5. listopadu 2024 se během mezinárodní konference CEDMO staly prostory Univerzity Karlovy místem setkání více než stovky profesionálů z oboru médií, digitálních technologií a jejich regulace. Slavnostní událost podtrhla odhodlání univerzity podporovat dialog o problematických tématech souvisejících s rozvojem digitálních technologií a jejich vlivem na společnost.
Slavnostní zahájení v režii Jany Magdoňové z Českého rozhlasu nastolilo formální a současně poutavý tón celého dne. Ve chvíli, kdy představila sedm úvodních řečníků, rozprostřel se v místnosti pocit očekávání.
První řečník, hlavní koordinátor CEDMO, Václav Moravec, přivítal přítomné hosty a upozornil na symboliku místa konání konference — Vlasteneckého sálu, který dříve sloužil jako univerzitní knihovna, ve spojitosti s tématem konference, inspirovaným dílem Raye Bradburyho, 451 stupňů Fahrenheita.
Následně moderátorka pozvala k řečnickému pultu (dnes už bývalou) viceprezidentku Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věru Jourovou, která ve své přesvědčivé řeči zdůraznila význam tzv. “supervolebního roku” a doporučila nedávné prezidentské volby v Moldavsku jako případovou studii ke zkoumání snah cizích aktérů ovlivnit volební výsledky. Poukázala na vícevrstvou podobu uvedeného vměšování; zejména šíření dezinformací za pomoci AI, kyberútoky nebo přímou manipulaci voličů. Zmínila také pokroky Evropské komise v oblasti legislativy, jako je DSA, Kodex zásad boje proti dezinformacím, AI Akt a Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků. Zároveň vyzdvihla i proaktivní přístup technologických společností v boji proti škodlivým vlivům AI. Věra Jourová ukončila svou řeč zdůrazněním klíčové role CEDMO a EDMO v poskytování kvalitních dat týkajících se dezinformačních trendů, jež označila za neocenitelné pro tvorbu informovaných politických rozhodnutí.
Následovala řeč Paola Cesariniho, programového ředitele sítě EDMO, která je tvořena 14 huby působícími po celé Evropě, včetně středoevropského konsorcia CEDMO. Paolo Cesarini pohovořil o významných společných úspěších sítě EDMO. Vyzdvihl mimo jiné každodenní bulletiny, které před volbami do Evropského parlamentu mapovaly dezinformační narativy po celé Evropě a upozornil na jejich význam pro predikce budoucích trendů. Současně také nastínil tři budoucí úkoly EDMO. Větší míru integrace tří současně samostatně stojících pilířů aktivit: fact-checkingu, výzkumu a posilování mediální gramotnosti. Dále zdůraznil nezbytnost přechodu od monitorovací k poradenské roli a v neposlední řadě také zavedení strukturálních indexů pro měření skutečného dopadu dezinformačních kampaní.
Silvio Waisbord, profesor na George Washington University, se sice nemohl konference zúčastnit osobně, ale přispěl předem nahraným videoposelstvím. Ve svém projevu se věnoval specifikům tzv. éry post-pravdy a zdůraznil význam mediální gramotnosti a funkčních mechanismů pro ověřování faktů. Vysvětlil, že pro éru post-pravdy je charakterické rozdělení společnosti, pokud jde o vnímání toho, co představuje legitimní poznatky a pravdu. Poukázal přitom na vliv digitálních technologií, které rozdělení společnosti prohloubily — a stav, kdy jsou fakta a důkazy často zastíněny osobním přesvědčením, narativy a emocemi. Zdůraznil také související výzvy pro demokracii a vědecký konsensus a poznamenal, že bez společného chápání reality je obtížné řešit globální problémy, jako je změna klimatu nebo veřejné zdraví, neboť v prostředí nedůvěry se daří dezinformacím, které využívají existující skepsi vůči institucím a odborníkům. Při řešení otázky, zda lze překlenout toto rozdělení společnosti překlenout, uznal, že je obtížné dosáhnout konsenzu, ale vyzval ke zkoumání účinných taktik, jako je ověřování faktů a mediální gramotnosti. V závěru své řeči kladl akcent na nezbytnost hledání společné řeči a strategií, jak čelit dezinformačnímu působení a budovat sdílené chápání reality.
Protože se konference konala v době amerických prezidentských voleb, představil navazující řečník, Michal Kormaňák, vedoucí oddělení Public Affairs v IPSOS, údaje, podle nichž se 64 % republikánských voličů obává falšování voleb. Poukázal přitom i na vliv opakovaného zpochybňování volebních výsledků dnes již vítězným kandidátem Donaldem Trumpem. Zároveň označil rok 2024 za pravděpodobně největší politický experiment v dějinách lidstva, kdy jdou k volebním urnám zhruba čtyři miliardy lidí ve více než 70 zemích. V souvislosti s tím upozornil na globální šíření populismu s odkazem na studii IPSOSu realizovanou ve 28 zemích. Podle této studie dvě třetiny lidí vnímají rozdělení společnosti na “běžné občany” a “politicko ekonomickou elitu”. Poukázal také na respondenty vyjadřovanou potřebu silného vůdce, který by získal vliv nad veřejnou správou zpět od mocných a bohatých, což podporuje vzestup populismu. Dále Michal Kormaňák představil údaje z výzkumu realizovaného ve spolupráci s CEDMO v Polsku, České republice a na Slovensku, který se mimo jiné věnoval určení míry dosahu a důvěryhodnosti konkrétních dezinformačních narativů kolujících ve středoevropských zemích. Na závěr v souvislosti se zesilujícím vlivem populistických hnutí zdůraznil potřebu zvýšené obezřetnosti a význam hledání řešení ke zmírnění společenského dopadu šíření dezinformací.
Péter Krekó, vedoucí Maďarské observatoře digitálních médií (HDMO), představil výsledky výzkumu provedeného ve spolupráci s CEDMO a bulharsko-rumunským hubem (BROD). Připomněl, že původní myšlenka této společné studie vznikla přesně před rokem na výroční konferenci CEDMO. Srovnávací průzkum zahrnoval reprezentativní údaje z Bulharska, Česka, Maďarska a Slovenska týkající se důvěry v konspirační teorie a dezinformace z období těsně předcházejícímu volbám do Evropského parlamentu na jaře 2024. Hlavní otázkou, na kterou výzkum hledal odpověď bylo, jak je obyvatelstvo středoevropských zemí vnímavé k dezinformacím. Péter Krekó také poskytl vhled do zjištění EDMO, která pravidelně sestavuje seznam dezinformačních narativů šířených ve všech evropských zemích. Upozornil na nový trend, kdy dezinformace sice stále vykazují regionální rozdíly, ale čím dál více se stávají celoevropskými a obdobné narativy jsou šířeny po celém kontinentu. Jako maďarský občan s lítostí konstatoval, že Maďarsko je ve srovnání s ostatními třemi testovanými zeměmi nejvíce náchylné ke konspirační mentalitě a teoriím. Bulharsko v tomto ohledu představuje „střední cestu“ s relativní blízkostí k maďarským výsledkům, zatímco Česko a Slovensko vykazují odolnost vyšší.
Zdůraznil také, že Maďarsko se stalo velmi vnímavým vůči ruským dezinformačním narativům, a to i navzdory negativním historickým zkušenostem s bývalým Sovětským svazem a nedostatku kulturních, jazykových nebo náboženských podobností. Podle Pétera Krekó je tato vnímavost způsobena přátelskou politikou k Rusku v kombinaci s vysoce centralizovaným mediálním prostředím, které šíří dezinformace.
Obrázek: Milena KrálíčkováDopolední část konference zakončila svým projevem rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. Paní rektorka zdůraznila, že dezinformace a boj za demokracii jsou reálným a naléhavým problémem. Vyjádřila hrdost a čest, že projekt Středoevropské observatoře digitálních médií sídlí právě na Univerzitě Karlově, a potěšení, že může konferenci ve Vlasteneckém sále Univerzity Karlovy hostit již potřetí. Vyzdvihla také nutnost spolupráce odborníků z různých fakult, zahrnující nejen akademické pracovníky, ale i studenty a neakademické pracovníky, kteří společně přinášejí důkazy a vědecký přístup k řešení akutních problémů jimž Evropa v současnosti čelí. Paní rektorka jmenovitě vyzdvihla přínos Václava Moravce, hlavního koordinátora hubu, když jej nazvala “srdcí a duší” CEDMO, a celému jeho týmu poděkovala za organizaci akce. Vyjádřila trvající podporu do budoucna a popřála úspěch v dalším působení projektu na Univerzitě Karlově.
Shrnutí odpoledních panelů Přínosné diskuse o digitální transformaci a regulaci
Během odpoledne se na konferenci sešli významní odborníci z různých zemí, aby se společně zabývali naléhavými otázkami digitální éry. Proběhly tři panelové diskuze, z nichž se každá zaměřila na různé aspekty digitální transformace, regulace a mediální gramotnosti.
Panel 1: Generativní umělá inteligence v éře digitální transformace
První panel otevřel téma generativní umělé inteligence (AI) a jejího významného dopadu na otázky digitální transformace. V diskusi, kterou moderoval Jakub Šimko z KInIT, vystoupili Peter Jančárik (Seznam.cz), Lukáš Kutil (CEDMO, Univerzita Karlova), Ivan Srba (KInIT) a Milan Zubíček (Google).
Řečníci se zabývali tím, jak generativní umělá inteligence mění podobu tvorby a šíření informací, a zdůraznili inovativní příležitosti i významné výzvy, které přináší. Hlavním tématem bylo šíření dezinformací a jejich dopady na veřejný diskurz. Panelisté zdůraznili význam odpovědného vývoje a odpovědného zavádění AI. Diskutovali také o regulačních opatřeních, jako je AI Act a DSA. Diskuze poskytla cenné poznatky o využití potenciálu AI a zároveň o ochraně integrity informací v digitálním věku.
Panel 2: Implementace zákona o digitálních službách: aktuální stav a budoucí kroky
Druhý panel, který moderovala Jana Soukupová z CEDMO se zabýval složitostmi implementace aktu Evropské unie o digitálních službách (DSA). O svůj pohled na tento komplexní regulační rámec se podělili Stanislav Matějka (EPRA), Andrea Liebman (Swedish Psychological Defence Agency), Kryštof Kučmáš (Český telekomunikační úřad) a Nicola Frank (Lie Detectors).
Diskuze se týkala výzev spojených s implementací DSA v různých jurisdikcích a jejího očekávaného dopadu na digitální služby. Panelisté se rovněž zabývali odpovědností digitálních platforem při monitorování obsahu a boji proti dezinformacím. Zasedání osvětlilo praktické aspekty převádění regulačních ambicí do hmatatelných výsledků s cílem vytvořit bezpečnější a transparentnější online prostředí.
Panel 3: Mediální gramotnost a ověřování faktů: Pohledy odborníků z praxe
V posledním panelu dne se sešli odborníci, aby diskutovali o mediální gramotnosti a ověřování faktů jako základních nástrojích v boji proti dezinformacím. V panelu, který moderoval Jochen Spangenberg (Deutsche Welle), vystoupili Aleksandra Monkos (Demagog Association), Dávid Púchovský (Hoaxy a podvody), Gyula Csák (Bellingcat), Jocelyne Zablit (AFP) a Kati Bremme (France Télévisions).
Přednášející se podělili o praktické zkušenosti a úspěšné strategie vzdělávání veřejnosti a ověřování informací. Zdůraznili výzvy, kterým čelí odborníci z praxe v době rychlého šíření informací, a poukázali na význam spolupráce a inovativních přístupů. Panel inspiroval účastníky účinnými opatřeními k posílení odolnosti společnosti vůči dezinformacím.
Závěrečné poznámky
Zakončení konference se neslo v optimistickém duchu a s obnoveným odhodláním k řešení výzev digitálního věku. Poutavé diskuse a nahlédnutí problematiky z různých úhlů pohledu poskytly účastníkům možnost hlubšího pochopení složitostí i příležitostí v oblasti digitální transformace a regulace.
Na závěr vystoupil Nik Hynek, vedoucí výzkumu CEDMO, a ve svém osobitém projevu shrnul klíčové body dne a nastínil potřebné budoucí kroky. Jeho vstup podtrhl význam předešlých diskuzí a poskytl jasný směr pro směřování úsilí v této oblasti.
Konference nejen zdůraznila význam mezioborové a mezinárodní spolupráce, ale i význam proaktivních opatření v oblasti digitální sféry a nezbytnost posílení akademických a profesních komunit při utváření odolné a informované společnosti.
Picture: Organizační tým
Fotografie pořídila Ema Dvořáková, videozáznam RTL (Univerzita Karlova). Některé fotografie použité v tomto článku vznikly jako screenshoty z videozáznamu.
Užijte si atmosféru dne zachycenou na fotografiích:
Konference se mohla uskutečnit díky finanční podpoře společnosti Google.
