Na sociálních sítích se po květnovém výbuchu muničního skladu ve městě Chmelnyckyj na západě Ukrajiny začaly šířit poplašné zprávy o tom, že v Polsku a jinde v EU byla naměřena prudce zvýšená radioaktivita. Jeden z takových příspěvků, sdílený stovkami uživatelů Facebooku, obsahuje fotografii pohraniční stráže s rouškami a ochrannými obleky, která měla údajně měřit radiaci na polsko-ukrajinské hranici. Jedná se však o fotomontáž: fotografie pořízená během covidové pandemie v roce 2020 na německo-polské hranici byla zrcadlově obrácena a upravena tak, aby vypadala jako odraz ve zpětném zrcátku auta. Polské, ukrajinské i české úřady stejně jako Mezinárodní agentura pro jadernou energii řekly, že zaznamenaná radiace v Evropě ve dnech po výbuchu byla „normální”.
Fotografii sdílelo přes 240 českých uživatelů Facebooku prostřednictvím tohoto příspěvku z 22. května 2023. Jsou na ní vidět dva muži ve vojenských uniformách s rouškou kontrolující doklady řidičů v koloně a jedna osoba v ochranném bílém oděvu otočená zády. Celý výjev vypadá, že je odrazem ve zpětném zrcátku auta.
Příspěvek doprovází text ironicky tvrdící, že jde o „takové vtipné potvrzení toho, že se nic neděje a ten ochuzenej uran z vybuchlýho skladiště není radioaktivní” a že prý „na hranicích Ukrajiny s Polskem kontrolují vozidla vojáci v ochranných oblecích”.
Stejná tvrzení s upraveným snímkem se šířila také v ruštině, například zde či zde.
Co se stalo ve městě Chmelnyckyj?
Dne 13. května 2023 ukrajinské úřady oznámily, že na západní Ukrajině nad městem Chmelnyckyj došlo k dronovému útoku. Téhož dne se na účtech sociálních médií začala objevovat videa zachycující mohutný výbuch, přičemž někteří zašli tak daleko, že jej označili za „atomový hřib” a tvrdili, že souvisí se zničením muničního skladu ukrajinských ozbrojených sil v Chmelnyckém.
Příspěvky tvrdící, že výbuch způsobil radioaktivní mrak pohybující se směrem na západ se šířily v různých jazycích, především ve slovenštině, němčině, polštině či bulharštině. AFP se jimi už zabývala například zde.
Podle starosty Chmelnyckého Oleksandra Semčyšyna a zástupce náčelníka vojenské správy oblasti Serhije Tjurina zahájilo Rusko 13. května v ranních hodinách útok dronem na Chmelnyckou oblast.
Semčyšin v ten den uvedl, že byla zasažena „zařízení kritické infrastruktury oblasti nacházející se mimo obydlené oblasti” a 21 lidí bylo zraněno. O útoku informovala také ukrajinská a polská média. Některá ukrajinská média (zde, zde) napsala, že byla poškozena elektrárna. Státní tisková agentura Ukrinform uvedla, že území Chmelnycké oblasti zasáhly čtyři drony.
Dne 14. května 2023 ruské ministerstvo obrany na svých internetových stránkách uvedlo, že „poblíž Chmelnyckého byl zničen jeden muniční sklad AFU”. Podle ruské tiskové agentury TASS tajemník Rady bezpečnosti Nikolaj Patrušev (archivní odkaz) později na konferenci uvedl, že zničení munice s ochuzeným uranem, kterou Západ dodal Ukrajině, vytvořilo radioaktivní mrak, který se vznášel směrem do Evropy. „Zvýšení úrovně radiace již bylo zaznamenáno v Polsku,” uvedl podle agentury.
V březnu 2023 Velká Británie uvedla, že spolu s tanky Challenger 2 pošle na Ukrajinu protitankové střely obsahující ochuzený uran, jak informovaly například stanice Euronews a BBC. Tato dodávka byla dokončena v dubnu.
Agentura AFP však nebyla schopna ověřit, zda se tento typ munice nacházel v budovách zasažených 13. května v Chmelnyckém.
Fotografie z roku 2020 byla pořízena na polsko-německé hranici
Fotografie v nepravdivém příspěvku zdánlivě zachycuje muže ve vojenských uniformách s rouškami kontrolující kolonu aut. Je mezi nimi i postava v bílém ochranném oděvu. AFP se nejdříve nedařilo původní fotografii najít, ale poté, co jsme snímek zrcadlově obrátili, nás zpětné vyhledávání obrázků přivedlo na stránku polské pohraniční stráže (archivovaný link zde).
Podle popisu na stránce se jedná o fotografie členů oderské pobočky pohraniční stráže, kteří v rámci pandemických opatření prováděli hraniční kontroly na jaře roku 2020. Stránka nese datum 30. dubna 2020 a podle popisku měly kontroly pohraniční stráže probíhat od 15. března do 13. května 2020.
Předmětná fotografie je jedna z posledních na stránce a nese jméno fotografa Wladyslaw Czulak.
Obrátili jsme se přímo na Wladyslawa Czulaka, který nám potvrdil, že je skutečně autorem původní fotografie a sdělil nám, že byla pořízena v roce 2020 během covidové pandemie na hraničním přechodu Gubinek mezi Polskem a Německem. „Ano, je to moje fotografie,” řekl Czulak agentuře AFP prostřednictvím Facebook Messengeru. „Tento příspěvek o ukrajinsko-polské hranici a radiaci je fake.”
AFP se obrátila také na Polskou pohraniční stráž, jejíž mluvčí Anna Michalska nám potvrdila, že fotografie nemá nic společného s kontrolou radioaktivity. „Jedná se o starou fotografii pravděpodobně z období pandemie,” řekla nám v e-mailu 12. června 2023. „Žádné takového kontroly na hranicích v současnosti neprobíhají.”
Nakonec jsme kontaktovali i Mezinárodní agenturu pro jadernou energii (IAEA) ve Vídni, která je v případě jaderné nebo radiační havárie či mimořádné události zodpovědná za oficiální distribuci informací, informování veřejnosti a koordinaci reakce na mimořádné události prostřednictvím tzv. Jednotného systému pro výměnu informací při haváriích a mimořádných událostech.
Podle IAEA je úroveň radiace v normě
„Mezinárodní agentura pro atomovou energii byla svými protějšky na Ukrajině a v Polsku informována, že úroveň radiace v obou zemích je v normálních mezích. Zjištěné mírné zvýšení souvisí s přirozeně se vyskytujícími výkyvy úrovně radiace, nepředstavuje žádné riziko pro veřejné zdraví ani životní prostředí a je běžně pozorováno,” řekl 23. května agentuře AFP mluvčí IAEA Frederik Dahl.
Polská agentura pro atomovou energii (PAA) 17. května vyvrátila zprávy o možnosti radioaktivní hrozby v Polsku, označila je za „nepravdivé” a řekla, že „radiační situace v zemi je normální”.
Také polský Meteorologický a vodohospodářský ústav (IMGW), který rovněž monitoruje úroveň radioaktivity, uvedl, že nebyly zjištěny žádné události nebezpečné pro lidské zdraví. „Prověřili jsme naše údaje, i když máme mnohem méně stanic než PAA. V našem případě jsme nezjistili nic nebezpečného,” napsal 23. května agentuře AFP mluvčí institutu Grzegorz Walijewski.
Dana Drábová, předsedkyně Českého úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), uvedla, že malý nárůst radiace byl zjištěn již dva dny před výbuchem, a označila jej za „běžné fluktuace v hodnotách přírodního pozadí”.
Francouzský institut pro jadernou bezpečnost a ochranu proti radiaci IRSN ve svém prohlášení z 30. května uvedl, že „rozptyl uranu v atmosféře může vzhledem k jeho hustotě probíhat pouze na krátké vzdálenosti. Oblak radioaktivního kouře s vysokou koncentrací uranu, který by se v závislosti na povětrnostních podmínkách rozšířil mimo území Ukrajiny, se jeví jako nepravděpodobný”.
„Analýzy provedené v Evropě neprokázaly zvýšení koncentrace uranu v ovzduší,” dodal institut s odkazem na organizaci Ring of Five, která sdružuje 47 univerzit a institutů z 27 zemí (včetně Ukrajiny).
AFP již od začátku války na Ukrajině vyvrátila celou řadu nepravdivých informací spojených s tímto konfliktem. Úplný seznam našich článků na toto téma najdete zde, v angličtině pak zde.
