Scroll Top

Petr Pavel povolil bojovat na Ukrajině jen dvacítce dobrovolníků. Vojáky Armády ČR do bojů nevyslal

Brno_pro_Ukrajinu_2022-03-01_(3767a)_Petr_Pavel

Author(s): Demagog.cz

Facebooký příspěvek tvrdí, že prezident Petr Pavel „poslal na Ukrajinu 188 vojáků“. Ve skutečnosti ale Pavel povolil bojovat ve válce s Ruskem jen 20 dobrovolníkům. Předchozí prezident Miloš Zeman svolení udělil 132 lidem. Důležité je zdůraznit, že Pavel na Ukrajinu nevyslal žádné vojáky Armády ČR, schválena nebyla ani výcviková mise. Příspěvek také šíří informaci ruského ministerstva obrany, že na Ukrajině už padlo 66 Čechů, tu ovšem nelze nezávisle potvrdit.

Facebookový příspěvek tvrdí, že český prezident Petr Pavel poslal na Ukrajinu 188 českých vojáků, z nichž 66 ve válce zahynulo. Ke svému textu autor přikládá i rusky psanou tabulku, která uvádí údajné počty zúčastněných i padlých zahraničních vojáků na Ukrajině.

Čeští dobrovolníci

Ačkoli příspěvek mluví o vyslání „vojáků“ na Ukrajinu, Česko ve skutečnosti pouze vyhovělo některým žádostem českých dobrovolníků, aby se do bojů mohli zapojit. Na stranu ukrajinské armády se tito Češi přidali ze svého svobodného rozhodnutí, nejedná se o vojáky sloužící v Armádě České republiky.

Vystavit povolení českým občanům k boji za cizí armádu je skutečně výsostnou kompetencí prezidenta republiky. Lidé mají možnost podat žádost Ministerstvu obrany, které ji po projednání s resortem vnitra a zahraničních věcí předkládá ke schválení právě hlavě státu.

Bývalý prezident Miloš Zeman za dobu svého působení ve funkci obdržel těchto žádostí 477, z toho souhlas vydal ve 132 případech. Na konci roku 2023 poskytla Kancelář prezidenta republiky (KPR) médiím informaci, že Petr Pavel od nástupu do úřadu dostal žádostí dohromady 76, vyhovět se ale rozhodl jen dvaceti z nich.

Na dotaz Demagog.cz KPR uvedla, že v roce 2024 prezident Pavel neobdržel zatím jedinou žádost. K 18. březnu 2024 tak oba prezidenti povolili boj na Ukrajině celkem 152 Čechům, Petr Pavel z tohoto počtu schválil pouze 20 žádostí.

Zamítání žádostí bývalým vojákům

Samotný proces, při kterém prezident republiky schvaluje, zda žadateli boj v cizí armádě povolí či nikoliv, upravuje branný zákon. Pro člověka, který má jen české občanství, je souhlas prezidenta jediným způsobem, jak může legálně vstoupit do ukrajinské armády. Pokud by tak učinil bez prezidentova povolení, fakticky by porušoval trestní zákoník.

Bývalý prezident Zeman a premiér Fiala v březnu 2022 v této souvislosti vydali prohlášení, že Čechům bojujícím na ukrajinské straně bez povolení nebude hrozit vězení a prezident v takovém případě danému člověku udělí abolici. Podle dostupných vyjádření KPR o abolici ovšem dosud nikdo nepožádal, prezident ji tak ani nikomu neudělil.

Všechny zamítnuté žádosti o povolení bojovat na Ukrajině podle hradní mluvčí Petr Pavel odmítl na základě nesouhlasného stanoviska Ministerstva obrany. Vojenská kancelář prezidenta republiky uvedla, že resort obrany po většinu roku 2023 vystavoval nedoporučující stanovisko bývalým vojákům z povolání. Podle ministerstva by se totiž jejich odchodem snižovala obranyschopnost země.

Schválena není ani výcviková mise

Jak jsme zmínili výše, ti žadatelé, kterým prezident vyhoví, se konfliktu následně účastní na základě vlastního dobrovolného rozhodnutí. Česká republika dodává Ukrajině zbraně či humanitární pomoc, vyslání vlastních vojáků do boje by ale znamenalo přímou účast na konfliktu.

Na začátku března letošního roku mluvil prezident Pavel o tom, že by Česko podle něj mohlo na Ukrajinu vyslat výcvikovou misi Armády ČR. V jejím rámci by se čeští vojáci přímo neúčastnili boje, ale sloužili by jako instruktoři a ukrajinské armádě by pomáhali s výcvikem. K uskutečnění takové mise ovšem nedošlo.

V této spojitosti je dobré připomenout, že o vyslání vojáků do zahraničí rozhoduje podle Ústavy ČR Parlament, případně vláda, nikoli prezident. Zmiňovanou výcvikovou misi neschválil Parlament ani vláda. Ministerstvo obrany 19. března zopakovalo, že vojáky na Ukrajinu ani vyslat neplánuje.

Ruská data o počtu padlých

Kromě tvrzení, že Petr Pavel na Ukrajinu „poslal 188 vojáků“, příspěvek ještě říká, že z nich už je „66 mrtvých“. Autor textu se přitom odkazuje na čísla, která obsahuje přiložená, rusky psaná tabulka. Tu 14. března 2024 zveřejnilo ruského ministerstvo obrany na svém účtu na Telegramu s popiskem: „Ruské Ministerstvo obrany nadále sleduje a osobně eviduje všechny zahraniční žoldáky, kteří přijeli na Ukrajinu, aby se účastnili nepřátelských akcí.“

V posledním sloupci tabulky ruské ministerstvo uvádí i údajné počty „žoldáků“, kteří podle něj na Ukrajině zemřeli. U Česka je to podle Ruska právě 66 lidí.

České úřady k počtu padlých českých dobrovolníků na Ukrajině letos v únoru uvedly, že evidují celkem čtyři zemřelé. Ministerstvo zahraničních věcí pro redakci Demagog.cz později potvrdilo, že k 18. březnu se dle evidence českého zastupitelského úřadu v Kyjevě tento počet nezměnil.

Zároveň mluvčí resortu zahraničí upřesnil, že čeští dobrovolníci nemají povinnost se české ambasádě v Kyjevě hlásit, a je proto možné, že počet zemřelých je ve skutečnosti vyšší. Na to už v roce 2023 upozorňoval například server Seznam Zprávy. Údaj o 66 úmrtích, který s odkazem na ruské zdroje uvádí příspěvek, ale z nezávislých zdrojů ověřit nelze.

Shrnutí

Příspěvek mylně uvádí, že Petr Pavel na Ukrajinu „poslal 188 vojáků“. Česká republika dosud povolila na Ukrajině bojovat jen dobrovolníkům, kteří o to požádali jako občané z vlastního rozhodnutí. Bývalý prezident Miloš Zeman udělil povolení 132 Čechům, Petr Pavel dohromady jen dvaceti lidem.

Na závěr doplňme, že informaci ruského ministerstva obrany o „66 zemřelých“ Češích, kterou příspěvek šíří, nelze z nezávislých zdrojů ověřit. České úřady evidují „pouze“ čtyři zemřelé české dobrovolníky, přesná data k dispozici nejsou.

Fact Checker Logo
Původně zveřejněno zde.
Privacy Preferences
When you visit our website, it may store information through your browser from specific services, usually in form of cookies. Here you can change your privacy preferences. Please note that blocking some types of cookies may impact your experience on our website and the services we offer.