O CEDMO
Středoevropská observatoř digitálních médií (Central European Digital Media Observatory, CEDMO) je nezávislé nestranické multidisciplinární centrum a jejím cílem je identifikovat, zkoumat a poukazovat na hlavní zdroje a příčiny nežádoucích informačních poruch ve střední Evropě (především v České republice, na Slovensku a v Polsku). Naše mezinárodní konsorcium bylo vytvořeno s cílem navrhnout soubor krátkodobých a dlouhodobých opatření a doporučení, která umožní občanské společnosti, veřejným institucím a soukromému sektoru reagovat na klesající důvěru v klíčové instituce a která zároveň pomohou společnosti, aby sílícímu působení nepravdivých a zkreslených informací dokázala odolávat.
O CEDMO
Středoevropská observatoř digitálních médií (Central European Digital Media Observatory, CEDMO) je nezávislé nestranické multidisciplinární centrum a jejím cílem je identifikovat, zkoumat a poukazovat na hlavní zdroje a příčiny nežádoucích informačních poruch ve střední Evropě (především v České republice, na Slovensku a v Polsku). Naše mezinárodní konsorcium bylo vytvořeno s cílem navrhnout soubor krátkodobých a dlouhodobých opatření a doporučení, která umožní občanské společnosti, veřejným institucím a soukromému sektoru reagovat na klesající důvěru v klíčové instituce a která zároveň pomohou společnosti, aby sílícímu působení nepravdivých a zkreslených informací dokázala odolávat.
Naši partneři
O CEDMO
Středoevropská observatoř digitálních médií (Central European Digital Media Observatory, CEDMO) je nezávislé nestranické multidisciplinární centrum a jejím cílem je identifikovat, zkoumat a poukazovat na hlavní zdroje a příčiny nežádoucích informačních poruch ve střední Evropě (především v České republice, na Slovensku a v Polsku). Naše mezinárodní konsorcium bylo vytvořeno s cílem navrhnout soubor krátkodobých a dlouhodobých opatření a doporučení, která umožní občanské společnosti, veřejným institucím a soukromému sektoru reagovat na klesající důvěru v klíčové instituce a která zároveň pomohou společnosti, aby sílícímu působení nepravdivých a zkreslených informací dokázala odolávat.
Naši partneři
Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová se v rozhovoru pro iDNES.cz vyjádřila k vládním návrhům ohledně pracovníků na dohodu, tzv. dohodářů. Poznamenala, že také ona k tomuto tématu připravila pozměňovací návrh. Mimoto zmínila i informace o daních a důchodech. Na tato témata jsme se zaměřili v této analýze.
Poslankyně a někdejší ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v rozhovoru pro iDNES.cz hovořila mj. o zastropování cen energií v roce 2022, kdy začala plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu. Na faktické výroky o cenách energií jsme se soustředili v následujících textech.
Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová se v rozhovoru pro iDNES.cz dotkla řady ekonomických témat. V následující analýze jsme se zaměřili na její faktické výroky o inflaci v době vlády Petra Fialy.
„Geolog, profesor Ian Plimer, ve dvou minutách odhaluje monumentální podvod, kterým je ‚globální oteplování způsobené člověkem‘,“ stojí v tomto příspěvku z 2. září 2023, který sdílelo přes 2 800 uživatelů Facebooku, přičemž video mělo 77 tisíc zhlédnutí. Dalších téměř 60 tisíc uživatelů jej zhlédlo zde.
„Zaznamenal někdo, co se děje na Havaji?“ táže se autor tohoto příspěvku z 15. srpna 2023, který na Facebooku sdílelo přes 1 600 uživatelů. „To nebyl přirozený požár, ale použitá ničivá technologie. Zdá se, že příčina havajské katastrofy byla úmyslná a vyrobena pomocí řízených energetických zbraní.“
„Podle studie provedené ve Velké Británii elektrická vozidla znečišťují životní prostředí mnohem více než jejich protějšky na benzin a naftu,“ tvrdí tento příspěvek na Facebooku z 16. března 2024, který sdílelo více než 2 200 uživatelů. Jako zdroj pro své tvrzení uvádí „studii nezávislé globální testovací a výzkumné skupiny Emissions Analytics z roku 2022“.
V pořadu Pro a proti na Českém rozhlasu se potkali poslanci Aleš Juchelka (ANO) a Michaela Šebelová (STAN), kteří diskutovali zejména o volbě Tomia Okamury (SPD) do čela Poslanecké sněmovny. Stihli se ale také okrajově věnovat možnému zákonu o všeobecném referendu. Na faktické výroky o tomto tématu se soustředí nová analýza.
Poslanci Aleš Juchelka (ANO) a Michaela Šebelová (STAN) v pořadu Pro a proti na Českém rozhlasu mluvili především o volbě Tomia Okamury (SPD) do čela Poslanecké sněmovny. Faktickými výroky o předsedovi dolní komory, o Okamurových výrocích a o jeho trestním stíhání se zabývá tato analýza.
Poslanci Aleš Juchelka (ANO) a Michaela Šebelová (STAN) v pořadu Pro a proti na Českém rozhlasu debatovali o volbě Tomia Okamury (SPD) do funkce předsedy Poslanecké sněmovny. Řeč přišla také na kauzy vládních politiků nebo na kritizovaný příspěvek dosluhujícího ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) o zneužívání sociálních dávek. Nepravdivé výroky z diskuze rozebírá následující analýza.
Slovenská novela, která do ústavy zavádí pohlaví muže a ženy, ztěžuje adopce nesezdaným lidem a nadřazuje slovenské právo mezinárodnímu, vzbudila po přijetí v parlamentu protichůdné reakce. Zatímco řada vládních poslanců slavila, někteří z opozice dávali najevo zklamání, že dva jejich kolegové zvedli ruku pro vládní návrh. Po hlasování v pátek 26. září 2025 se na sociálních sítích na Slovensku i v Česku šířila fotografie předsedy opozičního Progresivního Slovenska Michala Šimečky, na níž má výraz připomínající pláč. České příspěvky přitom snímek spojily s říjnovými parlamentními volbami. AFP zjistila, že jde o upravenou verzi starší fotografie slovenské tiskové agentury TASR.
V debatě kandidátů ve Středočeském kraji, kterou vysílala CNN Prima News, bylo tématem přijetí uprchlíků v souvislosti s tamním válečným konfliktem. Na výrok na toto téma se soustředí následující analýza.
Ve vysílání CNN Prima News se v debatě zaměřené mj. na migraci a uprchlíky z Ukrajiny střetli zástupci kandidujících subjektů ve Středočeském kraji. Tato analýza rozebírá zavádějící výroky řečníků.
Přesně po třech letech od bučského masakru uspořádalo Rusko na půdě OSN přednášku, na které se snažilo dokázat, že tento masakr zinscenovala Ukrajina. Na sociálních sítích se vzápětí rozšířila řada textů podporujících tento ruský narativ. Podle jednoho z nich za masakrem stojí příslušníci ukrajinského pluku Azov, což údajně dokazují videozáznamy. Ve skutečnosti však žádná videa, která by dokládala zapojení Ukrajiny do bučského masakru, zveřejněna nebyla. Satelitní snímky navíc prokazují, že se těla civilistů v ulicích Buče nacházela už před příchodem ukrajinské armády do města.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se v rozhovoru pro Deník rozpovídal mj. o bezpečnostní situaci. V tomto kontextu narazil na vládní novelu Lex Ukrajina VII a úpravu týkající se českého občanství pro ruské žadatele. Také zmínil, jak se Putin vyjadřuje o ruské komunitě žijící v zahraničí. Ověřené výroky na tato témata najdete v této analýze.
Na facebooku se šíří video obsahující tvrzení Francouze Adriena Bocqueta, podle kterého masakr v Buči nespáchalo Rusko, ale zinscenovala ho Ukrajina. Bocquet ve videu uvádí, že těla obětí do Buči přivezla ukrajinská armáda poté, co tuto obec opustily ruské okupační jednotky. Tyto informace však byly již v minulosti vyvráceny. Satelitní snímky místa totiž dokazují, že se těla v ulicích Buči nacházela už v době, kdy bylo území pod kontrolou ruské armády.
