O CEDMO
Středoevropská observatoř digitálních médií (Central European Digital Media Observatory, CEDMO) je nezávislé nestranické multidisciplinární centrum a jejím cílem je identifikovat, zkoumat a poukazovat na hlavní zdroje a příčiny nežádoucích informačních poruch ve střední Evropě (především v České republice, na Slovensku a v Polsku). Naše mezinárodní konsorcium bylo vytvořeno s cílem navrhnout soubor krátkodobých a dlouhodobých opatření a doporučení, která umožní občanské společnosti, veřejným institucím a soukromému sektoru reagovat na klesající důvěru v klíčové instituce a která zároveň pomohou společnosti, aby sílícímu působení nepravdivých a zkreslených informací dokázala odolávat.
O CEDMO
Středoevropská observatoř digitálních médií (Central European Digital Media Observatory, CEDMO) je nezávislé nestranické multidisciplinární centrum a jejím cílem je identifikovat, zkoumat a poukazovat na hlavní zdroje a příčiny nežádoucích informačních poruch ve střední Evropě (především v České republice, na Slovensku a v Polsku). Naše mezinárodní konsorcium bylo vytvořeno s cílem navrhnout soubor krátkodobých a dlouhodobých opatření a doporučení, která umožní občanské společnosti, veřejným institucím a soukromému sektoru reagovat na klesající důvěru v klíčové instituce a která zároveň pomohou společnosti, aby sílícímu působení nepravdivých a zkreslených informací dokázala odolávat.
Naši partneři
O CEDMO
Středoevropská observatoř digitálních médií (Central European Digital Media Observatory, CEDMO) je nezávislé nestranické multidisciplinární centrum a jejím cílem je identifikovat, zkoumat a poukazovat na hlavní zdroje a příčiny nežádoucích informačních poruch ve střední Evropě (především v České republice, na Slovensku a v Polsku). Naše mezinárodní konsorcium bylo vytvořeno s cílem navrhnout soubor krátkodobých a dlouhodobých opatření a doporučení, která umožní občanské společnosti, veřejným institucím a soukromému sektoru reagovat na klesající důvěru v klíčové instituce a která zároveň pomohou společnosti, aby sílícímu působení nepravdivých a zkreslených informací dokázala odolávat.
Naši partneři
Přes 13 000 uživatelů Facebooku sdílelo tento příspěvek z 16. listopadu 2023, který tvrdí, že „Ukrajinci dostanou de facto jednou tolik než čeští občané, a to ještě s tím rozdílem, že z těchto peněz nemusejí platit bydlení”.
Premiér Petr Fiala se v Partii Terezie Tománkové vyjadřoval zejména k bitcoinové kauze někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka a také k ekonomickém stavu v Česku. Na nepravdivé a zavádějící výroky o zvyšování daní a o nakládání s dary ze strany ministerstev jsme se zaměřili v následující analýze.
„Pro každého, kdo se potýká s rakovinou, tady je pár užitečných rad,“ uvádí tento příspěvek z 6. června 2025, který na Facebooku sdílelo přes 2 700 uživatelů. „Vyhněte se testu na nádor. Nádory slouží k ochraně těla tím, že zabraňují šíření rakovinných buněk. Vrtání k testování může situaci zhoršit tím, že umožníte buňkám migraci.“
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v rozhovoru v pořadu K věci na CNN Prima News mluvil mj. o nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny, v jejichž souvislosti zmínil výsledky své strany v průzkumech. Na faktické výroky na toto téma jsme se zaměřili v následující analýze.
Facebookový příspěvek tvrdí, že ukrajinští muži podle podrobných statistik Ministerstva vnitra páchají násilné trestné činy častěji než Češi. Policejní statistiky však ve skutečnosti ukazují, že v roce 2024 se násilné kriminality častěji dopouštěli čeští než ukrajinští muži, a to i v přepočtu na populaci.
Na facebooku se šíří video, které údajně zachycuje demonstraci italských matek proti vyslání vojáků na Ukrajinu. Ve skutečnosti jde však o feministický pochod, který se uskutečnil v Miláně 8. března 2025. Součástí pochodu byla i protiválečná rétorika, organizátoři nicméně neprotestovali proti možnému vyslání vojáků na Ukrajinu, ale vyjadřovali podporu Palestině.
Na sociálních sítích se šíří další typ podvodných reklam, které obětem internetových podvodů a falešných investic slibují podporu nebo přímo vrácení jejich ztracených peněz. Autoři reklam se snaží u lidí získat důvěru a zneužívají fotografie známých osobností, loga zavedených bank nebo používají falešné certifikáty. Cílem těchto reklam je vylákat z důvěřivých, už jednou podvedených lidí citlivé informace nebo i peníze.
