Ruská propaganda namířená proti Ukrajině, povodně ve Španělsku či referendum v Moldavsku — to jsou hlavní témata dezinformačních narativů, které fact-checkeři hubu CEDMO identifikovali jako nejvíce rezonující ve střední Evropě v posledním čtvrtletí roku 2024. O jaké konkrétní zprávy se jednalo, vám přibližujeme v aktuálním vydání tzv. kvartálního Fact-checking briefu. Je k dispozici v polštině, češtině, slovenštině i angličtině — preferovanou jazykovou verzi lze vybrat v pravém horním rohu stránky prostřednictvím volby vlajky příslušné země. Brief současně obsahuje i analýzy vyplývající z dotazníkového šetření v Polsku, Česku a na Slovensku. Ty dávají mimo jiné nahlédnout, nakolik je pro středoevropany obtížné posoudit pravdivost zpráv o konkrétních tématech nebo do jaké míry jim vybrané dezinformační narativy připadají důvěryhodné.
Případy ruské propagandy namířené proti Ukrajině
V posledních třech měsících roku 2024 jsme se v CEDMO opakovaně zabývali vyvracením manipulativních zpráv útočících na Ukrajinu a její představitele. Nejviditelnějším případem byla zpráva o tom, že si Volodymyr Zelenskyj údajně koupil historickou limuzínu, kterou používal i Adolf Hitler. Zpráva se však opírá o fotomontáž, kterou zveřejnil falešný zpravodajský web.
Zdroj obrázku: Demagog.cz
Dalším významným narativem bylo tvrzení o 18 britských vojácích, kteří údajně padli v bojích na Ukrajině. Servery Demagog.pl a AFP ale prokázaly, že toto tvrzení je nepodložené a fotografie rakví s britskou vlajkou ve skutečnosti pochází z roku 2006. Jiná šířená dezinformace obsahovala falešné fotografie údajné mobilní márnice od společnosti Coca-Cola, kterou ruská média prezentovala jako důkaz velkých ztrát ukrajinské armády v Sumské oblasti. Fact-checkeři z AFP a Demagog.pl ale ukázali, že šlo o upravený snímek. K dalším případům ruské propagandy, kterými se zabývali fact-checkeři, patřila smyšlená tvrzení o údajném prodeji ukrajinské půdy zahraničním společnostem, což mělo Ukrajinu vykreslit jako zemi podřízenou západním zájmům.
Obtížnost určení pravdivosti informací
Válka na Ukrajině byla také jedním z okruhů témat, u kterých jsme během listopadu v Česku a Polsku prostřednictvím dotazníkového šetření zjišťovali, jak těžké je pro respondenty určit, nakolik jsou zprávy v médiích k těmto tématům pravdivé. Kromě války na Ukrajině byly testovány také okruhy související s covid-19, energetickou krizí a změnami cen energie, politikou Evropské komise týkající se budoucnosti automobilového průmyslu, s inflací a veřejným dluhem i témata spojená s klimatickou změnou. Pro 38 – 49 % respondentů je dle jejich tvrzení pravdivost sdělení obtížné určit. Konkrétně v případě výše zmíněné války na Ukrajině obtížnost potvrzuje 39 % Poláků a 48 % Čechů. Vůbec největší problémy respondenti uvádějí u zpráv týkajících se politiky Evropské komise v oblasti budoucnosti automobilového průmyslu – 43 % Poláků a 49 % Čechů.
Graf: Obtížnost určení pravdivosti informací (Česko) N = 3004, Zdroj: CEDMO Trends, listopad 2024
Graf: Obtížnost určení pravdivosti informací (Polsko) N = 1029, Zdroj: CEDMO Trends, říjen 2024
Povodně ve Španělsku
Krátce po povodních ve Španělsku se na sociálních sítích objevily příspěvky, podle nichž k ničivým následkům přispělo odstranění přehrad a hrází v oblasti Valencie. Jak ve svých textech vysvětlili fact-checkeři z AFP, Demagog.cz a Demagog.pl, zrušené vodní stavby nebyly určeny k zadržování dodatečného objemu vody při povodních, jednalo se o malé jezy či hráze. Mapa, která dle příspěvku zobrazuje zrušené přehrady a hráze, ve skutečnosti ukazuje existující vodní stavby. Další virální příspěvky obsahovaly nepravdivá tvrzení o umělém původu povodní. Na sociálních sítích kolovalo mj. video zachycující „loď na změnu počasí“. Jak uvedly weby Demagog.sk a AFP, video ve skutečnosti zachycuje plovoucí elektrárnu a nemá žádnou spojitost s počasím nebo povodněmi.
Referendum v Moldavsku
V souvislosti s moldavským referendem o směřování země do Evropské unie se objevila tvrzení, že výsledek výrazně ovlivnily korespondenční hlasy, že v průběhu referenda došlo k „záhadnému zvratu“ ve výsledcích nebo že bylo referendum zmanipulované. Demagog.cz uvedl, že ačkoliv se průběžný výsledek hlasování „otočil“ na poslední chvíli ve prospěch podporovatelů evropské integrace, celý proces byl transparentní a k žádnému nepřirozenému zvratu v závěru sčítání nedošlo. Nepodložená tvrzení o falešných hlasech, které se údajně objevily v závěru referenda, šířili také ruští představitelé nebo polský europoslanec Grzegorz Braun, na což upozornil Demagog.pl.
Věrohodnost dezinformačních narativů
V Česku i na Slovensku, kde byla důvěryhodnost aktuálních dezinformačních narativů zjišťována (v rámci výzkumu CEDMO Trends), se nejdůvěryhodnější nepravdivá zpráva týkala pohlaví alžírské boxerky Imán Chalif, již Světová boxerská organizace (WBO) údajně doživotně vyloučila, protože nesplňuje kritéria pro start v ženské kategorii. Téměř polovina Čechů (44 %) a třetina Slováků (30 %) považovala toto tvrzení za důvěryhodné. U slovenských respondentů dosáhlo stejného podílu (30 %) také tvrzení o výši platů slovenských lékařů, podle něhož jsou platy lékařů na Slovensku v porovnání s průměrnou mzdou výrazně vyšší než v Německu či Rakousku.
Graf: Povědomí o aktuálních dezinformačních narativech a pohled na jejich věrohodnost (Česko) N = 3004, Zdroj: CEDMO Trends, listopad 2024
Graf: Povědomí o aktuálních dezinformačních narativech a pohled na jejich věrohodnost (Slovensko) N = 1654, Zdroj: CEDMO Trends, listopad 2024
Tato čtvrtletní zpráva poskytuje důležitý vhled do aktuálních dezinformačních trendů ve střední Evropě. Pro více podrobností si stáhněte kompletní zprávu v sekci CEDMO Fact-checking Briefy.
