Scroll Top

Čtyři z deseti Čechů přisuzují příčiny změny klimatu výhradně lidské činnosti

CEDMOFlood

V nejnovějším CEDMO Special Briefu jsme publikovali výsledky tematického šetření zaměřeného na otázky spojené s klimatickou změnou, které jsme realizovali v rámci longitudinálního výzkumu CEDMO Trends. Zjištění jsou doplněna i o přehled nejrozšířenějších nepravdivých či zavádějících zpráv a konspiračních teorií, které se v souvislosti s klimatickou změnou šíří v digitálním prostoru střední Evropy.

Postoj ke klimatické změně a životnímu prostředí

42 % dotázaných dlouhodobého panelového výzkumu CEDMO Trends, který je reprezentativní pro obecnou populaci České republiky starší 16 let, se domnívá, že klimatická změna a s ní související globální oteplování jsou způsobeny lidstvem. Přibližně stejný podíl (43 %) respondentů přisuzuje klimatickou změnu kromě vlivu člověka i přírodním faktorům. Zbývajících 15 % se přiklání k názoru, že klimatická změna s lidskou činností nesouvisí. Svůj postoj k životnímu prostředí hodnotí česká populace nejčastěji jako vlažný. Za alespoň částečně aktivní jej považuje 44 % dotázaných. I přes nízkou míru vlastní aktivity si většina obyvatel České republiky myslí, že je potřeba povědomí o problematice klimatické změny zvyšovat (70 %).

K řešení klimatické změny panuje v tuzemské populaci převážně vstřícný postoj. Podle necelých dvou třetin (59 %) je potřeba investovat do technologií pro zachycování emisí produkovaných spalováním fosilních paliv. Přibližně stejný podíl dotázaných (58 %) se domnnívá, že je třeba začlenit opatření proti klimatickým změnám do národních politik a investovat více peněz do zmírnění dopadů klimatických změn. Pouhá čtvrtina (24 %) však souhlasí i s tvrzením, že by česká vláda měla investovat do boje proti klimatickým změnám v nejméně rozvinutých zemích světa. Desetina respondentů (13 %) pak souhlasí s tvrzením, že lidstvo má právo měnit životní prostředí i na úkor jiných živočišných druhů.

Postoj k technologiím určeným k ochlazení planety

Za nejvíce smysluplné technologie určené k ochlazení planety považuje nejvíce dotázaných reforestaci (tj. znovuzalesnění či zahušťování zalesnění u původně lesních ploch) a aforestaci (tj. zalesňování nových původně nezalesněných ploch).

Graf: Postoj k technologiím určeným k ochlazení planety: průměrná hodnota pořadí řazení jednotlivých technologií na škále (1) nejvíce smysluplné až (6) nejméně smysluplné. Zdroj: CEDMO Trends, N=3 007

Naopak nejhorší hodnocení z hlediska smysluplnosti si u respondentů vysloužily technologie spočívající v umístění zrcadel ve vesmíru nebo rozptylování síranových aerosolů ve stratosféře. Prostřední hodnocení získaly možnosti tvorby energie z biomasy se zachycením a následným podzemním uložením oxidu uhličitého a přímé zachytávání oxidu uhličitého z atmosféry a jeho podzemní ukládání.

Klimatické inženýrství (geoengineering)

Podle CEDMO Trends vnímá pětina Čechů (20 %) klimatické inženýrství jako pseudovědu, která má zajistit firmám a výzkumným organizacím financování. Necelá desetina (9 %) má za to, že se jedná o technologie (např. chemtrails), s jejichž pomocí vlády chtějí ovládnout obyvatelstvo. Třetina respondentů (34 %) vnímá klimatické inženýrství jako zoufalé vědecké řešení, uplatňované, když se nedaří jinými způsoby snižovat množství vypouštěného oxidu uhličitého. Bezmála pětina (18 %) se domnívá, že pokud bude lidstvo klimatické inženýrství používat, planetu si zničí. Necelá desetina (9 %) si myslí, že pojem klimatické inženýrství vystihuje lidské zásahy do atmosféry s cílem oteplit (nikoliv ochladit) planetu.

Relativizace dopadů změny klimatu a vlivu oxidu uhličitého

V online prostoru se opakovaně objevují příspěvky bagatelizující podíl člověka na oteplování planety, zpochybňující růst hladiny moří nebo vliv oxidu uhličitého na klima. V první polovině roku 2024 se takřka po celé Evropě v této souvislosti nejčastěji šířily příspěvky, podle nichž je zvyšování oxidu uhličitého v atmosféře obecně prospěšné či alespoň nikterak ohrožující, a také tvrzení, že lidstvo není viníkem klimatické změny nebo že na ni má pouze minimální vliv.

Požáry a jiné neduhy elektromobilů

„Příspěvky na sociálních sítích obsahující záběry, na kterých údajně dochází k požárům nebo výbuchům elektromobilů jsou opakujícím se fenoménem,“ uvádí Petr Gongala z platformy Demagog.cz a dodává: „Virální příspěvky, které se šíří už od jara loňského roku ve většině evropských zemí, mylně vydávají záběry požárů aut s běžným spalovacím motorem za požáry elektromobilů. Další příspěvky zahrnují nepravdivé či zkreslené informace o vyšší míře znečišťování ovzduší elektromobily ve srovnání s vozidly se spalovacím motorem, nebo uvádějí příklady, kdy se elektroautům v chladném či extrémním počasí náhle vybila baterie a blokovaly vozovky.“

Obrázek: Facebookový příspěvek, podle kterého v Německu silnice blokují elektromobily, které se náhle vybily v chladném počasí. Fotografie, kterou autor textu používá jako důkaz, ve skutečnosti pochází z roku 2011 a zachycuje auta uvízlá ve sněhové bouři v USA. Zdroj: cedmohub.eu

Konspirační teorie

Podle zjištění členů organizace EFCSN (European Fact-Checking Standards Network) se nepravdivé nebo zavádějící narativy i konspirační teorie související s klimatickou změnou v první polovině roku 2024 šířily více ve východní části Evropy než západní.

„Konspirační teorie týkající se geoinženýrství jsou časté v radikálnější části dezinformační scény. Pro širší publikum se stávají relevantními v době významných přírodních katastrof, které se těší rozsáhlému mediálnímu pokrytí jako jsou například povodně, zemětřesení nebo požáry,“ uvádí Marcel Kiełtyka, člen představenstva polské Asociace Demagog.pl, která se zabývá ověřováním faktů a je součástí středoevropského hubu CEDMO. „Ačkoli se narativy liší v závislosti na konkrétním kontextu, jednou z charakteristik je tvrzení, že ničivé přírodní pohromy jsou záměrně způsobovány vládami nebo elitami s cílem ovládat obyvatelstvo,“ dodává Marcel Kiełtyka.

Umělá inteligence (AI) v energetice

Respondenti se většinově shodují na tom, že zapojení umělé inteligence do energetiky povede ke zvýšení efektivity využití elektřiny a pomůže odhalit hrozící poruchy. Tato tvrzení podporuje více než polovina dotázaných (51 %). Na druhou stranu s negativním a zavádějícím tvrzením, že zapojení umělé inteligence do řízení spotřeby elektřiny nepovede ke snížení její spotřeby, ale naopak ke zvýšení, souhlasí sice nejméně respondentů, nikoliv však zanedbatelně málo: 32 %.

S tvrzením o zvýšení spotřeby elektřiny souvisí vliv respondenty vnímaného vystavení dezinformacím; 45 % lidí, kteří se dle vlastních slov cítí být silně vystaveni dezinformacím, věří, že zapojení umělé inteligence do energetiky zvýší spotřebu elektřiny. U slabě exponovaných je to jen 29 %,“ komentuje zjištění výzkumu datový analytik CEDMO Trends Lukáš Kutil a pokračuje: „Zároveň 40 % slabě exponovaných u této otázky neví, jak odpovědět, přičemž v případě silně exponovaných se jedná pouze o 15 %. Podobný trend jsme zaznamenali také u otázky efektivity využití elektřiny – čím silnější expozice dezinformacím, tím byli lidé rozhodnější. Expozice dezinformacím tedy v otázkách po zapojení umělé inteligence do energetiky souvisí se silou přesvědčení, respektive nerozhodnosti.“

Privacy Preferences
When you visit our website, it may store information through your browser from specific services, usually in form of cookies. Here you can change your privacy preferences. Please note that blocking some types of cookies may impact your experience on our website and the services we offer.