Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v rozhovoru pro Rádio Impuls mluvil o trestně stíhaných politicích za korupci a o platech politiků. Jeho vybrané výroky jsme ověřili v této analýze, kde se dozvíte, kolik obviněných politiků za současné volební období mají jednotlivé strany nebo to, jestli mají letos politici nižší plat než v minulém roce.
Vít Rakušan (STAN): „My máme za tři roky, co jsme ve vládě, (…) jednoho trestně stíhaného bývalého politika hnutí STAN. Když se dívám na konkurenční ANO a nebo třeba i koaliční partnery, tak máme nejmíň.“
PRAVDA
Z hnutí STAN byl během tohoto volebního období obviněn jeden politik, a to Petr Hlubuček kvůli Dozimetru. Z hnutí ANO byli obviněni tři politici, z ODS čtyři a z TOP 09 dva. KDU-ČSL má jednoho obviněného, tedy stejně jako Starostové. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) reaguje na dotaz ohledně zásahu Národní centrály proti organizovanému zločinu v Dopravním podniku hlavního města Prahy (DPP). Moderátor se ho ptá, zda další kauza v dopravním podniku neuškodí hnutí STAN podobně jako kauza Dozimetr. Rakušan na to odpovídá, že STAN má za tři roky ve vládě pouze jednoho trestně stíhaného politika na rozdíl od hnutí ANO či koaličních partnerů, tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, a odmítá tak, že by tato kauza hnutí STAN „pronásledovala“.
STAN a kauza Dozimetr
První informace o kauze Dozimetr se objevily v červnu 2022, kdy policie kvůli ovlivňování veřejných zakázek a chodu městských firem, především pražského dopravního podniku, zahájila trestní stíhání jedenácti lidí. V červnu 2024 státní zástupce podal obžalobu na devět osob a u dalších dvou navrhl dohodu o vině a trestu.
Mezi obviněnými z trestného činu přijetí úplatku a z účasti na organizované zločinecké skupině je i bývalý náměstek pražského primátora a někdejší člen předsednictva STAN Petr Hlubuček. Ostatní obvinění jsou převážně podnikatelé či funkcionáři pražského dopravního podniku. Je mezi nimi například i lobbista Michal Redl nebo bývalý člen představenstva DPP Matej Augustín.
Hned po vypuknutí kauzy Hlubuček rezignoval na všechny stranické funkce včetně pozice na kandidátce STAN pro tehdejší volby do pražského zastupitelstva a hnutí mu pozastavilo členství. V březnu 2023 pak rozhodčí a smírčí výbor Starostů rozhodl o Hlubučkově vyloučení. Hlubuček se později proti tomuto rozhodnutí odvolal, v květnu 2023 ale jeho definitivní vyloučení stvrdilo předsednictvo hnutí. Městský soud v Praze v prosinci 2023 Hlubučkovo vyloučení zrušil, jelikož dle něj bylo v rozporu se stanovami STAN. V červnu 2024 tento spor o ukončení členství začal řešit odvolací soud.
Informace o tom, že by policie v tomto volebním období začala trestně stíhat i některého dalšího politika hnutí STAN, se ve veřejně dostupných zdrojích neobjevují. V květnu 2024 zástupci policie uvedli, že prověřují případ podezřelých zakázek, ve kterém figuruje starosta obce Zlatníky Jiří Rezek. Ten není přímo členem STAN, byl ale jeho registrovaným příznivcem. Podle posledních zpráv z června 2024 ovšem policie zatím nikoho neobvinila.
Obvinění politici z hnutí ANO
- Parkovací dům v Pardubicích
V listopadu 2023 policie v Pardubicích obvinila celkem devatenáct lidí a dvě firmy podezřelé z manipulace s veřejnými zakázkami. Mezi obviněnými byl také dřívější primátor Pardubic Martin Charvát (ANO). Podle policie měl ovlivnit výsledek soutěže na výstavbu parkovacího domu ve prospěch druhého účastníka tendru, konkrétně společnosti Chládek a Tintěra.
Veřejnou zakázku původně vyhrála stavební firma PORR, která slíbila stavbu parkovacího domu dokončit o 100 dnů rychleji než ostatní soutěžící. Charvát se společně s Helenou Dvořáčkovou (SPD) domluvil, že si nechají zpracovat znalecký posudek, který dokáže, že parkovací dům nelze postavit za tak krátkou dobu. Posudek to ovšem nepotvrdil a společnost PORR nakonec zakázku získala.
Martin Charvát se po obvinění vzdal všech funkcí, které do té doby zastával ve vedení města Pardubic. Soud ho tehdy poslal do vazby. Státní zastupitelství ho z ní propustilo v lednu 2024, obviněný nicméně Charvát stále je. V kauze je stíhán také Michal Drenko z ANO, který byl zastupitelem v jednom z pardubických městských obvodů a zároveň ředitelem Rozvojového fondu Pardubice. Hnutí ANO Charváta i Drenka ze svých řad kvůli kauze na pardubickém magistrátu vyloučilo.
- Primátor Chomutova z ANO
V srpnu tohoto roku policie zadržela dalšího člena hnutí ANO, a to tehdejšího chomutovského primátora Marka Hrabáče. Spolu s dalšími třinácti lidmi byl obviněn z přijetí úplatku, ujednání výhody při zadání veřejné zakázky, krácení daně a také ze zneužití pravomoci úřední osoby, za což mu hrozí až dvanáctiletý trest.
Žalobce tvrdí, že podezřelé osoby či firmy záměrně vytvořily systém, který měl za cíl zvýhodnit určité stavební společnosti. Hrabáč v souvislosti s obviněními rezignoval na post radního i zastupitele Ústeckého kraje, byl odvolán z postu primátora a vyloučen z hnutí ANO. Už předtím ho hnutí vyškrtlo z kandidátky pro krajské volby, na které byl lídrem, a tedy kandidátem na hejtmana.
- Hejtman ANO a uplácení lékařů
Letos v březnu soud uznal vinným z účasti na organizované zločinecké skupině tehdejšího hejtmana Moravskoslezského kraje Jana Krkošku (ANO). V letech 2009 až 2012 se Krkoška, tehdy coby manažer farmaceutické společnosti, zapojil do uplácení lékařů. Ti měli výměnou za úplatky předepisovat léky od společnosti, ve které Krkoška pracoval. Samotná obžaloba pochází už z dubna 2021, tedy ještě z minulého volebního období. Média o ní informovala ale až letos na jaře a Krkoška o svém stíhání mlčel.
Od soudu odešel s peněžitým trestem ve výši 200 tisíc Kč a následně se vzdal svých politických funkcí a vystoupil z hnutí ANO. V červnu 2024 Krkoškovi okresní soud v Bruntále trest na jeho žádost zahladil, a je tak opět považován za na bezúhonného.
Obvinění z ODS
- Bytová kauza
Na počátku října 2022 zasahovala policie v Brně v souvislosti s tzv. brněnskou bytovou kauzou, která se týká manipulací s přidělováním městských nemovitostí. Policie po tomto zásahu obvinila celkem osm lidí. Mezi nimi byl i člen brněnské ODS a dřívější šéf bytové komise Brna-středu Otakar Bradáč.
Původně byl mezi stíhanými i tehdejší člen hnutí ANO Radim Suchánek, který působil jako zastupitel v Brně-Černovicích. Nejvyšší státní zastupitelství v únoru 2023 jeho stíhání zrušilo s odůvodněním, že předložený důkazní materiál k obvinění nestačí. Ještě v průběhu roku 2023 Suchánka policie obvinila znovu. Jestli ale stále patří mezi stíhané, nelze z vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství přesně určit.
- ODS a silnice v Olomouckém kraji
V listopadu 2023 byla odhalena tzv. kauza Autostráda, která se týkala ovlivňování dopravních zakázek na Olomoucku. Mezi obviněnými byli podnikatel a dnes již bývalý člen regionálního sdružení ODS Robert Knobloch a tehdejší náměstek hejtmana Olomouckého kraje a radní v Přerově Michal Zácha (ODS). Ještě v listopadu 2023 Zácha na všechny veřejné funkce rezignoval, Knobloch v době obvinění žádnou veřejnou funkci nezastával. Oba po výzvě ODS ze strany odešli.
Podle policie Knobloch a Zácha společně vybírali ředitele krajské správy silnic, řešili milionové půjčky a předávání peněz. Policie obvinila celkem třináct osob, které si měly rozdělovat až desítky milionů korun a zároveň šidili kvalitu staveb silnic na Olomoucku.
- Další obvinění politici ODS
Mezi trestně stíhanými politiky z ODS je i nyní již bývalý náměstek libereckého primátora Petr Židek. V dubnu 2024 byl obviněn v rámci tzv. druhé větve liberecké kauzy, která se týká ovlivňování veřejných zakázek. Spolu s dalšími šesti obviněnými měl podle policie hájit zájmy firmy Syner při jejích developerských projektech. Židek v důsledku obvinění rezignoval na většinu svých veřejných funkcí a byl vyloučen z ODS.
Také Petr Bursík, bývalý radní Karlových Varů za ODS, rezignoval na svou funkci v září 2024 po obvinění z ovlivňování veřejných zakázek. Šlo konkrétně o zakázku na sanaci svahu v jedné z karlovarských ulic v hodnotě zhruba 900 tisíc Kč. Policie tvrdí, že zakázku ovlivnil ve prospěch společnosti Rocknet. Bursík však obvinění odmítá a argumentuje tím, že v době zadání zakázky neměl na rozhodující odbor města žádný vliv a že se jednalo o řešení havarijního stavu.
KDU-ČSL
Policie v tomto volebním období vyšetřovala i současného ministra životního prostředí a bývalého náměstka primátorky Brna Petra Hladíka (KDU-ČSL). Podezřívala ho z manipulace při privatizaci majetku města v již zmíněné brněnské bytové kauze. Policie mu zabavila mobil a prohledala kancelář, obviněný však nebyl.
Během zatýkání v kauze brněnských bytů policie v říjnu 2022 zadržela také Jiřího Hasoně, tehdejšího místostarostu Černovic za KDU-ČSL a jednatele městské firmy Pískovna Černovice. Právě ve spojitosti s děním v této společnosti byl Hasoň obviněn, později se k porušení zákona přiznal a požádal o status spolupracujícího obviněného.
TOP 09
V květnu 2021 – ještě v minulém volebním období – zveřejnili novináři Deníku N a Alarmu článek, ve kterém několik žen obvinilo Dominika Feriho ze sexuálního násilí. Dominik Feri v reakci na tuto kauzu ve stejný den oznámil, že rezignuje na funkci poslance a později vystoupil i z TOP 09. Policie ho ale ze znásilnění více žen obvinila až v březnu 2022, tedy v současném volebním období.
V souvislosti se zásahem v pražském dopravním podniku v říjnu 2024 byl obviněn z přijetí úplatku i člen dozorčí rady DPP a podnikatel Marek Doležal (TOP 09). Podle policie měl dostávat peníze za informace o průběhu několika jednání dozorčí rady. V době zásahu už politickou funkci nezastával, na svou funkci místostarosty na Praze 9 rezignoval už v červnu 2022 v návaznosti na kauzu Dozimetr a v následujících komunálních volbách nekandidoval. Policie obvinila také Jana Marka, který v radě DPP zastupoval TOP 09. Konkrétní informace o obviněných se objevily v médiích již před odvysíláním rozhovoru s Vítem Rakušanem.
Shrnutí
Během tohoto volebního období policie zahájila trestní stíhání jen v případě jednoho politika z hnutí STAN, a to náměstka pražského primátora a člena předsednictva Starostů Petra Hlubučka. Z hnutí ANO byli během současného období obviněni tři politici – bývalý primátor Pardubic Martin Charvát, pardubický zastupitel Michal Drenko a někdejší primátor Chomutova Marek Hrabáč. Z ODS se jedná o čtyři politiky, konkrétně Otakara Bradáče, Michala Záchu, Petra Židka a Petra Bursíka.
Z TOP 09 byli obviněni dva politici. Jan Marek v souvislosti s nedávným zásahem v pražském dopravním podniku a Dominik Feri ze znásilnění. Jednoho obviněného stejně jako STAN má i KDU-ČSL, kde byl v tomto funkčním období obviněn dnes již bývalý místostarosta Černovic Jiří Hasoň. Hnutí STAN tak má nejméně obviněných politiků, není ale jediné. Výrok ministra vnitra proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
Vít Rakušan (STAN): „Stejně jako hnutí ANO, tak my jsme okamžitě požadovali, aby ten člověk u nás nebyl (trestně stíhaný Petr Hlubuček v hnutí STAN, pozn. Demagog.cz).“
PRAVDA
Hnutí STAN pozastavilo členství Hlubučkovi hned v době, kdy ho policie obvinila. Hnutí ANO vyloučilo tři politiky nedlouho poté, co byli obviněni z manipulace veřejných zakázek. Odsouzený bývalý hejtman Krkoška z hnutí odešel sám, Andrej Babiš ale apeloval na to, aby ANO opustil.
Ministr vnitra Vít Rakušan reagoval na otázku týkající se kauzy Dozimetr. Mluvil o tom, že během tohoto volebního období má hnutí STAN jednoho trestně stíhaného politika, což je méně než hnutí ANO. Podle něj Starostové požadovali odchod tohoto politika z hnutí, stejně jako to vyžadovalo hnutí ANO od svých trestně stíhaných politiků.
Kauza Dozimetr a Petr Hlubuček
Kauza Dozimetr propukla v červnu 2022, kdy policie provedla razii na pražském magistrátu a v dopravním podniku. „Policie tvrdí, že organizovaná skupina systematicky obsadila klíčové pozice v dopravním podniku tak, aby dosazení spřátelení manažeři mohli ovlivňovat různá výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky,“ psala tehdy o akci ČTK.
Obviněno bylo 13 lidí včetně bývalého náměstka pražského primátora a někdejšího člena předsednictva STAN Petra Hlubučka. Hnutí STAN hned stejný den pozastavilo Hlubučkovi členství a vyzvalo ho, aby rezignoval na všechny své funkce. Ten tak vzápětí učinil. O pár dní později ho zastupitelé odvolali také z pozice starosty pražských Lysolají.
V březnu 2023 rozhodčí a smírčí výbor Starostů rozhodl o Hlubučkově vyloučení. Hlubuček se později proti tomuto rozhodnutí odvolal, v květnu 2023 ale jeho definitivní vyloučení stvrdilo předsednictvo hnutí. Městský soud v Praze v prosinci 2023 Hlubučkovo vyloučení zrušil, jelikož dle něj bylo v rozporu se stanovami STAN. Ty totiž neobsahovaly možnost vyloučit člena kvůli trestnímu stíhání, jako je tomu dnes. Hnutí STAN se proti rozhodnutí soudu odvolalo, a tak případ začal řešit Vrchní soud v Praze.
Trestně stíhaní politici ANO
V listopadu 2023 policie v Pardubicích obvinila celkem 19 lidí a dvě firmy podezřelé z manipulace s veřejnými zakázkami. Mezi obviněnými byl také bývalý primátor Pardubic Martin Charvát (ANO), který měl ovlivnit výsledek soutěže na výstavbu parkovacího domu ve prospěch druhého účastníka v pořadí. V kauze je stíhán také Michal Drenko z ANO, který byl zastupitelem první městské části Pardubic a ředitelem Rozvojového fondu Pardubice. Hnutí ANO Charváta i Drenka ze svých řad kvůli kauze na pardubickém magistrátu vyloučilo, a to hned následující den po jejich obvinění.
V březnu 2024 soud uznal vinným z účasti na organizované zločinecké skupině bývalého hejtmana Moravskoslezského kraje Jana Krkošku (ANO), který se v letech 2009 až 2012 zapojil do uplácení lékařů. Samotná obžaloba pochází už z dubna 2021, tedy ještě z minulého volebního období. Média o ní informovala ale až letos na jaře a Krkoška o svém stíhání mlčel. Ihned v letošním březnu předseda hnutí Andrej Babiš řekl, že Krkoška v hnutí musí skončit. Ten se posléze vzdal svých politických funkcí a vystoupil z hnutí ANO.
V srpnu 2024 policie zadržela dalšího člena hnutí ANO, a to tehdejšího chomutovského primátora Marka Hrabáče. Spolu s dalšími 13 lidmi byl obviněn z přijetí úplatku, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, krácení daně a také ze zneužití pravomoci úřední osoby. Hnutí ho den poté vyškrtlo z kandidátky pro krajské volby, na které byl lídrem, a tedy kandidátem na hejtmana. Přibližně o týden později ho i vyloučilo ze svých řad.
Závěr
Hnutí STAN pozastavilo členství Petru Hlubučkovi ve stejný den, kdy ho policie obvinila. Hnutí ANO ze svých řad vyloučilo Martina Charváta a Michala Drenka hned den po jejich obvinění. Marka Hrabáče vyškrtlo z kandidátní listiny pro krajské volby také den poté, co jej policie obvinila, a o týden později ho vyloučilo. Krkoška z ANO odešel sám, předseda hnutí Andrej Babiš ale apeloval na to, aby své členství ukončil. Výrok ministra vnitra Rakušana tak hodnotíme jako pravdivý.
Vít Rakušan (STAN): „Díky návrhu hnutí STAN v konsolidačním balíčku, že jsou více zdanění vysocepříjmoví – to znamená samozřejmě i politici, to znamená třeba i vicepremiér – tak ten můj letošní plat právě kvůli tomu je o několik tisíc nižší. (…) V letošním roce politici vlastně brali méně než v tom roce předchozím.“
PRAVDA
Kvůli změnám ve zdanění vysokopříjmových osob, které zavedl konsolidační balíček, se příjmy místopředsedy vlády v r. 2024 oproti loňsku snížily o 2 350 Kč. Poslanci a senátoři platí 23% daň z větší části příjmů než loni, protože jejich příjmy běžně přesahují hranici 131 tisíc Kč.
Ministr vnitra Vít Rakušan v rozhovoru odpovídal na otázku, která se týkala původního plánu vlády, podle něhož se měly platy poslanců a dalších ústavních činitelů meziročně zvýšit o téměř 14 %. Moderátor zmiňoval, že podle opozice má vláda v době propadu reálných mezd „dýchat s národem“. Rakušan ve své odpovědi 14% navýšení označil za příliš vysoké a uvedl, že kvůli konsolidačnímu balíčku jsou platy politiků v roce 2024 dokonce nižší než v předchozím roce. Změna v pravidlech zdanění vysokopříjmových osob podle něj přitom znamenala, že se snížil i přímo jeho plat, který pobírá na postu vicepremiéra.
Konsolidační balíček
Konsolidační balíček, jehož cílem bylo snížit schodek státního rozpočtu, vláda představila v roce 2023. Při koaličních jednáních o podobě balíčku hnutí STAN, KDU-ČSL nebo TOP 09 navrhovaly, aby se zpřísnila pravidla zdanění příjmů vysokopříjmových skupin obyvatelstva. Podle původního znění zákona o daních z příjmů platily dvě sazby – na část příjmů do čtyřnásobku průměrné mzdy se vztahovala daň 15 %, na zbývající část překračující čtyřnásobek průměrné mzdy pak sazba 23 %.
Hnutí STAN konkrétně navrhovalo zavést tři daňové sazby – základní 17% daň, 21% daň pro část příjmů přesahující dvojnásobek průměrné mzdy a 31% daň nad čtyřnásobek průměrné mzdy. Tyto úpravy ale odmítala ODS. Nakonec se vláda dohodla na kompromisu, kdy došlo k zachování dvou pásem zdanění ve výši 15 % a 23 %, ale u vyšší sazby došlo ke snížení prahu ze čtyřnásobku na trojnásobek průměrné mzdy. Od ledna 2024 se tak vyšší 23% daň vztahuje na větší část příjmů vysokopříjmových osob, než tomu bylo dříve.
Plat Víta Rakušana
Výši platů ústavních činitelů a výši náhrad, které mohou čerpat, určuje zákon o platech představitelů státní moci. Podle jeho znění z roku 2023 se základní plat poslanců, senátorů a členů vlády odvíjel od platové základny, která dle tehdejších pravidel odpovídala 2,5násobku průměrné mzdy z roku 2021 (.pdf, str. 2, 5). Dosahovala tak přibližně 95 tisíc Kč. Základní plat Víta Rakušana jako místopředsedy vlády, v jehož případě se základna násobí koeficientem 2,49, proto v roce 2023 činil 236 tisíc Kč.
V roce 2024 se kvůli novelizaci zákona, kterou vláda prosadila v rámci konsolidační balíčku, změnil výpočet platové základny. Pro ústavní činitele (kromě soudců) tato základna v současnosti odpovídá 2,35násobku průměrné mzdy z roku 2022 (.pdf, str. 6), což je opět zhruba 95 tisíc Kč. Základní plat místopředsedy vlády proto letos zůstal ve výsledku stejný jako v minulém roce.
Co se ale skutečně změnilo, byla výše zmíněná pravidla zdanění příjmů fyzických osob. V roce 2023 se vyšší 23% sazba daně vztahovala na část příjmů, která (v měsíčním průměru) přesahovala čtyřnásobek průměrné mzdy, tedy sumu 161 tisíc Kč. Část platu do tohoto limitu se danila sazbou 15 %. Pokud vezmeme v úvahu jen plat bez náhrad, dosahoval loni Rakušanův základní plat po zdanění cca 195 tisíc Kč. Letos, kdy se 23% sazba daně vztahuje na příjmy nad trojnásobek průměrné mzdy (132 tisíc Kč), byl jeho plat cca 192 tisíc Kč. Mezi roky 2023 a 2024 si Rakušan v rámci základního platu „pohoršil“ o 2 350 Kč.
Kromě základního platu místopředsedovi vlády náleží i víceúčelová paušální náhrada, která činí 33 % z platové základny a je určena na výdaje na reprezentaci, dopravu a stravu. I tyto paušální náhrady přitom podléhají dani z příjmů – na rozdíl od nedaněných typů náhrad, kterými jsou náhrady za konkrétní prokázané výdaje a tzv. naturální plnění (např. využívání služebního auta, telefonu atp.).
Základní plat Víta Rakušana a paušální náhrady v roce 2023 dávaly dohromady částku 267 300 Kč. Po zdanění z této sumy tedy zůstalo necelých 219 tisíc Kč. Pokud by stejné náhrady pobíral i v letošním roce, i celkově by mu kvůli novým pravidlům zdanění příjem klesl o 2 350 Kč.
Platy poslanců
Základní platy řadových poslanců v letech 2023 a 2024 dosahovaly 102 400 Kč za měsíc. Nepřesahovaly tedy hranici, nad kterou se příjmy daní vyšší, 23% sazbou daně. Jak již bylo zmíněno výše, minulý rok byl tento limit 161 tisíc Kč za měsíc, letos je to 131 tisíc Kč. Pokud bychom posuzovali pouze základní platy, měly by změny ve zdanění vliv jen na plat prezidenta, členů vlády, předsedy a místopředsedy Sněmovny a Senátu a na plat předsedů parlamentních výborů, komisí a delegací.
Při započtení dalších příjmů, včetně příplatků a náhrad, bude již situace odlišná. Podle přehledů, které zveřejnila Poslanecká sněmovna za rok 2023, drtivá většina poslanců pobírala příplatky za funkce ve vedení výborů, podvýborů, komisí nebo delegací (.pdf). Všichni členové Sněmovny také dostávali paušální náhrady na reprezentaci a na cestování, které vyčísluje tabulka níže.
Ostatní náhrady, které přehledy na webu Sněmovny (.pdf) zmiňují (.pdf, .pdf), spadají do nedaněné kategorie prokázaných výdajů nebo do nedaněné kategorie naturálního plnění (.pdf). Následující statistika proto tyto další náhrady neobsahuje. Nezahrnuje ani data za členy vlády, předsedu a místopředsedy dolní komory, u kterých se paušální náhrady vypočítávají jiným způsobem než u řadových poslanců (a u nichž je už samotný základní plat vyšší než u ostatních členů Sněmovny).
U drtivé většiny poslanců součet základního platu s funkčními příplatky a paušálními náhradami v roce 2023 přesahoval hranici 161 tisíc Kč, nad kterou se tehdy z příjmů platila vyšší 23% sazba daně. Nižší byl jen u sedmi poslanců, u všech z nich ovšem celková suma přesahovala nynější, novou hranici 131 tisíc Kč. Pravidla pro čerpání náhrad ani výše příplatků za funkce se mezi lety 2023 a 2024 v zákoně nezměnila. Pokud tedy vyjdeme z předpokladu, že i letos jsou náhrady stejné, dotýká se změna ve zdanění všech poslanců.
Příjmy senátorů
V případě Senátu se nám nepodařilo dohledat, v jaké konkrétní výši jednotliví senátoři paušální náhrady dostávají. Ve veřejně dostupných zdrojích jsou k dispozici jen data vyčíslující všechny druhy náhrad dohromady.
Víme ale, že v roce 2023 i 2024 základní platy senátorů dosahovaly 102 400 Kč. K tomu každému senátorovi náleží paušální náhrada na reprezentaci ve výši 16 % platové základny, což bylo v obou letech 15 200 Kč. Dále mají senátoři nárok i na paušální náhradu na cestování, která se odvíjí od vzdálenosti místa trvalého pobytu senátora od sídla Senátu nebo od města, ve které má senátor kancelář. Vždy ale náhrada na cestování činí nejméně 40 % platové základny, což je dalších 38 tisíc Kč.
Základní senátorský plat spolu nejmenšími paušálními náhradami tak dohromady dává téměř 156 tisíc Kč. Protože tato částka přesahuje hranici 131 tisíc Kč, nad kterou se nově od roku 2024 z příjmu platí 23% daň, dopadá tato daňová změna právě i na senátory.
Závěr
Hnutí STAN při vyjednávání o podobě konsolidačního balíčku v roce 2023 původně navrhovalo, aby místo dosavadních dvou sazeb daně z příjmů fyzických osob platily sazby tři. Nejvyšší sazba podle návrhu STAN měla dosahovat 31 %. Změny ve zdanění navrhovali i lidovci nebo TOP 09, s navrhovanými úpravami ale nesouhlasila ODS, a vláda se tak nakonec dohodla na kompromisní variantě. Zachovala dvě sazby ve výši 15 % a 23 %, vyšší sazba se ale od roku 2024 nově začala vztahovat na větší část příjmů než dříve.
Plat Víta Rakušana, který pobírá ve funkci místopředsedy vlády, se kvůli této změně v roce 2024 meziročně snížil o přibližně 2 350 Kč.
Pokud bychom posuzovali jen základní platy řadových poslanců a senátorů, úpravy daní z příjmů by se jich nedotkly. Nepřekračují totiž hranici 131 tisíc Kč, nad kterou se z příjmu v roce 2024 platí vyšší, 23% sazba daně. Jestliže ale započítáme příplatky za funkce a paušální náhrady, které podléhají dani, byly celkové příjmy poslanců i senátorů v roce 2023 výrazně vyšší. Pokud vezmeme v úvahu, že se mezi lety 2023 a 2024 nezměnila pravidla pro čerpání náhrad, a vyjdeme z předpokladu, že je výše náhrad v roce 2024 stejná jako loni, dopadá změna zdanění na všechny poslance a senátory. Z uvedených důvodů proto výrok Víta Rakušana hodnotíme jako pravdivý.
