Šíření dezinformací na internetu vnímá jako závažný problém 77 % Slováků — zatím nejvíce ze všech dosavadních dílčích vln longitudinálního průzkumu CEDMO Trends, které pro nás už od srpna 2023 na měsíční bázi realizuje výzkumná agentura IPSOS. Přibývá také lidí, kteří dezinformace vnímají jako hrozbu pro bezpečnost Slovenské republiky (76 %). Dezinformacím se cítí být vystaveno 39 % občanů. Jaké narativy se nejvíce šířily na Slovensku v únoru, měsíci předcházejícím prezidentským volbám? Kolik lidí jim důvěřuje? A jaká jsou očekávání obyvatel v souvislosti s volbou nové hlavy státu? — Na tyto otázky odpovídají zjištění nově publikované tematické zprávy ke slovenským prezidentským volbám. Kromě dat z výše uvedeného průzkumu obsahuje i skutečnosti zaznamenané fact-checkery hubu CEDMO.
Již od prosince 2023 se začalo ve slovenském online prostoru více prosazovat téma blížících se prezidentských voleb. Téma války na Ukrajině, které z hlediska četnosti výskytu mezi dezinformačními narativy dlouhodobě vede, bylo aktuální především ve spojitosti s předvolební kampaní a kroky nové vlády Roberta Fica. Více než třetina lidí na Slovensku například věří, že válka se odehrává pouze na východě Ukrajiny, a ne v Kyjevě (36 %). Tuto falešnou zprávu zaznamenaly v průběhu února bezmála tři pětiny obyvatel (58 %). Stejný podíl respondentů (36 %) také věří falešné informaci, podle které je kandidát na prezidenta Ivan Korčok diplomat s americkým pasem a před rokem 1989 jako spolupracovník StB donášel na své spolužáky. Ústav paměti národa i Archiv bezpečnostních složek přitom pravost dokumentů vyvrátily, jak ve svých zprávách informovaly AFP i Demagog.sk.
Prezidentské volby
Více než čtvrtina lidí zastává názor, že s novým prezidentem se počet dezinformací sníží. Více než dvě pětiny Slováků vnímají pokusy o ovlivnění voleb jako velký problém, třetina lidí je naopak za problém nepovažuje. Podobně jako před parlamentními volbami na podzim 2023 se dvě pětiny obyvatel Slovenska domnívají, že na nadcházející prezidentské volby bude mít pravděpodobně vliv Evropská unie (42 %) nebo USA (42 %). Nejmenší pravděpodobnost vlivu Slováci připisují Česku (17 %) a Číně (14 %). Rusku i NATO připisuje vliv shodně 32 % dotázaných. Maďarsku pětina z nich (21 %).
Víru ve zvýšení bezpečnosti občanů v zemi po prezidentských volbách vyjádřila třetina lidí. Za nejdůležitějšími faktory pro volbu prezidenta označili respondenti čestnost a morálku kandidáta, konkrétní navrhovaná řešení z programu nebo snahu o změnu politiky.
V současné předvolební kampani je podle Slováků prezidentka Zuzana Čaputová výrazně nestrannější než během podzimní kampaně. Myslí si to o 15 % Slováků více než v případě parlamentních voleb. Současně se také o 14 % méně lidí než ve vlně měření, která proběhla v říjnu 2023 v souvislosti s parlamentními volbami, domnívá, Čaputová podporuje kandidáty, kteří jí jsou blízcí. Tuto skutečnost uvedla v dotazníku více než třetina Slováků.
Nadpoloviční většina Slováků si nemyslí, že výsledky slovenských prezidentských voleb něco změní. Více než třetina lidí přitom věří, že volby přinesou zlepšení ekonomiky země a pětina doufá ve zvýšení příjmů obyvatel. Podle třetiny dotázaných také povede výsledek voleb ke snížení korupce v zemi. Dvě pětiny věří v posílení demokracie. Obyvatelé jsou rozděleni v otázce podpory Ukrajiny; podle 22 % bude podpora pokračovat, zatímco 27 % si myslí, že se zastaví. Zbývajících 51 % se domnívá, že výsledky prezidentských voleb (respektive osobnost nového prezidenta) podporu Ukrajiny neovlivní.
Hlavní dezinformační narativy
Od prosince 2023 se ve slovenských městech konaly protivládní protesty. Na sociálních sítích v této souvislosti kolovalo nepravdivé video, ve kterém lidé před americkým velvyslanectvím v Bratislavě skandovali proruská hesla. Podle popisku mělo jít o záběry z února 2024, přičemž média o této situaci neinformovala. Ve skutečnosti se však jednalo o video z března 2023, kdy se v Bratislavě konalo několik demonstrací za mír na Ukrajině, které podporovaly jednání s Ruskem. Proruská hesla zaznívala právě na těchto protestech a slovenská média o nich informovala.
V souvislosti s válkou na Ukrajině kolovaly veřejným informačním prostorem také údajné dokumenty, podle nichž se Ukrajina dohodla s Alexandrem Sorosem, synem George Sorose, na převodu 400 hektarů půdy. Tato tvrzení šířila i ruská média a maďarská provládní tisková agentura. Znovu se objevily i dezinformace o údajném majetku Volodymyra Zelenského na Západě – tentokrát měl Ukrajinský prezident koupit vilu v Berlíně, v níž v minulosti žil nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels.
Šíření falešných dokumentů se dotklo i slovenských politiků. Agentura AFP poukázala na to, že údajný řidičský průkaz bývalého premiéra Igora Matoviče s nápisem “řídit jen pod dohledem” byl ve skutečnosti vytvořen jako satira. Z mnoha sdílení a komentářů na sociálních sítích bylo ale zřejmé, že lidé uvěřili tomu, že se jedná o pravý doklad. Podobně se šířil i falešný americký pas prezidentského kandidáta Ivana Korčoka, který byl vytvořený pomocí online generátoru. Během února se Slováci stejně jako v předchozích měsících setkávali s dezinformačními tématy souvisejícími s válkou na Ukrajině a politickými výroky. Nově se přidalo téma deepfakes. Slovenský premiér Robert Fico byl zneužit ve videu, které bylo vytvořeno umělou inteligencí. Láká v něm lidi na fiktivní investiční platformu SPP a z investic slibuje vysoký pasivní příjem. Falešné deepfake video vzniklo pomocí záběrů z Ficova novoročního projevu. Webová stránka, která je ve videu zmíněna, je podvodná a od uživatelů se snaží získat osobní údaje. SPP se od ní distancovala. Deepfake video s Robertem Ficem zaznamenala více než pětina Slováků (22 %). Naprostá většina toto video považuje za nepravdivé či neautentické, pouze 7 % Slováků tvrdí opak.
Znalost deepfake
Téměř polovina Slováků neví, co deepfake je. Že se jedná o zdánlivě reálný, umělou inteligencí vytvořený obraz, video nebo zvuk něčeho, co se nezakládá na pravdě, ví pouze necelé dvě pětiny Slováků. Čtyři z deseti přitom deklarují, že se v posledních měsících s deepfake obsahem jako uživatelé setkali.
Naprostá většina respondentů souhlasí, že by provozovatelé sociálních sítí měli deepfake obsah mazat. Souhlasí také, že deepfake zásadně zvýší výskyt dezinformací. Více než tři čtvrtiny se domnívají, že lidé přestanou věřit reálným videím. Podle dvou třetin bude deepfake využíván politickými stranami k očernění jejich politických konkurentů.
Řetězové e-maily
Za dobu realizace průzkumu (od srpna 2023) je patrný sestupný trend ve frekvenci šíření řetězových e-mailů. Zatímco v srpnu 2023 obdrželo alespoň jednou či víckrát týdně řetězový e-mail 55 % populace, v únoru 2024 už 62 % respondentů deklarovalo, že za poslední měsíc neobdrželi ani jednu takovou zprávu.
CEDMO Trends SK je unikátní longitudinální panelový výzkum realizovaný po dobu třiceti měsíců. Nabízí výjimečný vhled do vývoje chování populace v oblasti konzumace různých druhů mediálních obsahů se zaměřením na jednotlivé typy informačních poruch jako jsou misinformace či dezinformace. Ty nejen oslabují důvěru veřejnosti v instituce nezbytné pro fungování pluralitní demokracie, ale také mohou zesilovat jednotlivé infodemie. Pro CEDMO jej realizuje výzkumná agentura IPSOS na reprezentativním vzorku více než 1 900 respondentů starších 16 let.
