Scroll Top

Opičí neštovice nijak nesouvisí se šimpanzím adenovirem ve vakcíně proti covidu

Opičí neštovice nijak nesouvisí se šimpanzím adenovirem ve vakcíně proti covidu - Featured image

Author(s): Petros KONSTANTINIDIS, Ladka MORTKOWITZ, AFP Řecko

Stovky českých uživatelů Facebooku sdílely koncem května 2022 příspěvek, podle kterého epidemie opičích neštovic souvisí s proticovidovou vakcínou vyráběnou společností AstraZeneca. Ta používá jako vektor modifikovaný šimpanzí adenovirus. Toto tvrzení se však nezakládá na pravdě. Podle odborníků něco takového není možné, neboť oba viry mají zcela odlišný původ a účinky. Šimpanzí adenovirus použitý ve vakcíně byl navíc upraven tak, aby nemohl člověka nakazit a dále se nereplikoval.

„OK, máme v Evropě ‘Opičí neštovice’: Tady si můžete přečíst složení očkovací látky AstraZeneca… mimo jiné šimpanzí adenovirus… asi zase náhoda,” stojí v tomto příspěvku, který doprovází fotografie příbalového letáku vakcíny Vaxzevria vyráběného společností AstraZeneca. Na něm jsou červeně zakroužkována slova „šimpanzí adenovirus”. Od 21. května, kdy byl příspěvek na Facebooku zveřejněn, jej sdílelo téměř 70 uživatelů.

Další stovky uživatelů sdílely podobné příspěvky také například zde či zde.

Snímek zavádějícího facebookového příspěvku pořízený 20. června 2022

Příspěvky spojující vakcínu od společnosti AstraZeneca s opičími neštovicemi sdíleli uživatelé hojně i v jiných jazycích, například v němčině, francouzštině, španělštině či slovenštině.

Tato tvrzení se začala na internetu šířit poté, co Světová zdravotnická organizace (WHO) v květnu 2022 informovala o výskytu opičích neštovic v neendemických zemích. Od začátku května, kdy Velká Británie jako první ohlásila potvrzený případ opičích neštovic, zaznamenala WHO více než 1 000 případů v téměř 20 zemích, které nejsou virem obvykle zasaženy, což vyvolalo obavy z nové globální zdravotní krize.

Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) bylo zatím v České republice zaznamenáno pouhých šest případů opičích neštovic.

Mezi příznaky opičích neštovic patří podle WHO horečka a kožní vyrážky, které obvykle po několika týdnech samy odezní. Virus se šíří blízkým kontaktem s nakaženou osobou, zvířetem nebo kontaminovaným materiálem. Podle WHO neexistuje na opičí neštovice žádný specifický lék, ale očkování proti planým neštovicím (variole) má při prevenci tohoto onemocnění asi 85% účinnost.

Existuje souvislost mezi opičími neštovicemi a šimpanzím adenovirem?

AFP se obrátila na Yannicka Simonina, virologa z francouzské univerzity v Montpellier, který se specializuje na nové typy virů. Ten nám 25. května k údajné souvislosti mezi šimpanzím adenovirem ve vakcíně Vaxzevria a opičími neštovicemi řekl, že něco takového „není možné”.

Simonin poukázal na obrovský rozdíl mezi sekvencemi genomů obou virů: „Rozdíl mezi oběma viry je přibližně stejný jako rozdíl mezi mravencem a nosorožcem.”

Šimpanzí adenovirus ve vakcíně Vaxzevria se nemůže replikovat

Jak se můžeme dočíst v příbalovém letáku vakcíny Vaxzevria (zde také na webových stránkách Evropské lékové agentury v angličtině), vakcína obsahuje „šimpanzí adenovirus kódující SARS-CoV-2 Spike glykoprotein ChAdOx1-S”.

Podle tohoto článku Oxfordské univerzity se jedná o „neškodný, oslabený” adenovirus, který obvykle způsobuje nachlazení u šimpanzů, ale byl geneticky upraven tak, aby se nemohl replikovat u lidí. Právě Oxfordská univerzita vyvinula vakcínu Vaxzevria ve spolupráci se společností AstraZeneca.

Vektor ChAdOx1 „byl geneticky upraven tak, aby se nemohl dále vyvíjet u lidí,” stojí v článku. „Díky tomu je také bezpečnější podávat jej dětem, starším lidem a všem, kteří již trpí nějakou přidruženou chorobou, například cukrovkou. Šimpanzí adenovirové vektory jsou velmi dobře prozkoumaným typem vakcíny, která již byla bezpečně podána tisícům subjektů.”

Modifikovaný adenovirus nese genetický kód pro spike proteiny viru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění Covid-19. Imunitní systém lidského těla se je pak naučí rozeznávat a připraví imunitní reakci v případě skutečné nákazy.

Jak vakcína Vaxzevria využívá adaptované viry k aktivaci imunitní reakce organismu proti viru SARS-CoV-2

Teresa Lambe, profesorka vakcinologie a imunologie na Oxfordské univerzitě a vedoucí členka oxfordského týmu, který vakcínu proti covidu vyvinul, sdělila 26. května agentuře AFP, že „šimpanzí adenovirus AZD1222 použitý ve vakcíně byl geneticky upraven tak, aby se nemohl vyvíjet u lidí”.

Některé články také nepravdivě uvádějí, že Vaxzevria obsahuje geneticky modifikované buňky z ledvin lidského embrya (HEK). Při výrobě vakcíny Vaxzevria byly skutečně použity tkáňové buňky z lidských plodů, ale samotná vakcína je neobsahuje. Tomuto tématu, které je mezi odpůrci očkování všeobecně oblíbené, jsme se věnovali již v listopadu 2020.

Protože adenovirus používaný ve vakcíně je upraven tak, aby se již nemohl sám množit, potřebují vědci způsob, jak jej vyrobit v laboratoři ve velkém množství potřebném k výrobě statisíců dávek vakcíny. Pro tento proces se používají buněčné kultury z lidských plodů, které slouží k množení účinné látky jako hostitel.

Jak je uvedeno v profilu vakcíny Vaxzevria (strany 2 a 35), který zveřejnila EMA, šimpanzí adenovirus byl „vyroben v geneticky modifikované lidské embryonální ledvině (HEK) za použití technologie rekombinantní DNA”.

Tzv. Vaccine Knowledge Project Oxfordské univerzity vysvětluje, že buňky HEK 293 „jsou založeny na buňkách odebraných z ledvin legálně potraceného plodu v roce 1973”.

I jiné vakcíny proti covidu, například ty vyráběné společnostmi Jonhson & Johnson nebo Sputnik V, používají k vyvolání imunitní odpovědi na virus SARS-CoV-2 adenoviry. V těchto případech však byly použity lidské adenoviry, nikoliv šimpanzí.

Různé skupiny virů a odlišná struktura

Stejně jako se šimpanzi coby lidoopi liší od ostatních druhů opic, liší se i opičí neštovice od adenovirů.

Evropské centrum pro kontrolu a prevenci chorob vysvětluje, že opičí neštovice jsou zoonotickým virem, který se přenáší ze zvířat na člověka. Patří do rodu Orthopoxvirus v čeledi Poxviridae, kam patří i virus pravých neštovic.

Adenoviry patří do genetické čeledi Adenoviridae.

„Není důvod tvrdit, že nárůst výskytu opičích neštovic souvisí s očkováním,” řekl 25. května agentuře AFP David Heymann, profesor epidemiologie infekčních onemocnění na London School of Hygiene and Tropical Medicine (LSHTM).

„Opičí neštovice jsou DNA virus, který pochází z čeledi orthopox,” řekl Heymann, který studoval výskyt lidských opičích neštovic ve střední a západní Africe. Jedná se o „velmi stabilní virus, který nemutuje – a pokud ano, tak jen velmi mírně,” dodává.

Na otázku, zda je pravděpodobné, že šimpanzí adenovirus použitý ve vakcíně Vaxzevria zmutuje na virus opičích neštovic, odpovídá Teresa Lambe stejně jednoznačně: „Jedná se o dva zcela odlišné typy virů, takže není možné, aby se adenovirus změnil na opičí neštovice.”

„Adenoviry mají jinou velikost a strukturu (než poxviry způsobující neštovice, pozn. red.) a působí na jiné buňky a hostitele,” dodává Yannick Simonin.

Zdravotníci kountrolují u cestujících přicházejících ze zahraničí příznaky ovčích neštovic na letišti v Chennai v Indii 3. června 2022

Opičí původ nebyl prokázán

Navzdory názvu nemoci není jasné, zda opičí neštovice skutečně pocházejí z opic. Název vznikl v roce 1958 poté, co byl virus poprvé objeven v koloniích opic chovaných pro výzkum. Mezi nimi se vyskytla dvě ohniska onemocnění podobného neštovicím, vysvětluje americké Centrum pro kontrolu a prevenci chorob (CDC).

Přirozený zdroj opičích neštovic však zůstává neznámý. „Předpokládá se, že opice, stejně jako lidé, mohou být hostiteli této nemoci (…) Některé důkazy naznačují, že přirozeným zdrojem viru mohli být původní afričtí hlodavci jako je krysa gambijská (Cricetomys gambianus) a veverky,” uvádí Evropské centrum pro prevenci a kontrolu chorob.

Dezinformace

Výskyt případů opičích neštovic po celém světě vyvolal na internetu záplavu dezinformací, které jsou z velké části založeny na konspiračních teoriích kolujících od počátku pandemie covid-19.

Francouzský národní lékařský výzkumný ústav INSERM na svých internetových stránkách rovněž odmítl „fámy a nepravdivé informace” o možné souvislosti mezi opičími neštovicemi a vakcínami proti covidu.

AFP již od vypuknutí covidové pandemie před více než dvěma lety vyvrátila celou řadu dezinformací a hoaxů. Seznam našich článků v češtině najdete zde, v angličtině pak zde.

Fact Checker Logo
Původně zveřejněno zde.
Privacy Preferences
When you visit our website, it may store information through your browser from specific services, usually in form of cookies. Here you can change your privacy preferences. Please note that blocking some types of cookies may impact your experience on our website and the services we offer.