Podle europoslance Ivana Davida (SPD) chce Ukrajina odstoupit od tzv. Budapešťského memoranda a začít vyrábět jaderné zbraně. To mělo být i příčinou ruské invaze. Ve skutečnosti Ukrajina žádný zájem o jaderné zbraně neprojevila a dále se drží mezinárodních závazků tyto zbraně nevyvíjet, nepořizovat a nešířit.
Europoslanec za SPD Ivan David ve svém facebookovém příspěvku píše o tzv. Budapešťském memorandu, na jehož základě se Ukrajina v roce 1994 mj. vzdala svého jaderného arzenálu. Podle europoslance od něj chce Ukrajina odstoupit, což jí prý umožní vyrobit jadernou zbraň. Ukrajinský prezident Zelenský podle Ivana Davida „oznámil záměr vystoupit z Budapešťského memoranda a přistoupit k vytvoření jaderných zbraní“.
Podíváme se tedy, co je to Budapešťské memorandum, jestli od něj chce Ukrajina odstoupit a zda země oznámila plán jaderného zbrojení.
Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se Ukrajina stala jednou ze čtyř zemí, na jejichž území zůstaly sovětské jaderné zbraně. K těmto zemím patřily kromě Ukrajiny i Rusko, Bělorusko a Kazachstán. Ukrajina tak dokonce získala třetí (.pdf, str. 1) největší jaderný arzenál na světě. Podle americké organizace Iniciativa proti jaderné hrozbě (NTI) se mělo jednat o zhruba 2 300 jaderných hlavic. Největší arzenál mělo v té době Rusko s počtem 30 tisíc a USA se zhruba 11 tisíci hlavic.
Budapešťské memorandum je označení mezinárodní dohody o bezpečnostních zárukách uzavřené 5. prosince 1994 (.pdf). Dohodu tehdy v maďarském hlavním městě podepsali ukrajinský prezident Leonid Kučma, ruský prezident Boris Jelcin, americký prezident Bill Clinton a britský premiér John Major.
Ukrajina se podepsáním memoranda zavázala vzdát se jaderných zbraní výměnou za bezpečnostní záruky. Odstavec 4 této dohody uvádí: „Ruská federace, Spojené království Velké Británie a Severního Irska a Spojené státy americké znovu potvrzují svůj závazek usilovat o okamžitou akci Rady bezpečnost OSN s cílem poskytnout podporu Ukrajině jakožto státu, který nevlastní jaderné zbraně a je signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, pokud by se Ukrajina stala cílem agrese nebo hrozby agrese, při nichž by byly užity jaderné zbraně“ (.pdf, str. 170). Všichni signatáři se zároveň zavázali respektovat nezávislost a suverenitu Ukrajiny v rámci jejích tehdejších státních hranic, zdržet se jakékoliv hrozby silou nebo sílu proti Ukrajině použít. Zavázali se také zdržet se ekonomického nátlaku na Ukrajinu ve snaze ovlivnit její směřování.
V návaznosti na toto memorandum Ukrajina 5. prosince 1994 oficiálně přistoupila ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT) z roku 1968. Do konce roku 1996 (.pdf, str. 1) pak byl z Ukrajiny všechen jaderný arzenál skutečně odvezen do Ruska na rozebrání. Upřesněme, že v rámci smlouvy NPT, kterou podepsalo 182 států, se země nevlastnící jaderné zbraně dobrovolně vzdaly práva tyto zbraně vyrábět nebo je jinak získávat. Za toto odzbrojení je státům přislíben rovnocenný přístup k jiným jaderným technologiím. Státy, který jaderné zbraně vlastnily před rokem 1967, se zavázaly k pomalému jadernému odzbrojování.
Ivan David ve svém příspěvku na facebooku zmiňuje Zelenského proslov, ve kterém ukrajinský prezident mluví o „spálení Budapešťského memoranda“. Tuto větu Zelenský skutečně pronesl, nicméně až na začátku března v návaznosti na ruskou invazi – tedy poté, co Rusko porušilo svůj závazek z Budapešťského memoranda respektovat nezávislost a suverenitu platných státních hranic Ukrajiny. Zelenský však nikdy nezmínil tvorbu jaderné zbraně ani nijak nezpochybnil účast Ukrajiny na NPT.
Dále Ivan David v příspěvku zmiňuje vyjádření Volodymyra Zelenského na bezpečnostní konferenci v Mnichově, která se konala 19. února. Podle Ivana Davida zde měl Zelenský oznámit „záměr vystoupit z Budapešťského memoranda a přistoupit k vytvoření jaderných zbraní“. Zelenský však na konferenci (video, 14:38) uvedl, že by chtěl svolat jednání signatářů Budapešťského memoranda. Dále především dodal, že pokud k němu opět nedojde nebo pokud jeho výsledky nezaručí bezpečnost Ukrajiny, „bude mít Ukrajina právo se domnívat, že Budapešťské memorandum není funkční a všechna rozhodnutí balíčku z roku 1994 byla zpochybněna“. Nehovořil tedy o záměru Ukrajiny od Budapešťského memoranda odstoupit, nýbrž upozorňoval na jeho nefunkčnost. Ani v tomto projevu Zelenský nijak nezmínil výrobu či jiné pořízení jaderných zbraní, které Ukrajině zapovídá NPT.
To pak následně potvrdila například i místopředsedkyně ukrajinské vlády Olha Stefanišyna. „Prezidentův postoj není výzvou k obnovení jaderného potenciálu,“ uvedla s tím, že závazek Budapešťského memoranda by měli jeho signatáři také splnit. Záměr Ukrajiny vyrábět jaderné zbraně a vystoupit tím z NPT vyloučil také ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Europoslanec Ivan David tedy sice pravdivě uvádí, že Ukrajina zpochybnila své závazky z tzv. Budapešťského memoranda poté, co Rusko zcela svévolně porušilo svou stranu této dohody. David ale opomíjí fakt, že samotné Budapešťské memorandum nezakazuje výrobu ani držení jaderných zbraní. Závazek Ukrajiny nezískávat a nevlastnit jaderné zbraně totiž vychází ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). Davidův závěr o tom, že Ukrajina oznámila záměr se jaderně vyzbrojit, je tak zcela nepravdivý. Ukrajina podle vládních představitelů nehodlá z NPT vystupovat a nemá zájem stát se jadernou mocností.
Nutno dodat, že stejný nepravdivý argument, který zmiňuje Ivan David, využívá i ruská propaganda, která zmiňuje výrobu jaderných zbraní jako jeden z důvodů invaze.
