Téměř tisíc a půl českých uživatelů Facebooku sdílelo od poloviny května snímek dokumentu z laboratoře, který má údajně dokazovat, že dešťovou vodu v Maďarsku kontaminovaly takzvané „chemtrails“, v důsledku čehož vykazovala vysoký obsah hliníku a barya. Ve skutečnosti se však jedná o laboratorní analýzu „materiálu podobného bahnu“ neznámého původu, která byla provedena v červenci 2020 pro soukromého zákazníka. Dotyčná laboratoř agentuře AFP sdělila, že za původ materiálu nemůže ručit a že na základě přiloženého dokumentu nelze v žádném případě vyvozovat závěry o kvalitě dešťové vody. Odborník, na kterého se AFP obrátila, nám řekl, že uživatelé sociálních sítí výsledky vůbec nepochopili a že hliník a baryum se mohou v dešti vyskytovat přirozeně, například v důsledku prachu pocházejícího ze Sahary.
„Důkazy o chemtrails nemohou být z nebe smazány!“ stojí v tomto příspěvku ze 17. května 2023, který sdílelo přes tisíc uživatelů s tím, že se jedná o „testování dešťové vody v akreditované laboratoři“ v Maďarsku. Vzorek má podle textu vykazovat „50 000 násobek koncentrace hliníku a 5 000 násobek koncentrace baria, než je povolená hodnota“.
Takřka identické příspěvky sdílely tisíce uživatelů také v maďarštině. AFP o tom informovala zde.
Nejstarší takový příspěvek na Facebooku obsahující stejný obrázek a podobná tvrzení pochází z července 2021. Jeho autor o sobě tvrdí, že je původním zdrojem obrázku.
Laboratoř tvrdí, že z dokumentu nelze vyvodit žádné závěry o dešťové vodě
Agentura AFP se obrátila na Centrální laboratoř vodáren v Debrecíně, jejíž jméno sdílený dokument obsahuje. Základním úkolem této laboratoře je podpora a kontrola výroby a dodávek pitné vody a technologie čištění odpadních vod, ale analyzuje také vzorky pro firmy a soukromé osoby. Podle webových stránek laboratoře musí zákazník specifikovat rozsah zkoumaných složek (tj. co má laboratoř hledat) a zaplatit poplatek, aby obdržel analýzu daného vzorku.
Laboratoř v mailu zaslaném agentuře AFP dne 16. května 2023 vysvětlila, že dokument je sice pravý, ale údaje v něm uvedené byly nesprávně interpretovány.
Podle ní lze z dokumentu jasně vyčíst, že vzorek jim přinesl zákazník a že se jednalo o „blátivý materiál žluté barvy“, nikoli o dešťovou vodu. Ačkoli je v dokumentu uvedeno, že byl odebrán ze „sběrné nádrže“, laboratoř vysvětlila, že tento údaj poskytuje zákazník, přičemž laboratoř „nemá a ani nemůže mít přesné informace“ o zdroji vzorku.
K tomu, zda z dokumentu lze vyvozovat nějaké závěry o složení dešťové vody, laboratoř uvedla: „Z tohoto dokumentu nelze vyvozovat žádné závěry o složení dešťové vody, neboť žádná dešťová voda zkoumána nebyla. Jak je uvedeno v dokumentu, byl předložen vzorek k testování. Odběr vzorku nebyl akreditován, takže jakýkoli závěr může být chybný.“
„Akreditovaný“ vzorek je odebraný organizací k tomu určenou či laboratoří schválenou maďarským Národním akreditačním úřadem (NAH), která uplatňuje normy pro daný typ vzorku. Jak dokládá tento článek o metodách odběru akreditovaných vzorků půdy, jedná se o složitou proceduru snažící vyloučit faktory, které by mohly ovlivnit výsledek, a odebrat vzorky reprezentativní pro danou oblast.
Laboratoř také agentuře AFP sdělila, že v případě zmíněného vzorku „se nejednalo o dešťovou vodu, jednalo se o materiál podobný bahnu, takže porovnávat jej s jakýmikoliv bezpečnostními hodnotami vody (ať už povrchové, podzemní nebo dešťové) nemá smysl“.
Srovnání s oficiálními bezpečnostními hodnotami vody je tedy zavádějící, protože hodnoty v dokumentu se vztahují k suchému materiálu na kilogram. Neznamenají, že vzorek obsahoval uvedené množství hliníku nebo barya.
„Jeden kilogram vysušeného vzorku obsahuje 48,4 mg barya a 4920 mg hliníku […], což znamená, že celkový obsah barya ve vysušeném vzorku je 0,00484% a celkový obsah hliníku je 0,492%,“ vysvětlila laboratoř.
Maďarské zákony stanoví pro baryum a hliník různé bezpečnostní limity; pro baryum je to 700 mikrogramů na litr, zatímco pro hliník je limit 200 nanogramů na litr podzemních vod. Jak jsme již uvedli výše, srovnávat tyto jednotky s jednotkami uvedenými v dokumentu nedává smysl. Pro baryum existuje také bezpečnostní limit pro suchý materiál (půdu), který je 250 miligramů na kilogram. Hodnota uvedená v dokumentu je hluboko pod tímto limitem.
Prvky se mohou přirozeně vyskytovat v prachu ze Sahary zavátého do Evropy
Příspěvky sdílené na Facebooku svádějí přítomnost zmíněných prvků ve vzorku na tzv. “chemtrails”, tj. konspirační teorii, podle které jsou že škodlivé chemikálie tajně rozprašovány z letadel. AFP o této konspirační teorii psala mnohokrát, například zde, zde či zde.
Vzhledem k tomu, že vzorek byl z bahnitého materiálu a že okolnosti jeho odběru nejsou známy, nelze jednoznačně určit příčinu přítomnosti různých materiálů v něm. Existují však hypotézy o přítomnosti hliníku a barya v půdě, které nemají s konspiracemi chemtrails nic společného.
V komentářích pod příspěvkem údajného původního autora byl citován odborník na prachové bouře doktor György Varga, vedoucí vědecký pracovník maďarského Centra pro astronomii a vědy o Zemi, jehož oborem výzkumu je komplexní studium prachových bouří a událostí spojených s prachovým spadem.
Varga agentuře AFP v e-mailu 16. května 2023 sdělil, že si je vědom příspěvků šířících se na sociálních sítích a tvrzení v nich označil za „nemožná“. Odborník nám potvrdil to, co se snažil vysvětlit i údajnému autorovi původního příspěvku: upozornil, že způsob odběru vzorku ovlivňuje výsledky. (Například tento text upozorňuje na to, že dešťová voda může při sběru zachytit mnoho kontaminantů.)
Varga dále upozornil, že při takové analýze laboratoř hledá určité prvky (které, jak jsme již uvedli, musí být specifikovány zákazníkem). „Elementární analytické testy pro zjišťování prvků nemohou poskytnout jiný výsledek, než koncentraci jednotlivých prvků periodické tabulky,“ řekl. To znamená, že hliník a baryum laboratoř nezjišťovala náhodně; naopak tyto prvky hledala speciálně na žádost odběratele.
Odborník uvedl, že pokud se uživatelé sociálních sítí snaží porovnat výsledky s různými hodnotami bezpečnosti vody, vůbec výsledky analýzy nepochopili. „Porovnávali hodnoty sušiny ve vzorcích srážek z neakreditovaného odběru s výsledky ze zcela jiných jednotek a metod měření,“ řekl.
Varga dále uvedl, že dešťová voda obsahující saharský prach může přirozeně obsahovat hliník a baryum. Není neobvyklé, že se prach ze Sahary dostane až do Maďarska, kde může způsobit nahnědlý déšť zanechávající za sebou bahnitou látku. Právě k tomu došlo i v červenci 2020, tedy v měsíci, kdy byl vzorek předložen k analýze. Podle Evropské služby pro sledování atmosféry je pouštní prach přirozeným jevem, který hraje roli v globálním počasí. Četnost výskytu pouštního prachu, který se dostává do Evropy, je ovlivněna globálním oteplováním, uvádí úřad.
„Proč obsahuje hliník? Protože je to jeden z nejběžnějších prvků v zemské kůře!“ uvedl Varga a dodal, že „vzorky odebrané během saharských prachových bouří rovněž obsahují velké množství živců a jílových minerálů“, které obsahují hliník. Na Sahaře se podle něj běžně vyskytují také minerály obsahující baryum, například krystaly barytu.
Evropská služba pro monitorování atmosféry vysvětluje, že pouštní prach může představovat zdravotní riziko, nikoliv však kvůli chemickým prvkům, které obsahuje. Pevné částice, hrubé i jemné, obsažené v oblacích prachu zhoršují kvalitu ovzduší a mohou představovat respirační či dokonce kardiovaskulární riziko. Prachová mračna mohou také usnadnit šíření patogenů přenášených vzduchem.
