Na facebooku se šíří příspěvek, který tvrdí, že řada veřejně známých osobností byla agenty Státní bezpečnosti (StB). Na domnělém seznamu figuruje celkem 13 lidí. Jedná se zejména o disidenty a odpůrce komunistického režimu, např. Václava Havla, Petra Pitharta, Daniela Kroupu nebo Tomáše Halíka. Dále příspěvek zmiňuje např. Pavla Rychetského nebo prezidenta Pavla. Tito muži byli sice ve svazcích StB vedeni, žádný z nich však nebyl ve spisech zařazen do kategorie, která by dokládala spolupráci. Spolupráci s StB naznačuje pouze záznam u Jiřího Špaka.
Na facebooku se šíří snímek zachycující e-mailovou zprávu. Ta naznačuje, že 13 veřejně známých mužů bylo na seznamu spolupracovníků StB. Celý seznam je doplněn údajnými krycími jmény každého z nich. Spisy o spolupracovnících StB i jiné příslušné dokumenty můžeme najít na webu Archivu bezpečnostních složek nebo v jeho eBadatelně. Nepravdivými tvrzeními o členství Dominika Haška a Zdeňka Svěráka v StB, které příspěvek také zmiňuje, jsme se již dříve zabývali
Jednotlivé případy
Vyhledávání ve jmenné evidenci Archivu bezpečnostních složek funguje dvojím způsobem. Prvním je vyhledání jména v databázi příslušníků a zaměstnanců bezpečnostních složek. Prostřednictvím tohoto vyhledávání se nám ovšem nepodařilo dohledat ani jeden záznam týkající se osob zmíněných ve facebookovém příspěvku. U některých jmen, např. u Havla nebo Bendy, se sice evidence objevuje, jedná se však pouze o shodu jmen, jelikož nesouhlasí data narození.
Druhým způsobem je vyhledání jména v archivních a registračních protokolech. Toto vyhledávání vygeneruje různé typy dokumentů. Pokud v nich však jméno dané osoby najdeme, nemusí to nutně znamenat, že se jedná o spolupracovníka StB. Záleží na typu dokumentu či příslušné zkratce, jelikož spisy obsahují například i osoby se zkratkou PO, tedy prověřovaná osoba. Tou se přitom člověk mohl stát nejen v případě, že si jej StB vytipovala ke spolupráci, ale dokonce i v případě, že se od něj očekávalo potenciální nepřátelské jednání vůči komunistickému režimu. Používala se také zkratka NO, pod kterou spadaly tzv. nepřátelské osoby vůči tehdejšímu státnímu zřízení.
Václav Havel
Facebookový příspěvek zmiňuje, že Václav Havel byl spolupracovníkem StB s krycím jménem Profous. Pokud ve jmenné evidenci vyhledáme kombinaci Havlova skutečného i krycího jména, žádné výsledky se nezobrazí. Pokud však krycí jméno vynecháme a vyhledávání specifikujeme Havlovým datem narození (tedy 5. října 1936), nalezneme celkem 11 výsledků napříč různými protokoly.
V Registračním protokolu operačních svazků z roku 1965 si můžeme přečíst, že Václav Havel v něm byl evidován jako KA, tedy tzv. kandidát agenta (.pdf, str. 29). O důvodu zapsání Havla jako kandidáta psal v roce 2012 např. server Aktuálně.cz, který informoval o bádání historika Pavla Žáčka. Podle něj vznikla celá situace přehmatem a špatnou koordinací jednotlivých pracovišť StB.
V dalším protokolu (.pdf, str. 38) z roku 1978 je už Václav Havel veden jako Tomis pod zkratkou OS, tedy osobní svazek. Ty byly zaváděny poté, „co se potvrdil ‚signál‘ o páchání nebo přípravě ‚protistátní činnosti‘“. V dalším protokolu (.pdf, str. 85) v lednu 1989 už byl Havel označen jako nepřátelská osoba, opět pod krycím jménem Tomis.
Ve zbylých archivních záznamech už se zkratky nepoužívají, jméno Václava Havla je v nich evidováno v rámci větších skupin, např. signatářů dokumentu Několik vět (.pdf, str. 80). Z uvedených informací tedy vyplývá, že bývalý český prezident s StB nespolupracoval. Krycí jméno Profous, které Havlovi přisuzuje facebookový příspěvek, se u něj neobjevuje.
Daniel Kroupa
U signatáře Charty 77 a bývalého poslance Daniela Kroupy se v archivu nachází tři záznamy. V prvním z nich z roku 1977 je uveden jako prověřovaná osoba (.pdf, str. 20). Žádné krycí jméno mu v tomto případě nebylo přiděleno.
V záznamu z roku 1979 už je Daniel Kroupa veden pod jménem Redaktor (.pdf, str. 64), jak zmiňuje i facebookový příspěvek. Nebyl ovšem vedený jako agent StB, ale jako nepřátelská osoba. Stejně je evidován i v posledním záznamu (.pdf, str. 100). Ani Daniel Kroupa tedy s StB nespolupracoval.
Václav Benda
Disident, mluvčí Charty 77, bývalý senátor a otec současného poslance Marka Bendy Václav Benda je ve spisech uváděn pod přezdívkou Doktor, jak také zmiňuje facebookový příspěvek. První dokument z roku 1977, ve kterém je zmíněn, ho však eviduje jako nepřátelskou osobu (.pdf, str. 20).
O sedm let později byl Benda zaznamenám ve svazku s popisem osobní (.pdf, str. 50). V tomto druhu svazku se nacházeli lidé, kteří byli podezřelí z velezrady, špionáže, „záškodnické činnosti“ nebo jiných „protistátních zločinů“. Ve stejném roce byl evidován ještě jednou, a to v kontrolním svazku (.pdf, str. 35). V takovém svazku byly shromažďovány např. výsledky prověrek.
Zbylé svazky zahrnují Václava Bendu ve větších skupinách osob, obdobně jako v případě Václava Havla. Ani Benda tedy nebyl evidován jako spolupracovník StB.
Petr Pithart
Disident, signatář Charty 77 a bývalý premiér Petr Pithart byl ve všech čtyřech dokumentech evidován v osobních svazcích pro nepřátelské osoby pod krycím jménem Hrabě (.pdf, str. 72; .pdf, str. 26; .pdf, str. 49; .pdf, str. 71). V prvních třech případech je přitom veden i v osobním svazku.
Ani Petr Pithart tedy nebyl evidován jako spolupracovník StB, byl naopak označován za osobu nepřátelskou vůči komunistickému režimu.
Jaromír Štětina
Spoluzakladatel Člověka v tísni, bývalý senátor a poslanec Evropského parlamentu Jaromír Štětina, označovaný přezdívkou Plavec, je uvedený ve dvou archivních dokumentech. V obou je veden pouze jako prověřovaná osoba (.pdf, str. 38; .pdf, str. 119).
Ani Štětina, kterého příspěvek označuje za „vysokého důstojníka StB“, tedy s StB ve skutečnosti nespolupracoval.
Pavel Rychetský
Bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský je v archivech StB označován jako Rychtář nebo Prokop. V jednom z dokumentů je kategorizován jako nepřátelská osoba.(.pdf, str. 59). Byl evidován také v signálním svazku, stejně jako v dalších dvou protokolech (.pdf, str. 63; .pdf, str. 49). Web archivu vysvětluje, že signální svazek byl zakládán „k prověření ‚signálních poznatků o protistátní činnosti osoby‘“. Mezi protistátní činnosti patřilo např. projevování zájmu o státní tajemství, „podezřelý styk“ či dopisování s osobami v kapitalistických státech.
Ani Pavla Rychetského tedy StB neevidovala jako svého spolupracovníka či agenta.
Šimon Pánek
Spoluzakladatel Člověka v tísni, jeho současný ředitel a jeden ze studentských aktérů událostí v listopadu 1989 Šimon Pánek má v archivu jen jednu zmínku. Pod přezdívkou Texas byl v lednu 1989 evidován pouze jako podezřelá osoba (.pdf, str. 6). Ani on tedy nebyl vedený jako spolupracovník StB.
Dominik Hašek
Bývalý hokejový brankář Dominik Hašek se v evidenci StB vyskytuje pod krycím jménem Domino. Ovšem ani on není veden jako spolupracovník. Jeho jméno se nachází jen v jednom dokumentu, kde je evidován jako prověřovaná osoba (.pdf, str. 58).
Nepravdivý příspěvek o tom, že Hašek s StB spolupracoval, koloval na sociálních sítích už na jaře letošního roku. Tehdy jsme jeho případ rozebrali detailněji v této analýze.
Tomáš Halík
Kněz, profesor, disident a poradce Václava Havla Tomáš Halík se v době, kdy byl monitorován StB, zapojoval do různých bytových seminářů nebo podzemní církve. Duchovní tematiky se drží také krycí jméno, které mu bylo přiřazeno, tedy Kazatel.
Nutno podotknout, že v jednom archivním dokumentu je Halíkův zápis zdvojený. Jednou nese krycí jméno Angličan (.pdf, str. 47), podruhé Kazatel (str. 59). Oba ho nicméně řadí do kategorie KTS, tedy kandidát tajné spolupráce. Chápaní této kategorie se během let měnilo, v obou případech však platilo, že osoba musela splňovat jistá kritéria pro spolupráci. Kandidát byl následně bez svého vědomí prověřován. Pracovník kontrarozvědky o něm různými způsoby shromažďoval veškeré informace (např. pomocí odposlechu prostřednictvím ostatních tajných spolupracovníků StB). Do kategorie KTS byl Halík zařazen ještě jednou (.pdf, str. 110).
Ostatní záznamy o Tomáši Halíkovi jsou řazeny do kontrolního svazku (.pdf, str. 75), dvou svazků podezřelých osob (.pdf, str. 46; .pdf, str. 94), dvou svazků nepřátelských osob (.pdf, str. 65; .pdf, str. 5) a jednoho osobního svazku (.pdf, str. 6).
Ani Tomáš Halík tedy nebyl evidován jako spolupracovník StB. Kategorie kandidátů tajné spolupráce zahrnuje jen lidi, které StB do svých řad zamýšlela dostat, a to bez vědomí daných osob.
Jiří Špak
Jiří Špak byl v archivech zaznamenán jen jednou, a to s krycím jménem Kontrolor (.pdf, str. 92). U jeho jména je v archivu zkratka PB, což znamená propůjčený byt. V takovém prostoru docházelo ke schůzkám řídících orgánů s agenty. Do svazku se přitom většinou zapisoval majitel nebo provozovatel bytu. Záznam u Špaka tak spolupráci s StB naznačuje.
Dodejme, že záznamů se stejným jménem je více, liší se ovšem data narození. Facebookový příspěvek také zmiňuje, že se jedná o otce současné eurokomisařky Věry Jourové. Z veřejně dostupných zdrojů se nám jejich vztah nepodařilo potvrdit, avšak rodné příjmení Jourové odpovídá, stejně jako její rodné město s městem, kde se svazek nacházel (.pdf, str. 92).
Zdeněk Svěrák
Herec Zdeněk Svěrák je v evidenci veden pod krycími jmény Rak a Sprcha. Jako Rak byl v roce 1979 označen za kandidáta tajné spolupráce (.pdf, str. 86), stejně jako o rok později (.pdf, str. 33). V letech 1982 (.pdf, str. 76) a 1983 (.pdf, str. 26) byl zařazen do signálních svazků. V těchto dokumentech je už označován krycím jménem Sprcha.
Ani Svěrák tedy nebyl agentem StB. Jak již bylo zmíněno v úvodu, nepravdivé informaci o jeho údajné spolupráci s StB jsme se podrobněji věnovali již na jaře letošního roku.
Petr Novotný
Moderátor, bavič a otec současného řeporyjského starosty Pavla Novotného Petr Novotný je v příspěvku také označován jako spolupracovník StB. Jak už letos v červenci ověřilo Faktické.info, ani on však udavačem nebyl, ačkoliv se v archivních dokumentech také vyskytuje. Pod krycím jménem Tragéd byl veden pouze jako kandidát tajné spolupráce (.pdf, str. 101), stejně jako Halík či Svěrák.
Pro úplnost uveďme, že jméno Petra Novotného je v evidenci relativně běžné, ovšem po přidání jeho data narození najdeme jen jeden záznam.
Petr Pavel
Nynější prezident Petr Pavel je v evidenci archivu zmíněn jen jednou, a to pod krycím jménem 1066 (.pdf, str. 6). Jedná se přitom o Archivní protokol operativních svazků Zpravodajské správy generálního štábu československé lidové armády.
Krycí jméno Pávek se v evidenci StB vyskytuje hned několikrát, ovšem ani jednou ve spojení s Petrem Pavlem. Současná hlava státu toto krycí jméno nosila pouze jako příslušník vojenské rozvědky. Ani Petr Pavel tedy s StB nespolupracoval.
Shrnutí
Facebookový příspěvek zmiňuje celkem 13 osob, které byly údajně agenty StB. Z uvedených jmen však spolupráci s StB naznačuje pouze záznam u Jiřího Špaka, který ke schůzkám řídících orgánů dle evidence poskytoval byt. Ostatní muži jsou sice v archivních dokumentech vedeni, ovšem nikdo jako spolupracovník či agent StB. Ve většině případů šlo naopak o tzv. podezřelé či nepřátelské osoby.
