Na facebooku se šíří sponzorované příspěvky s odkazy, které napodobují vzhled některých zpravodajských webů. Titulky u přiložených fotek uvádějí, že influencer a moderátor Kamil Bartošek alias Kazma čelí žalobě ze strany České národní banky, jelikož veřejnosti prozradil informace o zázračných investičních příležitostech. Odkazy ovšem vedou na podvodné weby, které se z uživatelů snaží vylákat osobní údaje nebo rovnou peníze.
Český influencer, moderátor a producent Kamil Bartošek, známý pod přezdívkou Kazma Kazmitch, se zapsal do povědomí lidí především díky svému poměrně výstřednímu pořadu Onemanshow. Jeho popularitu, která ještě narostla po uvedení jeho filmu letos v srpnu, teď na facebooku zneužívají podvodníci, kteří se od uživatelů sociálních sítí snaží získat citlivé informace.
Jejich příspěvky se čtenáře obvykle snaží zaujmout nějakou „šokující“ zprávou, která na první pohled vypadá jako článek od zavedeného zpravodajského média. Po kliknutí na odkaz v příspěvku se čtenář nakonec dostane na cizí web, jehož jediným účelem je vylákat z člověka osobní údaje či peníze.
V případě Kazmy tyto sponzorované facebookové příspěvky používají titulky jako „Česká národní banka zažalovala Kazmu Kazmitche za to, že v živém vysílání pronesl výrok“ nebo například tvrdí, že informace, které Kazma uvedl v pořadu Show Jana Krause, „by mohly otřást základy české společnosti“ atp. Naznačují tak, že Kazma veřejnosti prozradil nějakou doposud utajovanou informaci, ze které je „Česko v šoku“, a nyní proto na svou prostořekost doplatil: koncem kariéry, zatčením, fyzickým napadením atd.
Zneužitá grafika známých médií
Kazma je v příspěvcích často zobrazen zbitý nebo v poutech, což má zřejmě odkazovat na jeho údajné problémy s Českou národní bankou. Použité fotografie jsou ovšem upravené v grafickém editoru nebo vytržené z kontextu.
Příspěvky napodobují vzhled zpravodajských webů, nejčastěji iDNES.cz. Používají například jejich loga a do značné míry podobnou grafiku. Některé příspěvky navíc v náhledu obsahují i adresu existujícího zpravodajského webu, což může ve čtenářích vyvolat dojem, že se skutečně jedná o důvěryhodný odkaz na článek zavedeného média. Podobně se totiž webové adresy na facebooku zobrazují i v případech, kdy někdo sdílí opravdový článek.
U podvodných příspěvků se ale uživatel po otevření odkazu nakonec ocitne na webu, jehož adresa neodpovídá tomu, co bylo uvedeno v náhledu. Místo adresy skutečného média, která by standardně začínala výrazem www.idnes.cz/…, se tak obvykle objeví zahraniční doména.
Lidé předávají osobní údaje podvodníkům
Weby, na které sponzorované příspěvky odkazují, se navzájem vzhledově dost liší. Některé kopírují design důvěryhodného média, jiné rovnou lákají uživatele ke snadnému zisku peněz při vložení osobních údajů.
Že se jedná o falešný web, lze rozeznat jednak při podrobném přečtení webové adresy, jednak podle použité grafiky. Ta se sice do určité míry podobá originálu, v řadě detailů se od něj ale liší. Rozdíly ve vzhledu falešných a opravdových stránek podrobněji popsal server iDNES.cz ve svém článku dne 23. října 2023. V něm například upozornil, že falešné stránky používají mj. odlišné písmo nebo jiný způsob prezentace nejnovějších článků.
Podvodné weby v různých podobách nabízejí „návod“, jak lehce přijít k penězům. V některých případech se autor prezentuje jako „obchodní kouč”, tedy „expert“ například v oblasti obchodování a nabízí finanční poradenství. Stránky nabízejí údajně „bezpečné a spolehlivé metody pro vydělávání peněz“ a návod na jejich používání exkluzivně nabízí ke stažení. Pro vytvoření pocitu naléhavosti stránky také často uživatele upozorňují, že zbývá už jen pár kopií příslušného návodu.
V jiných případech stránky předstírají, že se jedná o web známých existujících společností. Falešnou zprávou, například o novém objevu v oblasti energetiky, pak uživatele lákají k „bezplatné registraci“ a k investování do „budoucnosti s inovativní investiční platformou“.
Stránky často obsahují i diskuzi, ve které údajní předchozí zákazníci kladně hodnotí svoji zkušenost. Jedná se ovšem o bezejmenné, falešné účty, které jako profilové fotografie používají ilustrační snímky z fotobanky.
Zmíněné weby uživatele v první řadě žádají o vyplnění osobních údajů: jména, příjmení, e-mailové adresy a telefonního čísla. Vedle těchto osobních informací stránky po uživatelích ale nakonec mohou požadovat i vyplnění hesla nebo bankovních údajů. To potom může vést buď přímo k odcizení peněz z účtu, nebo ke zneužití totožnosti uživatele k dalšímu šíření falešných zpráv.
Jde tedy o tzv. phishing: podvodníci umístili na sociální sítě návnadu v podobě zdánlivé příležitosti ke zbohatnutí a dále se zaměřují na uživatele, kteří se chytnou a předají své osobní údaje. I když je na začátku na první pohled neškodná registrace, autoři podvodu ji využijí k tomu, aby z oběti vylákali další, citlivější osobní údaje.
Proč Kazma?
Kazma se ke zmiňovaným falešným zprávám nevyjádřil, nicméně ve veřejných zdrojích není žádná informace o tom že by Kazmu „zažalovala Česká národní banka”. Podvodníci využívají jeho osobnost zřejmě kvůli tomu, že je mezi českou veřejností všeobecně známý. Při prezentaci svého posledního filmu také například lákal diváky na výhru 22 milionů korun za vyluštění speciálního kódu a používal reklamy, ve kterých se takříkajíc topí v penězích, přesněji v dolarových bankovkách. Autoři facebookových příspěvků tak při „lákání čtenářů na háček“ mohli využít i toho, že si Kazmu řada lidí spojuje s penězi či bohatstvím.
Zároveň má Kazma také pověst rebela, který se nebojí postavit proti autoritám. To přitom poměrně dobře zapadá do falešného příběhu o tom, že právě „rebel“ Kazma veřejnosti prozradil onu šokující informaci, která každému umožní zázračně zbohatnout – a kterou autority dosud před veřejností tajily.
Kazma není první celebritou, která byla zneužita při šíření odkazů na podvodné weby napodobující známá média a k získání osobních dat uživatelů facebooku. Terčem podobných příspěvků je i předseda představenstva společnosti ČEZ, Daniel Beneš, nebo moderátor České televize Jakub Železný.
Závěrečné hodnocení
Facebookové příspěvky využívají vzhled známých zpravodajských webů k vylákání osobních údajů a peněz z uživatelů internetu. Prostřednictvím smyšlené senzacechtivé zprávy o Kazmovi se snaží nalákat na podvodné weby co nejvíce lidí.
