V polovině května letošního roku došlo ve středoslovenském městě Handlová k atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica. Z pokusu o úkladnou vraždu policie obvinila 71letého střelce. Mezinárodní multioborové konsorcium CEDMO, které se dlouhodobě zaměřuje na zkoumání jevů souvisejících s digitální transformací společnosti, zejména ve středoevropském regionu, vydalo k této události speciální tematickou zprávu. Zpráva obsahuje například zjištění, z jakých informačních zdrojů Češi a Slováci čerpali k atentátu informace nebo jak hodnotí jeho pokrytí ze strany médií. Vychází přitom z dat výzkumu CEDMO Trends mezi slovenskými i českými respondenty. Informace z výzkumu jsou doplněny i o příklady nepravdivých zpráv, které se v souvislosti s atentátem šířily v online prostředí a byly zachyceny fact-checkingovými organizacemi konsorcia (tj. Demagog.cz, Demagog.sk, Demagog.pl a AFP).
Necelé dvě třetiny Slováků (64 %) a polovina Čechů (50 %) deklarují, že v den atentátu celou událost sledovali pozorně. V obou zemích čerpali lidé nejvíce informací z oblíbené televizní stanice. Zatímco v Česku se jednalo o 40 % respondentů, na Slovensku to bylo o 10 % méně (30 %). Slováci naopak nejméně dvakrát více informací než Češi čerpali ze sociálních sítí (ČR 6 %, SR 14 %), od rodiny (ČR 4 %, SR 9 %) nebo přátel (ČR 3 %, SR 6 %).
Zdroje informací k atentátu v den střelby
Graf: Otázka průzkumu: “Snažte se zamyslet nad tím, z jakého zdroje jste v den atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica, ve středu 15. května 2024, čerpal/a nejvíce informací?“ ČR: N =2 729, SR: N = 1 792 Zdroj: CEDMO Trends (publikováno v „CEDMO Special Brief k pokusu o atentát na Roberta Fica“)
„Bezmála desetina respondentů z Česka (7 %) se rozhodla informace v den střelby záměrně nekonzumovat. Na Slovensku byl tento podíl nižší, a to 3 %,“ komentuje zjištění výzkumu datový analytik CEDMO Trends Lukáš Kutil a dále uvádí: „Toto rozhodnutí se v Česku vyskytovalo častěji u nejmladších respondentů ve věku od 16 do 24 let. V Česku jich záměrně nekonzumovalo informace ke střelbě 14 %, zatímco mezi lidmi ve věku nad 55 let se rozhodla dění kolem atentátu záměrně nesledovat pouze 3 % dotázaných. Na Slovensku nejčastěji dění okolo atentátu záměrně nesledovali lidé ve věkové skupině od 25 do 34 let, a to v 6 % případů. Senioři nad 65 let tuto možnost uváděli pouze v 1 % případů. Regionálně tato událost nejméně zajímala obyvatele Prešovského kraje (v 7 % ji záměrně nesledovali) a Banskobystrického kraje (6 %).“
Podle fact-checkingových organizací konsorcia CEDMO se po spáchání atentátu začaly v online prostoru na Slovensku, ale i v dalších zemích včetně Česka a Polska, šířit příspěvky upozorňující na údajnou ukrajinskou stopu. Na sociálních sítích se objevily také nepodložené spekulace, že atentát mohl být zinscenovaný nebo se odehrál jinak, než tvrdí policie. Celá řada příspěvků se v hodinách a dnech po atentátu věnovala skutečným či smyšleným politickým aktivitám a postojům atentátníka i jeho údajnému napojení na slovenskou opozici.
Dezinformační narativ, podle kterého za atentátem na premiéra Roberta Fica stojí liberální opozice, přesněji Progresivní Slovensko a jím podporovaná média zaregistrovalo 58 % respondentů na Slovensku a 31 % v České republice. Za důvěryhodnou přitom tuto nepravdivou zprávu považuje 35 % dotázaných Slováků a 24 % Čechů[1]. Téměř dvě třetiny respondentů na Slovensku (64 %) souhlasí s tím, že provozovatelé sociálních sítí (např. Meta) mají v souvislosti s podobnou událostí plné právo omezit nenávistné příspěvky nebo příspěvky, které střelbu schvalují. V Česku s tímto tvrzením souhlasí 60 % dotázaných.
Jak Češi, tak Slováci prokázali rozpolcenost v názoru na příčinu atentátu. Téměř shodné procento souhlasilo s tím, že jednou z hlavních příčin činu byly sporné kroky samotného premiéra Fica, např. reforma orgánů činných v trestním řízení nebo kroky vůči médiím RTVS a verbální útoky na novináře (ČR 49 %, SR 52 %), a s tvrzením, že hlavní příčinou je vyhrocená politika opozičních stran vůči slovenskému premiérovi, v čele s hnutím Progresivní Slovensko (ČR 48 %, SR 50 %)[2]. Informování veřejnosti ze strany slovenské policie a slovenského ministerstva vnitra bylo podle nadpoloviční většiny slovenské (55 %) i české (56 %) populace věcné a profesionální.
Polovina respondentů ze Slovenska (50 %) je toho názoru, že strany slovenské vládní koalice využijí tuto tragickou událost k omezení demokracie (např. potlačování práv opozice nebo omezení svobody slova). V Česku s tímto tvrzením souhlasí méně dotázaných (42 %). Výrazně více Slováků (46 %) než Čechů (35 %) má za to, že uniklá nahrávka výpovědi střelce sedícího na chodbě policejní služebny v Handlové napomohla vládním politikům, aby upozorňovali na propojení atentátníka s opozicí. Necelá polovina Slováků (45 %) má současně obavy z opakování podobného útoku střelby na politické představitele. V Česku vyjádřilo obavy ze střelného útoku na některého ze slovenských politiků méně dotázaných (36 %). Naopak pouze pětina Slováků (20 %) a ještě menší podíl Čechů (14 %) se domnívá, že atentát povede ke zklidnění vyhrocené situace na Slovensku.
S tvrzením, že slovenské médium veřejné služby (v době atentátu Rozhlas a televízia Slovenska) dokázalo udržet vysoké etické standardy novinářské práce, souhlasilo 56 % Slováků. Ještě lépe hodnotili respondenti soukromá zpravodajská média. Shodně podle 61 % Čechů i Slováků informovala o této tragédii většina novinářů pracujících pro soukromá zpravodajská média v den masové střelby věcně a seriózně.
[1] Zdroj: CEDMO Trends ČR a SR; publikováno na cedmohub.eu „Fact-checking Brief (Q2/2024)“
[2] Respondenti vyjadřovali svůj souhlas se všemi nabízenými příčinami pokusu o atentát zvlášť. Součet tedy není roven 100 %.
