Slogan „Slava Ukraini“ (Sláva Ukrajině) se po loňské ruské invazi stal symbolem ukrajinského odporu a odhodlání. Tisíce uživatelů Facebooku začaly v poslední době sdílet nepravdivé tvrzení, že chorvatský prezident Zoran Milanović tento slogan ve své zemi zakázal, protože se jedná o „nacistický pozdrav“. Milanović sice přirovnal „Slava Ukraini“ k fašistickým sloganům z 2. světové války, ale jeho kancelář AFP sdělila, že heslo v žádném případě nezakázal, neboť k tomu nemá žádné pravomoci. Nejvyšší vládní představitelé Chorvatska slogan „Slava Ukraini“ nadále veřejně používají a nebyly zaznamenány žádné případy stíhání lidí, kteří jej pronesli na veřejnosti.
„V Chorvatsku je zákaz řvaní věty ‚sláva UA‘. Perfektní práce prezidenta Chorvatska, respekt,“ tvrdí například tento příspěvek ze 17. června, který sdílelo přes 670 uživatelů Facebooku. „Dobře vysvětlil, proč to zakázal, je to nacistický pozdrav!!“
Obrázek v příspěvcích zřejmě pochází z tohoto videa Hindustan Times, kde se objeví v čase 0:12.
Zakázat slogan není v pravomoci chorvatského prezidenta
Zpráva Hindustan Times vychází z tiskové konference z 31. května, během níž Milanovič skutečně přirovnal „Slava Ukraini“ k heslu „Za dom spremni“ (Za vlast připraveni), které za druhé světové války používalo fašistické ustašovské hnutí. To stálo v čele Nezávislého Chorvatského státu, který byl za války spojencem nacistického Německa.
„Není žádný rozdíl mezi ‚Za dom spremni‘ a ‚Slava Ukraini‘,“ řekl Milanović během konference poté, co někdo z publika vykřikl ukrajinský slogan. „Je to heslo těch nejradikálnějších ukrajinských šovinistů, kteří spolupracovali s nacisty a zabili statisíce Poláků a Židů.“ Prezident poté dokonce přirovnal „Slava Ukraini“ k německému nacistickému pozdravu „Sieg Heil“.
Milanović je od loňské ruské invaze kritický vůči Ukrajině i Západu. Obvinil NATO z toho, že na Ukrajině vede „zástupnou válku“ proti Rusku a prohlásil, že Krym „už nikdy nebude součástí Ukrajiny“. Milanovićův úhlavní rival, premiér Andrej Plenković, však Ukrajinu podporuje a jeho vláda poskytuje Kyjevu vojenskou pomoc.
Navzdory svému kritickému postoji vůči Ukrajině a nechuti ke sloganu „Slava Ukraini“ však Milanović nemá žádné pravomoci k tomu, aby jeho používání na veřejnosti „zakázal“.
Agentura AFP se obrátila na prezidentova mluvčího Nikolu Jeliće s dotazem, zda Milanović skutečně slogan „Slava Ukraini“ zakázal a zda k tomu má pravomoc. „Odpověď na obě vaše otázky zní: ne,“ odpověděl nám Jelić 4. července prostřednictvím e-mailu.
Jako prezident má Milanović omezené pravomoci, jejichž výčet je k dispozici zde. Podle chorvatské ústavy má prezident pravomoc: vypsat volby, jmenovat designovaného premiéra (který se následně pokusí sestavit vládu), podílet se s vládou na vojenské a zahraniční politice (vyslání vojsk nebo jmenování velvyslanců musí schválit jak vláda, tak prezident), vetovat některé zákony, udělovat vyznamenání a milosti.
Používání hesel jako „Za dom spremni“ je v Chorvatsku ošetřeno především zákonem o přestupcích proti veřejnému klidu a pořádku z roku 1977, který byl od té doby novelizován pouze kvůli změně měny a navýšení pokut. Zákon stanoví pokutu pro každého, kdo „narušuje klid a pořádek na veřejném místě provozováním či reprodukcí písní, skladeb nebo slov nebo vystavováním symbolů, textů, obrázků nebo kreseb“.
rozhodnutí o tom, co je „narušování veřejného pořádku“, je na policii, ale o tom, zdali skutečně došlo k porušení zákona, rozhoduje soud. Vzhledem k tomu, že žádný pozdrav není v zákoně konkrétně vyjmenován, rozhodují soudy o tom, zda použití sloganu „Za dom spremni“ představuje rušení veřejného pořádku, případ od případu. Historici požadují, aby byl pozdrav v zákoně výslovně uveden.
V několika případech byly osoby za vyřčení pozdravu „Za dom spremni“ na veřejnosti stíhány. Například v roce 2020 byl ve městě Rijeka pokutován muž, který skandoval nejen tento slogan, ale také „Ať žije Ante Pavelić“, což byl vůdce ustašovského hnutí. Začátkem tohoto roku soud potvrdil pokutu udělenou v roce 2019 armádnímu veteránovi za nošení čepice s tímto sloganem. Agentuře AFP se nepodařilo zjistit, že by bylo podobné řízení zahájeno proti komukoli za slogan „Slava Ukraini“.
Slogan „Slava Ukraini“ předcházel druhé světové válce
Heslo „Slava Ukraini“, které se po ruské invazi v únoru 2022 stalo bojovým pokřikem ukrajinského národa, má podle profesora historie na Záhřebské univerzitě Hrvoje Klasiće kořeny v 19. století.
Slogan pochází z básně Tarase Ševčenka, nejvýznamnějšího ukrajinského básníka 19. století a významné osobnosti národního obrození a hnutí za nezávislost, řekl Klasić AFP v telefonickém rozhovoru 29. června. Existoval tedy již mnoho let před druhou světovou válkou, což Klasić vysvětlil i v tomto článku.
Naproti tomu chorvatské ustašovské hnutí vzniklo v roce 1929 a jeho vzorem byli italští fašisté, uvedl Klasić.
„Ustašovci stejně jako nacisté vytvářeli nový svět,“ řekl historik agentuře AFP. „Heslo ‚Za dom spremni‘ nikdy předtím v chorvatských dějinách neexistovalo a používal je režim, který byl rasistický a genocidní,“ řekl a připomněl, že se ustašovci podíleli na holokaustu.
Klasić nicméně poukázal na to, že slogan „Slava Ukraini“ si za druhé světové války osvojili ukrajinští ultranacionalisté, z nichž někteří byli v určité době spojenci nacistů. „Kdybych byl Ukrajinec, byl bych s používáním tohoto hesla opatrný, neboť bylo zkompromitováno,“ řekl.
Přesto jej „přijal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj – etnický Žid, jehož rodina byla zabita během holocaustu. Pochybuji, že zrovna on jej používá k vyjádření antisemitismu,“ řekl Klasić.
Heslo „Slava Ukraini“ se pro mnoho světových lídrů, včetně chorvatského premiéra Andreje Plenkoviće, stalo způsobem, jak vyjádřit solidaritu s Ukrajinou ve válce proti Rusku (zde, zde, zde).
Například předseda chorvatského parlamentu Gordan Jadronković jej vyslovil jen několik hodin po Milanovićově tiskové konferenci. Jadronković byl v té době na návštěvě Litvy, kde se setkal se svým ukrajinským protějškem Ruslanem Stefančukem.
AFP již od začátku války na Ukrajině vyvrátila celou řadu nepravdivých informací spojených s tímto konfliktem. Úplný seznam našich článků na toto téma najdete zde, v angličtině pak zde.
