(Ženské zápasnice v boxu na olympiádě z pohledu Ai – Midjourney)
Každé tři měsíce vám v podobě tzv. kvartálního Fact-checking briefu pravidelně přinášíme shrnutí nejrozšířenějších dezinformačních narativů, které kolovaly v digitálním prostoru během uplynulého čtvrtletí a současně i přehled dosahu a důvěryhodnosti vybraných narativů na základě dat z výzkumu CEDMO Trends. Nejinak tomu je i ve třetím čtvrtletí roku 2024. Doposud uvedený brief vycházel pouze v anglické a české jazykové mutaci. Počínaje tímto vydáním jsme jej rozšířili o slovenský a polský překlad. Jeho obsah je tak přístupnější z hlediska všech mateřských jazyků regionů, které jako Středoevropská observatoř digitálních médií pokrýváme.
Podle zpráv fact-checkingových organizací hubu CEDMO byla ve třetím čtvrtletí roku 2024 ve středoevropském online prostoru mezi dezinformačními narativy nejrozšířenějším tématem domácí politika. Oproti minulým čtvrtletím ale počet článků s tímto tématem poklesl, zejména kvůli volnějším letním měsícům a absenci voleb v Polsku a na Slovensku. Výraznější událostí v domácí politice byly pouze zářijové krajské a senátní volby v Česku. Ve srovnání s minulými čtvrtletími nastala změna v zastoupení dalších témat, kdy například zdravotnictví v žebříčku četnosti výskytu konkrétních témat předstihlo na druhém místě válku na Ukrajině. Od začátku roku 2023 (počátek sledování) se tak stalo teprve podruhé.
Hlavní dezinformační narativy: Povodně
V souvislosti s nedávnými povodněmi v Česku a v Polsku se objevily mj. spekulace, že vlády těchto zemí povodeň „naplánovaly“ nebo že na její vznik měly vliv systémy jako HAARP či technologie 5G. Také se šířily nepodložené spekulace o tom, že mosty a hráze v zasažených oblastech byly úmyslně zničeny, nebo že chybné řízení průtoků na vodních nádržích v Česku vedlo k rozsáhlejším škodám v Polsku. Zejména v Polsku se šířily příspěvky poukazující na údajnou neschopnost vlády v oblasti prevence záplav a na nedostatečnou pomoc obětem. Objevila se také manipulativní tvrzení týkající se zásluh jednotlivých vlád na vybudování retenčních nádrží a protipovodňových valů. V Česku se pak šířila smyšlená zpráva o Ukrajincích, kteří odmítli pomoci lidem zasaženým povodněmi, nebo video, které poukazovalo na údajnou neschopnost armády při stavbě provizorního mostu. Ten ale ve skutečnosti stavěla soukromá firma.
Hlavní dezinformační narativy: Zahájení olympijských her
Během letošních olympijských her v Paříži se objevilo několik narativů, které poukazovaly na různé kontroverzní aspekty olympiády. Narativy se často zaměřovaly na projevy nespokojenosti a rozhořčení veřejnosti, které ale byly mnohdy smyšlené. Jedním z těchto narativů byla falešná zpráva o bojkotu olympiády společností Samsung, která údajně stáhla svou podporu kvůli „woke“ obsahu slavnostního zahájení her. Toto tvrzení však bylo vyvráceno – Samsung zůstal jedním z hlavních sponzorů her a k žádnému veřejnému bojkotu nedošlo. Další virální manipulace zahrnovala video, které mělo zachycovat pískot francouzského publika na prezidenta Emmanuela Macrona během slavnostního zahájení. Ve skutečnosti se však jednalo o starší záznam z roku 2023, natočený při jiné veřejné akci. Značnou pozornost vyvolala také fotografie izraelských plavkyň s transparentem vyzývajícím k propuštění rukojmích z Gazy. Tento snímek byl původně pořízen osm měsíců před olympiádou, přičemž nebyl v žádném přímém spojení s olympijskými hrami, a jeho použití v tomto kontextu bylo účelově zavádějící.
Hlavní dezinformační narativy: Případ alžírské boxerky
V souvislosti s letošní olympiádou se na sociálních sítích šířila falešná tvrzení o alžírské boxerce Imán Chalíf, která údajně byla trans sportovkyní. Tento narativ vyvolal mnoho kontroverzí, avšak byl zcela nepodložený – Chalíf se narodila jako žena, soutěžila jako žena a změnou pohlaví nikdy neprošla. Další manipulace zahrnovala údajnou fotografii Chalíf, která měla potvrzovat její „transgender“ identitu. Tato fotografie však byla vytvořena pomocí nástrojů umělé inteligence a nejednalo se o skutečný snímek. Navíc se objevily i obecné nepravdivé zprávy, že na olympijských hrách soutěží muži proti ženám.
Povědomí o aktuálních dezinformačních narativech a pohled na jejich věrohodnost
Během října také proběhla další vlna výzkumu CEDMO Trends, který je dlouhodobě realizován v Česku (výzkumnou agenturou Median) a na Slovensku (výzkumnou agenturou IPSOS), v níž byla testována obeznámenost reprezentativního vzorku obyvatel České a Slovenské republiky s aktuálními dezinformačními narativy, a jejich věrohodností. Ve stejném období také proběhlo srovnávací šetření v Polsku ke stejným otázkám. Ze srovnání dat z jednotlivých zemí vyplynulo, že po stránce obeznámenosti s dezinformačními narativy jsou mezi Polskem, Českem a Slovenskem patrné nerovnosti. Prostoupení uvedených dezinformací je zdaleka nejnižší v ČR. Nižší obeznámenost s testovanými dezinformačními narativy je patrná i na Slovensku, kde jsou však značně rozšířené dva z testovaných (viz grafy níže) – první týkající se „turborakovin“ a pátý s tvrzením o „vodních bombách“. Po stránce důvěryhodnosti těchto dezinformačních sdělení je situace napříč sledovanými zeměmi více srovnatelná. V Polsku i na Slovensku lidé z vyjmenovaných pěti nepravdivých sdělení věří nejvíce tomu o uhlíkové stopě v digitální peněžence (49 % v Polsku, 37 % na Slovensku). V Česku podobná část lidí věří sdělení o podílu Ukrajinců na rozhodnutí o invazi v roce 1968 (46 %).
Spokojenost s demokracií
Součástí výzkumu byly i otázky zjišťující míru spokojenosti s demokracií v Česku, na Slovensku a v Polsku, kde jsme mezi zeměmi zaznamenali patrné rozdíly. V České republice jsou s fungováním demokracie spokojeni zhruba 3 lidé z 10, na Slovensku je to pouze necelá pětina, zato v Polsku více než dvě pětiny. Polky a Poláci jsou také nejméně často přímo nespokojeni s demokracií ve své zemi. Jedná se jen o čtvrtinu z nich. Na Slovensku je se stavem demokracie nespokojena téměř polovina dotázaných. V Česku jsou se stavem demokracie vyloženě nespokojeni přibližně 2 z 5 dotázaných. Je vhodné uvést, že ve všech zemích je v této otázce přibližně 30 % lidí bez vyhraněného názoru (ani spokojeni, ani nespokojeni). Aktuální výsledky výzkumu CEDMO Trends neprokazují, že by vyšší míra nespokojenosti s demokracií souvisela s vyšší náchylností k dezinformacím. Takové provázání existovat může, nicméně patrně nejde o triviální kauzalitu dvou proměnných – do situace zasahují další faktory.
Pokud vás zajímá přehled nejrozšířenějších dezinformačních narativů nejen ve středoevropském regionu, ale i na úrovni Evropy jako celku, doporučujeme vaší pozornosti tzv. EDMO monthly brief, jehož anglický originál a český překlad pro vás každý měsíc publikujeme zde na webu cedmohub.eu v sekci EDMO Fact-checking briefy.