Na sociálních sítích se šíří nepravdivé tvrzení o tom, že jíst hmyz je nebezpečné, neboť obsahuje chitin

thumbnail_insects header 2

Author(s): Ladka MORTKOWITZ, AFP Německo, AFP Česká republika, AFP Kanada

Mnoho organismů včetně hmyzu, hub, kvasinek či řas obsahuje molekulu zvanou chytin. Tisíce českých uživatelů sociálních sítí však v lednu šířily příspěvek tvrdící, že kvůli chytinu je hmyz pro lidi nestravitelný a že ohrožuje lidské zdraví, mimo jiné protože slouží jako výživa pro rakovinu a jiné choroby. Tato dezinformace kolovala v online prostoru již v minulosti a znovu získlala na popularitě po rozhodnutí Evropské komise schválit dva nové druhy hmyzu jako potraviny pro EU, a to za specifických podmínek použití a označení. Odborníci agentuře AFP sdělili, že i když chitin nemusí být při konzumaci zcela stráven, neznamená to, že je pro člověka škodlivý. Potvrdili také, že podle aktuálních informací není chitin považován za karcinogenní.

„Prosím, NIKDY nejezte hmyz,“ hlásá tento příspěvek z 20. ledna 2023, který sdílelo přes 8 600 uživatelů Facebooku. „Hmyz obsahuje chitin, který nemůže být zpracován našimi střevy . Ale chitin je velmi chutný polysacharid pro rakovinu, parazity, plísně a téměř cokoliv, co způsobuje onemocnění.“ Autor text uzavírá poznámkou: „Teď už asi víte, proč chtějí, abychom jedli brouky.“

Téměř identický text byl sdílen v angličtině již srpnu loňského roku.  Nepravdivé tvrzení o údajném nebezpečí konzumace hmyzu pro člověka kvůli chitinu zřejmě začalo znovu kolovat krátce poté, co začátkem ledna 2023 vstoupilo v platnost povolení Evropské komise ke komerčnímu využití moučných červů (Alphitobius diaperinus) ve zmrazené, kašovité, sušené a práškové formě, a také cvrčků domácích (Acheta domesticus) ve formě částečně odtučněného prášku.

Od té chvíle se tvrzení šíří i v dalších jazycích, například v srbštině, chorvatštině, němčině či rumunštině.

Snímek zavádějícího facebookového příspěvku pořízený 8. února 2023

Agentura AFP oslovila několik odborníků, kteří ná potvrdili, že neschopnost plně strávit chitin nepředstavuje pro člověka žádné nebezpečí. Je to prý podobné tomu, když člověk nestráví celulózu z větvičky řapíkatého celeru. V EU neexistuje žádná povinnost jíst hmyz či jím nahrazovat jiné ingredience. Výrobky obsahující hmyz musí být podle předpisů EU řádně označeny. Odborníkům také nejsou známy žádné vědecké důkazy o tom, že by chitin „živil“ rakovinu. Podle Organizace OSN pro potraviny a zemědělství je hmyz již dnes součástí jídelníčku nejméně dvou miliard lidí.

AFP již vyvracela nepravdivé informace o konzumaci hmyzu zde a zde.

Přezkoumání důkazů nepoukazuje na spojitost mezi chitinem a rakovinou, tvrdí odborníci 

Chitin je po celulóze druhým nejběžnějším polysacharidem vyskytujícím se volně v přírodě. Je součástí například exoskeletu hmyzu, ale můžeme jej najít také u korýšů, hub, bakterií, kvasinek či řas. Lze jej používat jako hnojivo či přísadu do potravin, a využívá se i pro lékařské účely.

Podle odborníků nepotvrzuje vědecká literatura o chitinu  tvrzení, že by tato látka mohla u lidí vyvolat náchylnost k rakovině.

Onkologický ústav „Prof. Dr. Ion Chiricuță“ z Kluže-Napoky (IOCN) zaslal agentuře AFP analýzu několika studií o chitinu a jeho derivátech, v níž uvedl, že byly v posledních desetiletích „intenzivně studovány“ a bylo prokázáno, že jsou biokompatibilní (tj. kompatibilní s živými tkáněmi), biologicky odbouratelné, málo toxické a mají malý potenciál vyvolat imunitní reakci.

Studie z roku 2015, kterou ústav cituje, uvádí, že chitin lze využít při léčbě rakoviny „jako prostředek pro doručení léků proti rakovině na konkrétní místo a má antiproliferační účinek , neboť snižuje životaschopnost buněk“.

IOCN však dodal, že „v budoucnosti je třeba provést studie, aby bylo možné konkrétně stanovit potenciál chitinu v onkologické léčbě, ale také možné účinky této sloučeniny coby součásti lidské stravy.“

Německá společnost pro výzkum rakoviny (DKG) v odpovědi na žádost agentury AFP z 12. září 2022 uvedla: „Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) ani Světový fond pro výzkum rakoviny (WCRF) neklasifikují konzumaci hmyzu a chitinu jako karcinogenní. Prvotní vyhledávání vědeckých studií o rakovině a konzumaci chitinu v databázích PubMed a Embase nenašlo žádné důkazy o možné souvislosti.“

Mluvčí Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) Edward Bray nám v e-mailu 3. února sdělil: „Při posuzování žádostí o uznání hmyzu jako potraviny zatím nebyly vzneseny žádné obavy ohledně genotoxicity nebo rakoviny.“ 

Žena nakupuje tepelně zpracované cvrčky od trhyně v Phnom Penhu 10. června 2022

V roce 2010 úřad EFSA označil chitin za bezpečnou přísadu do potravin, a to za přesně stanovených podmínek použití při navrhovaném množství spotřeby.

Evropská komise povolila v lednu 2023 používání produktů z dvou nových druhů hmyzu díky tomu, že je úřad EFSA označil za „bezpečné v mezích navrhovaných metod použití“. Jedná se o odtučněný prášek z  z domácích cvrčků a o moučné červy. Obě zprávy EFSA (k dispozici zde a zde) dospěly k závěru, že s vyloučením potenciální alergenity je „NF (nová potravina) při navrhovaném použití a míře použití bezpečná“. 

Tyto tzv. nové potraviny charakterizuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce jako „potraviny, které se ve významné míře nepoužívaly k lidské spotřebě v Unii před 15. květnem 1997“. Mezi ty patří i hmyz, který je za potravinu jednoznačně považován od 1. ledna 2018.

Není to poprvé, co EU schválila hmyz ke konzumaci.

Například v letech 2021 a 2022 Evropská komise potvrdila, že schválila produkty ze tří druhů hmyzu – cvrčků domácích, moučných červů a sarančata stěhovavého – jako tzv. nové potraviny pro uvedení na trh EU. 

Ve zprávě EFSA z roku 2020 o bezpečnosti moučných červů se uvádí, že konzumace moučných červů nepředstavuje „žádné nutriční nevýhody“ a lze ji považovat za „bezpečnou v mezích navrhovaných metod použití“. Sarančata a cvrčci domácí byli rovněž označeni za bezpečné.

Zprávy EFSA nicméně upozorňují, že hmyz může vyvolávat alergické reakce, k nimž mohou být náchylní lidé s alergiemi na korýše a prachové roztoče.

„Cvrčkový burger“ v restauraci v Bangkoku 30. srpna 2022

Chitin není hrozbou pro lidské zdraví, i když není plně stráven

Tvrzení, že lidé by neměli jíst hmyz, protože nedokážou strávit chitin, je zavádějící.

Podle Braye z EFSA z vědeckých důkazů vyplývá, že chitin konzumovaný jako potravina z velké části projde tělem, aniž by byl rozložen.

„Vědecký panel EFSA považuje chitin za nerozpustnou vlákninu, u které se nepředpokládá, že by byla v tenkém střevě člověka v nějaké významné míře trávena,“ uvedl.

To však neznamená, že je tato látka pro lidské zdraví nebezpečná.

Mareike Janiak, první autorka studie o enzymech rozkládajících chitin publikované v roce 2018 v časopise Molecular Biology and Evolution, uvedla, že ačkoli chitin nemusí být zcela stravitelný, nemusí to nutně znamenat, že je pro lidské tělo škodlivý.

„Biologové se již dlouho domnívají, že savci neprodukují enzym, který by dokázal chitin rozložit. To ovšem neznamená, že by hmyz nemohl být zpracován ve střevech,“ řekla agentuře AFP v e-mailu.

Janiak přirovnala chitin k celulóze, která tvoří buněčné stěny mnoha rostlin a kterou lidské tělo není schopné rozložit. „Stejně stále jíme věci jako celer a jsou pro nás dobré,“ vysvětlila.

I když některé části zeleniny nemusí být plně stráveny, nerozpustná vláknina, kterou obsahují, je pro celkové zdraví prospěšná.

Kuchař připravuje pokrm ze smažených kobylek, tarantule, škorpióna a zeleniny v kambodžské provincii Siem Reap 24. října 2019

Savci jsou schopni jíst hmyz 

V příspěvcích se také uvádí, že hmyz obsahuje „metamorfní steroidy, zejména ekdysteron“, což „není potrava pro savce“.

Ekdysteroidy jsou skupina steroidních hormonů vyskytujících se u členovců (bezobratlých živočichů s exoskeletem), které regulují jejich vývoj včetně shazování kůže a rozmnožování. Ekdysteron se může používat jako prostředek zvyšující sportovní výkonnost a bylo zjištěno, že zpomaluje růst buněk rakoviny prsu.

Dominique Bureau, profesor na katedře biologie zvířat na univerzitě v kanadském Guelphu, AFP v říjnu 2022 v e-mailu sdělil, že „prakticky všechny živočišné tkáně nebo potraviny budou obsahovat určité množství steroidních hormonů“. Bylo by prý proto zavádějící tvrdit, že ekdysteron musí nutně být škodlivý.

„Mléko, maso, játra atd., všechno to obsahuje hormony,“ řekl. „Také potraviny rostlinného původu, jako je mnoho olejnatých semen a luštěnin, budou obsahovat prekurzory steroidních hormonů (např. fytoestrogeny, jako jsou izoflavony v sójových produktech),“ dodal.

S tím souhlasí i René Lafont, emeritní profesor biologického ústavu Paris-Seine na Sorbonně.  V říjnu 2022 nám e-mailem sdělil, že tyto hormony jsou skutečně v malém množství přítomny v hmyzu, ale také v mnohem větším množství v rostlinách (fytoekdysteroidy), včetně těch, které se běžně konzumují v západních zemích, například špenát a quinoa.

„Tyto sloučeniny nejsou pro člověka toxické,“ řekl. „Dokonce mají zajímavé anabolické a antidiabetické vlastnosti.“

Tvrzení, že hmyz není potravou pro savce, je podle Mareike Janiak „kategoricky nepravdivé“. Například myši a pásovci jsou podle ní savci, kteří se živí hmyzem, někteří z nich téměř výhradně.

„Hmyzem se živí mnoho primátů, včetně mnoha malých opic (kapucíni, veverky, tamaríni, abychom jmenovali alespoň některé), tarbíků, ale také šimpanzů, našich nejbližších žijících příbuzných,“ uvedla Janiak.

Burger z kobylek posypaný sušenými kobylkami a moučnými červy vyfocený 4. června 2014 během eventu v restauraci Occidental ve Washingtonu, DC

Výrobky obsahující složky na bázi hmyzu musí být jasně označeny

Jak AFP již podrobně vysvětlila ve francouzštině, povolení používat nové výrobky na bázi hmyzu v EU je doprovázeno jasnými směrnicemi o jejich označování. Nikde však není uvedeno, že by se výrobky na bázi hmyzu měly konzumovat „povinně“.

„V seznamu složek musí být jasně uvedeno, že se tato složka ve výrobku nachází,“ potvrdila Evropská komise 24. ledna 2023 agentuře AFP.

Stejně tak musí být řádně uvedeno riziko alergie u osob alergických na „korýše a výrobky z nich a na prachové roztoče“, jak je uvedeno ve výše uvedeném nařízení Evropské komise. Ta dále uvádí, že je třeba provést další výzkum rozsahu jejich „alergenicity“, protože současný výzkum není jednoznačný co se týče rozsahu, v jakém mohou tyto potraviny vyvolat alergickou reakci.

V současné době musí být na etiketách potravin v EU ze zákona uvedeno pouze 14 hlavních potravinových alergenů, včetně měkkýšů, coby „produktů nebo látek způsobujících alergie“, jak je uvedeno zde.

Výživa a bezpečnost

„V porovnání s živočišnými produkty je hmyz velmi cenným nutričním zdrojem energie,“ stojí na webu vládního Informačního centra bezpečnosti potravin.

V článku z roku 2020 publikovaném v časopise NFS se rovněž uvádí: „Skutečnost, že jedlý hmyz vykazuje rychlejší růst, vysší schopnost přeměny v potravinu a vyžaduje méně zdrojů k chovu ve srovnání s hospodářskými zvířaty, by z něj měla učinit atraktivní zdroj kvalitnějších potravin, zejména pro chudé venkovské obyvatelstvo rozvojových zemí“.

Zároveň však upozorňuje, že vědecká literatura je v tomto ohledu stále omezená. „Potřebujeme další výzkum, aby bylo možné pochopit rizika spojená s jejich konzumací a chránit tak zdraví spotřebitelů,“ uzavírá článek.

Grafika ukazující vybrané druhy hmyzu požívaného lidmi v různých částech světa

Zpráva Organizace OSN pro výživu a zemědělství z roku 2021 popisuje hmyz jako „perspektivní možnost, jak pomoci vyřešit problémy s nedostatkem potravin v souvislosti s růstem světové populace bez toho, že by zároveň došlo k poškozování životní prostředí“. Zpráva však také zdůrazňuje, že je třeba usilovat o zajištění bezpečnosti potravin při produkci a konzumaci jedlého hmyzu, aby se předešlo alergenním, biologickým, chemickým nebo fyzikálním rizikům.

„Součástí bezpečné a úspěšné produkce hmyzu musí být úsilí o prevenci, odhalení, identifikaci a zmírnění problémů s bezpečností potravin,“ stojí ve zprávě.

Článek v průvodci Michelin doporučuje zjistit si původ hmyzu a před konzumací jej dobře tepelně upravit, stejně jako jakoukoli jinou potravinu.

Fact Checker Logo
Původně zveřejněno zde.
Privacy Preferences
When you visit our website, it may store information through your browser from specific services, usually in form of cookies. Here you can change your privacy preferences. Please note that blocking some types of cookies may impact your experience on our website and the services we offer.