Dne 27. června zasáhla ruská raketa obchodní středisko Amstor v ukrajinském městě Kremenčuk. V následujících dnech se na facebooku začal šířit příspěvek, podle něhož rakety dopadly pouze na areál sousedící továrny, nikoliv přímo na obchodní centrum. To však vyvrací zveřejněné kamerové záznamy a analýza map a satelitních snímků, kterou zpracoval investigativní web Bellingcat.
Příspěvek konkrétně označuje útok na obchodní centrum za „zorchestrovanou fake inscenaci“ a odkazuje se přitom na článek webu Aeronet.news. Ten například tvrdí, že po zásahu průmyslového areálu Kredmash, který podle něj byl primárním cílem útoku, došlo k poškození nákupního centra Amstor „tlakovou vlnou“ v důsledku použití ruské termobarické munice a že „kusy trosek ze závodu odletěly a dopadly na obchodní centrum a zapálily ho“. Zmíněný facebookový příspěvek tato tvrzení přebírá a dále uvádí, že obchodní centrum bylo již čtyři měsíce uzavřené, což dle něj dokazují chybějící recenze návštěvníků centra na Googlu.
Středoukrajinské město Kremenčuk, ve kterém žije přes 220 tisíc obyvatel, se však v pondělí 27. června nestalo cílem jen jednoho raketového útoku. Dostupné kamerové záznamy ukazují, že zde dopadly nejméně dvě rakety, které dle satelitních snímků zasáhly místa vzdálená zhruba 500 metrů od sebe. Jedním ze zničených objektů je právě nákupní středisko Amstor, v němž si zásah a jím vyvolaný požár vyžádaly podle ukrajinských úřadů už nejméně 20 obětí.
První z raket dopadla přímo na obchodní centrum, druhá pak na okraj areálu průmyslové oblasti továrny Kredmash. Mapu dopadu znázorňují následující grafiky z velmi podrobné analýzy serveru Bellingcat. Doplňme, že části průmyslové oblasti nacházející se mezi místem zásahu továrny a centrem Amstor nenesou na satelitních snímcích výrazné znaky poškození.
Verze o tom, že poškození obchodního centra a následný požár byl jen vedlejší škodou (nebo tzv. kolaterální ztrátou) v důsledku zásahu přilehlé továrny, je velmi častá. Podle námi ověřovaného facebookového příspěvku i webu Aeronet.news byla továrna Kredmash pro ruský zásah legitimním cílem, protože měla údajně v době před útokem opravovat ukrajinské tanky a transportéry. Ačkoliv nemůžeme ověřit, co přesně zmíněná továrna v dané době vyráběla či opravovala, podle webu závodu se tento podnik zaměřuje na výrobu asfaltových obaloven, strojů pro stavbu silnic a náhradních dílů. Pro úplnost doplňme, že podle zprávy z roku 2014 opravila továrna Kredmash tři vojenská vozidla.
Analýza investigativního serveru Bellingcat ukazuje, že požár a zničení obchodního střediska nebylo pouze tzv. vedlejší škodou, ale raketa dopadla přímo na obchodní centrum Amstor. Uveďme, že analýza Bellingcatu vychází nejen např. z výše zobrazených satelitních snímků, ale i ze záběrů a videí zveřejněných například na twitteru. Jedním z nich je i video z bezpečnostní kamery umístěné v areálu továrny Kredmash. Reportéři serveru Bellingcat pak porovnali stavby viditelné na videu se satelitními záběry místa a určili tak oblast, kterou zachytila kamera zaznamenávající dopad rakety. Toto video tak vylučuje, že by raketa dopadla na oblast továrny, jelikož jasně dopadá na budovu nákupního centra.
Dodejme, že i na videu webu Aeronet.news (video, čas 00:04), na který se facebookový příspěvek odkazuje, lze v horní části záběru ještě před dopadem rakety na továrnu Kredmash vidět silný dým (video, čas 00:33) z budov v pozadí. Jak uvádí server Bellingcat, jedná se právě o kouř z obchodního střediska Amstor, zasaženého raketou o chvíli dříve.
Facebookový příspěvek dále tvrdí, že obchodní centrum bylo ve skutečnosti v dané době uzavřeno, a odkazuje se přitom na to, že poslední návštěvnické recenze centra na Googlu jsou čtyři měsíce staré. Ačkoliv poslední recenze skutečně pochází z doby před čtyřmi měsíci, neznamená to, že by centrum bylo zcela uzavřeno. Dva dny před útokem, tedy 25. června, byl například zveřejněn seznam obchodů, které byly v té době znovu otevřeny, mezi nimi i jeden z obchodů v centru Amstor.
Později začali lidé sdílet také své účtenky z nákupů v obchodech v Amstoru z 27. června jako důkaz toho, že bylo skutečně otevřeno. Jednotlivé prodejny pak například také sdílely informace o tom, že jejich zaměstnanci byli při útoku zraněni.
V tomto kontextu také zmiňme vyjádření ukrajinského prezidenta Zelenského, že uvnitř nákupního střediska bylo v době útoku přibližně tisíc lidí. Námi ověřovaný facebookový příspěvek tento údaj rozporuje a tvrdí, že na rozlehlém parkovišti před střediskem bylo v době neštěstí „jen pár aut“. Vychází přitom pravděpodobně z videa na webu Aeronet.news, který hovoří o pěti autech a jedné dodávce. Uveďme nicméně, že další videa z místa ukazují i další automobily, i když jejich počet není velký. Zároveň se videa zaměřovala především na hořící budovu obchodního centra, nikoliv na celé parkoviště, jehož poměrně velká část tak ani není na záběrech vidět.
Server Bellingcat upozorňuje také na skutečnost, že dle satelitních snímků z dřívějších let často nebývalo parkoviště před obchodním centrem zcela zaplněné ani v minulosti. Dále je potřeba podotknout, že nákupní středisko bylo lidem přístupné také městskou hromadnou dopravou. Nelze tedy ověřit ani Zelenského vyjádření, že v době neštěstí bylo v centru Amstor tisíc lidí, ani tvrzení facebookového příspěvku, že tehdy bylo před centrem „jen pár aut“, jelikož nemáme k dispozici satelitní snímky přesně z doby před útokem.
Na závěr shrňme, že tvrzení o tom, že zničení nákupního střediska ve městě Kremenčuk bylo jen vedlejší škodou útoku na průmyslový objekt továrny Kredmash, můžeme označit za nepravdivé. Továrna byla zasažena jen okrajově, a to na protějším okraji areálu, než na kterém sousedí s nákupním střediskem. Videa navíc dokazují dopad rakety na budovu nákupního střediska.
Co se týče tvrzení o uzavření nákupního střediska, to popírají např. obyvatelé města, kteří zveřejňují své účtenky z nákupů toho dne v tamních obchodech.
