Scroll Top

Informační válka je záminkou západních vlád k omezování svobody slova, myslí si čtyři z deseti Čechů a Maďarů, třetina obyvatel Slovenska a čtvrtina Polska

Information war

Ve dnech 6. až 9. června 2024 se uskuteční ve dvaceti sedmi evropských zemích volby do Evropského parlamentu. Středoevropská observatoř digitálních médií (CEDMO) provedla v souvislosti s evropskými volbami reprezentativní výzkum v zemích V4. V Česku, na Slovensku a v Maďarsku pro ni realizovala sběr dat společnost IPSOS a v Polsku Instytut Badań Pollster. Výsledky šetření jsou zveřejněny ve speciální tematické zprávě, tzv. Special Briefu, jejíž součástí jsou i informace přibližující dezinformační narativy šířené v Česku, na Slovensku a v Polsku v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu. Jde již o druhou zprávu vztaženou k tématu evropských voleb. 

V souvislosti s dopadem války na Ukrajině na jednotlivé země V4 souhlasili čtyři z deseti respondentů výzkumu v Česku (41 %) i Maďarsku (41 %) s tvrzením, že informační válka je pouze záminkou západních vlád k omezování svobody slova. V Česku je současně přibližně stejný podíl obyvatel (39 %) přesvědčen o tom, že jejich země je arénou informační války Ruské federace proti západním zemím. V případě Maďarska je tento podíl menší (32 %). Na Slovensku je o Ruskem vedené informační válce proti západním zemím přesvědčeno naopak více obyvatel než v Česku (42 %). V Polsku dokonce jde o více než polovinu populace (55 %).

Graf č. 1: Dopad informační války týkající se ruské agrese vůči Ukrajině

V jedné z otázek sociologického šetření určovali respondenti/respondentky míru, s jakou je pro ně snadné či obtížné určit (ne)pravdivost zpráv ke konkrétním tématům. Největší důvěru ve svou schopnost rozpoznat pravdivost informací napříč všemi dotazovanými tématy (kromě covid-19) projevili Polky/Poláci. Nejobtížněji se pravdivost sdělení určuje Maďarkám/Maďarům, a to zejména u zpráv týkajících se covid-19 (obtížné pro 59 %) a vývoje na domácí politické scéně (58 %). Pro bezmála polovinů obyvatel České republiky je nejobtížnější rozlišit pravdivé a nepravdivé zprávy v oblasti politiky Evropské komise týkající se budoucnosti automobilového průmyslu — například zákazu spalovacích motorů (obtížné pro 49 % české populace), druhé v pořadí jsou informace o válce na Ukrajině (48 %) a třetí zprávy o energetické krizi včetně změn cen energií (47 %). Stejná témata jako obyvatelkám/obyvatelům ČR dělají problém i Slovenkám/Slovákům, jejich důvěra ve vlastní schopnost rozpoznat pravdivost konkrétních informací je však vyšší než v české populaci (tři výše uvedená nejnáročnější témata označily za obtížná přibližně dvě pětiny respondentů ze Slovenska). 

Graf č. 2: Obtížnost určení pravdivosti informací před volbami do Evropského parlamentu

“Podíváme-li se na tematiku politiky Evropské komise týkající se budoucnosti automobilového průmyslu, která byla průměrně hodnocena jako nejobtížnější s ohledem na určení pravdivosti, vidíme v odpovědích respondentů napříč státy V4 určité podobnosti, ale i rozdíly. Ve všech zemích se tato tematika obtížněji posuzuje ženám – s ohledem na danou zemi je obtížné ji posoudit pro 35 – 50 % mužů (nejméně obtížné v Polsku, nejvíce v Maďarsku), ale ženy se vždy pohybují o 5 – 9 procentních bodů výše. Rozdíly se objevují také ve věkových kategoriích, například u mladších ročníků do 35 let. V Česku, na Slovensku i v Maďarsku uvádějí mladí respondenti obtížnost při posuzování narativů o automobilovém průmyslu ve 40 – 52 %, v Polsku je to pouze u 25 % dotázaných. Ve všech státech stoupá sebedůvěra v určení pravosti informací se zvyšujícím se vzděláním, ale i s četností užívání internetu,” komentuje výsledky průzkumu v zemích V4 datový analytik hubu CEDMO Lukáš Kutil. 

Přibližně třetina respondentů ve všech čtyřech zemích souhlasila, že by německá politička Ursula von der Leyenová měla pokračovat na své pozici i v příštích pěti letech. V Česku a Polsku s tímto výrokem souhlasilo shodně 33 % obyvatel, na Slovensku a v Maďarsku shodně 38 %.

Graf č. 3: Pokračování Ursuly von der Leyenové v čele Evropské komise

Podle zpráv fact-checkerů hubu CEDMO v prvních pěti měsících roku 2024 ve středoevropském online informačním prostoru začala mezi nepravdivými narativy zesilovat témata spojená s domácí politikou. Frekvence článků zaměřených na toto téma s blížícími se evropskými volbami postupně vzrůstá a ve slovenském případě měla vliv na nárůst také střelba na premiéra Roberta Fica. Druhým nejčetnějším tématem šířených nepravdivých narativů byla válka na Ukrajině, která ještě ke konci roku 2023 mezi dezinformačními narativy převažovala. 

Podle Petra Gongaly z platformy Demagog.cz, člena konsorcia CEDMO, se mezi zprávami zachycenými v Česku v období od ledna do května 2024 objevovaly v souvislosti s Evropskou unií zejména nepravdivé zprávy související s migračním paktem či s opatřeními zaváděnými v rámci Zelené dohody pro Evropu. V předvolebních debatách pak od kandidátů do Evropského parlamentu zazněly nepravdivé výroky zpochybňující vliv CO2 na globální oteplování. V Polsku se mezi zachycenými nepravdivými narativy objevovaly zprávy k tématu migračního paktu, Green Dealu nebo dezinformace k evropské směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD). Na Slovensku šíříly nepravdivé zprávy o zapojení francouzských cizineckých legií do bojů na Ukrajině. Válka na Ukrajině, obzvláště mobilizace, také patřila k tématům diskuze mezi kandidáty do europarlamentu. 

V celoevropském měřítku dosáhl podíl dezinformací spojených s tématy Evropské unie před blížícími se evropskými volbami svého vrcholu a v dubnu bylo toto téma mezi zachycenými dezinformacemi zastoupeno procentuálně nejvíce, jak vyplývá ze zprávy sítě EDMO, jíž je CEDMO členem. 

Graf č. 4: Podíl dezinformací v rozdělení podle témat na celkovém počtu zaznamenaných nepravdivých zpráv 

Zdroj: edmo.eu (Fact-checking Brief no. 35 published on 21 May 2024)

Data uvedená v tiskové zprávě obsahují výsledky průzkumu, který pro CEDMO realizovaly agentury 

  • IPSOS na reprezentativním vzorku 1006 respondentů v ČR, 1006 respondentů na Slovensku a 1002 respondentů v Maďarsku 
  • a Instytut Badań Pollster (na reprezentativním vzorku 1087 respondentů v Polsku1).  

Sběr dat ve všech zemích V4 proběhl v období 28. března – 3. dubna 2024 mezi repondenty ve věku 18-65 let. 

Výše zmiňované dezinformační narativy související s volbami do Evropského parlamentu byly zachyceny fact-checkingovými organizacemi konsorcia CEDMO (AFP, Demagog.cz, Demagog.sk a Infosecurity.sk) v prvních pěti měsících roku 2024. 

 

1 Sběr dat v Polsku byl proveden v rámci mezinárodního projektu spolufinancovaného Evropskou unií (akce č. 2020-EU-IA-0267) a polským ministerstvem školství a vědy v rámci programu ministerstva vědy a vysokého školství s názvem „PMW“ v letech 2021-2024 (smlouva č. 5213/CEF/2021/2). Vyjádřené názory a stanoviska jsou však výhradně názory autorů a nemusí nutně odrážet názory Evropské unie. Evropská unie ani orgán poskytující podporu za ně nenesou odpovědnost.

Privacy Preferences
When you visit our website, it may store information through your browser from specific services, usually in form of cookies. Here you can change your privacy preferences. Please note that blocking some types of cookies may impact your experience on our website and the services we offer.