Během italských voleb, ve kterých koncem minulého týdne zvítězily krajně pravicové strany, se na sociáních sítích začalo šířit staré video zachycující demonstraci, při níž neofašistická skupina sundala z budovy vlajku Evropské unie a nahradila ji vlajkou Itálie. Taková akce sice skutečně proběhla, ale již v roce 2013, takže video je záměrně vytrženo z kontextu.
„V Římě je vlajka EU stažena a nahrazena vlajkou italskou,” hlásá například tento facebookový příspěvek z 24. září 2022, který obsahuje zhruba třičtvrtěminutové video se skupinou demonstrantů mávajících italskými vlajkami před budovou v Římě. Jeden z nich vyleze na balkón budovy a strhne vlajku EU, kterou hodí na zem, zatímco dav skanduje „Italia, nazione, revoluzione” (Itálie, národ, revoluce).
Snímek zavádějícího facebookového příspěvku pořízený 29. září 2022Toto video bylo sdíleno i v dalších jazycích (například v řečtině, francouzštině či srbštině) jen hodiny před tím, než koalice vedená krajně pravicovou stranou Frattelli d’Italia v čele s Giorgií Meloni zvítězila v italských parlamentních volbách.
Některé z těchto příspěvků zmiňují prezidentku Evropské komise Ursulu von der Leyen, která 22. září prohlásila, že EU má „nástroje na to, jak s Itálii jednat v případě, že by se vydala složitým směrem” – tj. kdyby krajní pravice vyhrála volby.
Tato prohlášení vyvolala italské krajní pravice silné reakce: 23. září uspořádala strana Liga před sídlem Evropské komise v Římě protestní akci. Zúčastnil se jí i vůdce Ligy Matteo Salvini. Podle videoreportéra agentury AFP, který akci natáčel, byl protest velmi klidný. Žádnou staženou vlajku EU prý nezaznamenal.
Video sdílené na sociálních sítích je staré a tudíž je vytržené z aktuálního kontextu. Zachycuje sice protestní akci, která se odehrála před sídlem Evropské komise v Římě, ale bylo natočeno již v roce 2013 a s nedávnými italskými parlamentními volbami z 25. září 2022 nemá nic společného.
Video z prosince 2013
Pomocí zpětného vyhledávání videí se nám na Youtube podařilo najít dvě podobná videa zde a zde. Záběry sdílené na Facebooku jsou na těchto youtubových videích vidět v časech 2:23 a 2:30.
Obě videa byla zveřejněna v roce 2013, a to 15. a 19. prosince. To z 19. prosince zveřejnila neofašistická skupina „CasaPound” působící v Itálii od roku 2003, která podle vlastních slov akci zorganizovala 14. prosince 2013 pro „národní a měnovou suverenitu”. Video zveřejněné 15. prosince bylo použito v článku francouzského zpravodajství Franceinfo pojednávajícího o této krajně pravicové skupině.
O demonstraci na videu informovala 14. prosince 2013 také agentura Reuters, která akci taktéž připisuje organizaci „CasaPound”.
Jedná se tedy skutečně o akci, která se odehrála před zastoupením Evropské komise v Římě, ovšem již v roce 2013 a nikoliv po nějakém prohlášení Ursuly von der Leyen, jež v té době ještě nestála v čele Evropské komise.
Neofašistická skupina „CasaPound” je v Itálii známá obsazováním budov v Římě a svými „akcemi” na pomoc chudým rodinám, ale také protiimigračními a antiglobalizačními postoji.
Tato skupina bývá přirovnávána k řeckému hnutí Zlatý úsvit, které používá podobné metody.
Vyhledávání pomocí klíčových slov v italštině však nepřineslo žádné výsledky o jakékoliv akci zorganizované v poslední době hnutím „CasaPound” v Římě. Poslední zmínka o demonstraci tohoto uskupení pochází z května 2022, kdy mu byl odepřen přístup na římské náměstí Piazza di Santa Maria Maggiore.
Ekonomické reformy Maria Draghiho
Evropská komise v pondělí uvedla, že doufá udržovat s příští italskou vládou konstruktivní vztahy. Komise jako výkonný orgán EU zásadně spolupracuje „s vládami, které vzejdou z voleb”, uvedl mluvčí EU Eric Mamer na tiskovém brífinku. „V tomto případě tomu není jinak. Samozřejmě doufáme, že s novými italskými orgány budeme konstruktivně spolupracovat,” dodal.
Nový italský kabinet nahradí vládu národní jednoty, v jejímž čele stojí od ledna 2021 Mario Draghi, bývalý šéf Evropské centrální banky (ECB).
Mario Draghi vyjednal s Bruselem poskytnutí finanční pomoci Itálii ve výši téměř 200 miliard eur výměnou za hluboké hospodářské a institucionální reformy. Někteří Italové tuto dohodu považovali za další „bruselský diktát”.
Draghi v srpnu prohlásil, že nová vláda bude muset respektovat reformní sliby dané Bruselu a zůstat „v centru EU a mezinárodních spojenectví”.
Postfašistická strana Bratři Itálie v čele s Meloni ve volbách konaných 25. září přesvědčivě zvítězila. Budoucí šéfka kabinetu, která nemá s vládnutím žádné zkušenosti, však bude muset sestavit napříč stranami vládu schopnou vypořádat se s nebývale vysokou inflací a cenami energií. Navíc bude muset udržovat vztahy s nedůvěřivou EU.
K tomu, aby pětačtyřicetiletá Meloni stanula jako první žena v čele italské vlády, potřebuje krajně pravicové spojence – Ligu Mattea Salviniho a Forzu Italia bývalého premiéra Silvia Berlusconiho. Jen s jejich pomocí totiž získá parlamentní většinu.
Evropská komise 27. září schválila druhou splátku postpandemických fondů na obnovu Itálie ve výši 21 miliard eur. Meloni však prohlásila, že chce o dohodě s Bruselem znovu jednat, což by mohlo ohrozit zbytek fondu v celkové hodnotě téměř 200 miliard eur. Přes euroskeptickou minulost Meloni je však podle analytiků ještě příliš brzy na to říci, jaký bude mít s EU vztah.
