Na sociálních sítích se od poloviny září šíří alarmující tvrzení o tom, že Evropská unie „nařídila vypnout lidem elektřinu“ na 3 až 4 hodiny denně a nepoužívat více elektrických spotřebičů najednou. Jedná se však o dezinterpretaci nezávazného návrhu opatření na šetření energiemi, se kterým Evropská komise přišla v reakci na přerušené dodávky plynu z Ruska. Podle odborníků žádné „vypínání elektřiny” domácnostem nehrozí.
Toto nepravdivé tvrzení se šíří v souvislosti s rostoucími cenami energií, které vystřelily po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022.Rusko opakovaně přerušilo dodávky plynu do Evropy, což způsobilo prudký nárůst cen, který vedl vlády mnoha zemí EU k zavedení cenových stropů pro energie. Česká vláda rozhodla 12. září o zastropování cen plynu i elektřiny.
„Brusel včera nařídil vypnout lidem elektřinu na 3-4 hodiny denně a povolit jim používat už jen jeden elektrický spotřebič!” stojí například v tomto příspěvku ze 14. září 2022, který na Facebooku sdílelo přes 260 uživatelů.
Tento text byl původně zveřejněn 13. září v tomto článku, který sdílely další stovky uživatelů. Převzaly jej i další weby, například zde či zde.
Snímek zavádějícího článku z webu CZ24 pořízený 26. září 2022Zavádějící text mimo jiné tvrdí, že toto „nařízení” je „obrovským podvodem Bruselu na východní Evropu”, neboť nutí země snížit spotřebu elektřiny o 10%, což znevýhodňuje východní členy EU, kteří v posledních pěti letech narozdíl od západu zvyšovaly výrobu a tudíž i spotřebu energie.
Tato tvrzení se nezakládají na pravdě. Záměrně totiž ohýbají usnesení Evropské komise, kterým EK reagovala na stávající energetickou krizi způsobenou přerušenými dodávkami plynu a ropy z Ruska.
EU nikomu nic nanařídila
Podle zavádějícího příspěvku vydala EU „nařízení”, jemuž se musí všechny členské země podrobit. „Elektřina se má lidem vypínat na 3 až 4 hodiny denně”, tvrdí příspěvek „aby si už žádný občan nemohl dovolit mít doma zapnuté dva elektrické spotřebiče”.
Evropská komise však nikomu nic nenařídila, jak AFP potvrdila mluvčí EK Magdalena Frouzová. „Tato dezinformace se nejspíš šíří na základě aktuálního návrhu Evropské komise na nařízení Rady o nástroji pro mimořádné situace”, který však „ještě musí schválit členské státy”, sdělila nám Frouzová v e-mailu 21. září 2022.
V návrhu pod otázkou „Jak by měly členské státy svou poptávku po elektřině snížit?” skutečně stojí, že „by se členské státy měly snažit zavést opatření ke snížení celkové spotřeby elektřiny nejméně o 10%” s tím, že se jedná o dočasné opatření do 31. března 2023. Konkrétně by se toho mělo dosáhnout povinným snížením spotřeby elektřiny ve vybraných hodinách cenové špičky o 5%, přičemž by se jednalo v průměru o 3 – 4 hodiny denně. O konkrétních hodinách by si každá členská země rozhodla sama.
Evropská komise tedy v textu navrhuje pouze relativně malé snížení spotřeby elektřiny na 3-4 hodiny denně, nikoliv její naprosté „vypnutí”.
„Klíčové je v tom návrhu to JAK mají členské státy spotřebu snížit: mají si opatření ustanovit dle svého uvážení,” napsala Frouzová. „Nadlehčeně si dovolím napsat, že tak nejspíš neučiní tím, že by požádaly občany, aby vypnuli elektřinu nebo jim ji dokonce vypínaly samy,” dodala.
V samotném textu návrhu stojí, že členské státy si „mohou samy zvolit vhodná opatření k dosažení předpokládaného snížení poptávky, za předpokladu, že budou v souladu s příslušnými pravidly EU v oblasti hospodářské soutěže a trhu s elektřinou”. Ministři členských zemí mají návrh EK na snížení rostoucích cen energií posoudit do 30. září.
Jen jeden spotřebič? Nesmysl, tvrdí odborníci
V textu sdíleném na sociálních sítích stojí, že v důsledku opatření EK „když perete, nebudete smět vařit, ani koukat na televizi, ani poslouchat rádio, ani mít zapnutou ledničku nebo bojler na ohřev vody”.
To je ovšem podle odborníků, na které se AFP obrátila, naprostý nesmysl.
„Průměrná domácnost má průměrnou spotřebu okolo 200W, ve špičkových hodinách třeba 600W” takže „snížení špičkové spotřeby o 5% znamená snížení špičkové spotřeby takové domácnosti o 30W, což je například příkon nabíječky jednoho moderního úsporného notebooku,” said Jan Krčál, analytik sdružení Fakta o klimatu, v e-mailu 23. září 2022.
Podle Krčála je nepravděpodobné, že by veškerou zátěž úspor spotřeby nesly domácnosti. Ovšem i kdyby k tomu došlo, „tak se nedá čekat, že by byly formou zákazů a vypínání elektřiny”.
S tím souhlasí i Jiří Gavor, zakladatel energetické společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií. „Maloodběratelé, s výjimkou otopných sazeb, nejsou regulovaným odběrem,” sdělil nám v e-mailu 23. září 2022. „Řeči, že budeme moci ve špičkách používat jen jeden elektrický spotřebič, jsou jasnou dezinformací.”
Návrh EK žádnou zmínku o nutnosti používat jen jeden spotřebič neobsahuje. Jedinou zmínku o možnosti takového opatření, kterou se AFP podařilo dohledat, obsahuje tento článek italské tiskové agentury ANSA, v nemž stojí, že „pro evropské občany by mohlo být de facto nemožné používat v určitých denních dobách dva spotřebiče současně”. Jedná se ovšem o pouhou spekulaci, která není doložena ani jediným zdrojem.
Podle Radima Dohnala ze společnosti Capitalinked je tvrzení o využití jen jednoho spotřebiče, „čirá hloupost”. Nejracionálnějším způsobem, jak zredukovat ranní a večerní špičkovou spotřebu elektřiny, by prý byla například diverzifikace pracovních hodin, kdy by někteří lidé chodili do práce o hodinu později, čímž by se rozmělnila spotřeba elektřiny ve špičkových hodinách.
Návrh EK nepostihuje více východní členské země
Zavádějící článek také tvrdí, že „Česko a další země východní EU tak budou podle nařízení muset snížit spotřebu elektřiny svým občanům v průměru více než západní Evropa svým občanům, a to proto, že na lidé Východě EU v posledních letech narozdíl od Západní Evropy pilně a levně pracovali a takřka vůbec nežili ze sociálních dávek, a tak východní průmysl spotřebovával v poměru více elektřiny než lidé na Západě”.
To však podle Jana Krčála nedává smysl: „V České republice spotřeba elektřiny mezi lety 2017 a 2019 v principu stagnovala, takže ten argument neplatí,” řekl.
Ani tvrzení, že cena elektřiny je pro české spotřebitele vyšší než v západní Evropě, není podle Gavora pravdivé. „Ceny se letos dynamicky mění, oficiální statistiky nestíhají, nicméně jsme v nominálních cenách kolem průměru. Při přepočtu na paritu kupní síly se posuneme nad průměr, ale stále budeme pod např. Německem,” řekl.
Jeho konzultační společnost ENA pro Energetický regulační úřad připravila stav z května 2022:
Snímek grafu cen elektřiny poskytnutého společností ENAAFP již v minulosti vyvrátila několik zavádějících tvrzení souvisejících s cenami energií či dodávkami plynu, například zde, zde či zde.
