Maďarsko, vedené premiérem Viktorem Orbánem, nemá podle facebookového příspěvku žádné dluhy a nedluží žádné cizí zemi „ani cent“. Ve skutečnosti ale maďarský státní dluh na konci června dosahoval zhruba 50 bilionů forintů (cca 3 biliony Kč), navíc má země půjčku například u čínské státní banky. Nepravdivá je i řada dalších částí textu, mj. tvrzení, že matky v Maďarsku mohou 6 let využívat placenou rodičovskou dovolenou.
Facebookový příspěvek obsahuje hned několik tvrzení o současném Maďarsku, která vyjmenovává jako příklady úspěchů maďarského premiéra Viktora Orbána. Celý text přitom začíná větou „Maďarsko je bez dluhů!“, která zjevně slouží i jako titulek příspěvku. Dále autor textu zmiňuje, že „Maďarsko nedluží žádné finanční instituci ani cizí zemi ani cent“, a poukazuje na to, že země rychle splatila svůj dluh vůči Mezinárodnímu měnovému fondu.
V dalších částech příspěvek kromě jiného tvrdí, že Viktor Orbán „dosáhl nejnižší inflaci za 42 let“, že „za 8 let porodnost vyskočila o 46 %“ nebo že matky v Maďarsku mají nárok na placenou dovolenou v délce 6 let. Mluví také o snížení počtu poslanců, poklesu nezaměstnanosti či o zvýšení počtu pracovních míst.
Která tvrzení je možné označit za pravdivá a která nikoli? Na to se zaměřuje naše podrobná analýza v následujících odstavcích.
Maďarsko v dluzích
Data o výši dluhu Maďarska pravidelně zveřejňuje Maďarský centrální statistický úřad (KSH). Hlavním typem „dluhu“, o kterém statistické úřady obvykle informují, je tzv. dluh sektoru vládních institucí. Ten se skládá ze státního dluhu, ale i například z dluhů územních samospráv. Dluh sektoru vládních institucí bývá označován také jako vládní dluh.
Na konci roku 2022 dosahoval celkový vládní dluh v Maďarsku částky 48,8 bilionu forintů. Podle nejnovějších dat následně dále rostl (.xlsx, list 1) a na konci června 2023 se vyšplhal na více než 52 bilionů forintů (v přepočtu 3,3 bilionu Kč). To odpovídá zhruba 75 % maďarského hrubého domácího produktu (HDP). Maďarsko si tak vedlo hůř než například Česká republika, jejíž zadlužení činilo na konci června 3,04 bilionu Kč, tedy 42,8 % českého HDP.
Zapůjčené finance z Číny
Zmíněný maďarský dluh není tvořen jen závazky k domácím věřitelům. Maďarské Centrum pro správu veřejného dluhu (ÁAK) k tomu mimo jiné uvádí (.pdf, str. 3), že zahraniční investoři na konci června vlastnili státní dluhopisy v hodnotě 6,5 bilionu forintů.
V roce 2020 uzavřelo Maďarsko s Čínou dohodu o půjčce na výstavbu železnice z Budapešti do Srbska a od čínské státní banky si vypůjčilo 85 % potřebných financí. Dle dostupných informací dosahuje výše půjčky, kterou bude Maďarsko splácet dvacet let, zhruba 640 miliard forintů. Ani tvrzení, že „Maďarsko nedluží žádné finanční instituci ani cizí zemi ani cent“, tak není pravdivé.
Splacení dluhu MMF
Podle facebookového příspěvku Viktor Orbán „velmi rychle splatil dluh“, který mělo Maďarsko u Mezinárodního měnového fondu (MMF). U toho si země v roce 2008 půjčila přibližně 12,5 mld. eur, které měly pomoci zajistit státu finanční stabilitu narušenou tehdejší celosvětovou ekonomickou krizí. Doplňující půjčky (.pdf) si Maďarsko za stejným účelem vzalo i od EU (6,5 mld. eur) a od Světové banky (1 mld. eur).
Dluh vůči MMF hradilo Maďarsko ve formě pravidelných splátek, přičemž k poslední, ve výši 2,15 mld. eur, mělo dojít nejpozději během třetího čtvrtletí roku 2014. Vláda Viktora Orbána se ale rozhodla, že dluh splatí více než rok před stanoveným datem, a vyrovnala jej už v srpnu roku 2013. Ministerstvo financí Maďarska tento krok vysvětlovalo snahou ušetřit na úrocích.
Přestože nelze objektivně říct, jestli Maďarsko tuto půjčku splatilo „velmi rychle“, facebookový příspěvek správně poukazuje na to, že země dluh splatila před termínem.
Nejnižší inflace? Co bylo, už není
Příspěvek dále vyzdvihuje, že Viktor Orbán prý v čele Maďarska „dosáhl nejnižší inflaci za 42 let“. Pro úplnost uveďme, že Orbán zastával funkci premiéra Maďarska v letech 1998 až 2002 a předsedou vlády se stal i v roce 2010.
Data maďarského statistického úřadu ukazují, že nejnižší meziroční míru inflace Maďarsko zaznamenalo v roce 2014, kdy byla její hodnota −0,2 %. Protože inflace v tomto roce dosáhla záporných hodnot, jedná se o tzv. deflaci (kdy cenová hladina klesá). Podobně tomu bylo i v roce 2015. Míra inflace byla nízká (1,7 %) již v roce 2013, kdy šlo o nejnižší hodnotu od roku 1970.
Byť má vláda jen nepřímý a omezený vliv na vývoj inflace, za vlády Viktora Orbána v letech 2014 a 2015 byla inflace v Maďarsku skutečně extrémně nízká. Později ale její míra opět rostla. V roce 2021 se dostala na 5,1 %, o rok později na 14,5 %.
Podle aktuálnějších, měsíčních statistik byla na konci června meziroční inflace v Maďarsku 20,1 %, na konci září se dostala na 12,2 %. Pro srovnání dodejme, že nižší hodnoty lze ve statistikách pozorovat například i před rokem 1987 nebo v letech 2003–2009, kdy Orbán premiérem nebyl.
Porodnost je nižší než před osmi lety
Facebookový příspěvek také říká, že za osm let se v Maďarsku zvýšila „porodnost o 46 %“. Podle dat maďarského statistického úřadu ale porodnost – tj. počet živě narozených dětí na tisíc obyvatel – takový nárůst nezaznamenala.
V době před osmi lety, tedy roce 2015, se v Maďarsku narodilo přibližně 91,5 tisíce dětí, míra porodnosti tak činila 9,3 dítěte na tisíc obyvatel. Stejně tomu bylo i v roce 2014. Ve srovnání s tímto obdobím bylo v roce 2022 narozených dětí méně (88,5 tisíce) a nižší byla i porodnost, která nepřesáhla hodnotu 9,1. Situace se výrazně nezměnila ani v letošním roce. Podle nejaktuálnějších statistik za srpen 2023 totiž porodnost za posledních dvanáct měsíců stále odpovídá hodnotě 9,1.
Pro úplnost doplňme, že například v roce 1997, tedy rok před nástupem první Orbánovy vlády, se v Maďarsku narodilo 9,8 dítěte na tisíc obyvatel. Ani porovnání roku 1997 se současným stavem tak nárůst neukazuje.
Rodičovský příspěvek – jen do dvou let věku dítěte
Podle jednoho z dalších tvrzení autora textu mají v Maďarsku „matky 6 let placenou dovolenou“. Přestože ale v Maďarsku existuje několik typů peněžité podpory pro rodiče (.pdf), šestiletá placená dovolená mezi nimi není.
Hlavní dva příspěvky fungují na podobné bázi jako peněžitá pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek v České republice. První z nich, příspěvek na péči o kojence (Csecsemőgondozási díj), se vyplácí během mateřské dovolené, která trvá celkem 24 týdnů. Měsíční výše příspěvku odpovídá 100 % mzdy. Hned poté navazuje příspěvek na péči o dítě (Gyermekgondozási díj). Ten náleží jednomu z rodičů (ve výši 70 % mzdy) až do doby, kdy dítě dosáhne věku 2 let.
Doplňme, že dále existuje i pomoc při péči o dítě, prostřednictvím které může pečující osoba dostávat až do tří let věku dítěte menší částku 28,5 tisíce forintů (přibližně 1 800 Kč) měsíčně. Dále je v Maďarsku možné získat např. i jednorázový příspěvek při narození dítěte (Anyasági támogatás), který je stanovený na 64 tisíc forintů, tedy cca 4 tisíce Kč.
Na začátku roku 2023 došlo k prodloužení placené otcovské dovolené, která nyní trvá 10 dní. Nově také mohou rodiče dětí do tří let využít až 44 dnů dovolené za rok, po které jim náleží 10 % platu. Ani mezi letošními změnami se ale neobjevuje zavedení „placené dovolené“ trvající šest let, o které mluví facebookový příspěvek.
„Nových“ maďarských občanů je zhruba 120 tisíc, ne milion
Jako další příklad úspěchů Orbánovy vlády příspěvek uvádí, že se do Maďarska „přistěhoval jeden milion nových maďarských občanů ze sousedních zemí“.
Od roku 2010, kdy se stal Viktor Orbán podruhé premiérem, nově nabylo maďarské občanství celkem 88 478 osob. Pokud bychom k tomuto číslu přičetli i hodnoty z doby prvního Orbánova kabinetu z let 1998–2002 (.pdf, str. 134), dostaneme celkem 119 445 lidí s novým maďarským občanstvím.
Pro úplnost také uvedeme, že mezi roky 2010 a 2022 ze zahraničí do Maďarska imigrovalo celkově 329 tisíc maďarských občanů (tedy lidí, kteří již byli občany Maďarska). Ze země pryč se jich naopak vystěhovalo 290 tisíc. V daném období tak rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých Maďarů odpovídal necelým 39 tisícům osob. Kdybychom brali v potaz i dobu první Orbánovy vlády, rozdíl by byl ještě nižší. Ze země totiž tehdy odešlo o 7 tisíc Maďarů více, než do země zamířilo (.pdf, str. 135).
Jak tedy ukazují čísla maďarského statistického úřadu, v době Orbánových kabinetů nedošlo k tak výraznému zvýšení počtu nových maďarských občanů, jak tvrdí facebookový příspěvek.
Zastropování cen energií od roku 2013… zemi něco stojí
Text příspěvku dále říká, že premiér Orbán „snížil náklady na elektřinu, vodu a plyn o 25 %“. Autor tím zjevně popisuje situaci domácností, protože hned poté dodává, že v případě podniků se jedná o snížení „o 11 %“.
Zajištění nízkých cen energií je dlouhodobou strategií Orbánovy vlády už od jejího nástupu v roce 2010. V letech 2012 a 2013 jeho kabinet rozhodl, že v případě domácností dojde ke snížení regulovaných cen elektřiny a plynu, které v roce 2013 ve výsledku klesly o 20 %. V posunování stropu vláda pokračovala i o rok později, kdy ceny snížila přibližně o dalších 6 % (.pdf, str. 9).
Tento systém se výrazně neměnil až do roku 2022. Tehdy maďarská vláda rozhodla, že se strop bude vztahovat jen na tu část spotřeby, která nepřekračuje národní průměr (.pdf, str. 6). Data evropského statistického úřadu ukazují, že ceny elektřiny i plynu se v průběhu roku 2022 v případě domácností mírně zvýšily. I přesto byly ale v prvním pololetí letošního roku pořád přibližně o 30 % nižší než před zavedením stropů.
Orbánova vláda pro domácnosti v roce 2013 podobně zastropovala i ceny vodného a stočného, které díky tomu klesly o 10 %. Od té doby se většina těchto tarifů nezměnila (.pdf, str. 117; .pdf, str. 29). Jak nicméně upozorňují některá maďarská média, vodárenské společnosti kvůli tomuto stropu nemají dostatečné prostředky na opravy a obnovu vodárenské sítě.
V případě podniků, které příspěvek také zmiňuje, Orbánův kabinet v roce 2013 podobná opatření jako u domácností nezavedl. Až před parlamentními volbami v roce 2021 vláda oznámila, že zastropování cen elektřiny a plynu budou moci využít i některé malé podniky. Ostatní firmy na něj nicméně tehdy nárok nezískaly. V červnu 2023 vláda zavedla cenové stropy na elektřinu pro zpracovatelský průmysl, ubytovací služby a oblast skladování a dopravy.
U části podniků tedy Orbánův kabinet ceny energií skutečně snížil. Zároveň je ale dobré dodat, že jen poslední zmíněné opatření vyjde letos podle maďarské vlády státní kasu na 40 miliard forintů (v přepočtu 2,5 miliardy Kč). Výdaje na zastropování cen energií pro domácnosti za rok 2021 kabinet dříve vyčíslil na 250–260 miliard forintů (16 miliard Kč). Pro rok 2022 se nám přesná čísla dohledat nepodařilo, sám Viktor Orbán nicméně loni uváděl, že se má jednat o více než 2 biliony forintů (tedy přes 127 miliard Kč).
Nová ústava a snížení počtu poslanců
V některých částech příspěvku autor uvádí informace, které skutečně odpovídají faktům. Správně tak například zmiňuje, že za vlády Viktora Orbána Maďarsko přijalo novou ústavu a snížilo počet poslanců.
Ještě do roku 2012 platila v Maďarsku ústava z roku 1949. Ta sice po roce 1989 prošla dílčími úpravami, stále se nicméně jednalo o dokument z doby komunistického režimu (.pdf, str. 2; .pdf, str. 3). Nahradit jej zcela novou verzí se rozhodla Orbánova strana Fidesz po volbách v roce 2010, kdy v maďarském parlamentu získala ústavní většinu. Právě díky jejím hlasům pak parlament na jaře 2011 novou ústavu schválil (.pdf, str. 2).
V souvislosti s tím byl tehdy změněn i volební zákon, na základě nějž se později přibližně o polovinu snížil počet poslanců. Od voleb v roce 2014 má tedy maďarský jednokomorový parlament jen 199 křesel místo dřívějších 386.
Nezaměstnanost skutečně klesla
Podle příspěvku se Orbánovi také podařilo snížit nezaměstnanost „na 3,8 %“ a vytvořit „800 tisíc pracovních míst“. Přestože na tyto ekonomické ukazatele mohou mít vliv i jiné faktory než jen činnost vlády, podle dostupných dat za Orbánova kabinetu k poklesu míry nezaměstnanosti a nárůstu pracovních míst opravdu došlo.
V roce 2010, tedy v době Orbánova nástupu do funkce, dosahovala míra nezaměstnanosti v Maďarsku 11 %. Později začala postupně klesat a v roce 2019 činila 3,3 %. Podle posledních dat za srpen 2023 hodnota dosahuje rovných 4 % (.pdf, str. 3).
Třetina nových pracovních míst připadá na lidi 60+
Se snižováním nezaměstnanosti souvisí i plán Orbánovy vlády z roku 2010 na vytvoření milionu nových pracovních míst. Ve zmíněném roce 2010 bylo v Maďarsku 3,874 milionu zaměstnaných lidí ve věkové kategorii od 15 do 74 let. V roce 2022 se jednalo už o 4,696 milionu lidí. Později tento počet ještě mírně narostl a dle nejnovějších dat za srpen 2023 dosahuje 4,709 milionu. Lze tedy říci, že nových pracovních příležitostí se od roku 2010 chopilo více než 820 tisíc lidí.
Zde je nicméně také vhodné dodat, že z celkového počtu zaměstnaných bylo podle zmíněných statistik dohromady 396 tisíc lidí ve věku 60–74 let. To je nárůst o zhruba 287 tisíc osob oproti roku 2010. V této souvislosti se tak v maďarských médiích objevuje i kritika, že k nárůstu počtu zaměstnaných přispělo například zrušení odchodu do předčasného důchodu. Připomeňme také, že od roku 2010 se standardní důchodový věk zvýšil ze 62 na 65 let (.pdf, str. 22).
Zároveň Maďarsko rozšířilo tzv. programy veřejných prací (.pdf). Do nich se musí zapojit každý práceschopný člověk, který nemá zaměstnání po dobu tří měsíců. Například v roce 2016 bylo takto zaměstnaných více než 200 tisíc lidí (.pdf, str. 2–3), především v oblastech stavebnictví, zemědělství nebo veřejné infrastruktury a údržby (.pdf, str. 1, 5–6).
Investice do sportu
Poslední dvě tvrzení v příspěvku se týkají oblasti sportu. Maďarsko podle autora textu „investuje 500 milionů eur do bazénů, hal a kluzišť“ a každý trenér, který vychová olympijského vítěze nebo světového mistra, „dostává 3 000 eur měsíčně po zbytek svého života“.
Viktor Orbán v prosinci 2021 uvedl, že jeho vláda od svého nástupu v roce 2010 poskytla na podporu sportu 2,1 bilionu forintů. Data maďarského statistického úřadu ukazují, že přímo na rozvoj a provoz „sportovních zařízení a tréninkových kempů“ směřovalo v letech 2010–2020 celkem 1,506 bilionu forintů (3,9 miliardy eur).
Od roku 2016 přitom zmíněné náklady každoročně přesahovaly hranici 225 miliard forintů (.pdf, str. 85), tedy přibližně 585 milionů eur. Poslední dostupné číslo pochází z roku 2020, kdy se jednalo o zhruba 609 milionů eur. Maďarsko tedy podle těchto dat skutečně investuje do sportovišť každoročně více než půl miliardy eur, jak upozorňuje autor příspěvku.
Za zmínku stojí, že na část těchto investic si Maďarsko v letech 2016 a 2020 vypůjčilo prostředky od Evropské investiční banky, která spadá pod EU, a také od Rozvojové banky Rady Evropy.
Trenérská renta jen za olympijské medaile
Přestože příspěvek nepopisuje odměny pro trenéry úplně přesně, má pravdu v tom, že někteří maďarští trenéři dostávají za úspěchy svých svěřenců doživotní rentu.
Podmínky a možnosti čerpání příspěvku stanovuje maďarský zákon o sportu z roku 2004 (v § 59–61). Podle něj je odměna určena primárně pro sportovce, kteří získali některou z medailí na olympijských nebo paralympijských hrách. Světová mistrovství, o kterých mluví příspěvek, ve výčtu zahrnuta nejsou.
V případě zlatých olympijských medailistů odpovídá měsíční výše příspěvku maďarské průměrné mzdě za předchozí rok. Letos tedy dosahuje 516 tisíc forintů, což je v přepočtu 1 342 eur (zhruba 33 tisíc korun). Při zisku stříbrné a bronzové medaile je příspěvek ještě o něco nižší.
Výše příspěvku pro trenéra je podle zákona stejná jako odměna pro jeho svěřence. Pokud tak závodník získá například zlatou olympijskou medaili, náleží jeho (jednomu) trenérovi za toto umístění právě 1 342 eur. V případě, že trenér dovedl k olympijským titulům více sportovců, se mu ovšem mohou částky sčítat.
Maďarský web 24.hu zveřejnil v této souvislosti v roce 2019 seznam (.pdf) všech lidí, kteří příspěvek dostávají, a to včetně výše odměn. Podle daného dokumentu odměna u většiny trenérů nepřesahuje 400 tisíc forintů (zhruba tisíc eur). Přibližně desítka trenérů si nicméně měsíčně přijde i na více než 3 000 eur (1,15 milionu forintů), o kterých mluví autor příspěvku. Rekordmankou je v tomto ohledu trenérka kajakářů Katalin Fábiánné Rozsnyói, která dostává měsíčně až 3,9 milionu forintů, tedy 248 tisíc korun.
Závěr
„Politik, který myslí na blaho národa,“ říká autor o Viktoru Orbánovi na konci svého textu. My ale místo podobných oslavných komentářů na závěr připojíme jen shrnutí faktů:
- Hlavní tvrzení příspěvku, tedy že je Maďarsko díky Viktoru Orbánovi „bez dluhů“, je v rozporu s daty samotného maďarského statistického úřadu. Podle nich dluh Maďarska převyšuje 3 biliony korun, což je 75 % maďarského HDP.
- Pravdivé také není vyjádření, že Maďarsko nedluží peníze „žádné finanční instituci ani cizí zemi“. Ve skutečnosti totiž část maďarských dluhopisů koupili zahraniční vlastníci, zároveň si Maďarsko nedávno půjčilo prostředky například od čínské státní banky.
- Na pravdě se nezakládá ani tvrzení, že za posledních osm let se o 46 % zvýšila porodnost. Ta totiž takový nárůst nezaznamenala, a ve srovnání s rokem 2014 byla loni dokonce nižší. Podle platných pravidel také rodičovská dovolená v Maďarsku netrvá 6 let, ale jen dva roky. Do Maďarska se ani nepřistěhoval „jeden milion“ nových maďarských občanů. Podle statistik nově získalo maďarské občanství jen zhruba 120 tisíc lidí.
- Poměrně zavádějící je vyjádření, že Orbán „dosáhl nejnižší inflace za 42 let“. Za Orbánovy vlády sice nejdříve k poklesu na nejnižší hodnotu skutečně došlo, od roku 2015 ale inflace roste a v září dosahovala 12,2 %. Přesahuje tak mj. hodnoty z let 2003–2009, kdy Orbán v čele země nestál.
Pro úplnost doplňme, že v některých částech příspěvku autor vychází z pravdivých informací. Nelze například popřít, že Maďarsko před termínem splatilo svůj dluh Mezinárodnímu měnovému fondu. Došlo i ke snížení počtu poslanců, snížení nezaměstnanosti a navýšení počtu pracovních míst.
Orbánova vláda také zastropovala ceny energií pro domácnosti a menší podniky, ačkoli to státní kasu vychází na nemalé peníze. Maďarsko za Orbánova kabinetu investuje i do sportovního zázemí, mj. s pomocí půjček od Evropské investiční banky. Doživotní renta, na kterou mají nárok trenéři olympijských medailistů, sice většinou nepřevyšuje 3 000 eur, někteří trenéři ale skutečně pobírají i vyšší odměnu.
Na závěr tedy shrňme, že některé části facebookového příspěvku lze označit za pravdivé. Zároveň v něm ale autor textu uvádí řadu nepravdivých tvrzení a připisuje Viktoru Orbánovi úspěchy, které ve skutečnosti neexistují.
