným velkým městem pro koupi nového bytu v Evropě (.pdf, str. 16 z 44). Méně dostupné byty byly podle indexu už jen v Athénách a Amsterdamu (.pdf, str. 16 z 44).
Karel Dvořák (STAN): „Stavební řízení, které i podle České komory architektů a autorizovaných inženýrů trvá v rámci měsíců a někdy do roka.“
PRAVDA
Karel Dvořák zjevně zaměnil název komory, nicméně podle průzkumu České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě z roku 2024 trvá většina stavebních řízení v Česku řádově měsíce, případně jeden rok.
Náměstek ministryně spravedlnosti a kandidát hnutí STAN Karel Dvořák zjevně zaměnil názvy profesních komor. Zatímco „Česká komora architektů a autorizovaných inženýrů“ neexistuje, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) se v minulosti délkou povolovacích řízení skutečně zabývala. Oproti tomu Česká komora architektů (ČKA) se k délce stavebního řízení podobným způsobem podle veřejně dostupných zdrojů nevyjádřila.
Podle průzkumu ČKAIT z roku 2024 mezi inženýry, techniky a staviteli trvá většina povolovacích řízení v Česku řádově měsíce. Průměrná délka přijetí stavebního povolení pro bytové domy je přibližně pět měsíců, společné územní a stavební řízení pak v průměru trvá půl roku. Podle předsedy ČKAIT Roberta Špalka necelá polovina respondentů uvedla, že se délka většiny řízení včetně inženýrské činnosti pohybuje mezi šesti měsíci až jedním rokem. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Jana Maláčová (za Stačilo!): „Když byl pan Hřib primátorem Prahy, tak bydlení v Praze zdražilo o 51 %.“
PRAVDA
Za dobu, kdy byl Zdeněk Hřib pražským primátorem, vzrostla podle indexu společnosti Deloitte cena bytů v Praze ze 77 400 Kč/m² na 116 800 Kč/m², tedy o 51 %.
Zdeněk Hřib byl primátorem hlavního města Prahy od 15. listopadu 2018 do 16. února 2023. V době jeho nástupu do úřadu (4. čtvrtletí roku 2018) odpovídala cena bytů podle Deloitte Real Indexu zhruba 77 400 Kč/m² (.pdf). Na konci působení Zdeňka Hřiba v čele Prahy (1. čtvrtletí 2023) byla cena prodaných bytů v Praze průměrně 116 800 Kč/m² (.pdf). To představuje nárůst o necelých 51 %. Výrok Jany Maláčové proto hodnotíme jako pravdivý.
Olga Richterová (Piráti): „Když byl primátorem Zdeněk Hřib, tak se povolilo 9 698 bytů za rok.“
PRAVDA
Zdeněk Hřib byl primátorem od listopadu 2018 do února 2023 a během jeho působení bylo v Praze dohromady zahájeno přes 29 tisíc bytů. V roce 2021, na který Olga Richterová poukazuje, byl jejich počet nejvyšší – 9 446.
Zdeněk Hřib byl primátorem hlavního města Prahy od 15. listopadu 2018 do 16. února 2023.
Data o bytové výstavbě v hlavním městě pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ). Přehledy ČSÚ obsahují informace (.xlsx) o počtu stavebních povolení, která získaly celé budovy (např. bytové domy), a také statistiku počtu tzv. zahájených bytů (.xlsx), jež ČSÚ definuje jako „byty v těch domech, jejichž výstavba byla ve sledovaném období povolena“. V rámci našeho ověření se proto zaměříme právě na tuto statistiku.
V případě Prahy šlo v prosinci 2018 (kdy už byl Zdeněk Hřib primátorem) o přibližně 800 bytů. Jak je vidět na následujícím grafu, počet zahájených bytů se během let, kdy byl Hřib primátorem, lišil. Nejvíce bytů bylo povoleno v roce 2021, a to cca 9,4 tisíce (.xlsx). Konečný výsledek za funkční období Zdeňka Hřiba přesahuje 29 tisíc zahájených bytů.
Číslo, o kterém Olga Richterová mluví a které ukazuje na grafu (video, čas 48:47), se ale blíží údaji, který některé zdroje uvádějí jako počet povolených bytů za rok 2021. Podle tiskové zprávy ČSÚ z února 2022 totiž v hlavním městě došlo v předcházejícím roce k zahájení stavby celkem 9 698 bytů. ČSÚ tento údaj prezentoval jako předběžný, podle pozdějších údajů bylo v roce 2021 zahájeno o něco méně bytů, a to 9 446 (.xlsx). Uváděný počet nicméně spadá do naší 10% tolerance u číselných údajů. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Jana Maláčová (za Stačilo!): „Česká komora stavebních inženýrů říká (…), že se za určitých splněných podmínek dá stavět za necelých 70 000 Kč na metr čtvereční.“
PRAVDA
Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) bylo počátkem roku 2025 pro města a obce možné realizovat bydlení za koncovou cenu ve výši 62 000 Kč za metr čtvereční.
Předsedkyně SOCDEM a kandidátka hnutí Stačilo! Jana Maláčová zjevně odkazuje na Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), podle které je modulová a prefabrikovaná panelová výstavba levnější než klasický způsob výstavby. Podle přepočtu ČKAIT mohly města a obce počátkem roku 2025 byty prodávat za cenu 62 000 Kč za metr čtvereční. Vyšší koncové ceny mohou být podle komory způsobeny např. špatným řízením projektu, nevhodně zvolenou konstrukcí nebo neefektivním dispozičním řešením.
Jana Černochová (ODS): „Naše vláda se rozhodla vyjednat s hlavním městem Prahou (…) podporu nájemního bydlení v nové čtvrti tzv. Nové Letňany.“
PRAVDA
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že stát přenechá Praze pozemky v Letňanech pro vybudování dostupného bydlení. Část bytů by podle pražského radního Adama Zábranského mohla být pronajímána. Jednání podle médií začala, dohoda ale zatím uzavřena není.
Na summitu dostupného bydlení v březnu 2025 ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oznámil (video, čas 8:40), že stát přenechá hlavnímu městu Praze svou část pozemků v Letňanech. Stát dle něj zde chce podpořit výstavbu dostupného bydlení až pro 50 tisíc lidí. Média následně po summitu psala, že jde zatím jen o plán a jednání teprve začínají. „Část bychom mohli prodat soukromým vlastníkům, část bytů by sloužila k městskému bydlení, které by bylo pronajímáno za tržních podmínek, část by tvořilo dostupné a sociální bydlení a variantou by bylo také spolkové bydlení,“ upřesnil bývalý pražský radní pro oblast bydlení a nynější radní pro správu majetku, transparentnost a legislativu Adam Zábranský.
V červenci 2025 náměstek primátora Prahy Petr Hlaváček uvedl, že město nyní „procesuje získání státních pozemků“. Převod ale ke dni vysílání námi ověřované debaty nebyl dokončen. V médiích, v registru smluv, katastru nemovitostí ani v usneseních vlády se zatím žádná dohoda neobjevila.
Zbyněk Stanjura tedy oznámil, že se vláda s Prahou rozhodla jednat o využití státních pozemků v Letňanech pro výstavbu bydlení. K uskutečnění převodu ke dni vysílání ale nedošlo, podle vyjádření pražského radního Zábranského by nicméně část nových bytů mohla být pronajímána. Výrok Jany Černochové o tom, že se vláda „rozhodla vyjednat s hlavním městem Prahou (…) podporu nájemního bydlení“ proto hodnotíme jako pravdivý.
