Téměř dva tisíce uživatelů sdílely v únoru informace o tom, že Německo nakupuje levně plyn a elektřinu a poté je okolním zemím včetně České republiky prodává za mnohonásobně vyšší ceny. Toto tvrzení není pravdivé. Země v EU žádný plyn ani elektřinu nekupují: to činí soukromé energetické společnosti, které tyty komodity posléze prodávají na burzách za tržní ceny. Srovnávání dopředu sjednaných cen, které navíc nejsou veřejné, se spotovými cenami na burzách v době energetické krize nedává podle odborníků, na něž se AFP obrátila, žádný smysl.
„Německo v rámci podepsaných dlouhodobých kontraktů dnes nakupuje 1000 metrů krychlových plynu za 270 dolarů; nám nebo Polákům ten samý plyn přeprodává dnes už cca za 1300 dolarů,” stojí v tomto příspěvku z 9. února 2022, který již sdílelo přes 1800 uživatelů.
Autor dále tvrdí, že Česká republika vyrábí elektřinu za cenu řádově v haléřích, ale poté, co se „prožene přes lipskou burzu”, se u nás prodává „za 11,60 Kč/kWh”.
Šířila se i delší verze textu, například zde či zde.
Jak se obchoduje zemní plyn
Zaměřme se nejdříve na první část textu týkající se zemního plynu: „Německo v rámci podepsaných dlouhodobých kontraktů dnes nakupuje 1000 metrů krychlových plynu za 270 dolarů; nám nebo Polákům ten samý plyn přeprodává dnes už cca za 1300 dolarů.”
AFP se obrátila na společnost Innogy, která je v České republice největším dodavatelem zemního plynu jak pro domácnosti, tak pro firmy.
„Říci, že Němci prodávají plyn Čechům, je nesmysl, protože státy nic nenakupují,” řekl AFP v rozhovoru 18. února 2022 Petr Průcha, ředitel sekce Retail Energy Management v Innogy ČR. „V energetice existují soukromé firmy, z nichž každá má nějakou nákupní strategii plynu. Velkoobchodní cena je pak stanovena burzou.”
To potvrdil i Pavel Řežábek, hlavní ekonom ČEZ, který tvrzení v příspěvku označil za „zcela nepravdivé”.
„Je to byznys konkrétních firem, nikoli Německa, Česka nebo Polska,” sdělil AFP 19. února 2022 prostřednictvím e-mailu.
Podle Řežábka jsou ceny uvedené v příspěvku nesmyslné. Plyn se na evropských burzách neobchoduje ani v dolarech, ani v metrech krychlových; obchoduje se v eurech a v megawatthodinách (MWh). Ovšem i kdyby se hodnoty v příspěvku převedly na dnes používané hodnoty, neodpovídal by podle ekonoma ČEZu výsledek realitě. „Tržní ceny s dodávkou na březen jsou kvůli ruskému útoku na Ukrajinu mimořádně volatilní. Ještě nedávno dosahovaly 72 EUR/MWh, což, když se převede na jednotky uvedené v textu, nevychází na lživých 1300 dolarů za 1000 m3, ale na 860 USD/1000 m3,” napsal Řežábek. Dodal, že 25. února ve 14 hodin byly ceny „po vstřebání největšího šoku z útoku” Rusů na Ukrajinu na 88 EUR/MWh.
Ruský ozbrojený útok na Ukrajinu započal 24. února v časných ranních hodinách poté, co dal Vladimír Putin příkaz vojákům nahromaděným podél ukrajinských hranic k invazi. K 25. únoru se ruské jednotky nacházely prakticky na celém území Ukrajiny a probíhal boj o hlavní ukrajinské město Kyiv. Přestavitelé Evropské Unie a USA uvalili na Rusko sankce, které mohou výrazně zbrzdit obchodní styky mezi Ruskem a Západem a citelně prohloubit energetickou krizi.
Výhodné dlouhodobé kontrakty na plyn?
Co se týče cen, za jaké firmy nakupují plyn od ruského Gazpromu v rámci smluv uzavřených před dvěma desítkami let, tyto nejsou veřejné a každá společnost si tuto informaci nechává pro sebe. Není tedy jasné, odkud pochází informace o oněch „270 dolarech za 1000 m3”, řekli AFP oba odborníci.
„Jen Gazprom a jeho obchodní partneři neboli zcela konkrétní firmy vědí, zač obchodují plyn na dlouhodobých kontraktech,” řekl Řežábek.
Podle ekonoma ČEZu navíc byla řadu let na trhu situace opačná, neboť firmy nakupující na dlouhodobých kontraktech platily za plyn podstatně vyšší cenu než na spotových trzích.
„V té době nikdo nepoukazoval na to, že mají drahý dlouhodobý kontrakt. Bylo to riziko jejich obchodního rozhodnutí,” řekl Řežábek a připomněl, že se firmách v řadě případů podařilo tohoto břemene zbavit pomocí arbitrážního řízení.
Například v roce 2010 prodělal tuzemský prodejce plynu RWE Transgas kvůli tehdy nevýhodným dlouhodobým kontraktům za jediný rok 4,86 miliardy korun.
S tím souhlasí i Průcha z Innogy, podle kterého firmy ani nesmí prodávat plyn levněji jen proto, že jej v rámci dlouhodobých kontraktů levněji nakoupily.
„Akciová společnost se musí chovat jako řádný hospodář. Je v podstatě nezákonné prodávat pod tržní cenou a poškozovat tím akcionáře. Hned by vás někdo zažaloval, že nekonáte s péčí řádného hospodáře,” dodal.
Ceny elektřiny
Stejně jako u plynu nelze ani u elektřiny tvrdit, že ji vyrábí Česká republika. Výrobci jsou opět konkrétní firmy, například ČEZ, Seven, či EPH.
Udajné výrobní náklady na elektrickou energii (15 haléřů/kWh za uhelnou, 25 haléřů/kWh za jadernou a 40 haléřů/kWh za vodní) jsou podle Řežábka „zcela absurdní” a „manipulativně formulované”. Náklady jsou totiž jak fixní (tj. náklady na výstavbu, údržbu, zaměstnance atd.), tak variabilní (palivo, CO2 povolenky).
Například variabilní náklady uhelných elektráren se už jen kvůli platbám za CO2 povolenky pohybují kolem 2,20 Kč/kWh. K tomu je ještě zapotřebí připočítat cenu paliva. „Uváděný údaj 0,15 Kč/kWh je tedy zcela nepravdivý,” napsal Řežábek. Také u jaderných a vodních zdrojů jsou uvedené výrobní náklady zcela mimo, dodal.
Příspěvek na Facebooku dále tvrdí, že „elektřina se prožene přes lipskou burzu a zpět a k nám jde v současné době za 11,60 Kč/kWh”. Ani toto tvrzení se nezakládá na pravdě.
„Elektřina s okamžitým dodáním neboli spot se neprožene přes lipskou burzu, ale obchoduje se na pražské burze PXE,” vysvětlil Řežábek a dodal, že by se mohla „stejně dobře zobchodovat třeba v Prievidzi nebo Tokiu, lokalita burzy je bezvýznamná. Burza jen konstatuje, při jaké ceně došlo k vyrovnání nabídky a poptávky.”
V Lipsku i v Praze se také obchodují tzv. forwardy, což jsou kontrakty na dodávky v budoucnosti. Cena elektřiny s dodávkou v příštím roce byla 17. 2. 2022 pro Německo 136,13 EUR/MWh, pro Česko 137,83 EUR/MWh. „Velkoobchodní cena elektřiny je tedy kolem 3,40 Kč/kWh, nikoli chybně uváděných 11,60 Kč/kWh,” dodal Řežábek. Vývoj cen elektřiny za uplynulý rok včetně aktuálních cen je k dispozici například zde.
Po útoku Ruska na Ukrajinu zdražil zemní plyn a s ním zdražila i elektřina. Ve čtvrtek 24. 2. byla cena elektřiny s dodávkou v příštím roce pro Německo 181,66 EUR/MWh, pro ČR 183,36 EUR/Mwh. I cena elektřiny se nyní velmi rychle a velmi výrazně mění. V pátek 25. 2. ve 14 hodin už klesla cena téže dodávky pro Německo na úroveň 150 EUR/MWh. To odpovídá velkoobchodním cenám kolem 3,50-4,50 Kč/kW, což je mnohem níže, než se píše v onom příspěvku na Facebooku.
Již před invazí Ruska na Ukrajinu měla podle analýzy České národní banky prudký nárůst cen energií tuto zimu na svědomí kombinace několika faktorů. Evropské zásobníky zůstaly v důsledku loňské dlouhé a chladné zimy poloprázdné. K tomu přistoupila zvýšená poptávka po zkapalněném plynu neboli LNG v Asii a také politika Gazpromu, který v posledních měsících dodávky plynu do Evropy snížil. Tato krize se může po vpádu Ruska na Ukrajinu ještě značně prohloubit, pokud by Vladimír Putin dostál svým hrozbám a kvůli sankcím EU uzavřel kohoutky s plynem do Evropy.
Co se týče cen elektřiny, jež se aktuálně pohybují na historicky vysokých hodnotách, ty jsou v Evropě úzce navázány právě na cenu plynu, neboť plynové elektrárny slouží jako záloha při výpadcích produkce méně spolehlivých obnovitelných zdrojů. K tomu je třeba přičíst ještě prudký nárůst cen emisních povolenek, stojí v analýze ČNB.