Podle facebookového příspěvku stát od lidí v roce 2022 vybral na důchodovém pojistném o 85 miliard Kč více, než vyplatil na důchodech. Autor textu sice na začátku svého výpočtu uvádí řadu čísel, která se výrazně neliší od reálných údajů, dané hodnoty ale ve skutečnosti nelze použít k výpočtu příjmů a výdajů důchodového systému. Ten naopak v roce 2022 skončil v dvouciferném deficitu.
Příspěvek, který se šíří na facebooku konkrétně uvádí, že stát měl v roce 2022 zisk z „důchodového pojištění 84,7 miliard”. Výpočet, kterým k tomuto číslu došel, autor v textu podrobně popisuje.
Při stanovení státních příjmů z důchodového pojištění autor použil jako výchozí čísla počet pracujících, průměrnou mzdu a procento, které podle něj všichni pracující odvádějí ze mzdy právě na důchodové pojištění. Při výpočtu výdajů pak dle textu vycházel z počtu důchodců a z výše průměrného důchodu.
Ačkoliv některá z těchto výchozích čísel odpovídají oficiálním údajům, výsledný výpočet je značně zkreslený. Ne všichni pracující, kam spadají jak zaměstnanci, tak živnostníci, totiž na důchody odvádějí stejné procento ze svého výdělku.
Dalším hlavním problémem výpočtu je i to, že z vybrané částky se nevyplácejí jen starobní penze, ale i invalidní, sirotčí či pozůstalostní důchody. Na všechny údaje, které příspěvek zmiňuje a problémy výpočtu se podrobněji zaměříme v následujících odstavcích.
Průměrná mzda
Autor výpočtu v řadě případů pracuje s oficiálními čísly Českého statistického úřadu (ČSÚ). Prvním z nich je uváděná hodnota průměrné mzdy 40 353 korun, která odpovídá datům ČSÚ o průměrné hrubé mzdě za celý rok 2022.
V této souvislosti je nicméně nutné upřesnit, že ČSÚ do této statistiky nezahrnuje lidi vykonávající veřejné funkce (poslance apod.), soudce či lidi pracující pro firmy na DPP a DPČ a ani osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ). Skutečný průměrný výdělek pracujícího člověka je tedy odlišný od průměrné mzdy. S ohledem na relativně nízký počet soudců a vysokopříjmových politiků a naopak relativně vysoký počet OSVČ (.pdf, str. 1) a lidí pracujících na dohody (.pdf, str. 6) lze předpokládat, že po započtení těchto pracujících by byl průměrný výdělek oproti průměrné mzdě nižší.
Počty pracujících
Počet pracujících pak příspěvek vyčísluje na 5,1 milionu. Tento údaj se od statistiky ČSÚ, podle které bylo na konci roku 2022 pracujících osob celkem 5,19 milionu, téměř neliší. Autor textu ale nezohledňuje fakt, že část z „pracujících“ jsou OSVČ.
Z uvedených 5,19 milionu je téměř 700 tisíc lidí klasifikovaných (.xlsx) jako „podnikatelé bez zaměstnanců“ a dalších 123 tisíc jako „podnikatelé se zaměstnanci“. Rozlišení mezi OSVČ a zaměstnanci je přitom klíčové, protože tyto dvě kategorie odvádí ze svého výdělku jiné procentuální částky na důchodové pojištění.
Zaměstnanci vs. OSVČ
Za zaměstnance odvádí část sociálního pojistného přímo zaměstnavatel, zbylou část odvádí zaměstnanec, kterému se daná částka odečítá z hrubé mzdy. Zaměstnavatel konkrétně odvádí z vyměřovacího základu, tj. základního výdělku, zaměstnance: 21,5 % na důchodové pojištění, 2,1 % na nemocenské pojištění a 1,2 % na politiku zaměstnanosti. Zaměstnanec pak odvádí z vyměřovacího základu dalších 6,5 %, která směřují jen na důchodové pojištění. Dohromady tak na samotné důchodové pojištění putuje 28 % hrubé mzdy, o kterých mluví facebookový příspěvek.
U OSVČ se však vyměřovací základ stanovuje jinak než u zaměstnanců. Podle zákona totiž odpovídá nejméně 50 % daňového základu, zjednodušeně řečeno tedy 50 % z jejich hrubého výdělku. OSVČ tak sice na důchodové pojištění odvádí také 28 %, ale zpravidla z nižšího vyměřovacího základu.
Doplňme, že stejná procenta odvádí mj. i osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění. Například studenti, lidé pečující o dítě do 4 let (.pdf, str. 1) nebo lidé, kteří pečují o závislou osobu (typicky o příbuzného).
Dále je nutné zmínit, že poměrně velká část OSVČ platí minimální stanovené sociální pojištění. V případě takového člověka měsíční vyměřovací základ odpovídá jedné čtvrtině průměrné mzdy, za rok 2022 tedy minimální částka důchodového pojistného byla 2 841 Kč. Pro srovnání můžeme uvést, že u zaměstnance pobírajícího minimální mzdu dosahovaly v roce 2022 odvody na důchodové pojištění celkově zhruba 4 500 Kč.
Právě nepoměr mezi odvody zaměstnanců a OSVČ je pak jedním z důvodů, proč současná vláda předložila návrh (.pdf) na zvýšení minimálního měsíčního vyměřovacího základu OSVČ. Vládní dokument přesněji počítá s tím, že by se postupně zvýšil (.pdf, str. 411) ze současných 25 % průměrné mzdy na 40 % v roce 2026.
Příjmy důchodového systému
První výpočet uvedený v příspěvku, který vyčísluje údajné příjmy z důchodového pojistného, je tedy problematický hned z několika důvodů. Ne každý z 5,19 milionu pracujících lidí odvádí 28 % ze svého výdělku na sociální zabezpečení, především OSVČ často odvádí výrazně méně. Doplňme také, že hodnota uvedené průměrné hrubé mzdy vychází pouze z dat přímo za zaměstnance, nikoli například i z dat o průměrném výdělku OSVČ.
Data Ministerstva financí ukazují, že v roce 2022 dosahovaly příjmy z „pojistného na důchodové pojištění včetně dobrovolného pojištění“ (včetně souvisejících penále a pokut) celkem 573,2 miliardy korun. Nejednalo se tedy o 691,5 miliard Kč, k čemuž dospěl autor příspěvku na základě svého příliš zjednodušujícího, nesprávného výpočtu.
Starobní, invalidní, pozůstalostní a sirotčí důchod
Druhý výpočet, který vyčísluje výdaje státu na důchodové pojištění, je také chybný. Na začátku vychází z čísla 18 061 Kč, které podle dat ČSSZ odpovídá průměrnému starobnímu důchodu v prosinci 2022 (.pdf, str. 1), a tuto částku pak násobí celkovým počtem důchodců. Důležité ovšem je, že z vybraného důchodového pojištění se nevyplácí pouze důchod starobní, ale také invalidní, pozůstalostní a sirotčí.
Ačkoli v roce 2022 počet lidí v penzijním věku podle ČSSZ činil 2,8 milionu (.pdf, str. 19), vyplacených důchodů bylo ve skutečnosti 3,4 milionu. Starobní důchod byl vyplácen 2,4 milionu lidí, invalidní 414 tisícům, vdovské a vdovecké důchody 614 tisícům a sirotčí téměř 40 tisícům lidí (.pdf, str 23). Upřesněme, že ČSSZ do svých statistik nezahrnuje (.pdf, str. 47) důchody příslušníků ozbrojených složek (.pdf, str. 12) ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti, a celkový počet je tak ještě vyšší.
Přestože výdaje na starobní důchody podle dat ČSSZ tvoří největší část celkových výdajů (.pdf, str. 24), nelze z průměrného starobního důchodu jednoduše vypočítat, kolik celkem stát na důchodech vyplatil. Největším problémem této části příspěvku je tak skutečnost, že počítá pouze s vyplácením jednoho z několika druhů důchodů, které stát poskytuje.
Jaký je celkový výsledek ve skutečnosti?
Podle přehledu Ministerstva financí stát v roce 2022 na vyplácení dávek důchodového pojištění vydal celkově 588,09 miliardy korun. Příjmy z pojistného (a penále a pokut) přitom ale byly o 14,9 miliardy nižší, nikoli tedy vyšší, jak uvádí autor příspěvku.
Doplňme, že schodek je ještě větší, pokud budeme vycházet z celkových výdajů důchodového systému. Ty zahrnují i náklady na správu, a v roce 2022 tak dosáhly 594,71 mld. Kč. V tomto případě dosahuje deficit 21,49 miliardy Kč.
Facebookový příspěvek tvrdí, že stát v roce 2022 na důchodovém pojistném vybral o 84,7 miliardy korun více, než na penzích lidem vyplatil. Autor textu tak prezentuje stát jako „nenažraný“ a uvádí, že si stát nechává více než „12 % z vybrané částky” jako marži.
Ačkoliv použité výchozí hodnoty o průměrné mzdě nebo průměrném důchodu za rok 2022 odpovídají oficiálním číslům, autorovy výpočty příjmů a výdajů na důchodové pojištění nejsou správné. Podle dat Ministerstva financí v roce 2022 byly příjmy důchodového systému o téměř 15 miliard menší, než byly celkové výdaje na dávky důchodů.
