Scroll Top

Toto video neukazuje scény z probíhající války na Ukrajině, je z roku 2015

Toto video neukazuje scény z probíhající války na Ukrajině, je z roku 2015 - Featured image

Author(s): Rossen BOSSEV, AFP Bulharsko, AFP Česká republika

Zatímco Ukrajina již šest týdnů čelí ruské invazi, stovky uživatelů sociálních sítí sdílely v uplynulém týdnu video, na kterém civilisté napadají muže podobajícího se válečnému zajatci. Text příspěvku tvrdí, že se jedná o velitele pluku Azov, kterého zajali ruští vojáci a jehož se nepřátelský dav snažil zlynčovat. Sdílení tohoto videa v aktuálním kontextu války na Ukrajině je však zavádějící. Bylo totiž natočeno již v roce 2015 v Doněcku a zachycuje ukrajinské vojáky zajaté proruskými separatisty. Muž na videu je podplukovník ukrajinské armády Oleg Kuzminyk, o němž není známo, že by někdy velil pluku Azov.

„Ukrajinský velitel Azov, který zabil mnoho Rusů, byl zajat ruskými jednotkami a téměř zlynčován běsnícím davem,” stojí v tomto příspěvku, který sdílelo téměř 450 uživatelů. V přiloženém videu je vidět, jak několik mužů, z nichž někteří jsou viditelně zranění, klečí před davem lidí a poté jsou naloženi do nákladního auta. Lidé v davu na ně křičí a někteří se pokoušejí zajatce udeřit. Na záběrech je také vidět, jak je muž nucen mluvit na kameru a poté je posazen do SUV s policejním majáčkem.

Snímek zavádějícího facebookového příspěvku pořízený 4. dubna 2022

Toto video se na sociálních sítích začalo šířit 26. března 2022, tedy měsíc po ruské invazi na Ukrajinu. Bylo hojně sdíleno i v jiných jazycích, například v bulharštině, kde se navíc tvrdí, že údajný velitel Azova a jeho vojáci byli zajati v Mariupolu. Tento přístav je od začátku března obléhán ruskou armádou a v důsledku brutálního bombardování v něm zřejmě zemřely tisíce civilistů.

Doněck, 22. ledna 2015

Agentuře AFP se podařilo zjistit, že video bylo natočeno v lednu 2015 ve městě Doněck. Pomocí zpětného vyhledávání obrázků jsme nalezli různá videa, buď stejná jako to sdílené na Facebooku nebo natočená z jiného úhlu.

Například na tomto videu z 22. ledna 2015 obsahujícím scény násilí je v čase zhruba 00:40 vidět, jak jednoho ze zadržených mužů vedou do zeleného SUV s modrým policejním majáčkem, zatímco jej po zádech bije starší muž v černomodré bundě:

 

Srovnání snímků z videa sdíleného na Facebooku (vlevo) a videa na YouTube (vpravo). Shodné prvky jsou označeny červeně

Na tomto videu publikovaném v lednu 2019 je v čase 00:14 vidět stejný zajatý voják stojící před mikrofonem nesoucím logo ruské státní stanice Pěrvij kanál:

 

Srovnání snímků z videa na Facebooku (vlevo) a videa na YouTube (vpravo). Vojákova tvář byla dle pravidel Ženevské úmluvy o ochraně válečných zajatců rozostřena agenturou AFP. Shodné prvky jsou označeny červeně

 

Z ruskojazyčných popisků obou videí na YouTube vyplývá, že zachycují událost, která se odehrála 22. ledna 2015 v Doněcku a že ukazují muže jménem „Oleg Kuzminyk, který byl zajat 20. ledna”. Podle popisku byl přivezen „zpět na místo, kde zahynulo 13 lidí”.

Co se ten den stalo

Podrobnější informace o tom, co video sdílené na Facebooku skutečně zachycuje, se nám podařilo najít v reportáži AFP s titulkem „Rebelové provedli ukrajinské zajatce ostřelovaným městem”, kterou naše agentura zveřejnila 22. ledna 2015.

Podle reportáže se jednalo o pokus o lynčování zajatých ukrajinských vojáků dva dny poté, co raketová střela zasáhla městský autobus a zabila 13 civilistů. Vůdce samozvané Doněcké lidové republiky poté vyzval místní obyvatele, aby přišli na místo neštěstí a „osobně se podívali ukrajinským vojákům do očí”.

„Povstalci ve čtvrtek provedli zajaté ukrajinské vojáky městem Doněck a přinutili je pokleknout před rozzuřenými místními obyvateli, kteří na ně plivali a házeli po nich sněhové koule a skleněné střepy,” stojí v reportáži. Text dále zmiňuje scény, které jsou vidět i na videu, například to jak byli vojáci „nuceni klečet před rozzuřenými místními obyvateli” nebo to, jak byl jeden ukrajinský důstojník s rukama spoutanýma za zády nucen čelit houfu médií. „Na videozáznamu, který šíří povstalecké kanály, se zachmuřeně tvářící muž dívá do kamer, zatímco mu do obličeje strkají mikrofony ruských státních kanálů a okolní dav mu nadává,” stojí v reportáži AFP.

Vojáka, kterého ukrajinská média identifikovala jako podplukovníka ukrajinské armády Olega Kuzminyka, dav kopal a bušil do zad dokud nebyl „odveden a naložen do terénního vozu s ruskou poznávací značkou”.

Zde je videoreportáž agentury AFP z onoho dne:

O útoku na doněcký trolejbus psala také agentura Reuters a deník The Guardian. Podle obou reportáží nebylo jasné, zda měla raketový útok na autobus na svědomí ukrajinská armáda či proruští povstalci.

Kdo je muž na videu?

Ze zmíněné reportáže AFP vyplývá, že ukrajinská média muže na videu identifikovala jako podplukovníka Olega Kuzminyka, jenž „byl v úterý dopaden ve chvíli, kdy se snažil pomoci svým mužům, kteří uvízli na nyní již opuštěném hlavním terminálu letiště”.

Zajatý muž, který se na videu sdíleném na Facebooku objeví v čase 00:46, je skutečně Kuzminyk, jehož zavádějící facebookový příspěvek nesprávně nazývá „velitelem Azova”.

Na tomto videu na YouTube kanálu dnes již neexistujícího anglickojazyčného vysílání Ukraine Today je Kuzminyk nazýván „kyborgem”. Takto byli nazýváni ukrajinští vojáci bránící doněcké letiště během války na Donbase, kterým se pro jejich houževnatost a schopnost neustále odrážet útoky separatistů přezdívalo kyborgové.

V tomto článku ukrajinské redakce Rádia Svobodná Evropa z května 2015 je popsán jako „velitel 90. pluku 81. brigády, který se podílel na obraně doněckého letiště a byl zajat separatisty 20. ledna tohoto roku”. Článek se nikde nezmiňuje o tom, že by byl součástí pluku Azov, dříve známého jako prapor Azov. Kuzminyk byl podle ukrajinské tiskové agentury UNIAN 22. května 2015 osvobozen a později vyznamenán tehdejším prezidentem Petrem Porošenkem.

Jednotka, u níž Kuzminyk v roce 2015 sloužil (81. brigáda), je součástí ukrajinských ozbrojených sil spadajících pod ukrajinské ministerstvo obrany. Jak vysvětluje tento článek agentury AFP, pluk Azov vznikl jako polovojenská organizace s krajně pravicovým pozadím, ale od té doby se stal součástí Národní gardy pod velením ministerstva vnitra. Podle ukrajinských médií se pluk Azov zapojil do operací v okolí Mariupolu v únoru 2015.

Pluk má v současné době základnu v přístavním městě Mariupol na jihu Ukrajiny, které je dějištěm nejtěžších bojů.

AFP již vyvrátila celou řadu dezinformací o konfliktu na Ukrajině. Seznam našich článků v češtině týkajících tohoto tématu najdete zde, úplný seznam v angličtině pak zde.

Fact Checker Logo
Původně zveřejněno zde.
Privacy Preferences
When you visit our website, it may store information through your browser from specific services, usually in form of cookies. Here you can change your privacy preferences. Please note that blocking some types of cookies may impact your experience on our website and the services we offer.