Marian Jurečka o příspěvku na bydlení

Marian_Jurecka

Author(s): Demagog.cz

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka byl hostem Interview Plus. V rámci naší analýzy celého rozhovoru jsme se mimo jiných zaměřili také na výroky týkající se příspěvku na bydlení. Právě ten je v poslední době v souvislosti s rostoucími cenami energií stále čsatěji tématem politických diskuzí.

Marian Jurečka: Je tady určitá studie, kterou dělal tým Daniela Prokopa a která mluví o tom, že by potenciálně v České republice mohlo být 220 až 280 000 domácností, které by v tom roce 2022 mohly být těmi, kteří by mohli využít příspěvek na bydlení a tu pomoc v rámci této energetické krize.”

PRAVDA

Jedná se o odhad Ministerstva práce a sociálních věcí, který však skutečně vychází ze studie Daniela Prokopa.

Ve studii (.pdf, str. 14–15) z prosince 2021, kterou zpracoval sociolog Daniel Prokop s dalšími autory PAQ Research, se hovoří o zvýšení počtu domácností, pro které jsou výdaje na bydlení velkou zátěží a které mají nárok na státní příspěvek na bydlení. V roce 2021 na něj mělo nárok 16 % domácnosti. Jejich počet by se podle studie mohl v roce 2022 v důsledku zdražení energií zvýšit na 21 %. Studie nicméně zmiňuje i to, že v současnosti podporu z různých důvodů využívá pouze čtvrtina domácností, které na ni mají nárok (podle Zprávy o vyloučení z bydlení 2021 je tento poměr pouze pětinový (.pdf, str. 30)).

Podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) pobíralo příspěvek na bydlení za prvních 11 měsíců roku 2021 v průměru 145 tisíc (.pdf, vždy str. 11) domácností. Při zachování čtvrtinové míry využívání příspěvku mezi domácnostmi, které na něj mají nárok, by při nárůstu z 16 na 21 % mohlo v roce 2022 příspěvek využít 191 tisíc domácností. Autoři studie ale předpokládají, že míra využívání příspěvku může vzhledem ke zvyšujícím se cenám bydlení vzrůst.

Studie tedy neobsahuje hodnoty uvedené Marianem Jurečkou. Autoři sice předvídají, že by se mohl změnit poměr využívání příspěvku, žádná konkrétní čísla ale neuvádí.

Že by počet domácností žádajících o příspěvek na bydlení mohl v roce 2022 dosahovat právě 220–280 tisíc, pak predikuje Jurečkovo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tento odhad MPSV podle vyjádření Mariana Jurečky vychází ze studie PAQ Research. Ministr práce a sociálních věcí tedy zřejmě mluví o odhadu MPSV založeném na studii PAQ Research, ale nesprávně tyto hodnoty připisuje přímo týmu Daniela Prokopa, který k nim ve studii nedospěl. Rozdíl mezi studií PAQ Research a odhadem MPSV je nicméně způsoben v lednu 2022 přijatou novelou zákona o státní sociální podpoře, která rozšířila okruh potenciálních žadatelů o příspěvek na bydlení mj. o domácnosti v podnájmu. Ministerstvo tak pochopitelně v rámci svého odhadu dospělo k vyšší hodnotě než PAQ Research.

Marian Jurečka tedy připisuje hodnotu 220–280 tisíc studii Daniela Prokopa, přičemž se jedná o odhad MPSV, který hodnotu ze studie vzhledem k nové právní úpravě navýšil. I tuto hodnotu tak lze, vzhledem k rozšíření okruhu možných žadatelů, s jistou mírou zjednodušení považovat za odhad vyplývající ze studie PAQ Research. Výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Doplňme, že na příspěvek na bydlení mají nárok domácnosti, u nichž výdaje na bydlení tvoří více než 30 % jejich příjmů (více než 35 % u pražských domácností). Domácnost musí žít v nájmu, v bytě v tzv. osobním či družstevním vlastnictví.Při nárůstu z 16 na 21 %, tedy na 234 tisíc domácností, a také při současném navýšení míry využívání příspěvku z nynější čtvrtiny odpovídá výsledný počet domácností, které by o příspěvek na bydlení mohly žádat, hodnotám uvedeným Marianem Jurečkou. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.


Marian Jurečka: “Na tento příspěvek (na bydlení, pozn. Demagog.cz) budou mít nárok (…) ty domácnosti, jejichž náklady na bydlení přesahují 30 % nebo na území hlavního města Prahy 35 % jejich rozhodného příjmu rodiny.“

PRAVDA

Dle vládní novely by nově měli mít nárok na příspěvek na bydlení např. i lidé v podnájmu, a to podle nynějšího principu, kdy náklady na bydlení musí přesahovat 30 % rozhodného příjmu rodiny (v Praze 35 %) a zároveň těchto 30 % či 35 % nepřesahuje normativní náklady na bydlení.

Předně uveďme, že zde Marian Jurečka zmiňuje dle svých slov „klíčovou podmínku“ pro získání příspěvku na bydlení, a to ve spojitosti s návrhem novely zákona o státní sociální podpoře, která podobu příspěvku na bydlení upravuje. Jedná se konkrétně o návrh, který předložila Sněmovně vláda Petra Fialy 5. ledna. Zmiňme, že v době námi ověřovaného rozhovoru byla tato novela schválena jen dolní komorou a Senát ji následně odsouhlasil 20. ledna. Po podpisu prezidenta by tak měla novelizace vstoupit v účinnost.

Novela je cílena především na osoby, které by se v roce 2022 v důsledku zvyšování cen energií mohly potýkat s tzv. energetickou chudobou (.pdf, str. 4, 11). Pomoci by těmto lidem mělo především navýšení tzv. normativních nákladů na bydlení, z nichž se výše příspěvku na bydlení vypočítává. Navýšení těchto nákladů, které se nicméně vztahuje jen k roku 2022 (.pdf, str. 2–3), tak v důsledku bude znamenat navýšení celé částky příspěvku. Upřesněme, že normativní náklady představují „průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti“ a zahrnují nájemné (u vlastníků či družstevníků tzv. srovnatelné náklady) a také ceny služeb a energií (.pdf, str. 5–6).

Zvýšením těchto normativních nákladů pak podle návrhu novely dosáhne na příspěvek i větší počet lidí (.pdf, str. 6). Novela zároveň rozšíří okruh lidí, kterým na příspěvek vzniká nárok. Kromě vlastníků a nájemců bytů se bude nově jednat také o lidi v podnájmu a o osoby, které byt využívají na základě tzv. služebnosti (věcného břemene) (.pdf, str. 1, 6).

Doplňme, že normativní náklady se podle novely zvýší o 1 120 až 2 147 Kč (.pdf, str. 2) v závislosti na počtu osob v domácnosti a také na tom, zda se jedná o nájemní a podnájemní bydlení, či ne. Dosud přitom normativní náklady zákon stanovoval v rozmezí od 5 do 20,5 tisíce Kč (.pdf, str. 3). Vláda je pak podle návrhu novely také oprávněna rozhodnout o dalším navýšení v průběhu roku, pokud by ceny elektřiny a plynu dále rostly (.pdf, str. 3, 6).

Uveďme, že novela nemění koeficienty a základní princip, podle nichž se stanovuje nárok na získání příspěvku na bydlení (.pdf, str. 1). Podle zákona již nyní, tedy před novelizací (.pdf, str. 5), vzniká nárok na příspěvek, pokud „náklady na bydlení přesahují 30 % (na území hlavního města Prahy 35 %) rozhodného (čistého) příjmu rodiny“ a zároveň „těchto 30 % (na území hlavního města Prahy 35 %) rozhodného (čistého) příjmu rodiny není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení“. Díky novele zákona nicméně bude mít nárok na příspěvek, který bude stanovován podle tohoto principu, více domácností. Výrok Mariana Jurečky tedy hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že 19. ledna Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo kalkulačku, prostřednictvím níž si lidé mohou orientačně vypočítat výši příspěvku na bydlení nebo zjistit, zda na něj mají nárok, či ne.


Marian Jurečka: “Je to podmíněno (příspěvek na bydlení, pozn. Demagog.cz) tím, že ten člověk, ať už je to vlastník té nemovitosti, nebo je tam v nájmu nebo v podnájmu, tak musí doložit ten vztah, že tam opravdu v té nemovitosti bydlí.“

PRAVDA

Při podání žádosti o příspěvek na bydlení v roce 2022 je nutné předložit například doklady o výši nákladů na bydlení, včetně vyúčtování za energie. Ve formuláři pak žadatel vyplňuje také místo skutečného pobytu, jehož pravost může ÚP ověřit kontrolou na této adrese.

Pro kontext uveďme, že tímto výrokem reagoval (audio, čas 8:02) Marian Jurečka na dotaz moderátora, zda není možné, aby člověk mohl získat příspěvek například i na investiční byt, ve kterém vůbec nebydlí. Ministr práce a sociálních věcí tuto teorii popřel s tím, že k získání příspěvku je zapotřebí několik formulářů a dokumentů, jejichž doložení by mělo prokázat, že osoba v bytě/domě skutečně žije. Zároveň tyto podmínky označil za „minimální“, aby jejich administrativa nebyla náročná.

Na příspěvek na bydlení má podle zákona o státní sociální podpoře nárok vlastník nebo nájemce bytu. Od ledna 2022 se díky novele (.pdf), kterou již schválil Senát a podepsal prezident, tento nárok rozšíří také na osoby, které byt využívají na základě věcného břemene (služebnosti) a na podnájemce (.pdf, str. 1).

Při podání žádosti o příspěvek na bydlení musí tyto osoby kromě povinného předložení nájemní smlouvy, výpisu z katastru nemovitostí, podnájemní smlouvy či smlouvy o zřízení služebnosti připojit také doklad o výši čtvrtletního příjmu všech výdělečných osob sdílejících domácnost a doklady o výši nákladů na bydlení, a to včetně vyúčtování za energie. 

Ve formuláři (.pdf, str. 1) pak má žadatel povinnost kromě trvalého pobytu vyplnit také pobyt skutečný, pokud se liší od trvalého. Pravdivost těchto údajů je stvrzena čestným prohlášením. Úřad práce má právo tyto skutečnosti ověřit pomocí šetření v posuzované domácnosti (str. 4). Dodejme, že tyto kontroly probíhají se souhlasem žadatele, v případě odepření vstupu ÚP příspěvek nepřizná či odejme. 

Na závěr shrňme, že na hodnocení výroku má vliv především existence povinnosti žadatele vyplnit do formuláře svou skutečnou adresu (jejíž pravost může ÚP zkontrolovat) a připojit doklady o platbách za energie. Také s přihlédnutím k tomu, že sám Marian Jurečka podmínky pro získání příspěvku označil za „minimální“, hodnotíme výrok jako pravdivý. Nicméně je potřeba dodat, že tyto podmínky nelze označit za neobejitelné.

Fact Checker Logo
Původně zveřejněno zde.
Privacy Preferences
When you visit our website, it may store information through your browser from specific services, usually in form of cookies. Here you can change your privacy preferences. Please note that blocking some types of cookies may impact your experience on our website and the services we offer.