Petr Pavel před Listopadem a po něm

Munich Security Conference 2016

Author(s): Demagog.cz

Petr Pavel v rozhovoru s Veronikou Sedláčkovou odpovídal na dotazy týkající se části jeho kariéry za minulého režimu. V naší analýze se tak mj. můžete dočíst, co konkrétně Petr Pavel studoval v rámci často zmiňovaného zpravodajského kurzu před listopadem 1989.

Petr Pavel: „Já jsem tento úsek mé historie (před listopadem 1989, pozn. Demagog.cz) nijak nezakrýval, všechny dokumenty, které se k němu vztahují, jsem zveřejnil ještě dávno před oznámením kandidatury na svém webu.”

PRAVDA

Pavel na svém webu zveřejnil dokumenty o své činnosti za minulého režimu v roce 2020. Veřejně se vyjadřoval také ke svému členství v KSČ. Před oznámením kandidatury 6. září 2022 na svůj web zařadil i dokumenty, které Archiv bezpečnostních složek zpřístupnil až v pozdější době.Dokumenty zveřejněné v roce 2020

Kandidát na prezidenta Petr Pavel bývá kritizován (video) za své spojení s komunistickým režimem, protože byl jako voják členem KSČ a působil ve vojenské rozvědce. Hájí se však tím, že jeho role nebyla spojována s kontrarozvědkou, jež spadala pod Státní bezpečnost (StB), ale soustředila se na vnější vojenské ohrožení. Necelé dva roky před kandidaturou, kterou oznámil 6. září 2022, zveřejnil spisy, které měly dokázat, že se nepodílel na práci mířené proti odpůrcům režimu.

„V Archivu bezpečnostních složek (ABS – součást Ústavu pro studium totalitních režimů, pečuje o archiválie bezpečnostních složek z období komunistické moci) jsou uloženy 3 soubory dokumentů, které se týkají tehdejší vojenské služby Petra Pavla,” uvádí Pavlův web Spolu silnější ke zveřejnění dokumentace spojené s jeho vojenskou a komunistickou minulostí.

Informaci o zveřejnění dokumentů na konci roku 2020 přinesl např. Deník N. Web Petra Pavla publikované spisy řadí do tří kategorií: standardní osobní spis vojáka z povolání; osobní svazek vedený Zpravodajskou správou Generálního štábu a záznamní list k prověřované osobě pro styk se státním tajemstvím.

Součástí dokumentů jsou i záznamy o Pavlově členství v KSČ, o kterém veřejně mluvil například už v roce 2019. Ze zveřejněných spisů vyplývá, že Pavel o vstup do KSČ požádal v únoru roku 1983, plnohodnotným členem strany se stal roku 1985. Během jeho studia jej spolužáci zvolili předsedou základní organizace KSČ. Ze strany vystoupil v listopadu 1989.

Kritika ze strany Petra Blažka

Pavlovu minulost a to, jak o ní Petr Pavel sám informuje, kritizuje například historik a člen Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Petr Blažek. Ve zveřejněných spisech vidí souvislosti, které nutně nevyvrací Pavlovu možnou spolupráci na špionáži lidí.

V červnu Petr Blažek pro Seznam Zprávy uvedl, že by měl Pavel více objasnit „své pravé aktivity u vojenské tajné služby a přestat ‚relativizovat’ minulost”. Proti tomu se následně Petr Pavel ohradil slovy, že o něm Blažek šíří zkreslená fakta a že „ve vojenské tajné službě“ nikdy nebyl. S tímto tvrzením nicméně Petr Blažek následně nesouhlasil. Celou vojenskou rozvědku (přesněji Zpravodajskou správu Generálního štábu Československé lidové armády; .pdf, str. 9), jejímž členem Pavel podle dokumentů byl, totiž Blažek za vojenskou tajnou službu označuje. Ve svém facebookovém statusu v srpnu kandidátovi na prezidenta například vyčetl, že i vojenská rozvědka se podílela na boji proti oponentům režimu.

Blažek Pavla kritizuje i za jeho účast na rozvědném kurzu D-2 na Vojenské akademii v Brně, o čemž lze také nalézt záznamy mezi publikovanými dokumenty. Pavel o kurzu nicméně říká, že nebyl špionážní, ale byl zaměřený „téměř převážně“ na jazykovou přípravu (video, 5:49).

Později zveřejněné dokumenty

Právě v souvislosti s nejasnostmi, které se objevily kolem kurzu D-2, server Seznam Zprávy 1. září zveřejnil další dokumenty z Archivu bezpečnostních složek. Ty se konkrétně týkaly hodnocení, jak si Pavel ve zpravodajském kurzu vedl.

Petr Pavel tyto materiály do té doby na svém webu nepublikoval a na web je zařadil až v průběhu téhož dne. Sám Pavel tuto skutečnost vysvětloval tím, že v lednu 2020, kdy požádal Archiv bezpečnostních složek o přístup k dokumentům o své osobě, ještě tento materiál nebyl přístupný a o jeho existenci nevěděl. To pro Seznam Zprávy následně potvrdila i ředitelka Archivu Světlana Ptáčníková, podle které Petru Pavlovi nebyly dané dokumenty zpřístupněny proto, že v době jeho žádosti ještě neuplynula zákonem daná třicetiletá lhůta, po které mohou být dokumenty žadateli předloženy. K poskytnutí materiálů o zpravodajském kurzu, které pocházející z února 1990, tak mohlo dojít až v případě žádostí podaných po únoru 2020.

Závěr

Petr Pavel ve veřejném prostoru hovořil otevřeně o svém členství v KSČ a v prosinci 2020 zveřejnil řadu dokumentů, které s jeho působením za minulého režimu souvisejí. Dokumenty o kurzu D-2, o kterých Seznam Zprávy informovaly 1. září, následně ve stejný den na svůj web také zařadil. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.


 

Veronika Sedláčková, moderátorka: „Jestli se vám to třeba naopak nevyplatilo, že jste byl od roku 1985 v komunistické straně a poté i v té škole pro rozvědčíky?”

Petr Pavel: „Jsou v životě každého situace, které vnímáme s odstupem času jako chybu. Já jsem se k těmto chybám otevřeně přihlásil, řekl jsem, že s tím, jak vidím svět dnes, tak to považuji za chybu.”

ZAVÁDĚJÍCÍ

Petr Pavel v minulosti skutečně označil své členství v KSČ za chybu, odmítl nicméně negativně hodnotit své studium vojenského zpravodajství, které částečně probíhalo za minulého režimu. 

V části rozhovoru, ze které výrok Petra Pavla pochází (video, čas 4:40–7:02), moderátorka Veronika Sedláčková otevřela téma Pavlova studia vojenského zpravodajství na Vojenské akademii v Brně a na Zpravodajském institutu (.pdf, str. 16, 31). Toho se Pavel účastnil mezi lety 1988 a 1991, tedy částečně ještě za komunistického režimu. Sedláčková přitom zmiňovala dřívější kritiku ze strany historika Petra Blažka, podle kterého Pavel svou minulost v Komunistické straně Československa a především ve zpravodajském kurzu „relativizuje“.

Sedláčková dále poukazovala na to, že Pavel budoval kariéru v armádě, která byla „socialistická a komunistická”, a zůstal na Zpravodajském institutu. Její následující otázka na Petra Pavla konkrétně zněla: „Když říkáte, že třeba toho litujete, nebo, když čtu vaše webové stránky či poslouchám některé z rozhovorů, tak jestli se vám to třeba naopak nevyplatilo, že jste tam byl od roku 1985 v komunistické straně a poté i v té škole pro rozvědčíky.” Na to pak Pavel reaguje právě slovy, že dříve řekl, že to považuje za chybu.

Co se týče KSČ, Pavel skutečně označil své členství ve této straně za chybu, což uvádí také na svých webových stránkách. Stejně se vyjadřoval i pro média. Otázka moderátorky nicméně nesměřovala jen na jeho členství v KSČ, ale i na studium vojenského zpravodajství. To ale Pavel za chybu veřejně neoznačil. V červnu 2022 např. uvedl (audio, čas 12:12), že na tomto studiu nebylo nic, za co by „se dnes musel stydět“.

V rozhovoru pro DVTV z 8. září 2022 také na dotaz, zda komunistickou minulost včetně studia vojenského zpravodajství považuje za morální problém, odpověděl (video, čas 7:45): „Zpravodajský kurz v žádném případě.“ V následujících větách tehdy znovu zopakoval, že členství v KSČ považuje za chybu. Studium v rámci zpravodajského kurzu obhajoval tvrzením (video, čas 2:45), že se v předlistopadové době orientovalo primárně na výuku jazyků.

Petr Pavel má tedy pravdu v tom, že v minulosti označil za chybu své členství v KSČ. Jeho vyjádření však vytváří zavádějící dojem, že takto dříve klasifikoval i své studium v rámci zpravodajského kurzu.


 

Petr Pavel: „Od roku 1988 do roku 1989 jsem studoval francouzštinu v Brně na jazykovém institutu a teprve potom jsem studoval dva roky odborný zpravodajský kurz. A ten už byl (…) v novém režimu.“

ZAVÁDĚJÍCÍ

Petr Pavel se od září 1988 skutečně věnoval francouzštině, šlo ale o součást zpravodajského kurzu. Další zpravodajskou přípravu navíc začal už v září 1989, tedy za minulého režimu.

 

Předně uveďme, že zde Petr Pavel reaguje na otázku, která se týkala jeho studia ve zpravodajském kurzu v době minulého režimu. Na to, jak podle dostupných informací tento kurz probíhal, se zaměříme v následujících odstavcích.

Podle dokumentů z Archivu bezpečnostních složek, které Petr Pavel zveřejnil na svém webu, se během postgraduálního studia (PGS) věnoval studijnímu oboru velitelsko-štábnímu zpravodajskému (zkráceně se o něm hovoří jako o zpravodajském kurzu), jehož studenti spadali pod Zpravodajskou správu Generálního štábu armády (ZS/GŠ ČSLA) (video, 3:45). Tato správa byla pověřena organizací a zabezpečováním vojenského výzvědného zpravodajství (.pdf, str. 3), plnila tedy roli vojenské rozvědky v komunistickém Československu.

ZS/GŠ ČSLA spadala pod Ministerstvo národní obrany, zatímco vojenská kontrarozvědka (VKR) byla v gesci tehdejšího Ministerstva vnitra. Na rozdíl od ZS/GŠ (.pdf, str. 9) bylo úkolem VKR odhalovat aktivity nejen „vnějších“ nepřátel a západních zpravodajců, ale také případy velezrady, teroru, zběhnutí aj.

Studium výše zmiňovaného kurzu bylo rozděleno do tří ročníků (.pdf, str. 31), z nichž první probíhal na Vojenské akademii v Brně a další dva pak v ústředí Zpravodajského institutu v Praze. Tento institut spadal pod úsek agenturního průzkumu ZS/GŠ (.pdf, str. 182) a jeho úkolem byla „speciální příprava a školení příslušníků agenturního průzkumu“ (.pdf, str. 186).

Proces „základního výběru“ do zpravodajského kurzu ZS/GŠ byl s Petrem Pavlem zahájen v roce 1987. Do té doby působil jako výsadkář v Prostějově. V Pavlově posudku ke přijetí k postgraduálnímu studiu výběrová komise uvedla, že motivem Pavla k přechodu pod ZS/GŠ „není útěk z dosavadní funkce“, ale možnost uplatnit se v „pro něj zajímavější práci“. Pavel ve svém životopise ze stejného roku zmiňuje, že u výsadkářů není spokojen a dosavadní činnost považuje za přípravu na práci, kterou by jednou rád dělal. Popisuje v něm také, že po dokončení studia angličtiny a složení zkoušky 3. stupně chce zahájit studium dalšího jazyka.

Zkoušku pro anglické překladatele skutečně úspěšně vykonal v květnu 1988 a o pár měsíců později – na konci srpna téhož roku – poslal žádost o vyslání k tříletému postgraduálnímu studiu. Svůj nástup ke zpravodajskému kurzu nahlásil do centrální evidence na začátku září 1988.

První ročník studia ukončil v červnu 1989, kdy mu bylo vystaveno hodnocení za uplynulý rok. V rozhovoru pro DVTV uvedl, že první rok postgraduálního studia „byl zaměřen především na jazykovou přípravu“ (video, 2:30), na kterou dle svých slov docházel na Vojenskou akademii v Brně (video, 6:31), dnešní Univerzitu obrany, což potvrzuje (.pdf, str. 31) také jeden z výše uvedených veřejně dostupných zdrojů.

V červenci 1989 pak složil odbornou vojenskou jazykovou zkoušku z francouzštiny. Mezi dalšími předměty v prvním ročníku zpravodajského kurzu patřily kromě francouzštiny například i ruština, marxisticko-leninská filozofie (MLF) či velení vojskům.

Třetí semestr, který začal v září 1989 (video, 6:19), tedy ještě před změnou režimu, se podle Pavla věnoval nejen přípravě studentů na práci zpravodajců, ale i dalším možným zaměřením budoucích absolventů. Hodnocení za tento semestr mu bylo vystaveno v únoru 1990 a je v něm uvedeno, že Pavel stále spadal do francouzské jazykové skupiny. „Při praktických cvičeních potvrdil adaptabilnost, dokázal vhodným způsobem využívat legend při plnění cílů i při vytěžování informátorů a schopnost úsporně, ale reálně a logicky vybírat a získávat podstatné údaje. (…) Výsledky praktické přípravy potvrdily, že dokázal aplikovat teoretické zásady do agenturní praxe na velmi dobré úrovni,” stojí na první straně hodnocení. Postgraduální studium Pavel ukončil 26. července 1991.

Závěrem je vhodné uvést shrnutí informací o Pavlově studiu zpravodajského kurzu. Do prvního ročníku, který skutečně absolvoval na Vojenské akademii v Brně, nastoupil 1. září 1988 a podle dostupných dokumentů během něj opravdu studoval francouzštinu, ale i další předměty. První ročník dokončil v červnu 1989. Druhý ročník (tj. třetí semestr/pololetí), který absolvoval na Zpravodajském institutu, a za nějž dostal hodnocení v únoru 1990, nicméně začal již v září 1989, tedy ještě před 17. listopadem 1989 a následnou změnou režimu. Petr Pavel tak opomíjí fakt, že přinejmenším část z jím zmiňovaných posledních dvou let zpravodajského kurzu, probíhala ještě v době komunistického Československa. Z tohoto důvodu hodnotíme jeho výrok jako zavádějící.


 

Petr Pavel: „Já jsem studoval studium, které připravovalo obecně všechny specializace (v rámci zpravodajství, pozn. Demagog.cz), a po studiu jsem nastoupil na Generální štáb a krátce nato jsem vykonával funkci vojenského diplomata v oficiální vojenské funkci.”

PRAVDA

Podle vyjádření některých historiků či bývalých spolužáků P. Pavla ze zpravodajského kurzu byli studenti kurzu připravováni na více druhů zpravodajské činnosti. V roce 1991 Pavel skutečně nastoupil na post na Generálním štábu, v roce 1993 začal působit na velvyslanectví v Belgii.

 

Petr Pavel v rozhovoru odpovídá na otázku, ve které moderátorka zmiňovala, že Pavel během období komunistické totality absolvoval zpravodajský kurz, který studenty připravoval na pozici tzv. nelegála či někoho, kdo má „sbírat informace na nepřátele režimu“. Petr Pavel oponuje, že dané studium připravovalo absolventy na více specializací ve vojenském zpravodajství.

Tzv. nelegál, o němž byla v rozhovoru řeč, je pod falešnou identitou vysazen do jiného státu, aby zde pro rozvědku sbíral informace. Kromě toho existují i zpravodajci, kteří v dané zemi pobývají legálně, často jsou součástí diplomatického sboru.

Zpravodajský kurz

Podle dokumentů z Archivu bezpečnostních složek, které Petr Pavel zveřejnil na svém webu, nastoupil v roce 1988 na tříleté postgraduální studium (PGS), kde se věnoval studijnímu oboru velitelsko-štábnímu zpravodajskému. Zkráceně se o něm hovoří jako o zpravodajském kurzu.

Jeho studenti spadali (.pdf, str. 15–16, 31) pod Zpravodajskou správu Generálního štábu Československé lidové armády (ZS/GŠ ČSLA) (video, čas 3:45). Tato správa byla pověřena organizací a zabezpečováním vojenského výzvědného zpravodajství (.pdf, str. 3), plnila tedy roli vojenské rozvědky v komunistickém Československu. Na rozdíl od vojenské kontrarozvědky, která se zaměřovala i na odhalování nepřátel uvnitř státu, ZS/GŠ ČSLA patřila pod Ministerstvo národní obrany.

Studium výše zmiňovaného kurzu bylo rozděleno do tří ročníků (.pdf, str. 31). První probíhal na Vojenské akademii v Brně a podle dostupných dokumentů se skládal ze studia jazyků, marxisticko-leninské filozofie či předmětů zaměřujících se na cizí armády a velení vojskům. Další dva ročníky už probíhaly v ústředí Zpravodajského institutu v Praze (.pdf, str. 31). Tento institut spadal pod úsek agenturního průzkumu ZS/GŠ (.pdf, str. 182) a jeho úkolem byla „speciální příprava a školení příslušníků agenturního průzkumu“ (.pdf, str. 186).

Bývalí spolužáci o specializacích

Slova Petra Pavla o specializacích potvrzuje spolužák ze stejného zpravodajského kurzu Pavel Zůna. Řekl k tomu: „Pravdou je, že jsme věděli, do jakého kurzu nastupujeme a na co se připravujeme, ale nikdo z nás nevěděl, zda budeme zpravodajskou práci ‚v poli‘ vykonávat, nebo ne. Většina z nás by s největší pravděpodobností skončila někde u nějakého technického nebo analytického oddělení.“

Určité specializace v rámci zpravodajského kurzu částečně potvrdil i Pavel Beneš, další z Pavlových spolužáků. V rozhovoru pro server Echo24.cz uvedl, že příslušník ZS/GŠ, který verboval Beneše do kurzu, mu řekl, že v rámci studia probíhá „příprava na práci v zahraničí, podmíněná zvládnutím cizího jazyka“ a během studia „by následovala další specializace“.

Pavel Beneš je nicméně kritický vůči tomu, jak se Petr Pavel v médiích vyjadřuje o svém studiu ve zpravodajském kurzu. Dřívější slova Petra Pavla o tom, že se chtěl stát vojenským diplomatem, nikoli rozvědčíkem, zpochybňuje„Nikdo z nás neměl vzdělání na to dělat diplomaty, my jsme byli vojáci školení na to být pomocníky vojenských přidělenců, být jejich očima při výkonu výzvědných činností na území cizího nepřátelského státu v zájmu Varšavské smlouvy.“ Vojenským přidělencem se rozumí diplomatická pozice na některém ze zastupitelských úřadů.

Vyjádření historiků Blažka a Tomka

Historik z Ústavu pro studium totalitních režimů a Muzea paměti XX. století Petr Blažek, který se k minulosti generála Pavla staví kriticky, o Zpravodajskému institutu uvedl, že „byl založen na začátku sedmdesátých let pro přípravu vojenských rozvědčíků. A to jak tzv. nelegálů, tak pracovníků rezidentur ZS GŠ po celém světě“. Studenti jako Petr Pavel se podle (video, čas 9:00) něj „připravovali na dráhu zpravodajců (…), i vojenských přidělenců, ovšem kteří vykonávali zpravodajskou činnost“.

Prokop Tomek, rovněž historik z Ústavu pro studium totalitních režimů, pro Lidové noviny v říjnu řekl, že absolvent daného zpravodajského kurzu mohl být analytikem, vojenským přidělencem nebo „mohl být také vyslán jako důstojník ZS GŠ pod jménem jiné organizace do zahraničí“.

Porevoluční kariéra

Armáda České republiky na svých internetových stránkách uvádí, že po postgraduálním studiu, které dokončil v roce 1991, nastoupil Petr Pavel na Generální štáb. Zde vykonával funkci vedoucího staršího důstojníka „odboru řízení vojenských úřadů v zahraničí“.

Poté mezi lety 1993 a 1994 působil jako zástupce vojenského a leteckého přidělence při Velvyslanectví ČR v Belgii, což můžeme označit jako funkci vojenského diplomata, jak uvádí ve svém výroku Petr Pavel.

Závěrečné hodnocení

Závěrem shrňme, že podle vyjádření bývalých spolužáků Petra Pavla ze zpravodajského kurzu, který Pavel v letech 1988 až 1991 absolvoval, se studenti připravovali na více druhů kariérních pozic, nikoli jen na pozici tzv. nelegála, o níž v dotazu mluvila moderátorka Veronika Sedláčková. Totéž o kurzu uvádí i historikové Petr Blažek a Prokop Tomek. Po studiu nastoupil Petr Pavel v roce 1991 na místo na Generálním štábu a o dva roky později na pozici zástupce vojenského a leteckého přidělence na velvyslanectví v Belgii. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Petra Pavla jako pravdivý.

Pro úplnost však doplňme, že to, do jaké míry zpravodajský kurz připravoval studenty na posty, ve kterých pak měli „sbírat informace na nepřátele režimu“ (podobně jako vojenská kontrarozvědka či přímo StB), nelze z dostupných zdrojů jasně určit.

Fact Checker Logo
Původně zveřejněno zde.
Privacy Preferences
When you visit our website, it may store information through your browser from specific services, usually in form of cookies. Here you can change your privacy preferences. Please note that blocking some types of cookies may impact your experience on our website and the services we offer.