Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová v pořadu Události, komentáře na České televizi diskutovali o vládním návrhu důchodové reformy, který v době vysílání projednávala Poslanecká sněmovna. Na nepravdivé a zavádějící výroky obou řečníků jsme se zaměřili v následující analýze.
DOPLNĚNÍ: Po upozornění jednoho z našich čtenářů jsme z analýzy odstranili výrok Aleny Schillerové, který byl nesprávně označený jako nepravda. Původní hodnocení výroku jsme změnili na pravdu a text aktualizovali, výrok včetně detailního odůvodnění je dostupný na našem webu.
Marian Jurečka (KDU-ČSL): „50 % populace před zhruba 30, 35 lety pracovalo do 19 let. Dneska do 19 let pracuje 6 % populace.“
NEPRAVDA
Podíl ekonomicky aktivních osob ve věku 15 až 19 let podle ČSÚ skutečně poklesl až na 6 %. Marian Jurečka ale výrazně nadhodnocuje, kolik lidí z této věkové kategorie v minulosti pracovalo. V roce 1991 šlo pouze o 36 % a v roce 1980 jen o 29 %.
Marian Jurečka v kontextu debaty obhajuje prodloužení věku odchodu do důchodu až na 67 let. V této souvislosti zmiňuje demografické a společenské změny, které podle něj způsobují, že lidé vstupují na trh práce později než v minulosti. Tento posun dle Jurečkových slov odráží rostoucí délku studia, nižší fyzickou náročnost mnoha současných povolání a demografické trendy, jako je stárnutí populace a nižší porodnost. Podle Jurečky je prodloužení důchodového věku přirozenou reakcí na tyto změny a úprava je nezbytná pro zachování udržitelnosti důchodového systému.
Data ČSÚ
Český statistický úřad (ČSÚ) pravidelně publikuje data o situaci na trhu práce, kde mj. rozebírá míru ekonomické aktivity dle věkových kategorií (.xlsx). Podle nejnovějších dat dosáhla tato míra u věkové skupiny 15 až 19 let v roce 2023 6,1 % (.pdf).
Nejstarší data ČSÚ ve svém přehledu uvádí pouze k roku 1993. Tehdy míra ekonomické aktivity zmíněné věkové kategorie odpovídala 35,5 % (.pdf). Ucelené údaje k předchozím rokům jsme ve veřejně dostupných zdrojích nenašli. Pouze v roce 1991 bylo podle ČSÚ ekonomicky aktivních 36 % lidí ve věku 15–19 let.
S dotazem, odkud ministr Jurečka čerpal data pro dřívější roky, jsme se obrátili na mediální oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Odpověď jsme ke dni vydání naší analýzy neobdrželi. Z veřejně dostupných zdrojů jsme ale zjistili, že míra ekonomické aktivity zmíněné věkové skupiny v roce 1980 podle sčítání lidu činila pouze 28,7 % (.xlsx).
Závěr
Podle nejnovějších dat ČSÚ bylo v roce 2023 ekonomicky aktivních 6,1 % obyvatel ve věku 15–19 let. V roce 1993, tedy před 31 lety, byla míra ekonomické aktivity v tomto věkovém rozmezí 35,5 %, tedy výrazně méně, než kolik uvádí Marian Jurečka. V roce 1980 byla tato míra dokonce ještě nižší. Výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako nepravdivý.
Alena Schillerová (ANO): „(...) šedou ekonomikou – tam máme 10 % HDP.“
NEPRAVDA
Šedá ekonomika v Česku je podle dostupných studií ještě výrazně větší. Nejnižší podíl, 13,5 % HDP v roce 2022, uvádí studie publikovaná Evropským parlamentem, zatímco podle Světové banky šlo v roce 2020 dokonce o 17 % HDP.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová mluví o financování důchodového systému. Podle ní může stát v budoucnu získat další prostředky díky boji proti šedé ekonomice, která dle jejích slov dosahuje 10 % hrubého domácího produktu (HDP).
Šedá ekonomika
Evropská komise za šedou ekonomiku považuje ekonomické činnosti pracovníků a ekonomických subjektů, které nejsou prováděny na základě formálních ujednání. Je to tedy taková ekonomická aktivita, která není registrovaná a přiznaná k dani. Kromě práce načerno, kdy lidé nehlásí své příjmy (.pdf, str. 5) a ze svých zisků státu neodvádějí daně, se může jednat i o tzv. barter, neboli výměnný obchod, při kterém se vyměňuje jedno zboží za druhé. V šedé ekonomice se podle sociologa a člena Národní ekonomické vlády Daniela Prokopa často pohybují např. zadlužení lidé.
Podle studie, kterou si nechala zpracovat společnost Visa, šedá ekonomika loni dosahovala necelých 14 % HDP České republiky a podle odhadu poprvé přesáhla hranici jednoho bilionu korun. Podle studie z roku 2022, kterou zveřejnil Evropský parlament, se šedá ekonomika v posledních několika letech pohybuje okolo 14 % HDP, přičemž v roce 2022 byla na úrovni 13,5 % HDP (.pdf, str. 14).
Světová banka ve své databázi uvádí (.xlsx), že šedá ekonomika v Česku dlouhodobě představuje přibližně 17 % HDP. Její nejnovější údaje se ale vážou pouze k roku 2020.
Závěr
Nejnovější studie od společnosti Visa a Evropského parlamentu odhadují, že šedá ekonomika v České republice dosahuje přibližně 14 % HDP. Podle Světové banky se v roce 2020 jednalo dokonce o 17 % HDP. Podle Aleny Schillerové by boj s šedou ekonomikou mohl napomoci státnímu rozpočtu, uvádí ale nepřesná čísla, a navíc podhodnocuje její velikost. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako nepravdivý.
Marian Jurečka (KDU-ČSL): „Český statistický úřad – demografická zpráva, kterou dělají odborníci – nám po pěti letech říká, že situace z pohledu důchodového systému je horší než před pěti lety. (…) Budeme se dožívat ještě vyššího věku, ubude nám počet lidí v tom produktivním věku a porodnost se nám zastabilizuje někde kolem hodnoty 1,5.“
ZAVÁDĚJÍCÍ
Poslední projekce ČSÚ oproti té předchozí opravdu předpokládá rychlejší pokles úhrnné plodnosti a mírně vyšší nárůst naděje dožití. V klíčové kategorii podílu lidí v produktivním věku ale udává horší výsledky až pro léta 2081–2101, pro roky 2031–2071 naopak uvádí výsledky lepší.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v kontextu výroku popisuje demografický vývoj a změny v chování české společnosti, kvůli kterým je podle něj nyní potřebná důchodová reforma a zvýšení věku odchodu do důchodu (video, čas: 22:50). Dle Jurečky nedávná projekce demografů např. ukazuje, že se zmenší počet lidí v produktivním věku, kteří prostřednictvím důchodového pojistného financují penzijní systém. V této souvislosti Jurečka zároveň tvrdí, že poslední projekce předpokládá ještě horší vývoj než projekce z předchozích let.
Demografická projekce ČSÚ
Český statistický úřad (ČSÚ) publikuje demografickou projekci každých pět let (.pdf, str. 3). Poslední projekci vydal v roce 2023, předchozí v roce 2018. Tento úkol mu ukládá zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Projekce má obsahovat očekávaný vývoj úmrtnosti, plodnosti a migrace v ČR.
ČSÚ zpracovává projekce obyvatelstva ve třech variantách – střední, nízké a vysoké (.pdf, str. 1). Tyto varianty se odlišují zejména projektovaným počtem obyvatel ČR – ve střední variantě je stabilní, ve vysoké roste, v nízké klesá (.pdf, str. 3). Autoři studií ČSÚ uvádějí, že střední varianta představuje nejpravděpodobnější scénář budoucího vývoje populace (.pdf, str. 1). Hodnocení výroku Mariana Jurečky proto založíme na údajích z této střední varianty, srovnávat budeme data z projekcí z let 2018 a 2023.
Naděje dožití
Naděje dožití při narození je ukazatelem délky života, který udává, jakého věku se v průměru dožije dítě narozené v dané generaci. Marian Jurečka tvrdí, že se „budeme dožívat ještě vyššího věku“, tedy že naděje dožití poroste.
Podle poslední projekce ČSÚ od roku 1989 naděje dožití v Česku skutečně roste, s výjimkou vyšší úmrtnosti v letech 2020–2022 spojené s pandemií covidu-19 (.pdf, str. 5). Přestože tento nárůst v průběhu let zpomaluje, mezi lety 2023 a 2050 by naděje dožití měla u mužů vzrůst o 5,2 roku na 82,2 roku a u žen o 4,1 na 87,1 roku (.pdf, str. 6). Projekce z roku 2018 (.pdf, str. 4) oproti tomu předpokládala pomalejší nárůst předpokládaného věku dožití. Jak ale ukazuje následující tabulka, starší projekce se od té novější zásadně neliší, zvláště v případě dat pro období následujících zhruba 35 let.
Počet lidí v produktivním věku
Produktivní složkou obyvatelstva je věková skupina mezi 15 a 64 lety. Od roku 2009 do roku 2021 její podíl v populaci klesal, s příchodem uprchlíků v roce 2022 však posílila. Poslední projekce ČSÚ předpovídala nárůst i pro roky 2023 a 2024 (.pdf, str. 13).
Počet obyvatel v produktivním věku podle projekce začne klesat v polovině 30. let (.pdf, str. 14). Na konci 50. let 21. století by měla klesnout až na úroveň 6 milionů ze současných 6,87 milionu osob. Na konci století se podle střední varianty demografické projekce z roku 2023 počet lidí v produktivním věku sníží na 5,39 milionu osob (.pdf, str. 14).
Kromě těchto počtů projekce uvádějí i podíl obyvatel v produktivním věku v celkové populaci (.pdf, str. 11, .pdf, str. 14). Právě tato hodnota je pro stav důchodového systému klíčová, neboť ukazuje, jak velká část společnosti bude schopna na penze vydělávat. Projekce z roku 2018 (.pdf, str. 11) i z roku 2023 (.pdf, str. 14) předpokládají, že především v následujících 40 letech dojde k poklesu podílu produktivního obyvatelstva, jednotlivé dokumenty nicméně zmiňují mírně odlišná čísla.
Jak je vidět v grafu níže, pro období let 2031–2071 uvádí novější projekce vyšší podíl obyvatel v produktivním věku než předchozí projekce ČSÚ. „Z pohledu důchodového systému“, o kterém mluví Marian Jurečka, tak novější projekce pro budoucích 50 let ukazuje lepší výsledky než projekce z roku 2018. Horší čísla předpokládá nová projekce oproti té starší až v letech 2081–2101.
Porodnost, plodnost
Míra porodnosti udává počet živě narozených dětí na 1 000 obyvatel. Míra plodnosti tento údaj zpřesňuje tím, že vyjadřuje počet těchto dětí v přepočtu na tisíc žen v reprodukčním věku. Statistiky ji vyčíslují i přímo podle věku (např. pro ženy ve věku 20 let, 21 let atd.). Součet měr plodnosti za všechny věkové stupně (vydělený tisícem) vyjadřuje intenzitu plodnosti v populaci a udává průměrný počet živě narozených dětí na jednu ženu, tzv. úhrnnou plodnost.
Úhrnná plodnost je ukazatel, který je vhodný např. pro mezinárodní srovnání. Hodnota 2,1 dítěte na jednu ženu se obecně považuje za dostatečnou k tomu, aby nedocházelo k ubývání populace. Jestliže hodnota klesne pod 2,1, počet obyvatel se dlouhodobě snižuje, a naopak. Marian Jurečka ve výroku zjevně zaměňuje právě termíny úhrnná plodnost a porodnost. Porodnost totiž podle nejnovějších údajů ČSÚ v roce 2023 dosáhla asi 8,4 promile (.pdf, str. 5, 36). Jde tedy o zcela jiný údaj, než o jakém mluví ministr Jurečka.
Plodnost v 90. letech minulého století podle dat ČSÚ výrazně poklesla, v prvních dvou dekádách 21. století opět rostla (.pdf, str. 2) a mezi lety 2018 a 2020 se držela na hodnotě 1,71. O rok později se dokonce zvýšila na úroveň 1,83. Poté ovšem došlo k propadu – v roce 2022 na 1,62 a v roce 2023 až na 1,45 dítěte na jednu ženu.
Projekce ČSÚ z listopadu 2023 na základě tehdejších průběžných dat odhadovala, že za rok 2023 úhrnná plodnost bude 1,5 dítěte na jednu ženu (.pdf, str 2). Ve střední, nejpravděpodobnější, variantě projekce ČSÚ předpokládá, že plodnost bude stejné hodnoty dosahovat i v následujících letech (str. 3). Předchozí projekce z roku 2018 oproti tomu předpokládala postupnou stabilizaci na hodnotě 1,74 dítěte na ženu (.pdf, str. 2).
Závěr
Marian Jurečka (KDU-ČSL) shrnuje závěry ČSÚ týkající se tří zmíněných ukazatelů – naděje dožití, počtu lidí v produktivním věku a úhrnnou plodnost, kterou však zaměňuje s pojmem „porodnost“. Správně uvádí, že naděje dožití se bude podle projekce ČSÚ z roku 2023 zvyšovat, počet lidí v produktivním věku se bude snižovat a úhrnná plodnost se stabilizuje na hodnotě 1,5 dítěte na ženu.
Ve výroku ale především srovnává projekce ČSÚ z roku 2023 a roku 2018 a říká, že novější dokument předpokládá „z pohledu důchodového systému“ horší výsledky než předchozí odhady. Nejnovější projekce ve srovnání s tou starší skutečně předpokládá rychlejší pokles míry plodnosti a drobně vyšší nárůst naděje dožití. V klíčové kategorii podílu obyvatelstva v produktivním věku ale projekce z roku 2023 ukazuje horší výsledky až pro posledních 20 let tohoto století, pro roky 2031–2071 (tedy pro následujících 50 let) naopak předpokládá lepší vývoj než starší projekce. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.
