Řada odborníků i vědeckých studií se shoduje na tom, že vozidla se spalovacími motory škodí životnímu prostředí víc než elektromobily. Přesto se mezi českými uživateli sociálních sítí začala v lednu 2024 znovu šířit verze staršího příspěvku, který přehání dopad těžby kovů pro baterie do vozů Tesla. Podle odborníků, které AFP kontaktovala, příspěvek zveličuje ekologický dopad těžby těchto kovů, který je sice závažný, ale nemění nic na tom, že elektromobily škodí méně než vozidla se spalovacími motory.
Více než 11 000 uživatelů Facebooku sdílelo tento příspěvek z 25. ledna 2024 obsahující fotografii s tvrzením, že „toto je baterie Tesla“, k jejíž výrobě je potřeba „12 tun kamene pro lithium, 5 tun minerálů kobaltu, 3 tuny nerostu na nikl a 12 tun měděné rudy“. „Konečně získáte auto s ‚nulovými emisemi‘“, stojí v příspěvku, jenž dovává, že elektromobily jsou „největší podvod vydělávání peněz v historii“.
Podobné příspěvky se v češtině šířily již v loňském roce, například zde nebo zde. V roce 2022 kolovaly také v angličtině, finštině nebo francouzštině.
Tvrzení je však zavádějící. Odborníci pro agenturu AFP uvedli, že příspěvky dopad těžby kovů pro baterie elektromobilů na životní prostředí přehánějí a že jde o menší zlo, než jaké představují automobily se spalovacími motory .
‚Nesprávná čísla‘
Pro ilustraci údajného negativního dopadu elektromobilů na životní prostředí zmiňuje příspěvek konkrétní množství rudy, které se při těžbě kovů používaných v bateriích elektromobilů údajně vytěží.
Podle berlínského analytika Georga Biekera z Mezinárodní rady pro čistou dopravu (International Council on Clean Transportation) jsou však přinejmenším některá z těchto čísel nesprávná.
„Údaj pro lithium je jednoznačně chybný, a to v řádu desetinásobku,“ řekl Bieker agentuře AFP v e-mailu z 21. února 2024. „Čísla pro ostatní prvky jsou dvakrát vyšší, než vycházejí mně“, i když „vzhledem ke všem faktorům, které v tom hrají roli, bych je nutně neoznačil za nesprávná“.
Obecně je obtížné s přesností určit, kolik zeminy se při těžbě přemístí, řekl AFP v roce 2022 Peter Newman, profesor udržitelného rozvoje na australské Curtin University.
„Na výsledek mají vliv faktory, jako je geografie, typ/koncentrace surovin a míra využití,“ uvedl.
Plán společnosti Tesla přejít na bezkobaltové baterie
Jak vysvětluje tato zpráva Mezinárodní energetické agentury (IEA), existují tři hlavní typy baterií pro elektromobily. Prvním z nich je nikl-mangan-kobaltová baterie (NMC), která měla v roce 2022 až 60% podíl trhu, dále lithium-železo-fosfátová baterie (LFP) s 30% podílem trhu a baterie s nikl-kobalt-hliníková baterie (NCA) s tržním podílem přibližně 8%.
Baterie LFP jsou podle IEA méně škodlivé pro životní prostředí.
Příspěvek naznačuje, že všechny baterie používané ve vozech Tesla obsahují kobalt a nikl. Společnost Tesla však již baterie LFP používá pro více než polovinu svých vozů.
„Není jasné, jakého modelu Tesly se příspěvek týká,“ řekl Bieker. Například většina vozidel Tesla Model 3 „se už vyrábí s bateriemi LFP“, což znamená, že „neobsahují žádný nikl ani kobalt“, dodal.
Agentura AFP požádala společnost Tesla o nejnovější informace o bateriích v jejích elektromobilech, ale do chvíle, kdy byl tento článek zveřejněn, jsme neobdrželi žádnou odpověď.
Přes ekologický dopad jsou elektromobily šetrnější k životnímu prostředí
Těžba kovů používaných při výrobě baterií pro elektromobily má významný dopad na životní prostředí.
Kovy, jako je lithium, kobalt a nikl, mohou kontaminovat vodu a zemědělskou půdu. Podle environmentálního webu Earth.org mohou mít výpary uvolňované při těžbě za následek únik toxických látek, které zabíjejí ryby a další volně žijící živočichy.
Těžba je navíc velmi náročná na spotřebu vody: na výrobu jedné tuny lithia (která vystačí na cca 100 autobaterií) je zapotřebí asi 2 milliony tun vody.
Většina světové produkce kobaltu se těží v Demokratické republice Kongo (archiv) za nebezpečných podmínek, často s využitím dětské práce.
I přesto se však odborníci shodují, že elektromobily jsouk životnímu prostředí stále mnohem šetrnější než vozidla se spalovacími motory.
Podle této studie z roku 2021 (archiv), kterou vypracovala evropská skupina na podporu čisté dopravy Transport and Environment, spotřebovávají elektromobily mnohem méně surovin než automobily se spalovacími motory. Kromě toho se obrovská část materiálů používaných v bateriích pro elektromobily recykluje.
Marko Paakkinen, vedoucí výzkumného týmu ve finském Technickém výzkumném centru VTT, řekl agentuře AFP v roce 2022, že výroba baterií pro elektromobily má sice dopad na životní prostředí, ale stejně tak má dopad i výroba ropy pro vozy se spalovací motory. Vrty, havárie a úniky ropy také způsobují škody na životním prostředí, uvedl.
Tisíce kilogramů ropy spotřebované vozy se spalovacími motory „nejsou recyklovatelné, narozdíl od kovů pro baterie a většiny ostatních součástí automobilů“, dodal.
Je pravda, že elektromobily „vykazují horší výsledky ve spotřebě minerálů a kovů“, ale spalovací motory vedou ve „spotřebě energie, globálním oteplování a nebezpečí pro ozon“, uvedl Evropský úřad pro životní prostředí ve zprávě pro rok 2023 (archiv).
„Při zvážení všech dopadů na životní prostředí jsou elektromobily v porovnání s ostatními typy osobních automobilů nejekologičtější,“ uvádí zpráva a dodává, že „do roku 2050 se předpokládá, že pohon na baterie bude mít téměř ve všech oblastech výrazně nižší dopad na životní prostředí než spalovací motory“.
Jedna z nejkomplexnějších studií o ekologických dopadech různých typů vozidel, kterou si Evropská unie nechala vypracovat v červenci 2020, rovněž zjistila, že elektromobily „mají v porovnání s ostatními typy vozidel výrazně nižší dopad na životní prostředí“.
Studie analyzovala řadu těchto dopadů ve všech fázích životního cyklu různých vozidel, včetně výroby vozidel a baterií, výroby paliva a elektřiny, nebo vyřazení vozidla z provozu.
Výzkum, na který se odvolává Mezinárodní rada pro ekologickou dopravu (ICCT), rovněž ukazuje, že elektromobily produkují během svého životního cyklu méně emisí ohřívajících planetu, než benzinové automobily. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) sdružující 195 členských zemí a tisíce nezávislých vědeckých odborníků, ve své souhrnné zprávě z roku 2023 dospěl k závěru, že globální oteplování jednoznačně způsobila lidská činnost, především prostřednictvím emisí skleníkových plynů.
Agentura AFP v minulosti vyvrátila mnoho nepravdivých tvrzení souvisejících se změnou klimatu. Úplný seznam našich článků na toto téma v češtině naleznete zde, v angličtině zde.
